K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace
56. Den malých obcí

Hospodaření územních rozpočtů v roce 2021 a výhled na rok 2022

Datum: 11. 8. 2022, zdroj: OF 2–3/2022, rubrika: Ekonomika

Hospodaření územních rozpočtů bylo v roce 2021 ve znamení příznivého vývoje, neboť se po roce 2020, který byl poznamenaný restriktivními opatřeními, vrátilo opět do vývoje minulých let. V roce 2021 vykázaly územní rozpočty lepší výsledky hospodaření, než v roce 2019, tj. v posledním „předcovidovém“ roce.

Restriktivní opatření vlády měla dopad zejména na hospodaření krajů, které v roce 2020 zaznamenaly historicky největší deficit rozpočtu. Naopak dopad na hospodaření obcí byl minimální, a to především v důsledku státní pomoci v podobě vyplacení mimořádného neúčelového příspěvku a úspor z minulých let.

Hospodaření územních rozpočtů

skončilo v roce 2021 s přebytkem ve výši 41 mld. Kč, to znamená, že došlo k jeho meziročnímu růstu o 27,3 mld. Kč, tj. o 194,6 %. Proti roku 2019 došlo ke zvýšení přebytku hospodaření o 9,6 mld. Kč, tj. o 30,3 %. Vývoj salda hospodaření od roku 2013 je možné vidět v grafu 1.

Graf 1. Příjmy, výdaje a saldo územních rozpočtů v letech 2013–2021 (v mld. Kč)
Graf 1. Příjmy, výdaje a saldo územních rozpočtů v letech 2013–2021 (v mld. Kč)

Výše přebytku hospodaření územních rozpočtů je zajímavá i při porovnání se státním rozpočtem, který skončil s rekordním schodkem ve výši 419,7 mld. Kč. Z dosažených výsledků lze soudit, že zatímco stát hospodařil na dluh s cílem omezit negativní dopady pandemie, územní rozpočty nebyly opatřeními v souvislosti s pandemií poznamenány, a naopak v roce 2021 hospodařily s výrazným přebytkem.

V roce 2021 opět došlo ke zvýšení rozdílu mezi dluhy a zůstatky na bankovních účtech územních rozpočtů. Toto hospodaření tak bylo v době nízkých úrokových sazeb a růstu cen stavebních materiálů, práce a inflace, které konečnou cenu investičních projektů navyšují, nezodpovědné a stěží odůvodnitelné (graf 2).

Graf 2. Dluh a zůstatky na účtech ÚSC v letech 2013–2021 (v  mld. Kč)
Graf 2. Dluh a zůstatky na účtech ÚSC v letech 2013–2021 (v  mld. Kč)

V souvislosti vysokou držbou peněžních prostředků na bankovních účtech obcí a krajů se setkáváme s argumenty, že tyto peněžní prostředky šetří na budoucí významné investice, což je přístup pochopitelný, ale stěží obhajitelný. Úrokové míry investičních úvěrů pro obce a kraje jsou hluboko pod úrovní inflace, a pokud k tomu přidáme prudký růst cen stavebních prací a materiálu, je zřejmé, že toto šetření na investice, a to zejména v době současné vysoké inflace směřující k 15 % hladině, podstatně investice prodražuje. Dlouhodobé ponechávání peněžních prostředků na běžných účtech tak vede ke znehodnocování a neefektivnímu nakládání s veřejnými prostředky.

Větším problémem než vzrůstající rozdíl mezi zůstatky na účtech a dluhem však představuje skutečnost, že obce a kraje nejsou schopné bez dotací profinancovat ani své provozní saldo (tj. rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) – z tohoto pohledu nebyly v roce 2021 realizovány investice v hodnotě 31 mld. Kč (graf 3). Důvodů může být několik, od prosté opatrnosti v době ekonomické nejistoty až po pozdržení investic z důvodu delší projektové přípravy či dlouhého procesu zadávání veřejných zakázek. Nutno však podotknout, že na tomto výsledku má lví podíl hl. m. Praha, která při provozním přebytku ve výši 30 mld. Kč, uskutečnila z vlastních zdrojů investice ve výši pouhých 14 mld. Kč.

Graf 3. Provozní saldo ÚSC v letech 2013–2021 (v mld. Kč)
Graf 3. Provozní saldo ÚSC v letech 2013–2021 (v mld. Kč)

Příjmy územních rozpočtů

Vlastní příjmy územních rozpočtů (tj. příjmy daňové, nedaňové a kapitálové) v roce 2021 dosáhly 395,3 mld. Kč, proti předchozímu roku se zvýšily o 12,1 %, tj. o 42,6 mld. Kč. Vlastní příjmy se tak po meziročním poklesu v roce 2020 (snížení o 16,7 mld. Kč, tj. o 4,5 %), opět vrátily k růstovému vývoji.

