Revitalizace kořenové čistírny není žádná věda
Obecní kořenové čistírny odpadních vod se začaly v České republice budovat v devadesátých letech. Jejich životnost se stejně jako u domácích kořenových čistíren počítá v desítkách let, avšak to, po jak dlouhé době bude obecní čistírna opravdu potřebovat revitalizaci, závisí na vícero různých okolnostech.
Správná průběžná údržba je pro dlouhou životnost čistírny nesmírně důležitá, ale nesmíme zapomínat na to, že v 90. letech bývala většina kořenových čistíren budována na jednotných kanalizacích a při větších deštích se kal ze septiků vyplavoval na kořenová pole. Filtry se tak v průběhu času zanášely rychleji, než je u kořenových čistíren běžné. Tento fakt si nyní vynucuje revitalizaci o něco dříve. Pokud části čističky z jakéhokoliv důvodu nepracují zcela správně, začne se na povrchu kořenového filtru objevovat odpadní voda, která tam vytváří zatopená místa a nad revitalizací má smysl začít uvažovat, i když čistička většinou splňuje všechny předepsané limity.
Velká Jesenice
Revitalizací prošla před několika lety například kořenová obecní čistička ve Velké Jesenici (nedaleko vodní nádrže Rozkoš na Náchodsku), budovaná v roce 1998 původně s horizontálními filtry. K rozhodnutí obec přistoupila zejména proto, že se od roku 2012 na tamní kanalizaci postupně napojovala druhá dosud nepřipojená polovina obce, což způsobovalo větší zatížení a zároveň i nejistotu budoucích výsledků čištění. „Podle zkratovitých proudů nám bylo také jasné, že bychom měli vyměnit část frakce v kořenových polích, a navíc nám k tomu dobíhala platnost stávajícího povolení o vypouštění a pro vydání nového již platily limity předepsané nad 500 ekvivalentních obyvatel. Nutné tedy bylo nově postavit technologii na odstraňování dusičnanů, která do té doby v čistírně vůbec nebyla,“ říká starosta Petr Jeništa.
Vzhledem k tomu, že většina kořenových čistíren této první generace pracuje na technologii horizontálních filtrů, je určitě vhodné modernizovat celou technologii filtrace na nejmodernější vertikální filtry. Tím dojde ke změně čistírny na nejmodernější typ, který splňuje ty nejpřísnější parametry až do 10 tisíc obyvatel. Součástí revitalizace je samozřejmě i čištění štěrku. A právě pro tuto celkovou revitalizaci se rozhodli i ve Velké Jesenici. „Na naší čistírně jsme nově vybudovali vertikální filtr, třetí horizontální filtr a čerpací stanice. Zanesená frakce ze stávajících horizontálních filtrů se vybagrovala, přesála, vyprala tlakovou vodou a čistá zase vrátila zpět. Jemnou frakci z tohoto přesátí jsme přidali k doposud nashromážděnému kalu a vše odvezli do bioplynové stanice,“ pokračuje starosta. Vytěžený štěrk a kal není nebezpečný odpad. Filtrovaný kal je využitelný v jakékoliv kompostárně. Jeden z největších mýtů, které kolem kořenových čistíren panuje ve veřejném sektoru totiž uvádí, že náplň filtrů spadá do kategorie nebezpečného odpadu a je tedy třeba ji likvidovat dle příslušných paragrafů zákona o odpadech. Skutečnost je však taková, že se o nebezpečný odpad nejedná. Pokud se štěrk odváží, tak vždy jen jeho část, protože se dá se jednoduše pročistit třídičkou přímo na místě a vrátit do kořenového pole.
Cena revitalizace závisí na rozsahu prací i velikosti samotné čističky. Vytěžení kalového pole za dvacet let provozu a revitalizace se pohybuje v řádech vyšších desítek tisíc korun. Pokud se dělá i změna technologie filtrů, může být koncová částka vyšší. Ve Velké Jesenici šlo například o jednu velkou stavební zakázku, která probíhala pět měsíců a celkově revitalizace stála 5,7 milionu korun. Nutno však dodat, že při správné péči bude životnost přebudované kořenové čističky minimálně třicet let, spíše ale více.
Starosta obce, Petr Jeništa rozhodnutí jeho dávného předchůdce, které umožnilo obci vybudovat kořenovou čistírnu, velmi chválí s tím, že celý systém perfektně funguje a výsledky rozborů přečištěné odpadní vody jsou hluboko pod stanovenými limity. Pro obec je obrovskou výhodou, že čistička snese výkyvy na nátoku, a to jak v objemu, tak v míře znečištění. „Polovina našeho kanalizačního řádu je totiž jednotná a sbírá i meliorační potrubí z polí,“ říká starosta. Nejhorší zkušenosti na kořenovce má obec s „nekořenovkovou“ technologií, tedy čerpací stanicí. „Tu nemít, tak se nám tam nemá co porouchat. Ale je jasné, že kořenová čistírna se stejně jako každé zařízení musí provozovat a udržovat. Když se to dělá, slouží dlouho a dobře,“ dodává Petr Jeništa.
Sklené na Vysočině (rozhovor)
Obecní kořenovou čistírnu odpadních vod se rozhodli revitalizovat také v obci Sklené na Vysočině. Původně šlo o čistírnu s horizontálními filtry zbudovanou v roce 2001 a k revitalizaci došlo po dvaceti letech provozu. „Jedním z hlavních důvodů bylo zanesení horizontálních filtrů v jedné třetině kořenových polí a potřeba zvýšit kapacitu,“ říká starosta obce Josef Hušek.
