Kraje a obce v prvním čtvrtletí letošního roku

V následujícím textu jsou výsledky hospodaření krajů a obcí za první čtvrtletí letošního roku. V souladu s trendem posledních let je u krajů i obcí patrný růst uspořených prostředků, které územní samosprávné celky hromadí na svých bankovních účtech. Vysoká inflace uložené peníze znehodnocuje a kraje i obce tak přispívají k rekordním ziskům českých bank více než by bylo nutné, a přitom z toho nic nemají.

Kraje

Do konce března letošního roku získaly kraje do svých rozpočtů 104,8 mld. Kč. Oproti stejnému období loňského roku to bylo o neuvěřitelných 34,4 mld. Kč, resp. o 49 % více. Meziroční růst výdajů, i když o něco pomalejší, byl také značný, a to o 44 %, resp. o 30,1 mld. Kč. Výdaje dosáhly výše 97,7 mld. Kč. V důsledku vývoje příjmů a výdajů byl přebytek jejich rozpočtu ve výši 7,1 mld. Kč výrazný. Kraje vykazují kladné saldo rozpočtu již delší dobu. V letošním roce tak ještě více posílily své úspory, tedy objem peněz uložený na bankovních účtech.

Byly to neinvestiční dotace, které přispěly k tak velkému přírůstku celkových příjmů krajů. Podílely se na něm 90 %. Nutno podotknout, že v roce 2022 se objem neinvestičních dotací krajů meziročně o 24 % snížil, takže vytvořil i nízkou srovnávací základnu pro letošní rok. I tak to však byl nejvyšší objem neinvestičních transferů v posledních pěti letech. Údaje o dotacích krajům v prvním čtvrtletí loňského roku ovlivnila skutečnost, že až do poloviny loňského března existovalo rozpočtové provizorium.

Objem dotací, které kraje v loňském roce obdržely, se meziročně zvýšil o 63 %. Dosáhly výše 79,3 mld. Kč a na celkových příjmech se podílely téměř 70 %. Investiční dotace sice rovněž vzrostly, ale mnohem pomaleji než neinvestiční dotace. Na celkovém objemu dotací se podílely jen 2 %, o rok dříve to byla 3 %. Naprostou většinu neinvestičních dotací představují přímé náklady na vzdělávání. Očistíme-li příjmy o celkové dotace, získáme částku, kterou mohou kraje disponovat podle vlastního rozhodnutí, dostaneme 25,5 mld. Kč a meziroční růst byl „jen“ o 18 %.

Daňové příjmy dosáhly 22,8 mld. Kč a meziročně byly vyšší o 3,8 mld. Kč, resp. o 22 %. O růst daňových příjmů krajů, způsobených především neobvykle vysokou inflací, se nejvíce zasloužilo zvýšení daně z přidané hodnoty. Objem nedaňových příjmů se meziročně zvýšil, zato objem kapitálových příjmů poklesl. V obou případech se jedná o položky, které mají na celkové příjmy malý vliv. Na příjmech bez dotací se nedaňové příjmy podílely 10 %, avšak kapitálové příjmy nedosáhly ani jednoho procenta.

Kraje vykázaly v prvním čtvrtletí letošního roku výrazné úspory při financování provozu. Kladné saldo běžného rozpočtu dosáhlo výše 11,6 mld. Kč a bylo o 6,3 mld. Kč vyšší než o rok dříve. Tento přebytek tak mohl přispět k financování kapitálových výdajů, aniž by kraje musely výrazně sáhnout na peníze ušetřené v minulých letech nebo si na investice vypůjčit.

Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily rychleji než výdaje běžné. Přitom objem investičních dotací se zvedl jen o 0,4 mld. Kč, přičemž přírůstek kapitálových výdajů činil 2,3 mld. Kč. Příspěvek státu na investice krajů se tak snížil z 33 % na 28 %.

Pramen: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2023, výpočty: CRIF, a. s.

Objem peněz, které kraje měly na bankovních účtech, se meziročně zvýšil o 15,1 mld. Kč, resp. o 21 % na 96,3 mld. Kč. V posledních letech se úspory zvyšovaly prakticky každý rok. Oproti roku 2013 byly letos více než třikrát vyšší. Objem dluhu krajů ve výši 25,4 mld. Kč se meziročně se v zásadě nezměnil. Od roku 2014 převyšují úspory krajů jejich dluh každý rok. Letos dosáhl rozdíl mezi objemem dluhu a objemem úspor 60,9 mld. Kč a byl zdaleka nejvyšší.

