Ztrácíme pozice bohatého státu – stát, obce a jednotlivci

Česká republika v posledních dvaceti letech postupně ztrácí svoji pozici bohatého státu v rámci regionu střední a východní Evropy. Zatímco před 20 lety připadalo na Česko 17 procent veškerého finančního majetku v regionu a 14 procent reálného majetku, na konci roku 2022 to bylo už pouze devět procent finančního majetku a šest procent reálného majetku.

Vyplývá to mimo jiné ze studie BCG (Boston Colsunting Group), zveřejněné koncem srpna. Ekonomická prosperita společnosti se pochopitelně odráží v bohatství lidí. Pouze jedno procento české populace, tedy 100 000 lidí, disponuje finančním majetkem přesahujícím pět milionů korun. Především díky úzké skupince nejbohatších na ně připadá 58 procent veškerého finančního majetku v Česku. V ČR za 30 let její existence dosud nevznikla dostatečně silná vyšší střední třída, říká se v uvedené studii.

Stát a jednotlivci

Více než čtvrtina českého bohatství tak připadá na přibližně stovku lidí s finančním majetkem přes 2,2 miliardy korun. V Česku chybí především skupina lidí s finančním majetkem (hotovost, dluhopisy či akcie) mezi pěti a 100 miliony korun. Zatímco v celosvětovém měřítku tito lidé drží třetinu veškerého kapitálu, v Česku je to 17 procent.

Profesor Jiří Švejcar, který je partnerem uvedené společnosti, říká: „Když se podíváme na distribuci majetku v ČR, jsme na tom podobně jako většina zemí střední a východní Evropy, přičemž někde je situace ještě o něco polarizovanější. Důvodů je mnoho, ale já za hlavní považuji ten, že střední třída potřebuje na vytvoření několik generací, a to jsme ještě po pádu komunismu nestihli.“

Rozdíl je vidět také například ve vztahu k reálným aktivům, především k nemovitostem a drahým kovům. Zatímco ve světě je podíl reálných aktiv a finančního majetku na celkovém bohatství vyrovnaný, v regionu střední a východní Evropy tvoří finanční majetek 38 procent veškerého bohatství. Česko se se 44 procenty nachází na pomezí mezi oběma světy.

„Obecně můžeme říci, že čím chudší je společnost jako celek, tím více lidé preferují akumulaci majetku. Teprve když mají pocit, že jsou dostatečně materiálně zajištění, zejména vlastním bydlením pro sebe a často i pro děti, obrací se jejich pozornost k finančním aktivům,“ upozornil Švejcar.

Když už se Češi podle analýzy pustí do akumulace kapitálu, jsou stále poměrně konzervativní. Téměř polovinu (45 procent) veškerého finančního majetku v Česku tvoří hotovost a úložky na bankovních účtech, dalších 40 procent potom tvoří akcie. Zbytek kapitálu připadá na dluhopisy, životní pojištění a penzijní spoření. Ve světě přitom hotovost tvoří necelou třetinu finančního majetku, naopak na životní pojištění a penzijní spoření připadá čtvrtina kapitálu.

V médiích se často prezentuje růst HDP jednotlivých zemí v regionu, který je u našich sousedů v posledních letech většinou vyšší než v Česku. Data v Česku ukazují, že se to přirozeně promítá i do bohatství samotných lidí. Tento trend přitom může v dalších letech ještě zrychlovat.

Zdroj: Závěry studie BCG publikovala společnost Patria Finance 31. srpna na webu kursy.cz, přičemž se potvrdily údaje uvedené v úvodu tohoto textu.

Obce a města

Hospodaření svých obcí občané i zastupitelé většinou hodnotí podle plnění rozpočtových ukazatelů. Účetní závěrka však každoročně přináší mj. údaje o hodnotě majetku jednotlivých obcí a měst. Celkový majetek všech obcí (bez Prahy) dosahuje výše 1,5 bilionu korun, vyjádřeno objemem celkových aktiv. Za posledních pět let se objem majetku obcí zvýšil o 20 %. Podstatnou částí celkových aktiv jsou stálá aktiva, jejich podíl na celkovém majetku je 85 %. Zbývající část připadá na aktiva oběžná.

Stálá aktiva jsou tvořena z více než 90 % dlouhodobým hmotným majetkem, především jsou to stavby a pozemky. Významnější podíl ve stálých aktivech zaujímá ještě dlouhodobý finanční majetek (8 %). V něm mají největší váhu majetkové účasti obce v právnických osobách s rozhodujícím nebo podstatným vlivem. Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobé pohledávky hrají zanedbatelnou rolu v celkové sumě stálých aktiv, jejichž objem se zvýšil o 16 %.

Oběžná aktiva, ve srovnání se stálými aktivy, ve svém objemu rostla třikrát rychleji. Podíl oběžných aktiv na celkových aktivech se rychle zvyšuje a téměř 80 % oběžných aktiv představuje krátkodobý finanční majetek, tvořený zejména objemem peněz na bankovních účtech.

Celkový objem aktiv podle velikostních kategorií obcí byl koncem roku 2021 nejvyšší v kategorii největších obcí. Patřila jim více než polovina celkového majetku obcí (počítáno bez Prahy). Na nejmenší obce, do 200 obyvatel, sice připadla jen 2 % objemu aktiv obcí, avšak v přepočtu na obyvatele vykázaly nejvyšší částku, a to 203 tisíc Kč. Naopak, v největších obcí (nad 5000 obyvatel) to bylo „jen“ 156 tisíc Kč na obyvatele.

Zdroj: OBEC & finance č. 4/2022, V. Kameníčková: Majetek obcí