Hospodaření obcí v roce 2021
Rok 2021 byl nejen pro obce druhým rokem s covidem. Podívejme se, jak se tato nová zkušenost promítla do hospodaření obcí. Celkové příjmy obcí (bez Prahy) dosáhly koncem druhého roku s covidem 286,8 mld. Kč. Meziročně se zvýšily o 5 %. O tento růst se nejvíce zasloužily daňové příjmy, které vzrostly o více než 17 mld. Kč. Jejich přírůstek tak více než kompenzoval pokles dotací o 9,5 mld. Kč. Tyto dva zdroje si „vyměnily“ roli při generování přírůstku celkových příjmů.
V roce 2020 to byly právě dotace, jejich abnormální růst více než kompenzoval úbytek daňových příjmů obcí v důsledku opatření vlády při řešení koronavirové epidemie. A v následujícím roce tomu bylo naopak.
Jen pro připomenutí. V roce 2020 se jednalo o jednorázovou dotaci obcím na pokrytí výpadku daňových příjmů nejen v důsledku poklesu ekonomické aktivity firem, ale i uplatnění celé řady úlev, které měly pomoci firmám a živnostníkům při řešení důsledků epidemie a na ni navazujících protiepidemických opatření vlády.
Vývoj příjmů a výdajů
Jak je na první pohled vidět z grafu 1, vývoj příjmů a výdajů obcí (bez Prahy) se v letech 2019 až 2021 významněji nelišil. Dá se z toho usuzovat, že dopady pandemie se na obce jako celek výrazněji negativně neprojevily v uvedených souhrnných agregátech. Patrně tomu tak bylo i v důsledku zásahů vlády na posílení příjmů obcí. Obce však byly převážně opatrné a růst svých příjmy nevyužily plně pro posílení kapitálových výdajů, zejména v roce 2021. Je to škoda, protože v letošním roce situaci týkající se investic komplikuje značná nejistota v důsledku mj. poměrně značného, růstu cen téměř všeho, v porovnání s několika minulými lety, včetně úroků z úvěrů, vzhledem k nedostatku značného množství vstupů apod.
Růst daňových příjmů obcí v roce 2021 byl důsledkem zejména zvýšení podílu obcí na sdílených daních. Tento krok přispěl nejvíce k meziročnímu zvýšení daňových příjmů obcí o 17,4 mld. Kč. Růst celkových příjmů podpořil i přírůstek nedaňových příjmů o 12 %, což je na tuto položku slušný výkon.
Kapitálové příjmy v roce 2021 rovněž enormně vzrostly, a to meziročně o 46 %. Jedná se však o položku, která se na celkových příjmech podílela v roce 2021 jen 4 %. Bylo to o jeden procentní bod více než o rok dříve. O jeden procentní bod se zvedla i váha nedaňových příjmů, a to na 12 %.
Meziroční pokles dotací v roce 2021 ovlivnily hlavně neinvestiční dotace, a to téměř ze 75 %. I přes pokles, byly neinvestiční dotace, stejně jako dotace investiční v roce 2021 vyšší než v předcovidovém roce 2019. Investiční dotace meziročně poklesly o desetinu, resp. o 2,4 mld. Kč. To je škoda, protože minulá vláda slibovala, že se z krize „proinvestujeme“. K tomu však nevytvořila ty nejlepší podmínky. Objem kapitálových výdajů obvykle sleduje objem investičních dotací, které obce získají. Naprostou většinu dotací přiděluje vláda prostřednictvím ministerstev a státních fondů. I když se investiční dotace obcím na celkovém objemu jejich dotací podílely v loňském roce 39 %, což je sice o dva procentní body více než o rok dříve, zároveň to však o tři procentní body méně, než v roce 2019. Celkový přehled příjmů obcí viz tabulka 1.
