K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Nové kaple na vesnicích

Datum: 28. 2. 2022, zdroj: OF 5/2021, rubrika: Regiony

Od roku 1990 vznikla v českých a zejména moravských vesnicích celá řada kaplí, na které obyvatelé často museli čekat dlouhou řadu desetiletí.

Některé novostavby se začlenily přímo do organismu obcí, jiné vyrostly na tradičních místech jako kaple poutní. Architektonické pojetí těchto staveb je velmi různorodé. Některé citlivě reagují na tvářnost vesnického prostředí, pokud bylo aspoň v nějaké podobě zachováno, jiné přinášejí současné tvarosloví a stávají se novými dominantami. Uvedené příklady dokládají názorovou šíři nejen architektů, ale často i postoje a preference místních stavebníků a duchovních.

Karel Rechlík PhDr. Karel Rechlík (*1950)
je výtvarník a historik umění, absolvent Filosofické fakulty MU v Brně, obor dějiny umění a filozofie. Tématem sakrální architektury se zabýval v mnoha článcích a v několika publikacích. Je autorem řady výtvarných realizací, zejména vitrají a liturgické výbavy v sakrální architektuře. Vystavoval v ČR i zahraničí.
Březina – Kaple Panny Marie Matky církve
Březina – Nedaleko Santiniho barokního chrámu ve Křtinách vznikla po architektonické soutěži roku 1993 nová mariánská kaple v Březině. Ze svahu nad vesnicí se vynořuje jehlanová silueta v podobě stanu. Se stanem jako praktickým přístřeškem i symbolem pro svatostánek se setkáváme už ve Starém zákoně, při dlouhé pouti izraelitů do zaslíbené země. Symbolika stanové formy je dnes opět aktuální. Prosklenými částmi se vnitřní prostor kaple opticky spojuje s přírodním prostředím a stavba tvoří novou dominantu obce.
Kaple Panny Marie Matky církve, Ladislav Müller, 1993.
Zlaté Hory – Poutní areál s kaplí Panny Marie Pomocné (Maria Hilf)
Zlaté Hory – Od Třicetileté války až do zákazu poutí v roce 1955 zde bylo živé poutní místo. Na plošině po demolované svatyni vznikl – za podpory mnoha věřících z Polska i Německa – zcela nový poutní areál. Největší část stavby v horském lese nádvoří s ambity po stranách. Pro poutní bohoslužby je připraven venkovní oltář. Centrální kaple je zdůrazněna tradičně tvarovanou věží. K působivosti celku podstatně přispívá daleký výhled do kraje.
Poutní areál s kaplí Panny Marie Pomocné (Maria Hilf), Tomáš Černoušek, František Zajíček, 1992.
Jestřebí – Kaple Panny Marie Královny
Jestřebí – Kaple v Jestřebí na Českomoravské vysočině oživuje svou polohou na návsi celou obec a citlivě se přizpůsobuje svým tvarem, proporcemi i použitými materiály. Je vybudována na jednoduchém „lodním“ půdorysu, tradičními postupy a v proporcích odpovídající danému prostoru. Lodní symboliku připomíná v interiéru otevřený krov z prohnutých vazníků. Průčelí člení jen masivní vstupní dveře, nosník se zvonem a středový mírně vystupující břit. Bílá barva stěn, šindelová krytina i přírodní materiály interiéru vycházejí z prosté lidové kultury v celé oblasti.
Kaple Panny Marie Královny, Ladislav Kuba, 1996.
Staré Zubří – Kaple Svatého Ducha
Staré Zubří – Na Valašsku v roce 2000 vznikla kaple sv. Ducha. Její dřevěné stříšky vytvářejí krytý ochoz a podporují pocit srůstání kaple s přírodním okolím. V prostoru nad oltářem se vznáší lidovou technikou vyrobená dřevěná holubice jako symbol Ducha svatého, která je v proudu světla zároveň významově bohatým obrazem v trojosém uspořádání interiéru. Náročné tesařské konstrukce a krov pohledově otevřený až do prostoru zvoničky jsou rozhodujícím výtvarným prvkem, který vychází z místních tesařských tradic a posiluje svébytný ráz vnitřku kaple.
Kaple Svatého Ducha, Petr Štěpán, 1996.
Bílka – Kaple sv. Václava
