Investiční dotace obcí
Jen 5 % obcí nečerpá investiční dotace
Investiční dotace, které obce získávají převážně ze státního rozpočtu, nepředstavují stabilní veličinu příjmů, nejen u jednotlivých obcí, ale ani u obcí jako celku. Jsou to peníze, o které obec musí požádat, vynaložit nemalý čas a nemalé peníze na vypracování žádosti o dotace, a přitom nemá zajištěno, že dotaci obdrží. Ani poté není úplně hotovo. Kontrola využití dotace může, v souladu s dotační smlouvou, vést v případě porušení podmínek i k sankcím včetně vrácení celé dotace. Investiční dotace se zaměřují na pomoc obcím při financování rozvoje obecní infrastruktury.
Na investiční dotace byl pro obce velmi štědrý rok 2015, ve kterém obdržely dosud největší částku celkem 28 mld. Kč. Poté už takové výše investiční dotace nikdy nedosáhly. V následujících dvou letech klesal objem poskytnutých investičních dotací až na 9 mld. Kč v roce 2017. Poté přišly tři roky zvyšování jejich objemu s vrcholem ve výši 25 mld. Kč v „covidovém“ roce 2020. V následujících dvou letech se objem investičních dotací obcí už opět snižoval až na 21 mld. Kč v roce loňském (viz graf 1).
Investiční dotace a ani celkové dotace netvoří rozhodující část příjmů obcí. Tuto roli mají daňové příjmy, zejména příjmy vyplývající z rozpočtového určené daní, tedy sdílené daně. V roce 2015 tvořily investiční dotace 13 % celkových příjmů a o dva roky později to byla jen 2 % příjmů. Po vzestupu v následujících letech dosáhl jejich podíl na celkových příjmech 9 % a poté klesl na 7 % v roce 2022. Takže objem investičních dotací obcím vykazuje z roku na rok značné fluktuace.
Rozložení dotací
V roce 2015 obdrželo alespoň jednu investiční dotaci 64 % obcí, nejméně to bylo v letech 2016 a 2017, ve kterých získalo alespoň jednu investiční dotaci shodně 59 % obcí. Poté jejich podíl na celkovém počtu obcí stoupl až na 69 % v roce 2021 a následoval pokles podílu obcí s investiční dotací na 66 % v loňském roce. Je zřejmé, že ne vždy koreluje podíl obcí s alespoň jednou investiční dotací s jejich objemem. Např. v loňském roce se objem investičních dotací meziročně snížil, avšak počet obcí, které je obdržely, naopak stoupl a v roce 2017 se objem investičních dotací snížil, avšak podíl obcí s investičních dotací se nezměnil.
A jak to bylo loni podle velikostních kategorií obcí? Podíl obcí bez investiční dotace se v loňském roce meziročně snížil ve všech velikostních kategoriích, s výjimkou těch největších. Výše podílu obcí bez investiční dotace poměrně rychle klesá s velikostní kategorií obcí. V kategorii nejmenších obcí nedostalo v posledních dvou letech ani jednu investičních dotaci 53 %, resp. 55 % z jejich celkového počtu. V kategorii největších obcí bylo bez investičních dotace jen 2 %, resp. 1 % z nich (viz tab. 1).
| Podíl obcí bez dotací | 2021 | 2022 |
|---|---|---|
| 1–199 | 53 % | 55 % |
| 200–499 | 35 % | 39 % |
| 500–999 | 25 % | 29 % |
| 1000–4999 | 12 % | 17 % |
| 5000+ | 2 % | 1 % |
| Celkem bez Prahy | 31 % | 34 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.
Objem dotací
Na jednu obec s investiční dotací připadlo u nejmenších obcí v průměru 1,1 mil. Kč, pro následující velikostní kategorii to bylo 2,6 mil. Kč, u další to už bylo 3,7 mil. Kč, u vyšší 6,5 mil. Kč a u největších obcí dosahovala průměrná výše investičních dotací na jednu obec 26,2 mil. Kč.
Na celkovém objemu poskytnutých investičních dotací se nejmenší obce podílely 3 %, navazující velikostní kategorie dosáhla na 15 %, a další získala 17 % celkového objemu. Nejvyšší podíl objemu dotací čerpaly obce do 5000 obyvatel (31 %) a měst nad 5000 obyvatel (33 %). Na obce s počtem obyvatel 1000 a více připadly téměř dvě třetiny objemu investičních dotací poskytnutých obcím.
Podíváme-li se na příjemce investičních dotací pro obce podle krajů, tak nejnižší podíl obcí bez investiční dotace vykázal v loňském roce Moravskoslezský kraj, ve kterém je nedostalo jen 19 % z nich. Ve Zlínském kraji byla čtvrtina obcí bez investiční dotace a 28 % obcí bez dotace najdeme v Olomouckém kraji. Naproti tomu, v Královéhradeckém kraji bylo bez investiční dotace až 44 % obcí, 42 % v Plzeňském kraji a 40 % ve Středočeském kraji.
Nejvyšší objem investičních dotací připadající v průměru na jednu obec s dotací v loňském roce vykázaly obce Moravskoslezského kraje, a to 9,973 mil. Kč. Se značným odstupem za nimi se umístily obce Libereckého kraje s průměrnou částkou 6,359 mil. Kč a dále pak obce Olomouckého kraje s 6,129 Kč. Nejnižší průměrnou částku obdržely obce kraje Vysočina, a to 3,160 mil. Kč, což je méně než třetina objemu, který získaly obce Moravskoslezského kraje. Druhou nejnižší částku měly obce Jihočeského kraje, a to 3,918 mil. Kč, třetí pak obce Plzeňského kraje s částkou 4,293 mil. Kč. V průměru za všechny kraje dosáhla průměrná výše investiční dotace připadající na obec s dotací částky 5,132 mil. Kč.
Pětina obcí čerpá nepřetržitě, 5 % vůbec nečerpá
V každém roce v období let 2017 až 2022, tedy v posledních sedmi letech, získalo vždy investiční dotaci 1396 obcí, což je 22 % z jejich celkového počtu, tedy více než pětina. V rámci těchto obcí se vyskytují všechny velikostní kategorie. Tedy i některé obce s počtem obyvatel do 199 získalo sedm let po sobě alespoň jednu investiční dotaci.
V kategorii nejmenších obcí získalo každoročně alespoň jednu investiční dotaci 74 obcí, tj. 5 % jejich celkového počtu v této kategorii. V navazující velikostní kategorii to bylo 242 obcí, resp. 12 % z nich a v další kategorii pak 301 obcí, což je 22 % z počtu obcí v této kategorii. Z obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 získalo v posledních sedmi letech investiční dotaci každý rok 44 %, resp. 537 obcí. V rámci největších obcí obdrželo každoročně investiční dotaci 242, což je téměř 90 % obcí v této velikostní kategorii.
Potěšitelná je skutečnost, že pouze 294 obcí, resp. 5 % jejich celkového počtu nedostalo v posledních sedmi letech ani jednu investiční dotaci. Je otázkou, zda to bylo rozhodnutí představitelů obce o investiční dotace nežádat, nebo se v rozpočtu nenašel dostatek peněz na spoluúčast, kterou poskytovatel dotace požaduje.
Dotace a kapitálové výdaje
Vývoj investičních dotací je úzce provázaný s vývojem kapitálových výdajů. Po většinu let platí, že růst investičních dotací je doprovázený i vzestupem kapitálových výdajů. V poslední době je výjimkou jen rok 2017, ve kterém i přes pokles investičních dotací kapitálové výdaje stouply. Totéž platí i pro rok 2022. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích obcí je patrný z grafu 2.
V roce 2015 se investiční dotace obcím podílely na jejich kapitálových výdajích neuvěřitelnými 42 %. V následujících letech byl příspěvek investičních dotací ke kapitálovým výdajům obcí skromnější. V roce 2020 to bylo 30 %, o rok později 27 % a v loňském roce již jen 22 %.
Na investičních dotacích jsou nejvíce závislé obě kategorie nejmenších obcí. Jim k financování investic pomohly z 38 %, resp. z 39 %. U největších obcí se investiční dotace na kapitálových výdajích podílely pouze 15 % a v průměru za všechny obce to bylo 22 %. Význam investičních dotací pro kapitálové výdaje se v roce 2022 oproti roku předchozímu snížil u všech kategorií obcí, nejvíce u těch nejmenších.
S dotacemi se pojí řada otázek. Např. jsou pro obce opravdu výhodné? Nekřiví dotace jejich výdajové priority, protože peníze „zadarmo“ jsou lákavé? Nejsou pro neúspěšné žadatele drahou záležitostí?
Bylo by zajímavé zjistit, kolik z celkového objemu peněz, které ministerstva, státní fondy a kraje vydají na investiční dotace pro obce, skončí jako investice a kolik peněz se „promrhá“ na administrativní náklady, spojené s žádostmi, jejich vyřizováním, plněním podmínek či následnou kontrolou dotací.
V nejbližší budoucnosti (viz ozdravný balíček konsolidačních opatření) se objem investičních dotací obcím bude i nadále snižovat.