Úspěšný rozvoj venkova musí stát na podpoře aktivních občanů
Odpovědi na to, co je a co není podstatné pro rozvoj venkova, hledala Malá národní konference Venkov „Rozvoj venkovských oblastí“, která proběhla v pondělí 19. září 2022 od 10.00 v Hlavním sále Valdštejnského paláce, sídle Senátu Parlamentu ČR. Této prestižní akce se zúčastnila celá řada představitelů obecních zastupitelstev, zástupců ministerstev i nevládních organizací působících ve venkovském prostoru.
Na venkově bydlí v současné době zhruba třetina obyvatel České republiky, a proto musí být venkovský prostor důstojným místem pro život, a to i pro mladou generaci, která se z venkova často stěhuje do měst, v nichž vidí širší prostor pro svůj další vývoj. Nejen mladým, ale samozřejmě všem svým obyvatelům musí proto venkov nabídnout perspektivu dalšího rozvoje a zázemí pro každodenní existenci, jako jsou služby, školky, školy či volnočasové vyžití, zejména ale pracovní příležitosti. Pracovní uplatnění v místě svého bydliště nepředstavuje přitom pro obyvatele venkova jen úsporu času při dojíždění do zaměstnání, ale zároveň spoluutváří vztah k lokálním komunitám i krajině v okolí bydliště.
„Pro rozvoj venkova je zásadní podpora aktivních lidí žijících na venkově, ať již jsou to sedláci na rodinných farmách, malí podnikatelé, nebo místní živnostníci. Právě ty nejvíce zatěžuje byrokracie, která výrazně vzrostla v posledních letech, a naším cílem proto musí být rozšířit prostor pro svobodná podnikatelská rozhodnutí,“ zdůrazňuje předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR Veronika Vrecionová.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová zdůraznila: „Naše země dnes čelí řadě velmi vážných krizí. Tou momentálně nejintenzivnější je bezesporu trvající brutální ruská agrese na nedaleké Ukrajině a její ekonomické důsledky. Možná i jejich vinou je nyní poněkud upozaděna krize jiná. Krize, která je ovšem ve svých dopadech neméně závažná a jejíž řešení není o nic méně naléhavé. Jde o globální změny klimatu. Tyto globální změny mají zcela lokální neblahé dopady. Ty se pak na venkově projevují konkrétně ztrátou biologické rozmanitosti, degradací půdy, nedostatkem vody a celkovým snižováním kvality života drtivé většiny tamních obyvatel. To souvisí i s procesem postupného vylidňování venkova. Chceme-li, aby si naše zem do budoucna uchovala svůj tradiční ráz a rozvíjela to, co nám zde po sobě zanechali naši předci, je třeba bedlivěji naslouchat hlasům zejména lidí takříkajíc přímo z terénu.“.
„V rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky budeme motivovat zemědělce, aby se v krajině objevilo více krajinných prvků. Prioritou pozemkových úprav jsou zejména v posledních letech opatření pro dlouhodobé zadržení vody v krajině a protierozní ochrana půdy. Je to tedy budování rybníků, malých vodních nádrží, mokřadů, protierozních opatření a dalších prvků, které zlepší hospodaření s vodou v krajině a zvýší její ekologickou stabilitu. Za posledních 5 let vynaložil Státní pozemkový úřad na pozemkové úpravy celkem přes 10 miliard korun. Letos jsou na pozemkové úpravy zatím připraveny 2 miliardy. Z Programu rozvoje venkova půjde v příštím roce na pozemkové úpravy dodatečně zhruba 500 milionů korun a ve Strategickém plánu na období 2023 až 2027 počítáme s obdobnou roční částkou, tedy přes 2,5 miliardy korun za období,“ uvedl ve svém dopoledním vystoupení ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
„Žít, podnikat, bydlet a užívat si volné chvíle na venkově se musí mladým lidem vyplatit. K tomu jim jako politici musíme vytvořit podmínky, což je naší povinností. Tím zachráníme odliv mladých schopných lidí z venkova. Je nutné v rámci zrychlení stavebního řízení zrušit závazná stanoviska a začít používat pouze správní řád, kde každý státní úředník musí vydat rozhodnutí, ke kterému je okamžitě opravný prostředek – odvolání. Bez této právní úpravy nedocílíme zrychlení stavebního procesu,“ zdůraznil předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Jiří Vosecký.
Náměstek ministryně životního prostředí Vladimír Dolejský připomněl, že Ministerstvo životního prostředí je připraveno i v nadcházejícím období podporovat obnovu venkova zejména pomocí realizace projektů blízkých přírodě za podpory finančních prostředků z národních a evropských zdrojů. Nemalou výzvou pro venkov také jsou a budou rostoucí požadavky na ochranu životního prostředí.
„Rozumná ochrana přírody a krajiny je samozřejmě něco, co každý podporuje, některá adaptační opatření na změnu klimatu, která vznikají zejména na půdě Evropského parlamentu, jdou ale proti zdravému selskému rozumu,“ dodává Veronika Vrecionová s tím, že ochranu přírody a venkovského prostředí je nutné oprostit od extrémních a ideologicky zatížených postojů.
Účastníci konference ocenili odpolední vystoupení ministra dopravy Martina Kupky. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu se zúčastnil náměstek ministra Petr Třešňák; jeho vystoupení doplnil David Blažek z Unie komunitní energetiky.
„Zásadními nástroji pro podporu rozvoje obcí na venkově jsou kromě evropských zdrojů také národní programy Podpory a rozvoje regionů, z kterých obce čerpají a spolufinancují pro lidi tak důležitý rozvoj v oblasti veřejných služeb, výstavby, rekonstrukcí, modernizace i vzdělávaní. Ještě letos se mi podařilo vyjednat navýšení rozpočtu a přidat zejména těm malým obcím 2,55 miliardy korun. Pro rok 2023 jsme na ministerstvu provedli zásadní re-design národních programů a je potřeba, aby na to pamatoval státní rozpočet pro příští rok,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místí rozvoj Ivan Bartoš.
Konference se konala pod záštitou předsedy Senátu PČR Miloše Vystrčila, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Markéty Pekarové Adamové a předsedy vlády Petra Fialy. Organizátory akce byly Spolek pro obnovu venkova ČR, Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova, Ministerstvo zemědělství a Celostátní síť pro venkov.