Obce

Od roku 2022 zejména díky rychlému růstu neinvestičních dotací převyšují celkové příjmy krajů příjmy obcí (bez Prahy). A ani letošní rok nebude výjimkou. Příjmy obcí bez Prahy dosáhly koncem prvního čtvrtletí výše 77,1 mld. Kč, celkové příjmů krajů 104,8 mld. Kč. Ovšem objem peněz, kterými mohu kraje a obce volně disponovat je vyšší v případě obcí.

Meziroční růst příjmů a výdajů obcí (zde bez Prahy) příliš nezaostal za kraji. Celkové příjmy obcí se zvýšily o 12,3 mld. Kč, resp. o 19 %. Příjmy po odpočtu dotací se zvýšily o 15 % u obcí a o 18 % u krajů. Výdaje obcí rostly o jeden procentní bod pomaleji než příjmy a dosáhly výše 66,5 mld. Kč. Tím pádem i přebytek rozpočtu byl větší než o rok dříve. V období leden až březen letošního roku obce neutratily 10,6 mld. Kč, v loňském roce to bylo 8,4 mld. Kč. Letos tak obce ušetřily 14 % disponibilních příjmů, vloni to bylo o jeden procentní bod méně.

Z celkového zvýšení příjmů obcí (12,3 mld. Kč) činil přírůstek daňových příjmů 8,6 mld. Kč. Byly to tudíž daňové příjmy, které se postaraly o značnou část přírůstku celkových příjmů. Neinvestiční dotace přispěly částkou 3,4 mld. Kč, nedaňové příjmy 1,4 mld. Kč a investiční dotace se meziročně zvedly jen o 0,4 mld. Kč. Kapitálové příjmy se meziročně snížily o 1,1 mld. Kč na 1,3 mld. Kč.

Stejně jako v případě krajů, se meziročně snížil podíl investičních dotací obcím na objemu celkových dotací, a to z 29 % na 23 %. Přebytek běžného rozpočtu, tedy úspory v rámci financování provozu, se meziročně zvýšil o 4,3 mld. Kč na 19,1 mld. Kč.

Růst dotací v prvním čtvrtletí letošního roku byl vyšší než (i když rovněž značný) růst daňových příjmů, což se odrazilo v tom, že podíl daňových příjmů na celkových příjmech se meziročně mírně snížil ze 71 % na 70 % a podíl celkových dotací na příjmech se naopak zvedl, a to z 10 % na 13 %.

Na rozdíl od krajů rostly kapitálové výdaje obcí pomaleji než jejich běžné výdaje. Koncem prvního čtvrtletí dosáhly výše 12,1 mld. Kč a byly tak o 6,9 mld. Kč než přebytek běžného rozpočtu. Tato částka představuje peníze, které obce mohly použít na investice, ale zatím je nevyužily. Z uvedeného vývoje lze předpokládat, že i obce stejně jako kraje dále zvýšily objem peněz na bankovních účtech při minimální změně jejich dluhu.

Pramen: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2023, výpočty: CRIF, a. s.

Navzdory obavám, že kraje a obce nebudou v důsledku vysoké inflace schopny financovat své výdaje, vykázaly v prvním čtvrtletí letošního roku oba celky poměrně značný růst příjmů a pomalejší růst výdajů. Dokázaly meziročně zvýšit kapitálové výdaje mnohem rychleji, než rostly investiční dotace, které v daném období získaly. Přispěl k tomu i vyšší přebytek běžného rozpočtu, který odráží úspory při financování provozu.

Na tom, co kraje a obce tratí v důsledku vysoké inflace tím, že nechají zbytečně moc peněz na bankovních účtech, vydělávají banky. Ty totiž za tyto „přebytečné“ peníze (nejen) samospráv inkasují od ČNB repo sazbu, která je už takřka rok na sedmi procentech a patrně ještě nějakou dobu na ní zůstane. Kraje a obce, které ukládají stále více peněz na bankovní účty tak v poslední době přispívají k rekordním ziskům českých bank více, než by bylo nutné, a přitom samy z toho nic nemají.

Na druhou stranu platí, že uložit peníze na bankovní účet na delší dobu znamená odložit výdaje. Kdo je schopen šetřit, a tedy utrácet méně, než by při svých příjmech mohl, přispívá v současné době k poklesu poptávky. Bez poklesu poptávky by ceny v minulých měsících rostly ještě rychleji. To se týká nejen samospráv, ale také domácností, podniků a živnostníků, jejichž úspory rovněž rostou.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.