Daňové příjmy územních rozpočtů v roce 2021 opět vykázaly růst, přičemž jejich inkaso dokonce překonalo rok 2019, a to i přesto, že daňové příjmy státního rozpočtu byly nižší než v roce 2019. Na počátku roku 2021 bylo inkaso negativně ovlivněno několika vládními opatřeními, která vedla k poklesu inkasa DPFO. Jednalo se o zrušení superhrubé mzdy vedoucí ke snížení zdanění mezd a výplatu kompenzačního bonusu podnikatelům. K růstu daňových příjmů územních rozpočtů došlo v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní podle zákona o rozpočtovém určení daní, jakož i v důsledku hospodářského růstu. Daňové příjmy, které stály v roce 2020 za meziročním poklesem vlastních příjmů, dosáhly v roce 2021 335,9 mld. Kč, což bylo meziročně o 34,2 mld. Kč, tj. o 11,3 % více. Proti roku 2019 došlo v roce 2021 k jejich růstu o 15,7 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Největší podíl na jejich opětovném meziročním růstu měla DPPO, která se zvýšila o 39,2 %.

V části daňových příjmů stojí za zmínku příjem vybraných obcí z daní z hazardních her, který sice z celkového pohledu na příjem obcí zastává naprosto minimální podíl, nicméně u vybraných obcí tvoří značnou část jejich příjmů, který, v některých případech, několikanásobně překračuje republikový průměr na 1 obyvatele (cca 15,5 tis. Kč). Nejvyšší příjem v tomto srovnání má obec Chvalovice, která částkou ve výši 232,1 tis. Kč překračuje republikový průměr patnáctkrát. Dále je možné zmínit obce Strážný (8,4×), Česká Kubice (7,9×) nebo Rozvadov (5,5×).

Neinvestiční transfery dosáhly 246,2 mld. Kč, což znamenalo meziroční zvýšení o 5,5 %, respektive o 12,8 mld. Kč. Růst souvisí především s realizací záměrů vlády v oblasti regionálního školství (+16 mld. Kč). Naopak k nejvýraznějšímu meziročnímu poklesu došlo u transferů z kapitoly Všeobecná pokladní správa, které činily 5,1 mld. Kč a meziročně klesly o 64,7 %, tj. o 9,4 mld. Kč. Jejich pokles je způsoben především tím, že v roce 2020 došlo k poskytnutí jednorázového příspěvku obcím na kompenzaci propadu daňových příjmů způsobeného výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům v celkové výši 13,4 mld. Kč.

Investiční transfery meziročně klesly o 8,7 %, respektive o 3,5 mld. Kč a dosáhly 36,8 mld. Kč. Výše přijatých investičních transferů ze státního rozpočtu ovlivňuje výši kapitálových výdajů územních rozpočtů, proto došlo k poklesu i kapitálových výdajů obcí a krajů, které meziročně klesly poprvé od roku 2016.

Výdaje územních rozpočtů

Na výdajové straně územních rozpočtů došlo také k meziročnímu růstu, a to především z důvodu růstu běžných výdajů. Tyto však rostly nikoliv z důvodu růstu výdajů na provoz obcí a krajů, ale v důsledku růstu transferů ze státního rozpočtu určených na mzdy učitelů (+16 mld. Kč; +11 %).

Růst celkových výdajů byl způsoben pouze růstem běžných výdajů, které se meziročně zvýšily o 29,4 mld. Kč, tj. o 6,2 %. U kapitálových výdajů došlo k meziročnímu poklesu o 4,6 mld. Kč, tj. o 3,4 %.

Výše kapitálových výdajů (investic) obcí a krajů významně závisí na přijatých investičních dotacích, jak lze vidět na grafu 4 – investiční dotace tvořily v letech 2013–2021 18 % až 41 %. Tento rozptyl jednoznačně souvisí s realizací evropských operačních programů – je vidět, že v roce 2015 probíhalo masivní využívání těchto zdrojů z důvodu ukončování programového období 2007–2013, zatímco v letech 2016 a 2017 se čekalo na rozjezd nového období. Pokud dále vezmeme v úvahu stagnující dluh a meziroční významné navyšování zůstatků na účtech samospráv, docházíme k závěru, že zejména obce pořád nevyužívají efektivně dostupné veřejné prostředky z rozpočtového určení daní, ale raději čekají na dotace. To má za následek mj. zvyšující se deficity a zadlužení státního rozpočtu a zároveň znehodnocování disponibilních prostředků obcí a krajů.

Graf 4. Závislost obcí a krajů na investičních dotacích (v mld. Kč)
Graf 4. Závislost obcí a krajů na investičních dotacích (v mld. Kč)

Výhled hospodaření pro rok 2022 – doporučení

Územní rozpočty byly na počátku roku 2022 poznamenány stále ještě probíhající pandemií a s tím spojenými restriktivními opatřeními vlády, restriktivní měnovou politikou ze strany ČNB, ale i invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Tyto vlivy sice negativně ovlivnily výsledky hospodaření územních samosprávných celků (např. prodražení úvěrů, zvýšené výdaje související s pomocí poskytnutou Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), avšak z důvodu zvýšení inkasa DPFO dosáhlo jejich saldo hospodaření v únoru nejvyšší úrovně od roku 2014.

