Důležitá je vzájemná spolupráce a komunikace s lidmi
(Rozhovor s Jindřichem Kvapilem, starostou obce Koberovy)
Datum: 6. 8. 2018,
zdroj: OF 3/2018,
rubrika: Regiony
Blíží se volby do zastupitelstev obcí, a proto v letošním roce
přinášíme rozhovory s představiteli obcí a měst, kteří vykonávají vedoucí
funkce několik volebních období. Dnes hovoříme s Jindřichem Kvapilem, starostou
obce Koberovy.
Starosta Jindřich Kvapil
Jindřich Kvapil (*1960) je starostou obce Koberovy v Libereckém kraji,
okres Jablonec nad Nisou. Po studiu na stavební průmyslovce působil jako investiční
technik v tehdejším podniku Potraviny. Starostou obce je nepřetržitě od roku
1994 a rovněž je předsedou mikroregionu Podkozákov. Je ženatý, má dvě děti,
k jeho zájmům patří turistika, cyklistika a v posledních letech se stal
včelařem.
Koberovy leží v překrásné krajině Českého Ráje,
v jeho severním výběžku nedaleko Malé Skály a Železného Brodu,
v nadmořské výšce převážně kolem 500 m. Území obce je na třech
katastrech, člení se na osm místních částí a v současné době zde žije
1040 obyvatel. Jedenáctičlenné zastupitelstvo pracuje v posledních letech
s rozpočtem ve výši průměrně cca 15 mil. Kč a kladné saldo
hospodaření umožňuje obci investovat převážně z vlastních zdrojů.
- Jak jste ve funkci starosty začínal?
-
Mateřská škola, bytovky, obecní úřad, knihovna a hasičská zbrojnice
V roce 1994 mne oslovil tehdejší starosta, pan Plíhal, který odcházel do
důchodu, ale byl ještě jedno volební období místostarostou, takže mne zasvětil do
problematiky a pomohl v začátcích. Nutno dodat, že tehdy byla jiná doba, dělalo
se s nadšením a bez zbytečných komplikací. Bylo minimum administrativy,
jednodušší vyřizování všech záležitostí a okresní úřad dokázal obcím
poradit i pomoci, všichni jsme se vzájemně znali a vycházeli si vstříc. Měli
jsme sice méně peněz na investice, ale v té době byly i ceny stavebních
prací mnohem nižší. Myslím, že z počátku, kdy jsme si v podstatě vše
dělali sami, byly mou výhodou zkušenosti z praxe investičního technika.
- A co práce s lidmi, jaké máte zastupitele?
- Shodujeme se v tom, že na vesnici není prostor pro velkou politiku. Musíme
řešit konkrétní věci potřebné pro lidi v obci. Zastupitelé jsou ze dvou
kandidátek, převážně bezpartijních a máme jasnou dohodu o spolupráci. Můj
místostarosta je lídrem druhé kandidátky, složení zastupitelstva je 6+5, ale
rozhodování a hlasování je zpravidla jednomyslné. Myslím, že za celou dobu se
u nás neobjevilo žádné kontroverzní téma, které by rozdělovalo obec. Vždy se
samozřejmě věci nejprve prodiskutují, ale vždy jsme došli ke shodě a realizujeme
dohodnutý program společně. Současné zastupitelstvo omladilo, přicházejí nové
nápady, a to je dobře, zastupitelstvo je funkční a pracovité.
- Máte zpracovanou koncepci rozvoje obce?
-
Základní škola a dětské hřiště v parku
To je jednoznačná podmínka pro dlouhodobý a cílevědomý rozvoj obce. Všechno
nejde hned a najednou, ale koncepce je nezbytná. Nyní zpracováváme nový Program
rozvoje obce, podle modelu Ministerstva pro místní rozvoj, proběhla setkání
s občany, vyhodnocujeme všechny podněty a znovu se sejdeme, aby se schválila
analýza a zpracovaly se konkrétní záměry a opatření. Je to u nás již třetí
rozvojová koncepce. První Program obnovy vesnice vznikl v roce 1996 a také na jeho
základě jsme poprvé získali titul Vesnice roku 1998 v Libereckém kraji
(v republikovém kole jsme byli na 3. místě). V krajském kole jsme
zvítězili ještě v roce 2003. Již v prvním rozvojovém plánu byl
dlouhodobý záměr vybudování středu obce, který se postupně realizoval od roku 2007
a v celém rozsahu se dokončil až v loňském roce. Program obnovy jsme
aktualizovali v roce 2007, to byla druhá koncepce. Současně připravovaný Plán
rozvoje bude dokument, který akceptuje nejen rozvoj obce Koberovy, ale bude plně
propojen s dokumenty Mikroregionu Podkozákov a se strategií Místní akční
skupiny.
- Jaké hlavní problémy jste v obci museli řešit?