| 2019 | 2020 | 2021 | 2020−2019 | 2021−2020 | 2021/2020 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Daňové | 178,8 | 167,9 | 185,3 | −10,9 | 17,4 | 110 % |
| Nedaňové | 30,0 | 31,0 | 34,6 | 1,0 | 3,6 | 112 % |
| Kapitálové | 6,7 | 6,9 | 10,1 | 0,2 | 3,2 | 146 % |
| Neinvestiční dotace | 28,7 | 41,4 | 34,4 | 12,8 | −7,1 | 83 % |
| Investiční dotace | 21,0 | 24,8 | 22,4 | 3,8 | −2,4 | 90 % |
| Příjmy celkem | 265,1 | 272,0 | 286,8 | 6,9 | 14,7 | 95 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Hospodaření s přebytkem
Růst výdajů obcí byl jen 3 % oproti pětiprocentnímu růstu příjmů. Svědčí to velké opatrnosti obcí při hospodaření s rozpočtem. V důsledku toho se enormně zvedl přebytek rozpočtu, a to meziročně o 7,2 mld. Kč. Zatímco v roce 2020 se přebytek rozpočtu na příjmech podílel 4 %, stejně jako o rok dříve, v roce 2021 obce zintenzivnily cestu úspor a podíl v tomto roce neutracený peněz na disponibilních příjmech dosáhl až 6 %. Obce mohly přebytek 17,3 mld. Kč využít třeba na investice. Místo toho je většinou poslaly na bankovní účet. A tak zvýšily své již beztak velké úspory. Jeto škoda, protože cena peněz klesá a hodnota investic roste. Vše se odehrálo v roce, kdy inflace byla v porovnání s letošním rokem nízká a úroky z vkladů mizivé. Přitom však i 2 % inflace sníží hodnotu vkladů uložených v bance za deset let o cca 20 %. Čili za stejné peníze obce pořídí o 20 %méně než před deseti lety.
Objem kapitálových výdajů se meziročně snížil o 1 %, resp. o 0,9 mld. Kč. Ve srovnání s investičními dotacemi je to sice nižší pokles, ale došlo k němu v době poměrně nízkých úroků z úvěrů, a tudíž kdy byl bankovní úvěr snadno dostupný. Z celkových příjmů věnovaly obce v minulém roce na investice 29 %, a to je o dva procentní body méně než o rok dříve. Výdajová stránka rozpočtů obcí viz tabulka 2.
| 2019 | 2020 | 2021 | 2020−2019 | 2021−2020 | 2021/2020 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 175,2 | 178,6 | 187,0 | 3,4 | 8,4 | 105 % |
| Kapitálové výdaje | 79,1 | 83,4 | 82,4 | 4,3 | −0,9 | 99 % |
| Výdaje celkem | 254,2 | 261,9 | 269,4 | 7,7 | 7,5 | 103 % |
| Saldo | 10,9 | 10,1 | 17,3 | −0,7 | 7,2 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Kapitálové výdaje lze financovat mj. z provozního přebytku. Provozní přebytek je rozdíl mezi běžnými příjmy, mezi které patří daňové a nedaňové příjmy a neinvestiční dotace, a běžnými výdaji, jako jsou např. výdaje na mzdy nákup vody, tepla, energií, výdaji na dopravní obslužnost, na nákup služeb a materiálu.
Běžné příjmy obcí dosáhly v roce 2021 výše 254,3 mld. Kč a byly o 6 % vyšší oproti předchozímu roku. Běžné výdaje se meziročně zvedly o 5 %. Vývoj běžných rozpočtů obcí ukazuje graf 2. Provozní saldo pak bylo větší o 9 %. Podíl provozního přebytku na běžných příjmech ve výši 26,5 % byl v rámci zde uváděných let v loňském roce nejvyšší. Nejvyšší byl i v absolutním vyjádření – 67,3 mld. Kč, což je o 5,6 mld. Kč více než o rok dříve. Znamená to, že obce v rámci financování provozu ušetřily v loňském roce téměř 27 % svých běžných příjmů, resp. 67,3 mld. Kč. To jsou rovněž peníze, které obce mohly snadno věnovat např. na financování investic.
Dalším způsobem financování kapitálových výdajů, kromě provozního přebytku, jsou investiční dotace a výnosy z prodeje majetku a z provozního přebytku. Přičemž největší váhu má právě provozní přebytek. Graf 3 porovnává tyto tři zdroje s objemem kapitálových výdajů čili ukazuje, nakolik obce ve zde uvedených letech využily zdroje, které měly k dispozici na financování investic. Z mezery mezi oběma křivkami je zřejmé, že objem nevyužitých peněz se v jednotlivých letech měnil.
Nejmenší objem na investice nevyužitých peněz vykázaly obce v roce 2018, ve které byl rozdíl jen 1,6 mld. Kč. Naopak, největší rozdíl byl v roce 2016, a to 27,4 mld. Kč. V loňském roce dosáhl rozdíl sice jen 17,3 mld. Kč, ale to o 7,2 mld. Kč více než o rok dříve.
Úspory a dluhy
Vývoj příjmů a výdajů obcí samozřejmě ovlivnil i objem peněz, které obce uložily na bankovní účty na jedné straně a to, o kolik se zvýšil jejich dluh. Obce (bez Prahy) měly v bankách koncem loňského roku uloženo 165,5 mld. Kč, a to je o 21,5 mld. Kč více než o rok dříve. Dluh obcí dosáhl ke stejnému datu výše 50,4 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 4,5 mld. Kč. Objem peněz na bankovních účtech vzrostl meziročně o 15 %, tedy rychleji než dluh, který se zvedl o 10 %.
