Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+
Řada pracovních týmů pracuje na dokumentu Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, který ve vazbě na kohezní politiku bude pro další období zadáním nejen pro regionální politiku ČR, ale i zpracování krajských strategií a výzvou pro regiony, města i venkov.
Dokument staví na partnerském přístupu, využívá integrované nástroje a stanoví jednoznačně klíčové problémy a priority územní i tematické (ekonomické, sociální a enviromentální). Základem pro realizaci strategických záměrů bude propracovaná implementační struktura, která bude vycházet ze schválené sídelní struktury a z koordinace mezi strategickým a územním plánováním.
V současné době skončily práce na vstupní analýze, v průběhu letošního roku se připraví nejprve návrhová a posléze implementační část. Celý materiál půjde závěrem roku do připomínkového řízení a v polovině příštího roku by Strategie měla být předložena vládě.
Analytická část
Struktura analytické části se člení na šest tematických okruhů a v rámci každého tématu je řešeno
- postavení ČR v evropském kontextu,
- míra regionálních rozdílů a pokud je to relevantní
- rozdíly město versus venkov.
Hlavní výsledky jen ve zkratce. Pokud jde o ekonomický rozvoj zaznamenaly v letech 2005–2010 dynamický růst HDP v Praze a Jihomoravském kraji, v letech 2010–2015 byl nejrychlejší růst ve Středočeském a Jihomoravském kraji, stagnace regionu Severozápad. Kvalita života a občanská společnost je charakteristická zesilováním periferií na úrovni obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), na venkově a v periferních oblastech je trvale záporný přirozený přírůstek. Nejvyšší růst nezaměstnanosti vykazuje Olomoucký a Zlínský kraj. Sítě – rostou metropolitní oblasti Praha a Brno, zaostává venkov, který o víkendech není obsluhován veřejnou dopravou, na periferiích je horší dostupnost internetu. Pokud jde o kvalitu prostředí, v metropolitních oblastech Prahy a Brna dochází k záborům ploch, zejména v suburbiích. Hospodářsky problémové regiony (Karlovarský, Ústecký) vykazují úbytek antropogenních ploch – tj. plochy po těžbě mohou sloužit k novému využití. Nejvíce emisí je v hospodářsky problémových regionech (Ústecký a Moravskoslezský) a v Praze a Středočeském kraji.
veřejná správa a regionální rozvoj, sídelní struktura. Veřejná správa a regionální rozvoj vyžaduje i do budoucna důraz na integrovaná řešení v urbánním i venkovském prostoru. Zvažuje se umožnit podporu regionálního rozvoje z nižší než krajské úrovně (např. ORP). Územní dimenze by měla být více zohledněna v národních dotačních titulech a dojde k vyššímu propojení krajských strategických dokumentů se sektorovými koncepcemi a s Politikou územního rozvoje.
Návrhová část
Aktuální verze návrhové části Strategie regionálního rozvoje stanovila pro jednotlivé charakteristické typy území strategické a specifické cíle. Jedná se o silná metropolitní území, aglomerace, regionální centra a jejich venkovské zázemí. Dále jsou to hospodářsky a sociálně ohrožená území, strukturálně postižené kraje a strategické i specifické cíle jsou stanoveny pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Například regionální centra a jejich venkovské zázemí mají strategicky být stabilizovaným regionálním sídlem, které představuje snadno dostupná místa zaměstnanosti a zajišťuje obslužnost příslušných funkčních regionů. Mezi jejich specifické cíle patří podpora potenciálu mikroregionů, veřejné služby a občanská vybavenost, stabilizovat a rozšířit mikroregionální trh práce, předcházet problémům se sociálním vyloučením a zlepšit dopravní dostupnost v rámci regionů.
Strategické a specifické cíle se ve strategii propracují až do typových opatření. Ty následně v akčních plánech Strategie budou převedeny na jednotlivé aktivity, jejichž realizací se pomocí bude celý dokument naplňovat.
