Zadluženost a finanční gramotnost
Dluh obyvatel ČR evidovaný v Bankovním i Nebankovním registru klientských informací na konci prvního pololetí letošního roku poprvé v historii překročil hranici 2,5 bilionu korun.
Růst zadluženosti obyvatel tak zatím nezastavila ani pandemie koronaviru, ani pokles ekonomické aktivity. Za růstem celkového dluhu stojí především úvěry na bydlení, které je stále nákladnější. Objem dluhu z těchto úvěrů se meziročně zvýšil o 133 miliard korun a poprvé překročil hranici 2 bilionů korun. Hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření mělo 1105 tisíc lidí.
Úvěry na bydlení vykazují dobrou platební morálku, horší je to se splácením úvěrů na spotřebu. I když se počet lidí nesplácející úvěry snížil, objem nesplacených dluhů se zvýšil meziročně o 57 milionů korun a dosahoval u úvěrů za služby celkem 21,1 miliard korun.
Růst zadluženosti obyvatelstva, vedle řady objektivních důvodů, úzce souvisí s úrovní finanční vzdělanosti obyvatelstva. Finanční vzdělávání je již několik let součástí povinné školní výuky a objektivní měření úrovně finanční gramotnosti obyvatelstva vykazuje postupné zlepšování. Měření provedené ve spolupráci s OECD prezentovalo nedávno Ministerstvo financí. Češi patří k nejspořivějším národům v zemích OECD (89 % občanů spoří, tj. nejvíce spolu s Rakouskem) a k půjčce sahají nejméně často ze všech zkoumaných zemí. K úvěru je nutno přistupovat odpovědně. V rámci Programu sociální integrace např. prezentovala společnost Člověk v tísni přehled institucí, poskytujících úvěry, kde vidíme až dvacetinásobné rozdíly v cenách malých půjček (viz graf).
