Kapitálové výdaje obcí
Celkové výdaje obcí se dají v zásadě rozdělit na výdaje běžné a kapitálové. Zatímco běžné výdaje se týkají provozních činnosti, kapitálové výdaje směřují na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury. Kapitálové výdaje obcí tvoří podstatnou část kapitálových výdajů veřejných rozpočtů. K jejich financování značnou měrou přispívají dotace z fondů Evropské unie.
Objem celkových příjmů obcí (zde uváděné bez údajů za Prahu) v období let 2014 až 2016 mírně kolísal, stejně jako objem kapitálových výdajů. Jak ukazuje graf 1, v obou případech je však patrný trend k růstu. V letech 2004 až 2015 se podíl kapitálových výdajů na příjmech, který vypovídá o té části celkových příjmů, které obce investovaly, pohyboval od nejnižší hladiny 27 % (dosažený ve čtyřech letech z dvanáctiletého období) až po nejvyšší hodnoty, a to 34 % z roku 2006. Podíl kapitálových výdajů obcí na jejich celkových výdajích v roce 2016 však dosáhl pouze 20 %. Byl tudíž zdaleka nejnižší minimálně za posledních 13 let. Pokles je důsledkem zejména poměrně hlubokého propadu objemu kapitálových výdajů v tomto roce, který nebyl adekvátní jen mírnému snížení celkových příjmů.

Vliv evropských dotací
Razantní snížení objemu kapitálových výdajů v roce 2016 souvisí s pomalým náběhem čerpání evropských dotací v novém programovém období. Vývoj v roce 2016 tak jasně ukázal vysokou závislost obcí na dotacích z fondů Evropské Unie. Ty v posledních letech tvořily podstatnou část dotací obcím, a to jak neinvestičních, tak zejména investičních, přičemž souběžně klesal význam dotací národních.
Je zjevné, že časem dotace z evropských fondů do České republiky budou klesat. A na to je potřeba se připravit.
Podívejme se na některé souvislosti, které s vývojem kapitálových výdajů obcí souvisejí. Je známo, že v roce 2016 vykázaly obce historicky nejvyšší saldo rozpočtu. A to nejen absolutně, ale i jako jeho podíl na příjmech, který odráží, jakou část peněz odložily obce na pozdější využití.
Z grafu 2 je vidět, že minimálně v posledních čtyřech letech vzestup podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích byl doprovázen snížením podílu přebytku na příjmech. A z tohoto hlediska se může jevit jako diskutabilní velká oslava značného přebytku v rozpočtech obcí za rok 2016. To platí i o krajském a státním rozpočtu.

Úzká vazba dotací a kapitálových výdajů
Graf 3 ukazuje, jak úzce je objem kapitálových výdajů obcí svázán s objemem investičních dotací. V letech, ve kterých se objem investičních dotací zvyšoval, rostl i objem kapitálových výdajů obcí. Přitom je známo, že obce mají rostoucí objem peněz uložený většinou na bankovních účtech s minimálním nebo žádným úrokovým výnosem. Z hodnoty peněz v bankách navíc ukrajují poplatky a inflace. Nebyl to tento zdroj, kterým by obce jako celkem kompenzovaly výpadek v investičních dotacích.

Zároveň procházíme obdobím, ve kterém jsou úroky z úvěrů na velmi nízké úrovni a obce byly a jsou pro banky velmi výhodným klientem. Na rozdíl od ostatních zájemců o úvěr mají státem zaručenou určitou a nemalou část svých příjmů v podobě sdílených daní. K tomu disponují značným majetkem, kterým mohou za půjčku ručit. Navzdory levným úvěrům se dluh obcí již delší dobu snižuje. Obce tedy splácejí své staré úvěry a nové si berou jen v omezené míře.
Na pokles investičních dotací zareagoval tak pouze růst kapitálových příjmů. Mnohé obce doplňovaly příjmy v rozpočtu o výnosy prodeje obecního majetku. Zatímco v letech 2014 a 2015 se kapitálové příjmy na kapitálových výdajích podílely méně než 10 %, v roce 2016 to bylo téměř 20 %. Objem kapitálových příjmů se meziročně zvýšil o 46 %.
Kapitálové výdaje podle velikostních skupin
Podívejme se nyní na kapitálové výdaje z hlediska velikostních skupin obcí. Obce jsou zde rozděleny podle počtu obyvatel do pěti kategorií, z nichž první čtyři jsou více méně shodně velké. Z grafu 4 lze odvodit, že k poklesu kapitálových výdajů mezi rokem 2015 a 2016 došlo ve všech velikostních kategorií, ovšem v nestejné míře.

