Odsíření severních Čech mělo velký vliv na migraci

Kvalita životního prostředí zásadním způsobem ovlivňuje migraci. Vyplývá to z výzkumu odborníků Národního institutu SYRI, kteří analyzovali změny v chování lidí bydlících v severních Čechách v 90. letech. Zlepšení životního prostředí mj. v důsledku odsíření tam snížilo míru emigrace ze silně znečištěných obcí o 24 % v porovnání s méně znečištěnými obcemi v regionu. Zjištěné výsledky jsou unikátní a pomohou lépe pochopit migrační vlivy související s kvalitou životního prostředí.

Severní Čechy jsou unikátní laboratoří migračních procesů. Krajina byla hnědouhelnou činností a navazující výrobou energie silně poškozená. „Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého zaznamenané v 80. letech překonaly i hodnoty naměřené v Pekingu v roce 2000 před začátkem olympijského úklidu. Vysoké koncentrace škodlivin v ovzduší ovlivnily i kvalitu života obyvatel. Průměrná délka života v pánevních okresech byla oproti zbytku Československa o 2–3 roky nižší a na znečištěné ovzduší svým zdravím doplácely zvláště děti,“ vysvětluje Štěpán Mikula ze SYRI a Masarykovy univerzity, který výzkum vedl.

V 70. a 80. letech lidé přirozeně reagovali na rychlou degradaci životního prostředí tím, že začali region opouštět. Vylidňování se komunistická vláda snažila řešit systémem pobídek, které měly udržet na místě stávající pracovní sílu a nalákat do regionu kvalifikované pracovníky. „Právě v jejich případě se KSČ pokusila v polovině 80. let zavést systém, který nápadně připomínal nevolnictví. Cukr ani bič nepomohl a k vylidňování regionu docházelo po celá 80. léta,“ uvádí Mikula s tím, že změnu přinesla až sametová revoluce a program odsiřování.

Roční koncentrace oxidu siřičitého po odsíření klesly napříč regionem pod limity stanovené hygienickými normami. „Vedle zlepšení životního prostředí vytvořilo odsiřování i přirozený experiment, na kterém můžeme pozorovat, jak lidé migrují v závislosti na zlepšení životního prostředí. Změnu chování místních obyvatel můžeme chápat jako projevenou preferenci pro život v čistém životním prostředí. Změna v migračním chování však nebyla stejná v obcích napříč celým regionem,“ říká Mikula.

Vyšší citlivost na zlepšení životního prostředí vykázaly obce, které měly před začátkem odsiřování nižší občanskou vybavenost jako je dostupnost škol, nemocnic, kulturních zařízení nebo státních úřadů. „Podobně odsíření způsobilo větší pokles míry emigrace v obcích, které byly před druhou světovou válkou většinově obydleny německým obyvatelstvem. Sepětí s komunitou, které je obecně v oblasti Sudet slabší, a dobrá občanská vybavenost se tak ukazují jako faktory, které před počátkem odsiřování alespoň do jisté míry kompenzovaly negativní efekty znečištění a odrazovaly obyvatele od rozhodnutí odstěhovat se z jejich obcí,“ říká Mikula.

Výzkum vědců SYRI ukázal, že přijetí nových environmentálních regulací v 90. letech nejen zlepšilo kvalitu životního prostředí, ale také přesvědčilo obyvatele, aby přestali z regionu odcházet. Případ zlepšení životního prostředí v severních Čechách je podle vědců zajímavý i v mezinárodním kontextu. „Dosažení nebývale velkého a rychlého zlepšení životního prostředí díky využití nových importovaných technologií vytvořilo situaci, která nám umožňuje identifikovat vztah mezi znečištěním životního prostředí a migračním chováním s větší přesností a jistotou,“ dodává Mikula.