- Kořenovou čistírnu máte v obci 20 let. Proč jste se rozhodli právě pro tuto v tehdejší době celkem netradiční metodu čištění odpadních vod?
- Jsme malá obec v CHKO, takže samozřejmě mým předchůdcům velmi záleželo na tom, aby čištění odpadních vod bylo co nejméně zatěžující okolí a aby zároveň nenarušovalo ráz krajiny. Navíc zde nemáme a ani jsme neměli žádnou průmyslovou výrobu, která by byla potenciálním znečišťovatelem odpadních vod, takže věděli, že kořenová čistírna je pro naše potřeby plně dostačující a zároveň nám uspoří finance. Provozní náklady i náklady na údržbu byly opravdu minimální, ročně nás vyšly zhruba na 25 tisíc korun. Tím, že neměla čerpadla, neměla žádnou spotřebu elektrické energie a v rámci údržby stačilo jednou za čas odstranit z usazovací nádrže kaly, posekat rákos, čistit česla a dělat laboratorní rozbor přečištěné vody.
- Projekt revitalizace se plně rozběhl v roce 2020. Z jakého důvodu jste se k tomuto kroku rozhodli přistoupit, když čistírna pracovala správně?
- Před těmi dvaceti lety se dělaly pouze čističky s horizontálními filtry, což je v současné době už trochu starší technologie. Navíc jsme zde měli poměrně prašné místní komunikace a kanalizaci společnou pro splaškovou i dešťovou vodu. Když pršelo, tak se nám splavoval prach a hlína do čističky, čímž se postupem času horizontální filtry zanesly, zejména na té vstupní části. Sice to na čistící funkci vliv nemělo, ale čistička byla dimenzovaná na 135 ekvivalentních obyvatel a nám se nedávno začali připojovat noví obyvatelé. Takže jsme chtěli také zvýšit kapacitu na 150 ekvivalentních obyvatel. Obávali jsme se dále, že bez zvýšení kapacity by nemusela už čistírna pracovat optimálně a zhoršila by se kvalita vypouštěných odpadních vod do místního potoka.
- Jak samotná revitalizace probíhala?
- Začali jsme v roce 2020 a práce probíhaly postupně. Nejprve jsme se věnovali kořenovému poli číslo 1 a poté kořenovému poli číslo 2. U obou se zanesené části vybagrovaly, obnovil se spodní horizontální filtr a nad něj se ještě nově instaloval vertikální filtr. Takže vertikální filtr není v celé ploše kořenového pole, jen na té vstupní části, která se obnovovala. Zároveň se nám tím zvýšila kapacita na požadovaných 150 ekvivalentních obyvatel a čistička je také lépe připravená na nárazový provoz. My jsme totiž obec, kde máme padesát procent obyvatel s trvalým bydlištěm a zbytek tvoří chalupáři, kteří zde nejsou po celý rok. Projekt revitalizace byl dokončený letos v září, takže trval necelý rok a od 1. listopadu máme povolený zkušební provoz na 12 měsíců. Po tuto dobu musíme pečlivě sledovat veškeré zákonem stanovené hodnoty a teprve poté budeme vyhodnocovat, zda čistírna pracuje tak, jak jsme předpokládali při spuštění projektu. Předpokládáme, že vše bude v pořádku, jelikož i s těmi horizontálními filtry jsme limity splňovali s dostatečnou rezervou.
- Máte dvacet let zkušeností s kořenovou čistírnou. Jaké má podle vás tato technologie výhody?
- Ta naše původní kořenovka s horizontálním filtrem byla opravdu stoprocentní. Vyžadovala jen minimální údržbu a pro obec našeho typu je to opravdu ideální řešení. Teď po revitalizaci, kterou jsme financovali z peněz Státního fondu pro životní prostředí ČR, se nám náklady asi trochu zvednou. Počítáme se zvýšením o zhruba 25 tisíc korun ročně. S tím jde samozřejmě ruku v ruce fakt, že se obyvatelům bude muset zvýšit platba za vodné a stočné o deset korun za kubík, oproti ceně před revitalizací a intenzifikací kořenové čističky odpadních vod. I po zvýšení je cena poloviční, oproti průměru v České republice.
- Co stojí za těmi vyššími náklady?
- Čistírna s horizontálním filtrem nepotřebovala žádnou elektrickou energii, protože pracovala samospádem bez oběhu. Po revitalizaci a přeměně části obou kořenových polí na vertikální filtr s pulzními šachtami, kde voda cirkuluje, jsou již potřebná čerpadla. Takže máme v každém z polí čtyři (sice obyčejná zahradní) čerpadla, která už určitou spotřebu mají a musíme započíst i jejich životnost. Zároveň se o něco zvýší i nároky na údržbu a musíme tedy zvýšit náklady na provoz. Takže intenzifikace a revitalizace nám sice přinese více starostí z hlediska obsluhy a údržby, protože ta původní byla jednodušší. Na druhou stranu ale máme rozšířenou kapacitu, což jsme potřebovali, a myslím si, že čistírna bude fungovat bez potíží další desítky let a bude vypouštět odpadní vody do místního potoka s daleko lepšími parametry než v minulosti, což je požadavek státních orgánů životního prostředí. Šli jsme tomu naproti i tím, že jsme v průběhu minulých pěti let zpevnili místní komunikace, takže nátok znečištěných splaškových vod do kořenové čističky odpadních vod se výrazně snížil. Také díky úpravě průtoků v usazovací nádrži by se neměla tolik kořenová pole už tolik zanášet.
© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.