Kvalitní dlouhodobý plán rozvoje obce a jeho naplňování

(Rozhovor s Miroslavem Kováříkem, starostou obce Modrá)

Letošní rok je mimo jiné rokem voleb do zastupitelstev obcí. Proto postupně hovoříme s představiteli obcí a měst, kteří ve vedoucích funkcích již mají něco za sebou a mohou se podělit o své dlouholeté zkušenosti. Tentokrát jsme oslovili Miroslava Kováříka, starostu obce Modrá.

Starosta Miroslav Kovářík

Miroslav Kovářík (*1964) je starostou obce Modrá, která se nachází ve Zlínském kraji, okres Uherské Hradiště. Po absolvování Střední školy pracoval jako vodohospodář a stavební technik u tehdejších Jihomoravských státních lesů. Starostou je nepřetržitě od roku 1990, zároveň je předsedou Místní akční skupiny Buchlov. Manželka pracuje na Stojanově gymnáziu na Velehradě, mají dvě dcery. Miroslav Kovářík je vinař, podporuje folklór, někdy hraje na kytaru, má rád přírodu (rybář, myslivec, chovatel velšteriérů) a také vede středisko skautů.

Modrá je součástí Moravského Slovácka, nachází se asi 8 km severozápadně od Uherského Hradiště, na jihovýchodním podhůří Chřibů, v sousedství známého církevního centra Velehrad. V obci se základní působností žije v současnosti 730 obyvatel, je zde devět zastupitelů a schválený obecní rozpočet na rok 2018 počítá s výdaji ve výši cca 29 milionů korun. V posledním období je obec turisticky známá svým unikátním Archeoskanzenem a originální botanickou a sladkovodní expozicí Živá voda.

Proč jste šel do funkce starosty a s jakými cíli?

Národní kulturní památka – základy kostela sv. Jana a hypotetická rekonstrukce kostela

Do funkce starosty jsem v roce 1990 vůbec nechtěl nastoupit. Bylo mi 26 let, navrhli mně do zastupitelstva za skauty na kandidátku nestraníků. Byl jsem měsíc ženatý a měl jsem rád své zaměstnání. Hlavně jsem v obci viděl mnohem zkušenější a odborně připravenější kandidáty. Navíc jsme se tehdy oddělili od Velehradu. V podstatě jsme začínali od nuly, zprvu nebyl úřad ani židle, a vlastně jsme se před volbou starosty scházeli ve vinném sklepě. Žena tehdy říkala: „Buď starostování nebo já.“ No, a už to trvá 28 let.

Jak jste tehdy začínali?

Náves před kapličkou

Měl jsem štěstí, že se z řad zkušených a moudrých aktivistů v obci vytvořilo opravdu osvícené zastupitelstvo. V roce 1990 navíc navštívil Velehrad papež Jan Pavel II. a jeho slova o spolupráci měla vliv na celý náš region. Již tehdy jsme se s Velehradem dohodli, že vytvoříme dlouhodobý komplexní plán obnovy, který bude zaměřen na rozvoj obcí včetně krajiny a přírody. Přestože se Modrá osamostatnila, byl plán vypracován po dohodě s okolními obcemi, abychom se navzájem doplňovali. Pro zpracování studie bylo osloveno 90 týmů, z nichž 28 předložilo konkrétní návrhy. Vybrali jsme ateliér Tišnovka z Brna. Tým (tehdy) mladých lidí tvořili architekti, zahradní architekti, krajináři, kteří spolupracovali s historiky. Konečný návrh byl opravdu komplexní, opíral se o tradice (zpracovatelé – architekti v návaznosti na Cyrilometodějské tradice mj. navštívili i Soluň) a je základem, který je dnes postupně realizován. Například vize kabelizace a použití fotovoltaického osvětlení do celé obce byla v územním plánu schválena již v roce 1994. Dnes je v obci přes 100 samostatných, na zdroji zcela nezávislých světel nejmodernější konstrukce. Náš program obnovy venkova je opravdu nadčasový a zahrnuje všechny oblasti.

Jak vám koncepce rozvoje pomohla v každodenní práci?

V popředí areál Živá voda, za ním Archeoskanzen, v místě stavební jámy dnes stojí budova Centra Slováckých tradic a v pozadí Velehrad a Buchlov

Je to základ, který byl podrobně a zodpovědně zpracován. Když vláda počátkem devadesátých let vyhlásila Program obnovy venkova, byli jsme připraveni. Po celou dobu jsou jednotlivé realizační projekty jen postupným naplňováním této koncepce, která je samozřejmě doplňována a upravována. Jen nás mrzí, že ani náš kvalitní dokument nám neumožnil zabránit („díky“ stavebnímu zákonu) vzniku několika rádoby moderních staveb, které bohužel hyzdí tradiční tvář obce.

Opravdu tomu nešlo zabránit?

Ne, přestože jsem s těmi lidmi několikrát osobně hovořil, nepodařilo se je přesvědčit. Víte, první předseda Spolku pro obnovu venkova, Ing. Jan Kruml, říká: „Největším nebezpečím pro venkov je zhrzené ego architekta,“ a má pravdu, to se potvrdilo.

