K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Co mohou obce očekávat po období pandemie

Datum: 13. 1. 2022, zdroj: OF 5/2021, rubrika: Ekonomika

Pandemie koronaviru a na ni navazující opatření vlády, jak podpůrná, tak i restriktivní, se nemohly nedotknout rozpočtů obcí. Tato opatření ovlivnila jak příjmy, tak i výdaje obcí.

V následujícím textu se ve srovnání podíváme, jak se život s covidem promítl do rozpočtového hospodaření obcí, a to na základě údajů za období leden až srpen z let 2019 (předcovidový rok), 2020 a 2021. Některé údaje jsou k dispozici jen pro celek všech obcí, tj. včetně Prahy. Na závěr uvedeme několik poznámek k očekávání dalšího vývoje.

Přebytek hospodaření

Obce vykázaly ve všech třech sledovaných obdobích přebytek rozpočtu, přičemž v daném období byl přebytek nejvyšší právě v letošním roce. Jeho podíl na celkových příjmech byl v roce 2021 shodný jako v roce 2019. O něco vyšší bylo v letošním roce i provozní saldo (rozdíl mezi daňovými, nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na jedné straně a běžnými výdaji na straně druhé), i když jeho podíl na běžných příjmech byl o něco nižší než v roce 2019. Údaje o dluhu a úsporách obcí nejsou k tomuto datu k dispozici, nicméně zde prezentované údaje naznačují, že úspory obcí i nadále rostly, zatímco jejich dluh se příliš nezvýšil. Přitom se jedná o období, ve kterém byly úrokové sazby příznivé pro půjčky a nepříznivé pro bankovní vklady.

Daňové příjmy obcí se v letošním roce meziročně zvýšily, a to až nad úroveň z roku 2019. Přispěla k tomu hlavně úprava rozpočtového určení daní zvýšením podílu obcí na třech daních, jejichž objem obce sdílejí se státem a s kraji (tj. daň z příjmů právnických a fyzických osob a daň z přidané hodnoty) z 23,58 % na 25,84 %. Svůj vliv mělo i meziroční zvýšení objemu daně z přidané hodnoty a v menší míře i daně z příjmů právnických osob. Jejich objem v obou případech překročil úroveň z roku 2019. Navzdory růstu mezd pokračoval pokles výnosu daně z příjmů fyzických osob jako důsledek odstranění konceptu superhrubé mzdy z daňového systému ústící ve snížení zdanění mezd. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se v letošním roce sice zvedl, stále ještě nedosáhl úrovně z roku 2019.

Objem celkových dotací se po značném růstu v loňském roce snížil, i tak však byl vyšší než v roce 2019. V letošním roce meziročně poklesl objem jak neinvestičních, tak i investičních dotací. Rychlejší pokles zaznamenaly dotace neinvestiční než investiční. Příčinou byl kompenzační bonus, který vláda darovala obcím na vyrovnání se s poklesem daňových výnosů v roce 2020. V letošním roce sice platí rovněž, ale v méně než třetinovém objemu a jeho část bude vyplacena až v pozdějších měsících. Pro závislost rozpočtu obcí na dotacích platí opačná závislost než u daňových příjmů. V roce 2020 se však objem neinvestičních dotací zvedl o 16,8 mld. Kč, z toho však kompenzační bonus dosáhl výše 13,4 mld. Kč, takže samy o sobe vzrostly jen o 3,4 mld. Kč. I tak šlo o růst, zatímco v letošním roce došlo k jejich meziročnímu poklesu.

Nedaňové příjmy rostly jak v roce 2020, tak i v roce 2021, avšak v roce 2021 byla jejich dynamika vyšší než v roce předchozím. Kapitálové příjmy, u kterých se většino jedná o výnosy z prodeje obecního majetku, se po poklesu v roce 2020 zvedly, a to až nad úroveň z roku 2019.

Celkové příjmy obcí vykázaly v roce 2021 více než dvojnásobnou dynamiku v porovnání s celkovými výdaji. Byla však tažena pouze růstem běžných výdajů, neboť kapitálové výdaje vykázaly pokles, a to až o 3 %. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se v porovnání s rokem 2019 a 2020 tudíž snížil, i když jen o jeden procentní bod 22 %. Koncem roku může být tento podíl vyšší, protože značná část investic se uskutečňuje ve druhé polovině roku. Pokles kapitálových výdajů souvisí se snížením objemu investičních dotací v letošním roce. Tomu nasvědčuje i konstantní podíl investičních dotací na objemu kapitálových výdajů ve všech třech obdobích a ukazuje na značnou závislost výše kapitálových výdajů na objemu investičních dotací. Pokles kapitálových výdajů v roce 2021 mohl rovněž ovlivnit i nedostatek stavebních materiálů a pracovníků, případně zvýšení cen stavebních prací a materiálů. Srovnání rozpočtů viz tabulka 1.