- Za těch 24 let se obec změnila ve všech směrech, ale na počátku byl
zásadním problémem nedostatek v zásobování vodou. To se podařilo vyřešit
vybudováním nového zdroje a výstavbou vodojemu, takže dneska máme vodovod doveden do
všech místních částí i do té nejmenší osady, kde žije 20 lidí. Mezi
významné akce patří celková kabelizace obce provedená ve spolupráci
s tehdejším Telekomem. Ve všech částech obce máme zavedenou kabelovou televizi,
ve zdejším kopcovitém terénu máme signál zaveden do všech osad a místní
televizní kanál zajišťuje plnou informovanost všech občanů, včetně využití
vysokorychlostního internetu. V obci máme rovněž kamerový bezpečnostní
systém, provozovaný policií, což přispělo k snížení kriminality. Významnou
investicí byla i plynofikace obce, provedená ve spolupráci se Státním fondem
životního prostředí v roce 2000 s nákladem cca 20 milionů korun, což
výrazně zlepšilo kvalitu ovzduší.
- Slyšel jsem také o energeticky úsporných domech
-
Do sídliště rodinných domků je zakomponován unikátní areál dvanácti pasivních domů
Ano, obec vyčlenila území, prakticky téměř v centru, a umožnila výstavbu
obytného souboru dvanácti nízkonákladových pasivních domů firmou Artea. Vznikl tak
unikátní komplexně realizovaný areál, plně zapadající do krajiny
i prostředí obce, na který se jezdí dívat ekologové z celé Evropy.
- Které další akce zmíníte?
- Ty velké investice jsem uvedl, voda pro nás byla opravdu základem, ale průběžně
jsme postupně v jednotlivých krocích řešili všechny oblasti. Školství,
kulturu, sportoviště, komunikace a chodníky, centrum obce včetně úřadu. My jsme
vlastně začínali s úřadovnou v objektu mateřské školky.
S nástavbou školky byla spojena výstavba nových bytů, nová je i budova
obecního úřadu a knihovny, a nakonec jsme postavili i novou budovu hasičské
zbrojnice. Máme mateřskou a základní školu, obě budovy jsou komplexně
zrekonstruované, zateplené včetně výměny oken, vznikly nové učebny
v základní škole včetně počítačové učebny, ve škole jsou interaktivní
tabule, moderní sociální zařízení. Vše probíhalo postupně po etapách. Komplexně
byl rekonstruován i kulturní dům, vybudována dětská a sportovní hřiště
s víceúčelovým povrchem. Kolem komunikací jsou vybudovány chodníky, což
přispělo nejen bezpečnosti chodců, ale zlepšil se tím vzhled a čistota obce.
Hřiště i kulturní dům mohou využívat všechny spolky, a taky to dělají.
- Obdivoval jsem zdejší náves a park s promenádou
-
Promenáda v parku s řadou informací
Zmínil jsem se, že záměr upravit střed obce byl již v prvním rozvojovém
plánu. Skutečná realizace však začala až rokem 2007 a už jsem popsal postupnou
výstavbu budov. Stejně tak, po etapách, jsme v centru obce pokračovali úpravou
komunikací, stavbou chodníků, in-line dráhy, dětského hřiště, prostranstvím
před úřadem včetně přesunu památníků obětem války a okupace. Obdivovaná je
promenáda s řadou informačních tabulí nejenom o obci, ale o celém
regionu, který je turisticky velmi vyhledávaný. Celý projekt byl zakončen komplexním
zazeleněním s výsadbou více než dvou tisíc keřů a stromů.
- Jak za těch 24 let hodnotíte vývoj veřejné správy?
- Z toho, co jsem uváděl je vidět, že situace v obci ze výrazně zlepšila
k lepšímu. Musím však také říci, že dřív sice nebyly počítače, stačil
nám k řízení sešit a účetní kniha, nebylo k vyplňování mnoho
statistik, hlášení a práce šla rychleji od ruky. Původně na úřadě byl starosta a
účetní, nyní máme další dvě pracovní síly na výpomoc. S nadsázkou
říkám, že místo starosti o obec se musíme starat o spoustu nesmyslů.
Znova opakuji, že fungovaly okresní úřady, které znaly místní problematiku a
dokázaly na místě pomáhat, včas a konkrétně informovat, metodicky řídit.
S krajským úřadem spolupracujeme, ale ten to nemůže v takovém rozsahu a se
znalostí místních podmínek stačit.
- Co je pro úspěch v práci starosty důležité?
-
Sportovní hřiště s víceúčelovým povrchem slouží nejenom dětem, ale i veřejnosti
V obci musí fungovat spolupráce starosty, členů
zastupitelstva, spolků a občanů. K tomu vede co nejširší komunikace,
informovanost a důležité je mluvit pravdu. Nemůžete vyhovět všem, ale vždy je
třeba věci vysvětlit a hledat cestu k řešení. Úřad musí být otevřený pro
lidi a sloužit lidem. V republice by měly skončit tlaky politiků
na slučování obcí, snahy kriminalizovat zastupitelstva bez znalosti konkrétních
místních podmínek a doporučoval bych všechny dotační prostředky převést do
rozpočtů obcí, které nejlépe vědí, jak je použít ve prospěch občanů.