Objem peněz na bankovních účtech obcí roste již několik let po sobě, dluh se, po několika letech poklesu, začal zdvihat v roce 2018. A jeho tempo růstu se zvyšuje. V roce 2018 to bylo o 1 %, v následujících dvou letech o 4 %, resp. o 5 %, v loňském roce se dluh meziročně zvýšil o 10 %. I tak se mezera mezi objemem peněz obcí na bankovních účtech a objemem peněz, které obce dluží, prohlubuje. Dynamika růstu vkladů se v posledních třech letech pohybovala mezi 9 % a 15 %.
Ještě v roce 2013 úspory převýšily dluh o 15,6 mld. Kč, v roce 2018 to bylo již o 77,6 mld. Kč a konečně v loňském roce dokonce o 98 mld. Kč. Mezera se tak stále rozšiřuje, ale v posledních letech s nižší intenzitou. V roce 2014 přesahovaly úspory dluh o 30 %, v roce 2021 byly úspory více než třikrát vyšší než dluh (graf 4).
Některé obce si našly cestu, jak zhodnocovat dočasně nepotřebné peníze lépe než jejich uložením do banky. Vklady u bank jsou téměř bezrizikovým způsobem, jak peníze šetřit. I když případ banky SBERBANK ukázal, že ani tato jistota nemusí být stoprocentní. Obce postupně začínají využívat i alternativní cesty, jak naložit s úsporami. V roce 2021 drželo cenné dluhové a majetkové cenné papíry 167 obcí a mělo v nich uloženo 4,6 mld. Kč. V roce 2013 to bylo jen 99 obcí a objem peněz dosáhl 2,2 mld. Kč. Je to sice relativně malá částka vzhledem k objemu vkladů, ale potěšitelné je, že se každoročně zvyšuje, stejně jako roste počet obcí využívajících tento nástroj. Uvedený způsob není samozřejmě bez rizika, a proto je odborná pomoc na místě.
Jestliže byly úspory za celý segment obcí (bez Prahy) vyšší než jejich dluh 3,3 krát, pak mezi jednotlivými velikostními kategoriemi najdeme značné rozdíly (tab. 3). V kategorii nejmenších obcí (s počtem obyvatel do 199) byly jejich úspory dokonce téměř 11 krát vyšší než jejich dluh. V navazující velikostní kategorii to bylo 5,3 krát. I v kategorii největších obcí byly úspory značně vyšší než jejich dluh, a to 2,6 krát.
| Stav na BÚ | Dluh | Úspory/Dluh | |
|---|---|---|---|
| 1–199 | 7,3 | 0,7 | 10,7 |
| 200–499 | 19,0 | 3,6 | 5,3 |
| 500–999 | 22,9 | 5,6 | 4,1 |
| 1000–4999 | 44,3 | 12,9 | 3,4 |
| 5000+ | 72,0 | 27,6 | 2,6 |
| Obce bez Prahy | 165,5 | 50,4 | 3,3 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
A jak vypadá poměr úspor k dluhu u obcí podle krajů? Nejvyšší je u obcí Ústeckého kraje, zde jsou úspory 5,1 krát vyšší než dluh. Dalším v pořadí jsou obce Jihočeského kraje s 4,8 krát vyššímu úsporami než je jejich dluh. Třetí místo patří obcím kraje Vysočina, u kterých jsou úspory 4,5 krát vyšší než dluh. Naopak v obcích Olomouckého kraje jsou úspory „jen“ 2,3 krát vyšší než dluh a v případě Libereckého kraje je to 2,5 krát více.
Závěr
Rok 2021 dopadl z hlediska celkových údajů na první pohled velmi dobře. Příjmy rostly, výdaje také, avšak pomaleji, narostl tudíž přebytek rozpočtu. Nepříznivou zprávou je snížení investiční aktivity, ke které svým způsobem přispěla i předchozí vláda snížením objemu investičních dotací obcím. Vysoký přebytek nemusí být až tak dobrou zprávou, zejména v kontextu jeho existence po řadu let. Mohlo by se zdát, že obce mají více peněz, než kolik jsou schopné užitečně utratit. Tomu nasvědčuje rovněž již více let trvající růst vkladů obcí. Úroky z vkladů byly až donedávna blízké nule, a tak i nízká inflace z minulých let ukusovala z jejich hodnoty. Objem úvěrů se sice již několik málo let zvyšuje, ale rozdíl mezi úsporami a dluhem se i nadále prohlubuje. Přitom až donedávna výše úroků zvýhodňovala půjčky a znevýhodňovala vklady. Nízké úroky však patrně patří do minulosti. Alespoň pro nejbližší období.