Zavedení oznamovacího systému

K dosažení transparentního zadávání veřejných zakázek a prevenci proti korupčnímu jednání či podvodům má obcím, krajům a státním orgánům pomoct povinné zavedení interního oznamovacího systému. Podle evropské směrnice jej musí zavést už od 17. prosince 2021. V průběhu roku 2022 povinnost dopadne také na některé firmy.

Co tato povinnost přináší shrnuje ve své informaci advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Whistleblowing

Pojem whistleblowing označuje oznamování protiprávního jednání, ke kterému dochází v souvislosti s prací oznamovatelů (tzv. whistleblowerů). Ochrana těchto osob je základním prostředkem boje proti korupci a dalšímu nežádoucímu jednání, které je v rozporu s veřejným zájmem. Díky funkčnímu systému ochrany oznamovatelů lze dosáhnout značných úspor v soukromých i veřejných prostředcích, předcházet ekologickým škodám, či dokonce ztrátám na životech, ohrožení veřejného zdraví a podobně.

Koho se dotýká zavedení oznamovacího systému?

Povinnost, která dopadne od prosince na veškeré veřejné instituce, zavádí evropská směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Ta stanovuje, jaké podmínky pro ochranu oznamovatele, tzv. whistleblowera, musí tyto subjekty při nahlašování problematických praktik splnit.

Za veřejné instituce se přitom považují státní orgány, kraje a obce s více než 10 000 obyvateli a jimi zřizované společnosti a příspěvkové organizace, které jsou státem pověřené k výkonu veřejné funkce. Typicky se v tomto případě může jednat o nemocnice či školy zřizované obcí, krajem či státem. Může se to vztahovat i na obvod obcí sdružených do dobrovolného svazku.

Samotná Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1937, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie byla publikována v Ústředním věstníku Evropské unie 26. 11. 2019 a má 40 stran textu.

Bližší informace najdete v metodické příručce Ministerstva spravedlnosti o přímé aplikovatelnosti Směrnice.

Co musí obce, kraje a další veřejné instituce zavést?

Podle evropské směrnice i návrhu českého zákona, které se whistleblowingem zabývají, by oznamovatelé problematických praktik měli mít možnost nahlásit tuto činnost prostřednictvím interního oznamovacího kanálu, který spravuje osoba pověřená danou institucí (tzv. příslušná osoba). Současně má být oznamovatelům zajištěna ochrana proti případným odvetným opatřením v souvislosti s jejich oznámením.

Instituce tedy mají povinnost:

• vytvořit zabezpečený vnitřní oznamovací systém,
• určit příslušnou osobu,
• vytvořit systém pro evidenci a uchovávání oznámení,
• vytvořit vnitřní předpis upravující oprávnění příslušné osoby a povinnosti pracovníků,
• zajistit školení příslušné osoby a pracovníků,
• zveřejnit informace o způsobu, jak podat oznámení.

Návrh zákona

Česká legislativa bude povinnosti vyplývající z Evropské směrnice implementovat do českého práva zákonem o ochraně oznamovatelů, který vláda předložila v únoru 2021 do Poslanecké sněmovny, kde nyní čeká na projednání. Návrh zákona obsahuje jak konkrétní sankce, které povinným subjektům při nesplnění povinností hrozí (například pokuta až 1 000 000 korun nebo 5 % ročního obratu), tak i další detaily. Návrh zákona předpokládá, že od povinnosti zavést interní kanály budou osvobozeny obce s méně než 10 000 obyvateli.