Bílka – Kaple v Bílce, vesnici pod horou Milešovkou, je zasvěcená patronovi České země svatému Václavu. Díky osobnímu nasazení architekta i sochaře a obětavosti místních obyvatel plní kaple znovu své poslání při duchovní revitalizaci krajiny. Malá stavba je inspirována formou našich nejstarších sakrálních staveb, kruhových rotund. Interiér nabízí meditační prostor se starozákonními i novozákonními výjevy, provedenými technikou vícevrstvé omítky – sgrafitem.
  • Stavba – architektura, úprava okolí: akad. arch. Ivan Nosek
  • Výtvarné práce: Jan Koblasa (sgrafita, oltář, kříž, svícny, obraz, svatá trojice), Sofie Koblasa (písmo formou sgrafit)
  • Restaurátorské práce – Madona v Bílce: Marie Špačková
  • Financování: sponzoři viz www.spolek-bilka.cz
Moravany u Kyjova – Kaple Nejsvětější Trojice
Moravany u Kyjova – Ve vinařském kraji se obyvatelé Moravan u Kyjova rozhodli vystavět vlastní kostelík už v roce 1989. Jejich úsilí vyvrcholilo v roce 2000, kdy byla vysvěcena nová a pojetím zajímavá kaple Nejsvětější Trojice. Stojí ve středu obce, v blízkosti původní zvoničky z 18. století, která byla jedinou stavební připomínkou početných věřících ve vesnici. Architekt pohledově propojil zvonici s novou kaplí a „dialog“ s dílem minulých generací byl skutečně inspirující. Kaple nemusí svému okolí dominovat, ale umělecky a duchovně je dotvářet a obohacovat.
Kaple Nejsvětější Trojice, Zdeněk Bureš, 1993.
Příbram u Zastávky – Kaple sv. Floriana a Panny Marie
Příbram u Zastávky – Svým výrazem se solitérní stavba řadí do proudu tzv. „organické architektury“. Charakteristické jsou křivkové formy, zvláště elipsa. Oválné okno v průčelí připomíná světelnou mandorlu, ve které byla často zobrazována Panna Marie. Pocit „plynoucího“ prostoru vyvolává celý interiér kaple. Tvarovaný dřevěný strop s lunetami vysoko položených oken upomíná na stropy barokních sálových staveb. U kaple může překvapit i společné zasvěcení Panně Marii a sv. Floriánovi. Důvodem je tradice – Příbram byla dlouho hornickou obcí.
Kaple sv. Floriana a Panny Marie, Zdeněk Fránek a Aleš Fiala, 1999.
Neratov – Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Neratov – Na konci války zapálený kostel v Neratově v Orlických horách byl odsouzen k likvidaci. Demolice se však nekonala a pod vedením faráře Josefa Suchára se nadšencům podařilo postupně od roku 1990 z ruiny vytvořit mimořádně působivý prostor. Prosklenou střechou vstupuje světlo, které osvětluje nejen presbytář s výtvarným znázorněním původního patrocinia kostela, ale celou loď chrámu. Mariánská svatyně dokáže návštěvníky oslovit během celého roku, ve dne i v noci. Ožila i celá obec, vysídlená násilně po druhé světové válce.
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Neratov (Bärnwald).
Hrušky – Kaple Panny Marie Sněžné
Hrušky – Část obce Hrušky nedaleko Slavkova u Brna ve středověku patřila komendě maltézských rytířů, nazývaných také johanité. Dnes se zde jedna z nejmoderněji pojatých kaplí v ČR. Takovou jednoduchost tvarů a čistotu výrazu jsme dosud u sakrální stavby mohli vidět jen při výletech do zahraničí. Na vyvýšeném pozemku u řeky Litavy se kaple otevírá směrem k obci a prostor před kaplí může sloužit i pro venkovní bohoslužby s větším počtem věřících. Pozornost si kaple zaslouží i pro svoje nepříliš časté zasvěcení: Panně Marii Sněžné.
Kaple Panny Marie Sněžné, Zdeněk Bureš, 2006.

Brno-Tuřany – Sloupek se siluetou Matky Boží Tuřanské
Brno-Tuřany – Při silnici z Tuřan do Slatiny stával v blízkosti brněnského letiště kříž, pro moravskou krajinu charakteristická „boží muka“. Po přenesení poškozeného kříže do obce vznikla na jeho místě připomínka papeže Benedikta XVI., který při návštěvě Brna v září 2009 sloužil mši na ploše letiště. Drobná stavbička je pilířovým soklem, který nese kovovou siluetu – výtvarnou variaci raně středověké mariánské plastiky z nedalekého poutního kostela. Duchovní místo ponechané na okraji polí otevírá pohled na město s katedrálou Petrova i hradem Špilberk.
Sloupek se siluetou Matky Boží Tuřanské, Karel Rechlík, 2011.

Karel Rechlík

TOPlist
TOPlist