Obce a kraje – hospodaření za osm měsíců roku 2022

V tomto textu se podíváme, jaké dopady na hospodaření obcí a krajů měla opatření související s covidem, válka na Ukrajině a následné prudké zvýšení cen energií vedoucí ke značnému zvýšení cen materiálů a služeb.

Výsledky obcí ukážeme zvlášť za obce bez Prahy a samostatně za hlavní město, které je sice ze zákona obcí, ale s krajskou působností. Stejně tak se budeme zvlášť zabývat hospodařením krajů za uvedené období.

Obce bez Prahy

Celkové příjmy obcí (bez Prahy) ta osm měsíců letošního roku dosáhly výše 205,7 mld. Kč. Je to o 12 % více než získaly ve stejném období loňského roku. Přitom v roce 2021 dosáhla dynamika příjmů obcí „jen“ 5 %. Téměř 70 % letošních příjmů tvořily daňové příjmy, které se meziročně zvedly o 18 %. I tato dynamika byla vyšší než v roce 2021, což je rok, ve kterém byl zrušeno zdanění super hrubé mzdy. Výsledkem byl pokles daňového zatížení mezd, tedy snížení objemu daně z příjmů fyzických osob.

Značný růst letos zaznamenaly i nedaňové příjmy. S dynamikou 19 % se staly nejrychleji rostoucí příjmovou položkou. O 15 % vzrostly kapitálové příjmy. V předchozím roce však byla jejich dynamika více než dvojnásobná.

Již druhým rokem po sobě se snižuje objem dotací. Letos to bylo meziročně o 12 %. Loni dokonce o 17 %. „Na vině“ je mimořádný příspěvek státu obcím v roce 2020, který měl kompenzovat propad daňových příjmů. Vláda tak reagovala na omezující opatření, které zavedla v souvislosti s covidem. Tento příspěvek se týkal jen neinvestičních dotací. Objem investičních dotací se v roce 2021 snížil o 3 %, letos vykázal dokonce nulovou dynamiku. Otázkou je, zda to bylo v důsledku nižší „nabídky“ investičních dotačních programů ze strany státu, nebo menšího zájmu ze strany obcí z obav před značnou nejistotou, ve které fungovaly a dosud stále fungují.

Zatímco celkové příjmy obcí vzrostly letos o 12 %, výdaje vykázaly ještě vyšší dynamiku – 14 %. O rok dříve to byla jen 2 %. Zvýšily se nejen běžné, ale i kapitálové výdaje. Ty po poklesu o 3 % v roce 2021 vykázaly růst o 21 %, což je téměř dvojnásobná dynamika oproti běžným výdajům. Byl to tudíž růst kapitálových výdajů, který významně přispěl k vyšší dynamice celkových výdajů.

Výsledkem vyšší dynamiky výdajů oproti příjmům se o něco málo snížil objem salda obecních rozpočtu. Letos ušetřily obce 19,7 mld. Kč, v loňském roce to bylo 21 mld. Kč. Přebytek se na příjmech letos podílel jednou desetinou, v loňském roce to bylo o jeden procentní bod více. Konkrétní čísla viz tabulka 1.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Kapitálové výdaje se na celkových příjmech podílely 25 % letos a 23 % vloni. Letos tak obce investovaly celou čtvrtinou svých celkových příjmů. K financování kapitálových výdajů přispěly investiční dotace 22 % v letošním roce, vloni to bylo 27 %. Podíl kapitálových příjmů na kapitálových výdajích byl v obou letech shodný a činil 13 %.

Značnou část kapitálových výdajů mohly obce financovat z provozního přebytku. Ten dosáhl letos 52,6 mld. Kč, loni to bylo 45,9 mld. Kč. Saldo běžného rozpočtu bylo sice letos vyšší, ale jeho podíl na běžných příjmech (28 %) se v posledních dvou letech nezměnil.

Praha

Celkové příjmy Prahy za osm měsíců letošního roku dosáhly výše 79 mld. Kč, což je o 15 % více než ve stejném období loňského roku. Její výdaje však rostly o něco pomaleji – o 14 %. Saldo rozpočtu tak bylo v letošním roce o 2,8 mld. Kč vyšší a činilo 14,6 mld. Kč. Do budoucna Praha odložila letos 18 % svých celkových příjmů, vloni to bylo 17 %.

Daňové příjmy se na celkových příjmech Prahy v daném období podílely 67 % a meziročně vzrostly o 18 %, tedy stejně jako v případě ostatních obcí. Stejně jako ostatní obce vykázalo hlavní město značnou dynamiku nedaňových příjmů. Meziročně se zvýšily téměř o třetinu, avšak v předchozím roce se zvedly o pouhá 4 %. Celkové dotace se po nulovém růstu v loňském roce zvýšily o 6 %. Neinvestiční dotace se vzrostly o 3 %, o zbývající část přírůstku dotací se postaraly dotace investiční. Ty po poklesu v roce 2021 stouply až na šestinásobek.

