Milostivé léto z pohledu dlužníka
Milostivé léto, nebo též svatý rok, je v křesťanské tradici rokem odpuštění dluhů a trestů za spáchané hříchy. V poslední době je u nás tento pojem spojován s možností využít dočasné dluhové „amnestie“, která byla tento rok zákonodárci schválena v souvislosti s velkou novelou exekucí.
Právní úprava milostivého léta je poněkud skryta v přechodných ustanoveních k zákonu č. 286/2021 Sb. (tj. zákon, kterým se mění občanský soudní řád a exekuční řád, část 2., čl. IV, odst. 25).
Tuto „amnestii“ pro fyzické osoby – dlužníky lze využít pouze po omezený čas, konkrétně od 28. 10. 2021 do 28. 1. 2022. Jde tedy o právní úpravu s omezenou dobou účinnosti. Dlužník, který chce využít možnosti milostivého léta, tedy nemůže řešení odkládat a měl by začít jednat co nejdříve.
Z pohledu obcí lze na milostivé léto pohlížet dvojím způsobem. Na jedné straně je obec často věřitelem, jehož dlužníkům mohou být dluhy v rámci milostivého léta odpouštěny. Druhým pohledem je pak pohled dlužníků, kteří mohou dobrodiní milostivého léta využít. V tomto článku akcentuji právě tento pohled. Cílem tohoto článku je pak zejména poskytnout pracovníkům obcí informace o této jedinečné možnosti, jak dosáhnout odpuštění některých dluhů. Jde zejména o osoby, které budou jednat s dlužníky a pomáhat jim řešit jejich problémy s předlužením.
Jakých dluhů se milostivé léto týká?
K zastavení exekuce a rozhodnutí o odpuštění placení zbytku vymáhaných dluhů je třeba splnit několik podmínek. Důležité také je, že „milostivé léto“ se vztahuje jen na dluhy vymáhané v exekuci soudními exekutory. Nevztahuje se tedy třeba na dluhy vymáhané v rámci správních či daňových exekucí finančními úřady. Zároveň se nevztahuje také na dluhy, které ještě v exekucích nejsou.
Milostivé léto nelze aplikovat na všechny dluhy vymáhané v exekuci, ale pouze na dluhy vůči státu, územně samosprávným celkům, jejich příspěvkovým organizacím, zdravotním pojišťovnám, či společnostem, v nichž mají stát nebo samosprávy majetkovou většinu – tedy typicky třeba na dopravní podniky. Typicky půjde o dluhy lidí, kteří dluží za různé pokuty, za zdravotní či sociální pojištění nebo za jízdy načerno. Nejedná se naopak o věřitele ze soukromého sektoru, jako jsou banky, nebankovní společnosti, telefonní operátoři nebo dodavatelé energií. Zde je nicméně vhodné upozornit na dobrovolnou iniciativu některých soukromých věřitelů, jako je Home Credit nebo Air Bank, kteří se dobrovolně k milostivému létu připojují a vůči svým dlužníkům v exekuci uplatňují podobná pravidla, která vyplývají ze zákona. Lze očekávat, že tak učiní i další věřitelé.
Milostivé léto se nevztahuje ani na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné a pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.
Jako sporné se ukazuje aplikování pravidel milostivého léta u penále, které na základě zákona dopočítávají zdravotní pojišťovny k dlužnému zdravotnímu pojištění. V případě zdravotního pojištění lze doporučit posečkat s úhradou jistiny, protože je dost pravděpodobné, že k vyjasnění otázky přispěje svým stanoviskem ministerstva spravedlnosti, na něž se VZP obrátila koncem října s žádostí o výklad.
Co a kdy je třeba zaplatit?
Pokud se tedy na dluh možnost milostivého léta vztahuje, pak je třeba splnit další podmínku a totiž, že k datu nabytí účinnosti zákona (28. 10. 2021) nebo v následujících třech měsících dlužník zaplatí alespoň dlužnou jistinu a dále náklady exekuce v jednotné výši 908 Kč (tj. 750 Kč + DPH). Fakticky tak celé milostivé léto není ani tak dluhovou amnestií, ale spíše amnestií na příslušenství, které k dluhu během vymáhání přirostlo (úroky, různé pokuty, náklady nalézacího řízení, část nákladů exekuce.
Řada lidí nemá přehled o tom, jaká část jistiny je zaplacena. V takovém případě je vhodné kontaktovat exekutora s dotazem na výši dlužné jistiny. Ideálně nejprve e-mailem či telefonicky. Pokud exekutor nebude reagovat či informace touto formou neposkytne například s odkazem na nemožnost ověření totožnosti, pak je vhodné ho kontaktovat doporučeným dopisem nebo datovou schránkou.
Následně je třeba zaplatit zbytek jistiny a uvedené náklady exekuce, tedy 908 Kč. Při platbě je nutné sdělit exekutorovi, že jde o platbu jistiny a nákladů dle ustanovení o milostivém létě. Lze to například napsat do zprávy pro příjemce, sdělit to exekutorovi zároveň e-mailem, datovou zprávou či opět doporučeným dopisem.
Započítávání platby na jistinu
Sdělení o využití úpravy milostivého léta může být velmi důležité, protože v opačném případě by exekutor mohl započítat zaslanou platbu jako běžnou splátku, která by mohla například jít na umoření úroků. Zbytečně by pak vznikala nedorozumění a pro dlužníka by bylo nesnadné dosáhnout odpuštění zbytku dluhu, i když by byl v právu.
V této souvislosti je třeba připomenout i změnu ve způsobu započítávání plateb na části dluhu. Ustanovení o milostivém létě je úpravou speciální k obecným pravidlům, podle nichž se dnes platby započítávají na jistinu až nakonec. Od 1. ledna 2022 nabude účinnosti nové znění § 265a občanského soudního řádu, které tento postup obrací. Před započítáním výtěžku na jistinu bude mít přednost pouze započítání na náhradu za vedení exekuce. Tento režim se od ledna bude vztahovat na všechny exekuční výtěžky bez ohledu na to, kdy byla exekuce zahájena. Smyslem je samozřejmě zejména omezit růst dluhů, kdy úroky se počítají z nezaplacených jistin. V každém případě vzhledem k tomu, že je milostivé léto speciální úpravou k obecné úpravě započítávání plateb, tak by měla být platba započtena primárně na jistinu, a to již před koncem roku. Lze ovšem doporučit, aby bylo z platby jasné, že dlužník usiluje právě o využití dobrodiní milostivého léta, platí jistinu a příslušnou část nákladů exekuce a nejde tedy o žádnou běžnou platbu či splátku exekuovaného dluhu.
Další postup po splnění podmínek milostivého léta
Splnění podmínek by dlužníci měli stihnout do 28. ledna. Když budou všechny podmínky splněny, v dané době tak exekutor přímo ze zákona a bez návrhu i bez souhlasu oprávněného exekuci zastaví. Zároveň vydá rozhodnutí, jímž osvobodí povinného od placení zbytku nezaplaceného dluhu. Dluh i příslušenství pak zanikají právní mocí takového rozhodnutí. Nejde zde tedy o způsob zastavení exekuce ani o nějakou formu naturální obligace, kdy by dluh dále existoval, ale nebyl by vymahatelný. Jde skutečně o zánik tohoto dluhu.
Článek vznikl v rámci projektu „Bezplatná advokátní pomoc a osvěta pro seniory ve věci dluhů, exekucí a udržitelnosti bydlení a zaměstnání“ podpořeném Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.