Čistá pozice vůči EU a výše dluhu

Aktuální informace z Ministerstva financí uvádí, že v průběhu prvního pololetí roku 2023 obdržela České republika z rozpočtu Evropské unie příjmy ve výši přes 54,6 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 33,9 mld. Kč. ČR tak za první letošní půlrok obdržela o téměř 20,8 mld. Kč více, než do rozpočtu EU odvedla. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 24,8 mld. Kč činí celkové kladné saldo 45,6 mld. Kč. Od vstupu do EU jsme dosáhli čistého příjmu 1,05 bil. Kč

„Pololetní čistá pozice je druhá nejlepší za posledních sedm let. Úspěšnost čerpání se projevila i na saldu státního rozpočtu, který v červnu obdržel 47,3 miliardy korun z evropských prostředků. Po plném náběhu současného programového období můžeme dosáhnout ještě lepších výsledků čerpání. Čísla potvrzují, že členství v EU nám pomáhá dostat do ekonomiky peníze na investice, a to obzvláště v krizových časech, kdy vedle klasických strukturálních fondů využíváme také prostředky z NextGenerationEU - nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy,“ uvedl k pololetní čisté pozici ministr financí Zbyněk Stanjura.

Za kladným saldem ČR vůči rozpočtu EU stály i nadále primárně příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši 29,4 mld. Kč a příjmy ze Společné zemědělské politiky ve výši 25,2 mld. Kč. Vedle příjmů z rozpočtu EU obdržela ČR v prvním pololetí 2023, jak již je uvedeno výše, rovněž dodatečné prostředky na zemědělství (rozvoj venkova) a na kohezi (React-EU) z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 24,8 mld. Kč.

Vývoj čisté pozice od roku 2004 ukazuje, že celkově Česká republika od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 30. června 2023 zaplatila do rozpočtu EU 843,7 mld. Kč a získala téměř 1,88 bil. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,03 bil. Kč. Při započítání příjmů z NGEU činí celkové příjmy téměř 1,94 bil. Kč a celkové kladné saldo za dobu členství České republiky v EU 1,09 bil. Kč. Za pozitivní čistou pozicí ČR k evropskému rozpočtu stojí dlouhodobě příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU.

Státní dluh

Podle čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu České republiky absolutní korunová výše hrubého státního dluhu vzrostla v průběhu prvního pololetí o 149,6 mld. Kč na částku 3 044,4 mld. Kč. V relativním vyjádření vůči HDP dosáhla výše dluhu 42,8 % oproti 42,7 % na konci loňského roku. Nižší nárůst ve srovnání s pololetním schodkem státního rozpočtu ve výši 215,4 mld. Kč souvisel mimo jiné také se splátkami části úvěrů poskytnutých v loňském roce Ministerstvem financí výrobcům působícím na trhu s energiemi v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 29. června 2022 č. 586 o schématu poskytováním úvěrů k odvrácení škod v národním hospodářství.

V průběhu prvního pololetí 2023 byly prodány korunové státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 287,4 mld. Kč, včetně dvou nově vydaných emisí se splatností v roce 2031 a 2034. Fixně úročené střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy byly prodány v celkové jmenovité hodnotě 252,8 mld. Kč s průměrnou zbytkovou dobou do splatnosti 8,7 let a dosaženým průměrným výnosem ve výši 4,6 % p. a.

Podle materiálů MF ČR.