Celkové výdaje Prahy rostly letos pomaleji než celkové příjmy. Rozdíl však činil pouhý jeden procentní bod. Zatímco běžné výdaje se meziročně zvedly o 9 %, kapitálové výdaje téměř o 50 %. Ty však v roce 2021 vykázaly nulový růst. Zvýšil se podíl kapitálových výdajů na celkových příjmech, a to z loňských 10 % na 13 % letos.

V rámci financování provozu Praha letos ušetřila 30 % běžných výdajů, v loňském roce to bylo 27 %. Investiční dotace se na celkovém objemu dotací v roce 2020 a 2021 podílely pouhým 1 %, letos to byl trojnásobek. Konkrétní čísla letošního rozpočtu hlavního města jsou zřejmé z tabulky 2.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Praha se při investování musí více než ostatní obce a kraje spoléhat na vlastní zdroje. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích je letos 6 %, v předchozích dvou letech to bylo ještě méně, a to 2 %, resp. 3 %. Naprosto bezvýznamným zdroje financování kapitálových výdajů jsou příjmy z prodeje majetku. Praha tudíž více než jiné obce využívá přebytku běžného rozpočtu.

Kraje

Celkové příjmy krajů dosáhly za osm měsíců letošního roku výše 204,9 mld. Kč, a to je o 5 % více než ve stejném období loňského roku. Totéž platí i pro dynamiku výdajů. Oproti roku 2021 byla letos dynamika příjmů i výdajů mnohem nižší. Daňové příjmy meziročně vzrostly o 17 %. Ty však v rozpočtu krajů nehrají zdaleka tak velkou roli jako u obcí. Tvoří necelých 30 % celkových příjmů krajů. Ty jsou tak z valné části závislé na vývoji dotací, které představují téměř 70 % celkových příjmů krajů. Většina neinvestičních dotací však není určena pro využití krajů, nýbrž je kraje přeposílají na obecní a další školy. Jedná se zejména o dotace na platy učitelů, nepedagogických pracovníků a na další položky související se vzděláváním ve školách a školských zařízení převážně na obecní úrovni.

Objem dotací se za letošních osm měsíců o 1 % snížil, zatímco v předchozím roce naopak o 14 % vzrostl. Neinvestiční dotace se sice meziročně zvýšily o 1 %, avšak ty investiční poklesly až o třetinu. Vzhledem k tomu, že investiční dotace mají v celkovém objemu dotací váhu jen kolem 4 %, vývoj dotací krajů tudíž jednoznačně závisí na vývoji neinvestičních dotací.

Objem kapitálových výdajů krajů se po poklesu v roce 2021 zvedl v následujícím roce o 2 %, a to navzdory tomu, že objem investičních dotací, které od státu dostaly, vykázal v tomto roce značný pokles. To byl i jeden z důvodů, proč rozdíl mezi příjmy a výdaji krajů byl letos nižší než o rok dříve. I tak však zůstal podíl přebytku na celkových příjmech stejný letos jako vloni. K financování kapitálových výdajů v letošním roce využily kraje vyšší přebytek běžného rozpočtu. Letos dosáhl výše 18 mld. Kč, a to je o 2,3 mld. Kč více než o rok dříve. Souhrnná čísla hospodaření krajů za osm měsíců letošního roku jsou uvedena v tabulce 3.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Závěrem

Jak kraje, tak i Praha a ostatní obce vykázaly v osmi měsících letošního roku opětovně přebytek rozpočtu. Praha dokonce vyšší než ve stejném období loňského roku. Praha nevyužila 18 % svých celkových příjmů, ostatní obce 10 % a kraje pak 3 %. Objem kapitálových výdajů se oproti loňskému roku zvýšil, nejrychleji v Praze. Praha na investice vydala v daném období 13 % svých příjmů, ostatní obce celou čtvrtinu a kraje 9 %. Tento podíl se může do konce roku ještě zvýšit, protože značnou část investic obce a kraje uskutečňují obvykle až ve druhé polovině roku.

Vývoj za osm měsíců letošního roku ukazuje, že jak obce, tak i kraje se vypořádaly s obtížnými podmínkami poměrně dobře. A to přesto, že pomoc státu ve formě dotací obcím a krajům byla letos s výjimkou Prahy nižší než o rok dříve.

Věra Kameníčková CSc., CRIF, a. s.