Nároky představitelů obcí na odchodné v souvislosti s volbami
Jak všichni určitě dobře vědí, z pohledu obcí je rok 2022 rokem volebním – na podzim dojde k pravidelné obměně obecních zastupitelstev, přičemž již nyní mnozí za stávajících zastupitelů zvažují, zda se o místo zastupitele budou opětovně ucházet.
V této souvislosti se lze setkat s častými dotazy zejména z řad starostů a místostarostů, zda v případě, kdy se rozhodnou již nekandidovat, zda jim bude náležet nějaké odchodné. Cílem následujících řádků je problematiku odchodného více přiblížit a vyjasnit tak mnohé otázky, které se s tímto institutem v praxi pojí.
Právní institut odchodného
Právní institut odchodného v dnešní podobě byl do zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), zaveden až s účinností novelizujícího zákona č. 99/2017 Sb. od 1. 1. 2018, kdy nahradil odměnu při skončení funkčního období a obdobnou odměnu poskytovanou v případech, kdy docházelo k zániku mandátu, odvolání z funkce či vzdání se funkce vyjmenovaných členů zastupitelstva obce v průběhu funkčního období zastupitelstva obce.
Konkrétně zákon o obcích problematiku odchodného upravuje v ustanovení § 77 a § 78. Platí, že pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky, vzniká nárok na odchodné ze zákona. O vzniku nároku na odchodné či o výši odchodného nerozhoduje žádný z orgánů obce.
Nárok na odchodné lze rozlišovat podle toho, zda nárok na ně vzniká stanoveným zastupitelům v souvislosti se zánikem mandátu člena zastupitelstva (a to jak v souvislosti s koncem funkčního období, tak v jeho průběhu), nebo z důvodu, že zastupitelé byli z vykonávané funkce v průběhu funkčního období odvoláni nebo se funkce vzdali.
Bez ohledu na důvod vzniku nároku na odchodné může nárok na odchodné vzniknout pouze uvolněnému členu zastupitelstva bez ohledu na funkci, z neuvolněných pak starostovi či místostarostovi.
Zánik mandátu
S ohledem na blížící se volby bude dále rozebrán nárok na odchodné z důvodu zániku mandátu člena zastupitelstva obce. V těchto případech je třeba rozlišovat situaci, kdy mandát člena zastupitelstva obce zanikne v průběhu funkčního období zastupitelstva obce, a situaci, kdy mandát člena zastupitelstva obce zanikne právě v souvislosti s koncem funkčního období zastupitelstva obce.
První a logickou podmínkou pro vznik nároku na odchodné z důvodu zániku mandátu člena zastupitelstva obce, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zánik mandátu v souvislosti s koncem funkčního období zastupitelstva obce, či v jeho průběhu, je zánik mandátu. K zániku mandátu člena zastupitelstva obce dochází v případech, které jsou uvedeny v § 55 odst. 2 a 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (mj. platí, že mandát zaniká dnem voleb do zastupitelstva obce či dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát).
Druhou podmínkou pro vznik nároku na odchodné z důvodu zániku mandátu člena zastupitelstva obce, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zánik mandátu v souvislosti s koncem funkčního období zastupitelstva obce, či v jeho průběhu, je, aby zastupiteli ke dni zániku mandátu náležela odměna.
Odměna ke dni zániku mandátu náleží ze zákona jakémukoli uvolněnému zastupiteli a neuvolněnému starostovi.
V případě neuvolněného místostarosty je poskytování odměny nenárokové, a proto je nezbytné, aby mu poskytnutí odměny bylo zastupitelstvem obce schváleno, protože pokud se tak nestalo, neuvolněný místostarosta podmínku, aby mu ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva náležela odměna, nesplňuje, a tudíž mu nárok na odchodné za takové situace vzniknout nemůže.
V případě uvolněného zastupitele na určení, zda mu ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obce náležela odměna, nemá vliv, pokud mu v rozhodný den nebyla vyplácena odměna z důvodů uvedených v § 72 odst. 6, zákona o obcích (tj. z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do čtyř let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění).
Pro účely posouzení, zda zastupiteli náležela ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obce odměna, není rovněž důležité, zda se člen zastupitelstva obce odměny vzdal nebo mu odměna fakticky (například z důvodu finanční tísně obce) není vyplácena, kritériem je, zda na odměnu má právní nárok.
Opětovné zvolení
Pouze první a druhá podmínka se vztahují na situace, kdy mandát člena zastupitelstva obce zanikne v průběhu funkčního období zastupitelstva obce. Ovšem v situaci, kdy mandát člena zastupitelstva obce zanikne v souvislosti s koncem funkčního období zastupitelstva obce, je v souladu vedle první a druhé podmínky nezbytné věnovat pozornost i další podmínce. A sice že odchodné členu zastupitelstva obce se neposkytne, pokud člen zastupitelstva obce bude v novém volebním období zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna. Jinými slovy, aby došlo ke vzniku nároku na odchodné, je podmínkou, aby člen zastupitelstva obce nebyl po volbách do zastupitelstva obce zvolen opětovně do funkce jakéhokoliv uvolněného člena zastupitelstva obce, neuvolněného starosty či do funkce místostarosty, kterému bude náležet odměna.
Výslovně je v zákoně uvedeno pravidlo, že o opětovné zvolení se nejedná tehdy, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období. Jestliže bude zastupitel zvolen do uvedených funkcí až v průběhu funkčního období (příslušná funkce již byla jednou v rámci funkčního období obsazena, avšak nově je obsazována minimálně již podruhé), nárok na odchodné tím není dotčen (v žádném případě by ovšem nemělo docházet k situacím, kdy první zvolení bude ryze účelové a následně v zásadě bezprostředně dojde k novému, tj. druhému či dalšímu zvolení do dané funkce tak, aby nárok na odchodné nebyl dotčen).
Omezení nároku
Zákon o obcích v ustanovení § 77 odst. 5 výslovně zmiňuje případy, kdy odchodné členovi zastupitelstva obce nenáleží – je tomu tak tehdy, pokud byl v průběhu výkonu funkce:
- pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce zastupitele (nejedná se o jakýkoliv trestný čin, důležitá je souvislost s výkonem funkce člena zastupitelstva obce) nebo
- jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
Dále jsou v ustanovení § 77 odst. 6 zákona o obcích stanoveny případy, kdy odchodné se zastupiteli ze strany obce nevyplatí – je tomu tak tehdy, jestliže zastupiteli vznikl nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce. Jestliže bude následně zastupitel pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bude podmíněně zastaveno nebo bude-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
Výše odchodného
Co se týká výše odchodného, ta se odvíjí od výše měsíční odměny, která zastupiteli náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obce. Na výši odchodného nemá vliv, pokud se výše odměny v průběhu času měnila. Stěžejní je vždy výše měsíční odměny poskytované za měsíc, která členovi zastupitelstva obce náležela ke dni, kdy došlo k zániku mandátu. Není přitom ani podstatné, zda zastupiteli mandát zanikl v průběhu měsíce.
Pro přesné stanovení výše odchodného se k odměně, která zastupiteli náležela za měsíc ke dni zániku mandátu, připočte násobek výše této odměny a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, maximálně však tří ukončených let výkonu funkce. Do počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce se přitom započítává i doba, po kterou zastupitel v době volebního mezidobí do opětovného zvolení do funkce uvolněného zastupitele nebo neuvolněného místostarosty funkci dočasně nevykonával. Ke zjišťování počtu ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce lze doplnit, že není nutné, aby daný člen zastupitelstva obce v započítávaném období vykonával stále stejnou funkci, podmínkou však je, aby vždy vykonával některou z funkcí, se kterou se pojí nárok na odchodné, a to bez přerušení. Za celý ukončený rok výkonu funkce je třeba považovat výkon funkce trvající po dobu 12 po sobě jdoucích měsíců. Prvním dnem je den zvolení do funkce, posledním dnem je v souladu s obecným pravidlem počítání času den, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se doba počítá (tj. den zvolení). Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec doby na poslední den měsíce.
Shrnutí
S ohledem na uvedené lze shrnout, že maximální výše odchodného je stanovena na 4 (tj. 1+3) násobek odměny poskytované za měsíc, která danému zastupiteli náležela ke dni zániku mandátu.
Dále je třeba doplnit, že předpokladem splatnosti odchodného je, aby dotčený zastupitel, kterému vznikl nárok na odchodné, předložil obci čestné prohlášení. Jsou-li u zastupitele splněny podmínky pro vznik nároku na odchodné, stane se odchodné splatným předložením čestného prohlášení, které deklaruje, že u člena zastupitelstva obce nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 77 odst. 5 a 6 zákona o obcích (jedná se o doložení čestného prohlášení ohledně „trestní bezúhonnosti“, nejedná se tedy o podmínku pro vznik nároku na odchodné, ale pouze o podmínkou pro jeho vyplacení). Konkrétní formu ani obsah čestného prohlášení zákon nepředepisuje (není třeba ani úředně ověřený podpis daného zastupitele), jako nejvhodnější lze doporučit formu s přímými odkazy na právní úpravu. Odchodné se vyplácí vždy jednorázově, a to v nejbližším výplatním termínu, není tedy možný postup, aby odchodné bylo vypláceno po splátkách.
Závěrem
Z výše uvedeného lze vyvodit, že byť se právní úprava odchodného může na první pohled jevit vcelku srozumitelně, je třeba si vždy při posuzování nároku vyjasnit celou řadu podmínek a okolností, což může v praxi přinášet pochybnosti, zda v konkrétním případě nárok na odchodné končícímu zastupiteli skutečně svědčí.
O tomto vypovídá skutečnost, že vždy v období blížících se voleb, se dotazy na odchodné objevují ve zvýšené míře. Lze si přát, aby výše uvedené shrnutí problematiky odchodného přineslo případným tazatelům žádoucí odpovědi.