Jak se vaše koncepce promítla do infrastruktury obce?

Máme velkou výhodu, že všechna naše zastupitelstva vždy táhla za jeden provaz. Neřešíme politiku, shodujeme se, že všechno děláme pro lidi v obci, dohodneme se na postupu a každý vždy dodržel slovo. Tak jsme postupně provedli úplnou kabelizaci všech energetických sítí, obec je plně plynofikovaná, po rekonstrukci jsou všechny veřejné stavby (obecní úřad, hasičská zbrojnice, budova školy přestavěná na Obecní dům apod.), rozběhla se zástavba rodinných domků, asfaltová je pouze hlavní státní komunikace a na místních cestách máme tradiční dlažbu, místy s mozaikami, a to i na chodnících. Kultivací prošla náves před kapličkou, která je centrem setkávání, a to nejenom pro množství tradičních akcí (májové pobožnosti, svátek matek, Betlémské pásmo a vinobraní s folklórním vystoupením.

A co příroda a krajina?

Chodníky v obci a fotovoltaické body veřejného osvětlení

To šlo všechno ruku v ruce. V devadesátých letech jsme začali stavbou protipovodňových nádrží, obnovili a vybudovali více než deset rybníků, kaskády tůní a mokřadů, byly rozděleny velké lány a do krajiny jsme začali vysazovat tradiční a krajové odrůdy stromů a keřů – oskeruše, dříny, moruše, a tak se nám obec postupně zazelenala. To všechno jsme sázeli za účasti a se zapojením dětí. Ukázalo se, že je to správná cesta. Když jsme v roce 1995 získali titul Vesnice roku regionu, měli jsme možnost prezentovat naše výsledky v německé Kostnici u Bodamského jezera a setkalo se to s velkým ohlasem a uznáním. Potvrdili jsme si, že jdeme správnou cestou. V obci jsou změny vidět a odráží se také v životě lidí.

Například?

Už jsem zmínil zapojení dětí do krajinotvorby, tím získaly vztah k regionu a k přírodě (tradiční byliny, stromy, podmínky pro chov ryb, ale i druhy ptactva). Ale nejen to, znovu se vypěstoval bezprostřední vztah k folklóru. Vznikla dětská cimbálovka (dnes už jsou dospělí, ale mají své následovníky ) i soubor Modřánek. Přeneslo se to i na rodiče, je zde mužský i ženský pěvecký sbor, country kapela. Obec nechala ušít nové kroje. Z Modré pochází také několik špičkových moravských verbířů (pozn. red.: verbíř – tanečník verbuňku, slovácký verbuňk je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva). A všichni se zapojují do života obce, do tradičních akcí. Vinaři spolu se zahrádkáři dělají košty vín (200–300 vzorků), ale také pořádáme pálení Morany, vítání jara, stavění a kácení máje, svátek slunovratu. Den medu a medoviny, rekonstrukce historické bitvy z 9. století atd.

Historie – jak s tím souvisí zdejší Archeoskanzen?

Archeoskanzen

Archeologický výzkum již před sto lety odhalil základy kamenného kostela v Modré z 9. století, a toto místo je Národní kulturní památkou. V jeho blízkosti jsme postavili jeho hypotetickou rekonstrukci a kostelík sv. Jana byl požehnán olomouckým arcibiskupem, slouží veřejnosti mj. jako oblíbené místo svatebních obřadů. V návaznosti na skutečné archeologické nálezy vznikl i náš Archeoskanzen jako Velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví. Obec vyčlenila pozemky a zrealizovala výstavbu. Dnes je zde velmi populární turistická destinace, disponující možnostmi ubytování, restaurací a dalšími atrakcemi, mj. i Centrem Slováckých tradic.

Živá voda?

Ano, to je botanická a sladkovodní expozice, která vznikla na základě přeshraniční spolupráce se slovenskou obcí Uhrovec a s podporou evropských fondů. Z unikátního podvodního tunelu vidíte ryby a vodní živočichy i rostliny z oblasti povodí řeky Moravy. Venku jsou typické moravské biotopy s jejich charakteristickými bylinami a dřevinami. Obec je vlastníkem a provozovatelem, přičemž celý komplex je soběstačný. Celková návštěvnost obou obecních areálů (Archeoskanzen a Živá voda) byla v loňském roce cca 230 tisíc návštěvníků.

Vraťme se na závěr k práci starosty. Co je pro tuto práci podle vás nejdůležitější?

Už jsem zmínil kvalitní dlouhodobý plán a společný zájem zastupitelstva na jeho naplnění. Velmi důležitý je osobní přístup a příklad. Neustále být v kontaktu s lidmi, hovořit s nimi, z očí do očí, naslouchat jejich názorům, nebát se realizovat nové myšlenky a dokázat získat lidi pro společnou věc. Nic nenahradí přímý styk s lidmi a zdravý selský rozum.

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.