K nejhlubšímu propadu došlo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, které však vykázaly v roce 2015 nejvyšší úroveň. Nejméně se jejich objem meziročně změnil u nejmenších obcí a poté u obcí největších. V těchto dvou letech se výrazně měnilo pořadí velikostních kategorií obcí z hlediska výše kapitálových výdajů na obyvatele. Z tohoto grafu je rovněž patrně, že v roce 2016 byly rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí mnohem menší než v roce předchozím.
U největších a s odstupem i u nejmenších obcí, tedy u dvou kategorií obcí, u kterých byl nejmenší meziroční propad kapitálových výdajů, došlo mezi rokem 2015 a 2016 k nejvyššímu růstu příjmů z prodeje majetku měřeno jejich výší v přepočtu na obyvatele.
Obdobně jako u kapitálových výdajů v přepočtu na obyvatele nastal mezi rokem 2015 a 2016 největší propad investičních dotací u prostředních třech kategorií obcí. Vůbec nejvyšší byl u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999. Nejméně tento pokles pocítily největší obce a po nich obce nejmenší. A to rovněž koresponduje s vývojem investičních dotací.
Nejvyšší objem investičních dotací v přepočtu na obyvatele získaly v obou posledních letech obce s počtem obyvatel od 200 do 499. Obdobně jako u kapitálových výdajů se i zde v roce 2016 ukázalo, že se snížily rozdílů ve výši investičních dotací na obyvatele v rámci jednotlivých velikostních kategorií (graf 5).

Podíl investic na kapitálových dotacích
Nakonec se ještě podívejme, jak se v posledních čtyřech letech měnil podíl investičních dotací na objemu kapitálových výdajů – graf 6. Za všechny obce (bez Prahy) se tento podíl v čase měnil. V roce 2013 dosahoval výše 40 %, poté se o jeden procentní bod snížil, v roce 2015 byl už 42 % a v posledním roce klesl až na 29 %. Výše tohoto podílu kolísala v daném období ve všech velikostních kategoriích. Obecně platí, že čím menší velikostní kategorie, tím jsou odchylky v jednotlivých letech větší.

Nejvyšší podíl investičních dotací na objemu kapitálových výdajů vykázaly dvě kategorie malých obcí v roce 2014. V tomto roce nejmenší obce pokryly až 63 % kapitálových výdajů investičními dotacemi. V témže roce financovaly největší obce kapitálové výdaje na základě investičních dotací pouze z 31 %. Zbývající část pokryly úsporami z minulých let, úvěrem nebo výnosem z prodeje majetku.
Pouze u nejmenších obcí byl podíl investičních dotací na kapitálových výdajích v roce 2016 vyšší než v roce 2013, svou úlohu však sehrál velmi nízký podíl v roce 2013, který byl v rámci velikostních kategorií v tomto roce vůbec nejnižší. V navazující kategorii byl hodnoty v těchto dvou letech téměř shodné.
V roce 2016 financovaly dotacemi největší obce pouze 23 % kapitálových výdajů, zatímco dvě kategorie malých obcí pokryly dotacemi téměř 40 % kapitálových výdajů. Obecně platí, že podíl investičních dotací na kapitálových výdajích klesá s růstem velikostní kategorie obcí.
Malé obce mají relativně méně majetku, jehož prodejem lze získat dodatečné peníze na financování kapitálových výdajů. Jejich přístup k bankovním úvěrům je omezenější. Až na výjimky sice jsou také důvěryhodným dlužníkem, avšak pro banku je výhodnější půjčit větší částku než menší. Administrativní náklady věřitele spojené s vyřízením úvěrů jsou víceméně shodné bez ohledu na velikost půjčované částky, zato úrokový výnos je od výše částky jednoznačně odvislý. Z tohoto hlediska je vyšší závist kapitálových výdajů na investičních dotacích v případě malých obcí pochopitelná. Na druhou stranu to však znamená, že očekávané omezení evropských dotací v budoucnu bude mít právě pro malé obce fatálnější dopady, pokud toto snížení stát nenahradí dotacemi z národních zdrojů.