Změny v počtu obyvatel
Občas se používá termín „hlasovat nohama“. Znamená, že lidé o tom, zda jsou v dané obcí spokojeni či nespokojeni s poskytováním služeb, dávají najevo tak, že se buď vystěhuji, nebo zůstanou.
Podívejme se, jak se měnil počet obyvatel v obcích podle velikostních kategoriích daných počtem obyvatel, a podle krajů. Údaje o počtu obyvatel jsou vždy k prvnímu dni daného roku.
Velikostní kategorie
Počet obyvatel obcí bez Prahy se mezi rokem 2020 a 2021 prakticky nezměnil, resp. se velmi neparně snížil. Z meziročních změn vyplývá, že ve všech velikostních kategoriích počet obyvatel v tomto období vzrostl s výjimkou kategorie obcí s počtem obyvatel 5 tisíc a více. V nich žilo v roce 2021 o 21 388 obyvatel, resp. o 0,4 % méně než o rok dříve. Nejvyšší růst počtu obyvatel, i když rozdíly nejsou podle očekávání velké, vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a také 500 až 999, a to o 0,6 %. Počet obyvatel v nejmenších obcích se meziročně zvednul o 0,4 %. Nejnižší růst zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to o 0,3 %. O zvýšení počtu obyvatel České republiky se v roce 2021 postarala Praha. Přírůstek počtu jejích obyvatel překonal úbytek v ostatních obcí jako celku.
Za změnou v počtu obyvatel obvykle stojí migrační saldo, tedy rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých. Přirozené saldo, tedy rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých hraje podstatně menší roli.
Změna počtu obyvatel podle velikostních kategorií obcí je patrná z tabulky 1.
| Počet obyv. | 2020 | 2021 | 2021–2020 |
|---|---|---|---|
| 1–199 | 174 417 | 175 031 | 614 |
| 200–499 | 650 426 | 654 581 | 4 155 |
| 500–999 | 965 570 | 971 419 | 5 849 |
| 1000–4999 | 2 415 288 | 2 423 089 | 7 801 |
| 5000+ | 5 163 961 | 5 142 573 | −21 388 |
| Celkem bez Prahy | 9 369 662 | 9 366 693 | −2 969 |
Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.
Poznámka: počet obyvatel je k 1. 1. daného roku
Změny podle krajů
V rámci krajů se počet obyvatel meziročně zvýšil pouze ve třech z nich. Nejrychleji to bylo ve Středočeském kraji, a to o téměř jedno procento. V Jihomoravském a Plzeňském kraji byl růst podstatně nižší, a to o 0,3 %, resp. o 0,2 %. V Pardubickém kraji se počet obyvatel meziročně téměř nezměnil. Největší pokles počtu obyvatel zaznamenal Moravskoslezský kraj (o 0,6 %). Následují kraje Ústecký a Karlovarský (shodně o 0,5 %) a kraj Zlínský (o 0,4 %). Ve zbývajících krajích byl pokles obyvatel velmi mírný.
Změny početních stavů obyvatelstva v posledních letech 2020–2021 podle krajů ukazuje tabulka 2.
| Počet obyv. | 2020 | 2021 | 2021–2020 |
|---|---|---|---|
| STČ | 1 385 141 | 1 397 997 | 12 856 |
| JHM | 1 191 989 | 1 195 327 | 3 338 |
| PL | 589 899 | 591 041 | 1 142 |
| PA | 522 662 | 522 856 | 194 |
| JHČ | 644 083 | 643 551 | −532 |
| HK | 551 647 | 550 803 | −844 |
| VYS | 509 813 | 508 852 | −961 |
| OL | 632 015 | 630 522 | −1 493 |
| LI | 443 690 | 442 476 | −1 214 |
| ZL | 582 555 | 580 119 | −2 436 |
| KV | 294 664 | 293 311 | −1 353 |
| UL | 820 965 | 817 004 | −3 961 |
| MSK | 1 200 539 | 1 192 834 | −7 705 |
| Vše bez Prahy | 9 692 662 | 9 366 693 | −2 969 |
Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.
