Vylidňují se malé obce?
Po roce 2013 se počet obyvatel České republiky se mírně zvyšuje. Podle Statistické ročenky stagnuje přirozené saldo počtu obyvatel v České republice a za jeho přírůstky vděčíme migraci. Přirozené saldo uvádí, kolik narozených připadlo na 10 zemřelých a migrační saldo říká, kolik přistěhovalých připadlo na 10 vystěhovalých.
Vývoj v letech 2014 a 2018 je vidět na grafu 1, který potvrzuje, že na změnu počtu obyvatel má mnohem větší vliv migrační saldo než saldo přirozené obměny. Navíc, migrační saldo bylo v daném období vždy kladné, zatímco saldo přirozené obměny bylo v roce 2015 mírně záporné. V posledních třech letech se migrační saldo zvyšuje, zatímco saldo přirození obměny klesá.
V roce 2018 byl rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých pouze 1 116 osob, zato počet přistěhovalých převyšoval počet vystěhovalých o 38 629 osob.
V období od roku 2013 do roku 2018 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 0,5 %. V rámci velikostních skupin nejrychlejší růst vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 2,6 %. Druhou nejvyšší dynamiku (2,1 %) dosáhly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a třetí místo obsadily obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (1,9 %). V nejmenších obcích (do 199 obyvatel) se jejich počet zvedl o 1,4 %. Jedinou velikostní kategorií obcí, která zaznamenala v daném období snížení počtu obyvatel, a to o 0,7 %) byly největší obce s počtem obyvatel nad 5000 (viz graf 2).
Věkové složení
Pro obec není důležitý pouze počet jejích obyvatel, ale také věkové složení. A to pro nejmenší obce již nevypadá dobře (viz graf 3). Malé obce mají v rámci velikostních skupin nejvyšší podíl seniorů (20,8 %) a nejnižší podíl dětí 15,1 %) na počtu obyvatel, které v nich žijí. Jen o málo lépe je na tom skupina největší obcí s podílem seniorů ve výši 20,1 % a dětí 15,7 %. Více dětí vyvolává zvýšený tlak na předškolní a školní zařízení, více seniorů pak na zdravotnické služby a na služby sociální péče.
Rozložení věkových vrstev odpovídá rovněž index stáří. Ten odráží poměr počtu seniorů (65+) k počtu dětí (0–14 let). Jak je patrné z grafu 4, u nejmenších obcí dosahuje index stáří hodnotu 137,3. To znamená, že na 100 dětí připadá 137 seniorů. U největších obcí připadá na 100 dětí téměř 128 seniorů. Nejnižší počet seniorů na 100 dětí vykazují obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to 108. Tato skupina obcí má, jak je vidět z grafu 2, nejvyšší podíl dětí a zároveň i nejnižší podíl seniorů na celkovém počtu jejich obyvatel.
Dalším ukazatelem, který věkové složení obyvatelstva ovlivňuje, je index ekonomického zatížení. Poměřuje počet dětí a seniorů připadajících na 100 osob v produktivním věku. Odchylky tohoto indexu u velikostních skupin obcí nejsou až tak velké. Nejhorší hodnotu má tento index v nejmenších obcích, ve kterých na 100 osob v produktivním věku připadá 56 dětí a seniorů, nejlepší hodnotu pak vykazují obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a od 500 do 999, a to shodně necelých 54 dětí a seniorů, které „živí“ 100 osob v produktivním věku (viz graf 5).
Struktura obyvatelstva podle okresů
Podívejme se ještě na věkovou strukturu obyvatel podle okresů. Nejvyšší podíl dětí na počtu obyvatel má okres Praha-východ a Praha-západ, a to 21 %. Tyto dva okresy mají i nejnižší podíl seniorů na obyvatelstvu, a to opět shodně 15 %. Nejvyšší podíl seniorů na počtu obyvatel má okres Písek a Hradec Králové (22 %). Nejnižší podíl dětí vykázaly okresy Jeseník, Hodonín, Karviná, Karlovy Vary a Pelhřimov (shodně po 14 %).
Okresy Praha-východ a Praha-západ mají i nejnižší hodnotu indexu stáří. Na 100 dětí v nich připadá 70, resp. 74 seniorů. To jsou jediné okresy, ve kterých je počet dětí vyšší než počet seniorů. V okrese Brno-venkov převažuje počet seniorů nad počtem dětí jen nepatrně. Na opačném konci nalezneme okresy Jeseník a Pelhřimov, ve kterých představují děti věkovou skupinu se zdaleka menšinovým zastoupením. Na 100 dětí tu připadá 151, resp. 148 seniorů.
Index ekonomického zatížení má nejpříznivější hodnotu v okrese Tachov, ve kterém na 100 osob v produktivním věku připadá pouze 49 dětí a seniorů. Blízko k této hodnotě má i okres Chomutov s 51 dětmi a seniory na 100 osob v produktivním věku. Nadprůměrnou hodnotu indexu ekonomického zatížení má okres Hradec Králové, ve které 100 osob v produktivním věku „živí“ 59 osob v nejmladší a v nejstarší věkové skupině. Více než 58 dětí a seniorů připadá na 100 osob v produktivním věku v okrese Jablonec nad Nisou a v okrese Náchod.
Změny počtu obyvatelstva podle okresů a krajů
Jak již bylo řečeno, počet obyvatel České republiky se mezi rokem 2014 a 2018 zvýšil o necelé jedno procento. A jak to vypadalo v okresech? Ve 34 okresech se počet obyvatel v daném období zvýšil, ve 23 okresech se prakticky nezměnil a 19 okresů zaznamenalo pokles počtu obyvatel.
Seznam okresů, ve kterých došlo k nejrychlejšímu růstu počtu obyvatel a seznam okresů, ve kterých se počet obyvatel nejrychleji snižoval uvádí tabulka 1.
Nejrychleji se počet obyvatel zvýšil v okrese Praha-východ, a to o více než desetinu. V okrese Praha západ to bylo o téměř 9 %. V dalších okresech byl růst mírnější. Nejvyšší úbytek zaznamenal okres Jeseník (−3,2 %) a okres Karviná (−3,1 %). Poměrně značný odliv lidí zažil i okres Bruntál (−2,7 %) a rovněž okres Sokolov (−2,1 %) a Karlovy Vary (−1,7 %).
Středočeský kraj se skládá z 12 okresů a v 11 z nich se počet obyvatel v daném období zvýšil a v jednom se nezměnil. V Plzeňském a Jihomoravském kraji došlo v šesti ze sedmi okresů k růstu počtu obyvatel a pouze v jednom okresu se počet obyvatel snížil. V Libereckém kraji se čtyřmi okresy došlo u dvou k růstu počtu obyvatel, v jednom k úbytku a v jednom se počet nezměnil.
V Karlovarském kraji se počet obyvatel snížil ve všech jeho třech okresech. Ve Zlínském kraji nedošlo ani v jednom z jeho čtyř okresů k růstu počtu obyvatel, ve třech se počet nezměnil a v jednom okrese se snížil. V Olomouckém kraji se ve třech okresech počet obyvatel snížil, v jednom zvýšil a v jednom nezměnil. Ve třech ze šesti okresů Moravskoslezského kraje se počet obyvatel snížil, ve dvou se nezměnil a v jednom okrese došlo k poklesu. V kraji Vysočina se počet obyvatel ve třech okresech nezměnil, v jenom se zvýšil a v jednom snížil.
Vliv na ekonomiku obcí
Zvyšování počtu obyvatel v okresu znamená více peněz pro obce v daném okresu plynoucích z podílových daní. V rámci rozpočtového určení daní závisí podíl obce především na počtu obyvatel. Růst počtu obyvatel je obvykle spojen s vyšším podílem dětí na populaci obce a vyvolává tak vyšší nároky na předškolní a školní zařízení. Rostoucímu počtu obyvatel se musí dříve nebo později přizpůsobit zásobování pitnou vodou, kanalizační sítě, dopravní spojení atd.
Poklesem počtu obyvatel naopak obec přichází o část peněz ze sdílených daní. Snižování počtu obyvatel je často spojeno s posunem věkové struktury obce ve prospěch seniorů. Tím se zvyšuje tlak na rozsah sociálních služeb, specifických pro tuto věkovou kategorii.