Komunální volby 2018
Letošní komunální volby jsou již historií. Jaké byly základní statistiky? Volební účast se proti minulým nepatrně zvýšila na 47,34 % (44,46 % v roce 2014), kandidovalo méně uchazečů (216 138 oproti 233 495) na celkem 61 892 mandátů (v roce 2014 jich bylo 62 121).
Pokud jde o volební účast, historický vývoj ukazuje, že mimo první svobodné volby v roce 1990, kdy byla účast voličů přes 74 % (volby 1994 to bylo 62 %), od roku 1998 účast voličů kolísá kolem 45 %. V roce 2014 jsme po volbách do zastupitelstev uvedli, že však roste zájem o to, být členem zastupitelstva obce. Tento závěr se nepotvrdil, prostý poměr kandidátů a mandátů ukazuje, že v minulých volbách se o jeden mandát ucházelo 3,75 kandidátů, letos „jen 3,49.“ Je to samozřejmě hra čísel, ale něco ukazuje.
Potvrdil se ale závěr, který se týká politické příslušnosti kandidátů. Trvale roste počet kandidátů bez politické příslušnosti a klesá počet členů politických stran. V komunálních volbách 2010 bylo bez politické příslušnosti registrováno 79,2 %, v roce 2014 byl podíl bezpartijních 82,15 % a letošní volby udávají jejich nárůst na 82,80 %. U zvolených zastupitelů je poměr ještě výraznější – bez politické příslušnosti je 88,0 % zastupitelů. Je to dáno mj. také tím, že na volebních kandidátkách politických stran je zapsáno mnoho bezpartijních.
Jaké bylo složení kandidátů a zvolených zastupitelů podle volebních stran ukazují obě tabulky a jak si vedly největší politické strany, to je patrné z uvedeného grafu.
Pořadí | Kód strany | Název strany | Kandidáti obec, městys, město | Kandidáti MČ | Kandidáti celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | 90 | Místní sdružení celkem | 82 405 | 1 002 | 83 407 |
2. | 1 | KDU-ČSL | 13 303 | 1 | 13 304[1] |
3. | 47 | KSČM | 13 213 | 1 719 | 14 932 |
4. | 7 | ČSSD | 11 167 | 1 910 | 13 077 |
5. | 53 | ODS | 9 788 | 1 675 | 11 463 |
6. | 80 | Nezávislý kandidát | 9 210 | – | 9 210[2] |
7. | 768 | ANO 2011 | 6 663 | 1 836 | 8 499 |
8. | 470 | Sdružení STAN, NK | 6 096 | 253 | 6 349 |
9. | 166 | STAN | 3 844 | 378 | 4 222 |
10. | 1 114 | SPD (Tomio Okamura) | 3 263 | 1 119 | 4 382 |
Pramen: www.volby.cz
- Poznámky
-
- KDU-ČSL v městských částech kandidovala převážně ve sdruženích (např. volební strana 355 Sdružení KDU-ČSL, NK zde mělo 920 kandidátů).
- V městských částech nebyla žádná samostatná kandidátka nezávislých kandidátů (volební strana 80).
Všechny povolební komentáře a mediální hrátky se po každých komunálních volbách vedou vždy v politické rovině, porovnávají se hlasy a mandáty získané politickými stranami i když politicky je organizováno 12 % zastupitelů!
Pořadí | Kód strany | Název strany | Zastupitelé obec, městys, město | Zastupitelé MČ | Zastupitelé celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | 90 | Místní sdružení celkem | 34 634 | 331 | 34 965 |
2. | 80 | Nezávislý kandidát | 6 227 | – | 6 227 |
3. | 1 | KDU-ČSL | 3 217 | 14 | 3 231 |
4. | 53 | ODS | 1 929 | 352 | 2 281 |
5. | 470 | Sdružení STAN, NK | 2 150 | 74 | 2 224 |
6. | 7 | ČSSD | 1 764 | 118 | 1 882 |
7. | 768 | ANO 2011 | 1 333 | 343 | 1 676 |
8. | 166 | STAN | 1 505 | 79 | 1 584 |
9. | 47 | KSČM | 1 368 | 58 | 1 426 |
10. | 355 | Sdružení KDU ČSL, NK | 405 | 120 | 525 |
Pramen: www.volby.cz
Politicky porovnávat v republice rozdělení získaných hlasů a obdržených mandátů v komunálních volbách je absurdní. Mimo jiné proto, že na rozdíl od parlamentních voleb, kde má každý voličský hlas stejnou váhu, v komunálních volbách je počet hlasů, potřebných k získání jednoho mandátu zcela rozdílný na venkově a ve městech. Je to třeba mít na paměti při formulování často zavádějících závěrů, které vede k politikaření, a to by v komunální sféře mělo ustoupit do pozadí v zájmu obyvatel měst a obcí, kteří chtějí řešit místní problémy, a ne celostátní politiku.
Každý člen zastupitelstva v nejmenší obci i ve městě by měl znát problémy svých voličů. Často se hovoří o nutné změně zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Což přistoupit k tomu, aby se v obcích a městech volilo do volebních obvodů, jejichž počet by byl stejný jako počet mandátů v zastupitelstvu. To by zásadně změnilo vztah voliče a zvoleného zastupitele, který by musel svůj obvod nejenom znát, ale taky hájit jeho potřeby (nikoli zájmy politické strany). A zejména voliči by rozhodovali s větší znalostí svého zastupitele, protože kandidáti by nemohli jako dosud být jen jménem v dolní polovině kandidátky, ale zcela konkrétním člověkem, který nabízí své služby voličům. Zásadně by to změnilo i práci a přístup jednotlivých volebních (politických) stran. Přemýšlejme o tom.