Poznámka: počet obyvatel je k 1. 1. daného roku
V dlouhodobém horizontu počet obyvatel Středočeského kraje roste ze všech krajů nejrychleji. Podstatně mírnější růst v delším časovém horizontu vykazují i kraje Plzeňský, Jihomoravský a s jistou výhradou i Pardubický, ve kterém se počet obyvatel v loňském roce zvedl již jen nepatrně. Od růstu obyvatel k poklesu jejich počtu došlo v poslední době v kraji Jihočeském a Libereckém. Ve zbývajících sedmi krajích se počet obyvatel snižoval a z tohoto trendu nevybočily ani poslední roky. Snižování počtu obyvatel je zde již dlouhodobý v nejbližší budoucnosti se trend poklesu patrně neobrátí. Tabulka 4 ukazuje poměrné změny počtu obyvatel krajů v posledních letech a dlouhodobě za léta 2013–2021.
| Kraj | 2021/2020 | 2021/2013 |
|---|---|---|
| STČ | 0,9 % | 7,3 % |
| PL | 0,2 % | 3,1 % |
| JHM | 0,3 % | 2,2 % |
| PA | 0,0 % | 1,3 % |
| JHČ | −0,1 % | 1,1 % |
| LI | −0,3 % | 0,9 % |
| HK | −0,2 % | −0,2 % |
| VYS | −0,2 % | −0,3 % |
| OL | −0,2 % | −0,9 % |
| UL | −0,5 % | −1,0 % |
| ZL | −0,4 % | −1,1 % |
| KV | −0,5 % | −2,3 % |
| MSK | −0,6 % | −2,4 % |
Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.
Vylidňují se ty nejmenší obce
V roce 2021 to vypadalo tak, že spíše, než by se vylidňovaly malé obce, lidé odcházejí z obcí větších. V delším časovém horizontu však vypadá obrázek o změně v počtu obyvatel obcí podle velikostních kategoriích trochu jinak.
Mezi rokem 2013 a 2021 se počet obyvatel snížil nejvíce právě v nejmenším obcích, a to o 4 %, ale souběžně s tím i v obcích největších, a to o 1 %. Zatímco pokles počtu obyvatel nejmenších obcí se v posledních letech nejenže zastavil, ale trend se obrátil k růstu, v největších obcí se počet jejich obyvatel i nadále snižoval. Růst počtu obyvatel se v poslední době obnovil i v obcích s 200 až 499 obyvateli.
V delším horizontu se zvyšoval počet obyvatel nejrychleji v obcích 1000 až 4999 obyvateli. Avšak v poslední době se jejich růst zpomalil. Mezi rokem 2013 a 2021 se počet obyvatel v obcích bez Prahy zvýšil o 1,1 %. Přispělo k tomu zejména zvýšení jejich počtu v obcích s 1000 až 4999 obyvateli a v menší míře i jejich růst v obcích, které mají 500 až 999 obyvatel. Uvedené trendy ukazuje tabulka 3.
| Velikostní kategorie | 2021/2020 | 2021/2013 |
|---|---|---|
| 1–199 | 0,4 % | −3,6 % |
| 200–499 | 0,6 % | −0,4 % |
| 500–999 | 0,6 % | 1,9 % |
| 1000–4999 | 0,3 % | 6,4 % |
| 5000+ | −0,4 % | −1,1 % |
| Celkem bez Prahy | 0,0 % | 1,1 % |
Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.
Struktura obcí
Na závěr se podíváme, jak se měnila velikostní struktura obcí. Počet obcí se v posledních letech výrazněji neměnil. Výjimkou byly některé vojenské újezdy, které získaly statut obce a přispěly tak k růstu jejich počtu. Prakticky nedochází ani ke slučování obcí, ani k jejich dělení.
Změny v počtu obcí v jednotlivých velikostních kategorii vznikají v důsledku přesunu obce do kategorie s vyšším či nižším počtem obyvatel. Vývoj v letech 2013 až 2021 ukazuje, že mírně ubývá menších obcí, těch nejmenších nejrychleji, a naopak mírně přibývá obcí s vyšším počtem obyvatel, zejména s počtem obyvatel od 1000 do 4999.
Počet obyvatel připadající v průměru na jednu obce se mezi rokem 2013 a 2022 o něco zvýšil, a to z 1484 na 1498, což není až tak závratný růst za osm let. Stále to Českou republiku řadí na první místo v rámci Evropy, pokud jde o nejnižší průměrný počet obyvatel na jednu obec. Tabulka 5 ukazuje změny od roku 2013.
| Velikostní kategorie | 2021/2013 |
|---|---|
| 1–199 | −4,3 % |
| 200–499 | −1,0 % |
| 500–999 | 1,3 % |
| 1000–4999 | 6,2 % |
| 5000+ | 0,4 % |
Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.
Počet obyvatel České republiky se v posledních letech zvyšuje v důsledku převahy přistěhovalých nad vystěhovalými. Přirozené saldo obcí bez Prahy je v poslední době záporné, tedy počet zemřelých převyšuje počet narozených. V Praze je tomu naopak. Díky tomu počet obyvatel České republiky mírně roste. Je otázkou, jak vývoj celkového počtu obyvatel v konečném důsledku ovlivní stávající migrace uprchlíků z Ukrajiny.