Veřejná správa v roce 2019 v číslech
Ministerstvo vnitra každoročně připravuje pro vládu, ale i pro širokou veřejnost přehledovou publikaci „Výroční zpráva o stavu veřejné správy“ mapující vývoj veřejné správy v uplynulém roce. Nejinak tomu je i letos pro rok 2019.
Výroční zpráva se snaží upozorňovat na jednotlivé fenomény, se kterými se veřejná správa v daném roce potýkala, ale zejména přinášet statistická data o vybraných ukazatelích veřejné správy a zasazovat českou veřejnou správu i do mezinárodního kontextu.
Rekodifikace stavebního práva
V roce 2019 se stala velmi zásadním tématem rekodifikace stavebního práva, která může představovat největší zásah do systému veřejné správy za poslední dekády. Dopad je zejména ve vyjmutí vybraných dotčených orgánů státní správy (památková péče, životní prostředí apod.) ze spojeného modelu výkonu veřejné správy na úrovni obcí s rozšířenou působností a zároveň vyjmutí stavební agendy a dotčených orgánů z přenesené působnosti krajů na nově ustanovené krajské státní stavební úřady.
Tento přesun si vyžádá celou řadu nákladů – personálních, investičních a logistických, kde se na ně podaří získat finanční krytí v současné situaci, zmenšujících se příjmů do státní pokladny, není ovšem zřejmé. Stavební agenda přitom tvoří významnou součást výkonu veřejné správy, stavebních povolení bylo v roce 2019 vydáno 14 600, kolaudačních souhlasů téměř 36 tisic. V rámci agendy obecných stavebních úřadů vykonává správní činnosti přibližně 3,5 tis. úředníků na 694 obecných stavebních úřadech.
Statistické údaje
Volební agenda se v roce 2019 koncentrovala zejména na celostátní volby do Evropského parlamentu, které proběhly v květnu 2019 a volební účast dosáhla 28,72 %, což je nárůst oproti posledním volbám do EP v roce 2013. Celkem kandidovalo 39 subjektů. Dále se v roce 2019 uskutečnilo celkem 77 mimořádných voleb do obecních zastupitelstev, zejména v důsledku snížení počtu zastupitelů pod min. hranici 5 osob. V roce 2019 bylo celkem registrováno 279 politických stran a hnutí, přičemž za rok 2019 jich přibylo jedenáct (11).
Občanské a řidičské průkazy – v roce 2019 bylo vydáno celkem 1,089 mil. občanských průkazů, 631,9 tis. cestovních pasů a 698,5 tis. řidičských průkazů, tedy skoro o 200 tisíc kusů méně než v roce 2018, což je důsledkem konce platnosti u nižšího počtu těchto dokladů. Mezi nejvíce vytížené úřady vydáváním těchto dokladů patří vedle největších měst také České Budějovice, Olomouc, Liberec nebo Městská část Prahy 4. V případě občanských průkazů si pouze 13 % jejich nových držitelů aktivuje elektronický čip, na jehož základě mohou vstupovat do elektronických služeb přes Portál občana. Ten nabízí již více než 100 služeb, např. výpis z bodové karty řidiče, výpis z rejstříku trestů či výpis z katastru nemovitostí. V roce 2019 bylo do registru zapsáno 567,3 tis. vozidel, přičemž 61 % z nich bylo nových, zbytek tvořila vozidla ojetá.
Na úseku matrik došlo meziročně k drobnému zvýšení (o 400) počtu svateb na 54 870, výrazněji poklesl počet narozených dětí (o 2 000), na 112 920 narozených, tento počet je přibližně shodný s počtem zemřelých, kterých bylo v roce 2019 112 362. Celkový počet obyvatel České republiky se ale zvýšil, zejména v důsledku růstu počtu cizinců. Cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem byl v ČR v minulém roce více než 595 tis. a jejich počet meziročně narostl o téměř 29 tis. osob. Největší podíl představují lidé z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Cizinci žijí nejvíce v Praze, kde jich je více než 35 % z celkového republikového počtu, s odstupem následuje Brno, Plzeň a Mladá Boleslav.
Veřejná správa je o lidech
Jádrem činnosti veřejné správě jsou zaměstnanci, zejména pak úředníci na všech úrovních veřejné správy.
Na úrovni obcí podle dat Ministerstva financí pracovalo v loňském roce 67 311 osob, přičemž platové výdaje představovaly 25,3 mld. Kč, průměrný hrubý plat tak činil zhruba 360 tis. Kč.
Na úrovni krajů (bez Prahy) pracovalo 6 635 osob a celkový objem vyplacených mezd byl přibližně 3,3 mld. Kč. Zatímco na obcích je nejčastějším stupněm dosaženého vzdělání střední škola (56 % zaměstnanců) na úrovni krajů je to pak vysokoškolské vzdělání (75 %).
Věková struktura zaměstnanců ÚSC ukazuje, že 46,5 % je starších 50 let, zatímco podíl úředníků do 40 let je jen 23,5 %. Do budoucna může generační výměna představovat relativně zásadní úkol pro instituce veřejné správy a již dnes by mu měla být věnována patřičná pozornost. Prostor tak může dostat větší automatizace a robotizace procesů.
Na ústřední úrovni státní správy v roce 2019 bylo 75 801 pozic zahrnující jak státní úředníky, tak i pozice podle zákoníku práce. Nejedná se pouze o pozice na ministerstvech a dalších centrálních úřadech jako je Český statistický úřad, ale i na úřadech s pobočkami v území jako je finanční správa, okresní správy sociálního zabezpečení nebo pobočky úřadu práce. Meziročně došlo k poklesu počtu míst o 2042. Státní úředníci vykonávají službu na celkem 234 služebních úřadech, přičemž jeden nový přibyl v posledním roce, byla to Národní sportovní agentura. Celkový objem na platy zaměstnanců ve služebních úřadech dosáhl 35,76 mld. Kč.
Mezinárodní kontext
Veřejnou správu v České republice nelze vnímat izolovaně, ale je nutné se dívat rovněž i na určitý mezinárodní kontext. V rámci indexu DESI, který porovnává úroveň digitalizace z pohledu Evropské komise, se ČR každý rok posunuje výše, v roce 2019 byla na 20. místě. Největším úspěchem ovšem je 1. místo v rámci hodnocení makroekonomické stability. Pokrok byl zaznamenán také v komunikaci úřadů s občany s využitím internetu.
Všechny výše uvedené informace jsou ve větší míře podrobnosti uvedeny v souborné Výroční zprávě, přičemž čtenář zde nalezne celou řadu dalších informací o veřejné správě v uplynulém roce. Kompletní publikace je k dispozici na webu Ministerstva vnitra.