Tab. 1. Srovnání rozpočtů obcí (včetně Prahy) v letech 2019, 2020 a 2021 v období vždy do srpna daného roku (v mld.Kč)
Obce včetně Prahy srpen 2019 srpen 2020 srpen 2021 2020−2019 2021−2020
Daňové příjmy 163,4 146,3 165,5 −17,1 19,1
Nedaňové příjmy 22,6 23,3 25,1 0,7 1,9
Kapitálové příjmy 4,2 3,8 5,7 −0,4 1,9
Dotace celkem 45,2 62,9 55,7 17,7 −7,2
Neinvestiční dotace 34,3 51,1 44,4 16,8 -6,8
Investiční dotace 10,9 11,7 11,3 0,8 −0,4
Příjmy celkem 235,4 236,2 251,9 0,8 15,7
Běžné výdaje 157,3 163,8 170,7 6,5 7,0
Kapitálové výdaje 47,7 49,9 48,4 2,2 −1,5
Výdaje celkem 205,0 213,7 219,2 8,7 5,5
Saldo 30,4 22,6 32,8 −7,8 10,2
Provozní saldo 63,0 57,0 64,3 −6,0 7,3

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Poměrové ukazatele

Tabulka 2 zobrazuje vybrané poměrové ukazatele Prahy a obcí bez Prahy za období leden až srpen 2021. V porovnání s hospodařením Prahy vykázal segment zbývajících obcí nižší celkové úspory měřené podílem celkového salda na celkových příjmech, avšak více než dvojnásobný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích. To naznačuje, že Praha více šetří, zatímco zbývající obce více investují.

Tab. 2. Vybrané poměrové ukazatele rozpočtového hospodaření za leden až srpen letošního roku (%)
Za 8 měsíců 2021  Praha Obce bez Prahy
Saldo/Příjmy 17 11
Provozní saldo/Běžné příjmy 27 28
Daňové příjmy/Příjmy 66 66
Dotace/Příjmy 29 19
Kapitálové výdaje/Celkové výdaje 12 26
Investiční dotace/Kapitálové výdaje 1 27
Kapitálové příjmy/Kapitálové výdaje 1 13

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v obou případech shodný, ale podíl dotací na příjmech vykázaly obce bez Prahy mnohem nižší. Jedním z důvodů může být skutečnost, že Praha má vyšší podíl v důsledku většího počtu žáků a tomu odpovídá vyšší objem neinvestičních dotací na vzdělávání. V rámci financování provozu ušetřily obce bez Prahy o něco více. Financování kapitálových výdajů prostřednictvím investičních dotací bylo mnohem intenzivnější u obcí bez Prahy. I vliv kapitálových příjmů na kapitálové výdaje byl u obcí bez Prahy mnohem větší.

Odvětvové ukazatele

Podívejme se ještě na vybrané výdaje obcí z hlediska odvětví. Největší část celkových výdajů obcí bez Prahy směřovala v období leden až srpen letošního roku do oblasti správy. Na tuto oblast připadla více než pětina výdajů. Druhou pozici obsadily výdaje na bydlení a na třetí příčku se dostaly výdaje na dopravu. Výdaje na vzdělávání obsadily čtvrtou příčku. Dále se umístily výdaje na životní prostředí, z nichž největší část však tvoří výdaje spojené s komunálním odpadem.

Z objemově významných odvětví vydaly obce v porovnání s Prahou větší díl rozpočtových prostředků na správu (téměř dvojnásobný podíl), na bydlení (trojnásobný podíl) a na životní prostředí (dvojnásobný podíl). Markantní je i vyšší podíl výdajů obcí bez Prahy v oblasti kultury, vodního hospodářství a sportu a zájmové činnosti. Naopak, Praha měla výraznější podíl u výdajů na vzdělávání a dopravu než segment zbývajících obcí. Struktura odvětvových výdajů v letošním roce (leden až srpen) je uvedena v tabulce 3.

Tab. 3. Struktura odvětvových výdajů za leden až srpen 2021 (%)
Vybrané odvětvové výdaje 8M2021 Praha Obce bez Prahy
Správa 11 21
Bydlení 5 16
Doprava 31 13
Vzdělávání 34 12
Životní prostředí 4 9
Sociální služby 7 7
Kultura 3 7
Vodní hospodářství 1 7
Sport a zájmová činnost 1 6
Bezpečnost 3 2

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Závěrem

Na závěr několik poznámek k tomu, co mohou obce očekávat v nejbližším období.

V prvé řadě je to růst cen. Za rostoucí inflací je několik faktorů. Především to je nedostatek některých vstupů (např. čipů), převádění úspor domácností na spotřebu, nedostatek zaměstnanců v řadě oblastí, který vytváří tlak na růst mezd. Jak rostoucí spotřeba, tak i růst mezd vytváření tlak na další růst cen. Svou roli sehrává i narušení dodavatelských řetězců, což se projevuje nedostatkem některých komponent na trhu a jejich rostoucí cenou. V souvislosti s rostoucí inflací zvýšila Česká národní banka základní úrokovou sazbu a s největší pravděpodobností to nebylo poslední zvýšení.

Růst cen energií zvýší nutné výdaje obcí. Zvyšování cen stavebních prací a materiálů a nedostatek některých surovin a komponentů zdraží obecní investice a povede k poklesu investiční aktivity obcí. Růst úrokových sazeb byl i reakcí na uvolněnou fiskální politiku, takže mnohé bude záležet na přístupu nové vlády ke státnímu rozpočtu na příští rok. To je prozatím velkou neznámou. Jde zejména o podobu plánovaných úspor ve státním rozpočtu, které jsou nevyhnutelné. V rámci úspor ve státním rozpočtu může dojít k omezení dotací obcím, zejména investičních, volání po vyšším podílu obcí na sdílených daních nebude s největší pravděpodobní vyslyšeno. Na druhou stranu přetrvává výhoda stabilního bankovního systému, prozatím nízká úroveň nesplácených úvěrů a pomalý, ale přece jen ekonomický růst.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist