Konsolidace veřejných rozpočtů stojí municipality 34 miliard korun

Podle odhadů SMO ČR vychází finanční dopad konsolidačního balíčku na města a obce ve výši 34 mld. Kč. Svazoví experti vyčíslili jednotlivé položky, které se týkají dopadů na samosprávy, jako jsou dopady vyjmutí podílu obcí na dani z nemovitosti ve prospěch státního rozpočtu či vyjmutí podílu obcí na dani z hazardních her opět ve prospěch státního rozpočtu. Patří tam i odhad vyčíslení propadu vlivem ponížení podílu na sdílených daních v důsledku vyjmutí podílu obcí na 2 procentních bodech u výnosu daně z právnických osob (DPPO). Města a obce také stále doplácejí na výkon přenesené státní správy.

„Města a obce ze systému nechtějí pouze brát, ale jsou jeden ze subjektů, na který opatření vlády spojená se šetřením dopadnou nejvíce,“ říká předseda SMO ČR starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje: „V tomto kontextu je správa daně z nemovitých věcí ve výši 1,2 mld. Kč zanedbatelná. A z tohoto důvodu také Svaz města obcí ČR požaduje, aby daň z nemovitých věcí byla i nadále výlučnou daní municipalit.“

Svaz měst a obcí ČR podporuje vládu v konsolidaci a uvědomuje neutěšenou situaci veřejných rozpočtů a podporuje vládu v jejich konsolidaci. Je ale nutné zdůraznit, že jsou to právě obce a města, které dobře spravují své prostředky s péčí řádného hospodáře a jejich zastupitelé jsou pod drobnohledem veřejnosti, jak efektivně tyto veřejné prostředky využívají.

„Držíme ekonomiku státu, každá koruna, která přijde do lokální ekonomiky se státu minimálně dvakrát vrátí. Konsolidační balíček nám bere nejen finanční prostředky z našich rozpočtů, ale bere nám naši samostatnost. Jako volení představitelé našich měst a obcí nebudeme moci rozhodovat v plné šíři o nám svěřené území,“ doplňuje František Lukl.

Snížení objemu prostředků z národních dotací povede k potřebě navýšení úvěrů. Nelze vyvrátit obavu z finanční paralýzy obcí a následný ztížený přístup územních samospráv k dalším zdrojům jak z EU, tak i od bankovních institucí, které v kontextu celkového dopadu konsolidačního balíčku mohou obce považovat za rizikového klienta v důsledku nízkého objemu disponibilních zdrojů. Takovému klientovi pak bankovní instituce neposkytne finanční prostředky na kofinancování infrastrukturních projektů z fondů EU.

„Balíček neobsahuje žádná proinvestiční opatření, ale ani úsporná, obsahuje pouze vyšší zdanění občanů. Stát se snaží získat peníze od kohokoliv,“ dokončuje František Lukl.

Svaz predikuje celkovou budoucí očekávanou finanční kondici municipalit v kontextu kumulace všech uskutečněných opatření i zamýšlených návrhů jak v rámci ozdravného balíčku, tak i dalších rozpočtových opatření. Chybí také zohlednění inflace u služeb, které si stát objednává u municipalit. Nelze tedy diskuzi o konsolidačním balíčku zúžit pouze na připomínkování dílčí částí, ale musí sledovat celkový obraz dopadů na územní samosprávy.

Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů byl v meziresortním připomínkovém řízení pouhý týden. Jde o velmi obsáhlý a odborně náročný materiál, který v podstatě mění 58 zákonů, přitom např. jen u zákona o dani z příjmů se jedná o téměř stovku paragrafů, které se upravují. Důvodová zpráva má téměř 350 stran. Přestože je snaha o co nejrychlejší realizaci ozdravných opatření pochopitelná, dal by se očekávat mnohem větší prostor pro odbornou diskuzi nad tak obsáhlým souborem návrhů, které mají nejenom ekonomické dopady. Tuto skutečnost kritizuje nejenom Svaz měst a obcí (SMO ČR), ale také Sdružení místních samospráv (SMS ČR) a jednotlivé kraje. Představitelům územních samospráv především vadí změny některých daní, zejména daně z nemovitých věcí a navazující úpravy v rozpočtovém určení výnosů daní. Z řady výhrad, které byly předány v rámci připomínkového řízení uvádíme zkráceně tři zásadní námitky obecného charakteru:

Dopady na ekonomiku

Svaz měst a obcí ČR si uvědomuje neutěšenou situaci veřejných rozpočtů a podporuje vládu v konsolidaci veřejných rozpočtů. Je ale nutné zdůraznit, že jsou to právě obce a města, které dobře spravují své prostředky s péčí řádného hospodáře a jejich zastupitelé jsou pod drobnohledem veřejnosti, jak efektivně tyto veřejné prostředky využívají. Na tomto základě bychom chtěli s vládou zastoupenou v tomto případě ministerstvem financí jako předkladatelem konsolidačního balíčku vstoupit v jednání o razantních dopadech na samosprávy, infrastrukturu obcí a měst, a především na občany.

Předkladatel neuvádí relevantní fiskální dopady konsolidačního balíčku na veřejné rozpočty, resp. rozpočty obcí a měst. Zároveň překladatel odbornou veřejnost neseznámil s podklady pro výpočet dopadů, proto nelze provést relevantní propočty. Posuzujeme celkovou očekávanou budoucí finanční kondici municipalit v kontextu kumulace všech uskutečněných opatření i zamýšlených návrhů jak v rámci daňového balíčku, tak i dalších rozpočtových opatření nebo nenavýšení finančních prostředků v důsledku absence inflační doložky na služby, které si stát objednává u municipalit. Musí se sledovat celkový obraz dopadů na územní samosprávy. Vedle konkrétních údajů v příjmech a výdajích je nutno vidět řadu konsekvenčních důsledků navrhovaných opatření např. při zdanění hazardu (prevence, adiktologické služby, přestupky), snížení národních dotací a zvýšení kofinancování evropských titulů (omezení nezbytných projektů ve školství, životním prostředí, dopravě), snižování příjmů se projeví omezením veřejných služeb, zejména sociálních včetně sociálního bydlení.

Nelze vyvrátit obavu z finanční paralýzy obcí a následný přístup územních samospráv k dalším zdrojům jak z EU, tak i od bankovních institucí, které v kontextu celkového dopadu konsolidačního balíčku mohou obce považovat za rizikového klienta v důsledku nízkého objemu disponibilních zdrojů. Obce budou limitovány také jako zadavatelé veřejných zakázek. Konsolidační balíček v sobě neobsahuje proinvestiční opatření. Pouze šetřením nelze roztočit kola ekonomiky. Bude-li zasažen sektor lokální ekonomiky, ve svém důsledku tato vládou navržená opatření dopadnou i na zpomalení celé ekonomiky.

Vidíme ohrožení čerpání prostředků z EU fondů i s ohledem na navrhované snížení příspěvku ze státního rozpočtu pro EU fondy a navýšení kofinancování příjemců dotace. To jde proti Usnesení vlády ČR ze dne 12. dubna 2021 č. 354, o pravidlech spolufinancování programového období 2021–2027, které bylo dlouhodobě vyjednáváno s územními partnery a bylo přijato ve shodě zainteresovaných aktérů v území i státu. Pokud provozní výdaje obcí překročí únosnou mez, bude ohroženo plnění čerpání cílů, indikátorů vč. pravidla n+3.

Zhodnocení územních dopadů

Důvodová zpráva ke konsolidaci veřejných rozpočtů, včetně dopadů na územní samosprávné celky uvádí: „Opatření obsažená v návrhu zákona buď dopady do uvedených oblastí nemají, anebo tyto dopady vyplývají z povahy a popisu opatření samotných v jiných částech této důvodové zprávy.“

Upozorňujeme, že předkladatel neuvedl celkové dopady na územní rozpočty. Pokud dochází k takto flagrantnímu zásahu do fungování samosprávy, je narušeno právo samospráv na vlastní zdroje a omezena samostatnost zastupitelstev, které reprezentují své voliče, v rozhodování, měl by předkladatel detailně, precizně a přehledně na jednom místě předložit finanční dopady na rozpočty územních samospráv, tedy jednoho ze subjektů veřejné moci. Představitelé obcí a měst nejsou vlivem dopadů konsolidačního balíčku schopni určit disponibilní prostředky určené na investice.

Nerelevantnost předložených podkladů

Svaz měst a obcí ČR se seznámil nejenom s podklady, které jsou součástí konsolidačního balíčku, ale rovněž jeho představitelé prostudovali predikci daňových příjmů na roku 2023–2026 s dopady konsolidačního balíčku (k 22. 5. 2023) a bohužel musíme konstatovat, že predikce není doplněna podkladovými materiály a není proto zřejmé, zda predikce vychází z růstu ekonomiky nebo je pouze zohledněn růst inflace. Pro připomenutí uvádíme, že Ministerstvo financí odhaduje inflaci na rok 2024 ve výši 2,4 %, přičemž OECD svoji predikci stanovilo na 4,2 % (některé zdroje přitom pochybují, že se inflace dostane pod 10 %).

Uvedená predikce nezohledňuje snížené podíly sdílených daní tak, jak je předkládá konsolidační balíček. Pro představitele samospráv, ostatně jako pro každého manažera je klíčové pro rozhodnutí řídit se ověřitelnými a přezkoumatelnými podklady. Toto je jeden z důkazů nerelevance předložených materiálů. Neznáme skutečné dopady navržených změn.

Některé konkrétní připomínky uvedeme v dalším článku.