Válka na Ukrajině má signifikantní nepříznivý dopad na celosvětovou ekonomiku. V tuzemsku vyvolala m. j. oslabení české koruny, růst inflace a zpomalení růstu ekonomiky. V reakci na válku a následnou emigraci ukrajinských obyvatel vláda na začátku roku schválila Program pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou v podobě zajištění základních potřeb. V roce 2022 lze tedy počítat na výdajové stránce státního rozpočtu a územních rozpočtů s růstem výdajů týkajících se pomoci Ukrajině. V letošním roce lze očekávat i další růst inflace, která sice přispěje ke zvýšení příjmů územních samosprávných celků, ale zároveň zvýší i nezbytné výdaje. V návaznosti na růst inflace nelze vyloučit další zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB s cílem zajistit cenovou stabilitu.

Novela zákona o rozpočtovém určení daní, která s účinností od 1. ledna 2021 navýšila podíly na sdílených daních, výrazně pomohla obcím a krajům překonat nejenom dopady pandemie, ale i legislativní změny u DPFO. Aktuální daňová predikce MF, připravená na základě makroekonomické predikce MF z letošního dubna (tabulky 1 a 2) počítá letos s meziročním nárůstem daňových příjmů obcí o 5,3 % a krajů o 5,9 %. V roce 2023 je pak odhadován ještě vyšší výběr daní, a to meziročně o 8,9 % u obcí, a o 9,6 % u krajů. Na růstu daňových příjmů obcí a krajů by se měla podílet především DPH. Naopak je prozatím předpokládán významnější meziroční pokles inkasa DPPO.

Tab. 1. Predikce daňových příjmů obcí (mld. Kč)
Obce 2021 2022 2022−21 2022/21 2023 2023−22 2023/22
DPH* 119,8 133,4 13,6 11,4 % 146,0 12,6 9,4 %
DPPO celkem 58,4 56,4 −2,0 −3,4 % 61,6 5,2 9,2 %
DPPO* 51,8 49,6 −2,2 −4,2 % 54,4 4,8 9,7 %
DPPO plac. obcemi a kraji 6,6 6,8 0,2 3,0 % 7,2 0,4 5,9 %
DPFO celkem* 46,7 47,2 0,5 1,1 % 52,1 4,9 10,4 %
DPFO – zvl. sazba 6,3 7,4 1,1 17,5 % 7,8 0,4 5,4 %
DPFO – placená poplatníky (z přiznání) 2,5 1,8 −0,7 −28,0 % 1,7 −0,1 −5,6 %
DPFO – placená plátci celkem 37,9 38,0 0,1 0,3 % 42,6 4,6 12,1 %
Daň z nemovitých věcí 11,8 11,8 0,0 11,8 0,0
Místní, správní poplatky a ost. 8,8 9,2 0,4 4,5 % 9,9 0,7 7,6 %
Poplatky za znečišť. život. prostř. 3,3 2,5 −0,8 −24,2 % 2,5 0,0 0,0 %
Daň z hazardních her 5,0 6,7 1,7 34,0 % 7,0 0,3 4,5 %
Celkem 253,8 267,2 +13,4 5,3 % 290,9 +23,7 8,9 %
Celkem RUD* 218,3 230,2 +11,9 5,5 % 252,5 +22,3 9,7 %
Tab. 2. Predikce daňových příjmů krajů (nld. Kč)
Kraje 2021 2022 2022−21 2022/21 2023 2023−22 2023/22
DPH* 45,3 50,5 5,2 11,5 % 55,3 4,8 9,5 %
DPPO celkem 20,0 19,2 −0,8 −4,0 % 21,0 1,8 9,4 %
DPPO* 19,6 18,8 −0,8 −4,1 % 20,6 1,8 9,6 %
DPPO plac. obcemi a kraji 0,4 0,4 0,0 0,4 0,0
DPFO celkem* 16,8 17,1 0,3 1,8 % 18,9 1,8 10,5 %
DPFO - zvl. sazba 2,4 2,8 0,4 16,7 % 3,0 0,2
DPFO - placená poplatníky (z přiznání) 0,9 0,7 −0,2 −22,2 % 0,6 −0,1 −14,3 %
DPFO - placená plátci celkem 13,5 13,6 0,1 0,7 % 15,3 1,7 12,5 %
Poplatky 0,5 0,7 0,2 0,7 0,0
Celkem 82,6 87,5 +4,9 5,9 % 95,9 +8,4 9,6 %
Celkem RUD* 81,7 86,4 +4,7 5,8 % 94,8 +8,4 9,7 %

I přes to, že se v současné době pohybujeme ve značně nestabilním prostředí, které komplikuje nepředvídatelný vývoj válečného konfliktu na Ukrajině a s tím související negativní ekonomické jevy jako např. vysoká inflace nebo energetická nejistota, obce a kraje mají dobrou finanční pozici, aby se se stávající situací vyrovnaly.

Ing. Miroslav Matej, ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR