Sociální transfery v koronavirové době (mezi první a druhou „vlnou“)

V článku Sociální transfery v (po)koronavirové době byly popsány první dopady opatření přijatých v souvislosti s epidemií nemocí Covid-19 do oblasti sociálních dávek. Volné pokračování rekapituluje „konečný účet“ za tzv. jarní vlnu nákazy.

Sociální transfery tvoří nejvýznamnější část státního rozpočtu. Schválený rozpočet pro rok 2020 počítal pro tuto oblast s částkou přesahující 632 mld. Kč, což představovalo zhruba 39 % celkových výdajů (ty byly rozpočtovány na 1 618,1 mld. Kč).

Změny státního rozpočtu na rok 2020

Parametry státního rozpočtu byly v průběhu roku v reakci na krizi způsobenou epidemií koronaviru třikrát změněny. Původně plánovaný schodek ve výši 40 mld. Kč se tak postupně vyšplhal na půl bilionu Kč, zejména kvůli očekávanému výpadku příjmů. Došlo však i ke zvýšení plánovaných výdajů státního rozpočtu na 1864,8 mld. Kč. Sociální transfery však nebyly při tomto navýšení posíleny (v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí byly posíleny pouze položky na platy pracovníků sociálních služeb a obcí, programy „Antivirus“ a investice do sociálních zařízení). Jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu se tak snížil na 33,89 %. Předpokládané zhoršení sociální situace obyvatelstva by se však mělo logicky promítnout také do výdajů státu na sociální transfery. Nároky na jednotlivé sociální dávky totiž vyplývají totiž přímo ze zákona bez ohledu na objem rozpočtovaných prostředků. Existuje však významné riziko „skrytého“ deficitu veřejných financí.

V případě dopadů „koronaviru“ na výdaje státního rozpočtu v sociální oblasti je nutno provést podrobnější rozbor u jednotlivých typů sociálních dávek. V roce 2020 došlo v této oblasti k výraznému růstu nákladů, část však jde na vrub vládních opatření učiněných v blahobytných časech „před epidemií“.

Výpadky na straně příjmů

Sociální dávky jsou hrazeny ze dvou hlavních zdrojů. Tzv. pojistné dávky, které představují 85,7 % objemu sociálních transferů, jsou kryty důchodovým a nemocenským pojištěním a také příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Zdrojem pro nepojistné sociální dávky (státní sociální podpora, pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na péči, dávky pro osoby se zdravotním postižením) jsou jiné, tzn. zejména daňové příjmy státního rozpočtu.

Celkové příjmy z důchodového pojištění se v období od ledna do září letošního roku meziročně snížily o 16 mld. Kč, tj. o 4,3 %. K ještě většímu poměrnému poklesu došlo u nemocenského pojištění, a to o 8,7 % (v absolutní částce jde o výpadek přesahující 2 mld. Kč). Snížený výběr příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (oproti loňskému roku nižší o 4,6 %) reprezentuje částku cca 650 mil. Kč.

Shrnuto: Ve sledovaném období prvních devíti měsíců bylo oproti loňskému roku uhrazeno na pojistném o 18,28 mld. méně. Pokud jde o saldo pojistných účtů (vybrané pojistné minus náklady) se loňský zářijový přebytek ve výši 11,7 mld. Kč změnil na deficit dosahující 45,9 mld. Kč.

Dávky důchodového pojištění

Rozhodující část „sociálních“ výdajů tvoří dávky důchodového pojištění. Celkový objem vyplacených dávek činil v období od ledna do září 2020 celkem 367,2 mld. Kč, tj. o 24,5 mld. Kč (resp. o 7,2 %) více než ve stejném období loňského roku. Dopady valorizace dopadů provedené v lednu tohoto roku pak Ministerstvo práce a sociálních věcí vyčísluje na 22,6 mld. Kč. V této souvislosti je vhodné připomenout, že kromě zákonného zvýšení závislého na růstu indexu spotřebitelských cen a růstu mezd, rozhodla vláda o tzv. dodatečném navýšení důchodů v částce 151 Kč měsíčně. Rozhodující roli přitom hrají starobní důchody (83,5 % výdajů na dávky důchodového pojištění). Výdaje na ostatních typy důchodů (invalidní, sirotčí) rovněž meziročně vzrostly, jejich vliv je však ve srovnání s “penzemi“ zanedbatelný. Za zmínku stojí rovněž skutečnost, že ve dvou měsících letošního roku (v červnu a září) byl zaznamenán mírný pokles počtu důchodců oproti skutečnosti loňského roku, a to v řádech jednotek tisíců osob. Jde sice o údaj na hranici statistické chyby, v uplynulých letech jsme však vždy byli svědky naprosto opačného trendu, tj. postupného růstu počtu důchodců. Mezi květnem a červnem tohoto roku se počet starobních důchodců snížil o téměř 9000 osob.

Dávky nemocenského pojištění

Do dávek nemocenského pojištění naopak epidemie zasáhla velmi výrazně. I zde však určitou roli hrají změny iniciované současnou vládní koalicí. Jde zejména o znovuobnovení nároku na nemocenskou v prvních třech dnech nemoci. Na nemocenském bylo v období leden až září 2020 vyplaceno 24,7 mld. Kč, tj. o 4,5 mld. více než v roce loňském. Meziroční index činil 123,2 %. Významně vyšší index zaznamenáváme u ošetřovného, jehož prostřednictví bylo vydáno ve sledovaném období přes 10 mld. Kč. Pro srovnání: v prvních devíti měsících roku 2019 šlo o 1,3 mld. , došlo tedy k více než sedminásobnému nárůstu výdajů. Nejvyšší výdaje na dávky nemocenského pojištění byly zaznamenány v měsících květnu a červnu (viz graf), dávka je však vyplácena s určitým zpožděním (do měsíce od doručení žádosti příslušné správě sociálního zabezpečení).

Graf 1. Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění v mil. Kč (porovnání období leden až září v letech 2019 a 2020)

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Podpora v nezaměstnanosti

Nezaměstnanost zůstává v České republice i přes očekávaný ekonomický pokles (podle prognózy České bankovní asociace z konce října 2020 v letošním roce má propad hospodářství dosáhnout 7,5 % HDP) prozatím na nízké úrovni. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl v září 2020 celkem 3,8 % (tj. o 1,1 p. b. více než v září 2019). Ze první tři čtvrtletí letošního roku bylo vyplaceno prostřednictvím podpory v nezaměstnanosti 7,99 mld. Kč, tj. o 1,8 mld. více než v loňském roce. Meziroční růst nákladů tak dosáhl 29,1 %. Reálnou míru nezaměstnanosti však v období epidemie koronaviru snižovaly vládní podpůrné programy, zejména kompenzační bonus pro osoby samostatně činné (resp. společníky malých společností s ručením omezeným) a dotace z tzv. „Antivirů“, jejichž prostřednictvím jsou vybraným zaměstnavatelům částečně refundovány mzdové náklady.

Státní sociální podpora a příspěvek na péči

Mezi tzv. nepojistnými dávkami jsou co do objemu nejvýznamnější příspěvek na péči (pro rok 2020 rozpočtováno 31,3 mld. Kč) a dále dávky vyplácené v rámci systému státní sociální podpory (rozpočet 49,2 mld. Kč). Co se týče příspěvku na péči, k úpravě jeho výše došlo již v průběhu roku 2019, meziroční nárůst ve sledovaném období tak činí cca 3 mld. Kč (14,4 %) V letošním roce se objem vyplacených dávek pohybuje konstantně mezi 2,7 až 2,8 mld. Kč měsíčně.

V případě dávek státní sociální podpory došlo k meziročnímu nárůstu nákladů o 10,4 mld. Kč, tj. o více než 40 %. Hlavním důvodem je navýšení rodičovského příspěvku, které bylo schváleno v loňském roce (zvýšení celkové částky příspěvku z 220 tis. na 300 tis. Kč). Na této dávce bylo vyplaceno za první tři čtvrtletí tohoto roku celkem 29 mld. Kč, což je o 10,7 mld. více než vloni (meziroční index je 158,4 %). Naopak u ostatních dávek státní sociální podpory byl zaznamenán jak pokles počtu vyplacených dávek, tak celkového objemu. Jde o dávky příjmově testované, přičemž například výše zmíněný kompenzační bonus je pro účely posuzování nároku považován za započitatelný příjem. Ačkoliv není v této záležitosti k dispozici podrobnější rozbor, není vyloučeno, že některé domácnosti přijetím jedné formy podpory ztratily na stranu druhou nárok na sociální dávky.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Podle predikcí má krize způsobená epidemií nejhůře dopadnout na ekonomicky nejslabší vrstvy obyvatelstva. Na nepříznivou sociální situaci osob pohybujících se příjmově na nebo pod hranicí životního minima mají reagovat dávky pomoci v hmotné nouzi. Jaká je letošní situace?

Celkový objem dávek vyplacených v období leden až září 2020 činil 3,5 mld. Kč, tj. jen o 4 % více, než v roce loňském (navýšení představuje jen cca 150 mil. Kč). K mírnému nárůstu došlo o příspěvku na živobytí (o 6,9 %, v absolutních částkách o cca 143 mil. Kč), naopak doplatek na bydlení zaznamenal mírný pokles (o 1,8 %, tj. o necelých 20 mil. Kč). Zde mohou hrát určitou roli tzv. bezdoplatkové zóny a rovněž skutečnost zmíněná v souvislosti s dávkami státní sociální podpory, totiž že kompenzační bonus, ošetřovné atd., jsou v případě posuzování nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi započitatelným příjmem. Nejvyšší meziroční index tak zaznamenala dávka „mimořádná okamžitá pomoc“, která by měla reagovat zejména na krizové situace. Objem této dávky meziročně stoupl o 52,6 %, ve skutečnosti však toto navýšení reprezentuje pouhých 20,9 miliónů Kč.

Ostatní sociální dávky

Pro úplnost doplňme údaje ještě o dalších dvou systémech sociálních dávek, které nebyly v přechozím textu zmíněny. Jde o dávky pěstounské péče a dávky pro osoby se zdravotním postižením. Ani u jednoho z těchto typů dávek nedošlo mezi roky 2019 a 2020 ke změně právní úpravy. Objemově se tyto dávky pohybují v řádech jednotek miliard Kč, z hlediska celkového rozpočtu jde tedy spíše o okrajové sociální transfery. U dávek pro osoby se zdravotním postižením došlo ve sledovaném období k mírnému poklesu na 98 % loňské skutečnosti, což bylo způsobeno nižší mírou přiznávání příspěvku na zvláštní pomůcku (meziroční pokles o 7 %). Dávky pěstounské péče naopak nepatrně vzrostly (o 1,9 %), vliv na celkové výdaje má však počet pěstounů a struktura dětí vyrůstajících v náhradní péči (kromě počtu také věk, míra zdravotního postižení atd.).

Shrnutí

Z výše uvedeného rozboru je zřejmé, že u naprosté většiny sociálních transferů došlo v průběhu roku 2020 k navýšení výdajů oproti loňskému roku. Celkově bylo vydáno v období leden až září tohoto roku o 53,8 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. V tabulce je uveden celkový přehled a také komentář, zda šlo o navýšení plánované nebo zda ho významně ovlivnila epidemie nemoci Covid-19.

V současné době prochází naše společnost druhou vlnu epidemie. Nelze samozřejmě přesně odhadnout, jak dlouho aktuální omezující opatření potrvají a jaký bude jejich celkový dopad na ekonomiku. Pesimistické scénáře počítají s návratem na výchozí úroveň v horizontu tří let. Jisté však je, že se výdaje na sociální transfery i v době poklesu hospodářství nadále budou zvyšovat.

Ze srovnání dostupných údajů vyplývá, že tzv. „první vlně“ epidemie koronaviru lze „na vrub“ připsat navýšení v maximální výši 13,6 mld. Kč, tj. pouze čtvrtinu celkového dopadu. Zbytek navýšení (přes 40 mld. Kč, tj. 74,7 %) vyvolala vládní opatření učiněná v době před epidemií. I Kdyby se podařilo nákazu velmi rychle zvládnout, i nadále zůstanou účinná opatření schválená v “lepších časech“ (zásadnější zásahy nelze s ohledem na blížící se parlamentní volby očekávat). V konfrontaci s fatálním výpadkem příjmů je tak jisté, že se deficit veřejných financí i důchodových účtů bude i nadále výrazně prohlubovat.

PhDr. Miloslav Macela