Stabilita a kontinuita je zárukou dlouhodobého úspěchu
(Rozhovor s Jiřím Burianem, starostou města Sedlčany)
Datum: 26. 3. 2018,
zdroj: OF 1/2018,
rubrika: Regiony
Letošní rok 2018 bude rokem volebním. Po prezidentských volbách se budou na podzim
konat volby do zastupitelstev obcí a také volby do třetiny Senátu. Zejména volby do
zastupitelstev obcí se týkají našich čtenářů. Proto budeme postupně hovořit
s představiteli obcí a měst, kteří ve vedoucích funkcích již mají něco za
sebou a mohou se podělit o své dlouholeté zkušenosti. Například Jiří Burian.
Starosta Jiří Burian
Ing. Jiří Burian (*1948) je starostou města Sedlčany ve
Středočeském kraji, okres Příbram. Absolvoval sedlčanské gymnázium a poté ČVUT,
fakultu stavební, obor pozemní stavitelství. Starostou je nepřetržitě od roku 1990,
tři volební období byl krajským zastupitelem a od roku 2014 je senátorem (ODS).
Manželka je praktická lékařka, mají dceru, syna a dvě vnoučata. Jiří Burian je
muzikant, hraje na křídlovku a má rád sport, nyní spíše pasivně.
Sedlčany leží ve středním Povltaví, asi 60 km jižně od
Prahy. Je to osmitisícové město, které má dalších devět místních částí,
21 zastupitelů a z hlediska působnosti jde o obec s rozšířenou
působností. V jejím správním obvodu je 27 obcí s asi 30 tisíci
obyvatel. Rozpočet města v roce 2017 byl vyrovnaný ve výši
170 mil. Kč. Neocenitelnou hodnotou Sedlčanska je krásná rozmanitá krajina,
s možností aktivní rekreace a nedalekou vodní plochu Slapského jezera.
- Proč jste šel do funkce starosty a s jakými cíli?
- Musím začít zeširoka, můj profesní život si člením na desetileté úseky.
V tom prvním, po studiích, jsem působil v Praze jako stavební inženýr na
různých stavbách. Další etapa začala rokem 1980, kdy jsem se vrátil do rodného
města a pracoval jako vedoucí stavebního úřadu na tehdejším národním výboru.
Již v té době jsem se zajímal o investiční výstavbu. V roce 1990
jsem se na návrh občanského fóra stal v únoru vlastně posledním předsedou
národního výboru. Politice jsem se věnovat nechtěl, ale řekli mi, že potřebují
v čele města pragmatika s odbornými zkušenostmi. A tak jsem se
po prvních svobodných komunálních volbách stal na podzim starostou a trvá to
již sedm volebních období, 28 let.
- A jaké byly ty cíle, co jste chtěl dokázat?
- Já jsem sedlčanský patriot a mé zkušenosti ze stavební praxe a z přípravy
investic mně vedly k tomu, že jsem chtěl především zajistit kvalitní územní
rozvoj města. Aby se město logicky rozvíjelo a vymanilo se z té šedi, která
tehdy převládala. To nebyly jen paneláky, ale v podstatě všechny objekty, které
převážně patřily státu a ta péče o ně byla nevalná. A druhým cílem
bylo dosáhnout toho, aby se město stalo součástí té nádherné krajiny, která nás
obklopuje, aby bylo její ozdobou a ne trnem. Uběhlo téměř třicet let, další tři
etapy života a myslím, že se toho hodně podařilo. Prostředí pro život lidí se
u nás změnilo k lepšímu.
- Tak si ta desetiletí trochu konkretizujme. Co vše máte za sebou a co před sebou?
-
Základní škola a úprava okolí
V podstatě dvacet let jsme věnovali budování infrastruktury města, a ještě
nejsme u konce. Mám ale zásadu, že nejdříve musí být tepny a žíly, a teprve
potom se tvoří svaly a tvář celého území. V devadesátých letech jsme ale
museli začít tím nejpalčivějším co nás tížilo. Došlo k rozdělení školy
na dvě samostatné jednotky a s tím bylo plno starostí. Zajistit kapacity a
postavit nový školský pavilon. Museli jsme řešit bydlení pro seniory a zároveň
vytvořit podmínky pro mladé vznikající rodiny. Největší investice však šla do
infrastruktury, byla to úplná plynofikace města. To se povedlo díky napojením na
tranzitní přivaděč do Příbrami a velmi nám pomohlo, že vlastní rozvody a
přípojky zajišťovala Středočeská plynárenská, čímž město ušetřilo velké
investiční náklady.
- Jak vypadalo další desetiletí?
-
Zahájení výstavby vodovodního přivaděče Sedlčany–Benešov
Po provedení plynofikace jsme věnovali tepelnému hospodářství. Měli jsme snahu
především centralizovat zdroje a také odstranit řadu uhelných kotelen, které ve
městě působily. Mělo to především ekonomické výsledky, ale zejména také
ekologické dopady na zlepšení ovzduší. Investice do této oblasti přesáhly
70 mil. Kč. V té době jsme se také zaměřili na modernizaci a
intenzifikaci čistírny odpadních vod a v rámci dalších investic do
infrastruktury opravujeme vodovodní řady a kanalizaci, vlastně průběžně
i v současnosti. A museli jsme se začít zabývat nedostatkem pitné
vody. V důsledku ekologické havárie, která zasáhla prameniště místního
vodovodu jsme museli usilovat o vybudování přivaděče.
- To ale není jednoduchá záležitost.
- Byla to investice, která se připravovala 12 let. Ve spolupráci
s Ministerstvem zemědělství bylo rozhodnuto, že se vybuduje přivaděč,
napojený na vodní nádrž Želivka. Celková stavba za 350 mil. Kč byla po
letech příprav realizovaná v období 2014–2015 a představuje 32 km dlouhou
trasu přivaděče a dva vodojemy. Stavba vyřešila dlouhodobě problém zásobování
vodou pro celý sedlčanský region.
- Budování infrastruktury zpravidla bývá nekonečný proces, nesetkávali jste se
s kritikou?
-
Náměstí v Sedlčanech
Máte pravdu, stále je co dodělávat. V současnosti před námi stojí
modernizace dopravního terminálu, v podstatě přestavba autobusového nádraží
za 50 mil. Kč, která je nyní odložena z důvodů řešení odvolání
při výběrovém řízení. A kritizováni jsme také byli. Například proč
přednostně neupravíme náměstí. Jeho revitalizace však začala v roce 2010 a ve
spolupráci s architekty jsme především chtěli sjednotit všechny prvky parteru náměstí,
dali jsme vyniknout žule, základnímu stavebnímu materiálu našeho kraje a podařilo
se tak udělat kus kvalitní práce pro město.
- Takže i poslední desetiletí bylo úspěšné?
- Myslím, že ano. Vedle revitalizace náměstí jsme se hodně věnovali bydlení.
Z privatizace bytů, která začala v roce 2007 na žádost občanů, jsme
polovinu získaných zdrojů investovali zpět do bytových domů a druhou polovinu
(50 mil. Kč) jsme investovali do přivaděče. V posledních letech jsme
ve všech sídlištích provedli zateplování domů, vybudovali parkovací zóny a
podstatně zlepšili kvalitu bydlení.
- Čím to, že se vám všem v Sedlčanech dlouhodobě daří?
- Máme velmi dobré vzájemné vztahy na radnici i v zastupitelstvu. Jsem tady
28 let společně s místostarostou. Minimálně se za tu dobu měnila rada a
máme štěstí, že naprostá většina zastupitelů se chová velmi pragmaticky
s cílem zajistit rozvoj města. Z jednadvaceti zastupitelů jsou jen tři
v opozici. Stabilita a kontinuita, řečeno obecně, je zárukou dlouhodobého
úspěchu. Čtyři roky je krátká doba na to, aby zastupitelstvo mohlo koncepčně
pracovat. Volební programy přitom musí vždy vycházet z reálných a
podložených potřeb města, na kterých se všichni shodnou, a ne z iracionálních
přání.
- Jak vidíte, po těch letech zkušeností, problém vztahu státu a obcí?
- Podle mého názoru byla zlatá devadesátá léta. Měli jsme velmi dobrou spolupráci
s okresním úřadem, který pomáhal obcím na svém území. To se nemělo rušit,
a z tohoto pohledu se reforma veřejné správy nezdařila. Kraj je velký kolos, a
navíc se od svého vzniku stále rozrůstá. Přesun pravomocí na obce
s rozšířenou působností přiblížil výkon státní správy k lidem, ale
měly zůstat okresní úřady, byť zúžené, ale fungující jako odvolací orgány.
Nejhorší však je skutečnost, jak se stát k obcím chová. Přenesl na ně výkon
státní správy, která se díky nekontrolované legislativě neustále rozšiřuje.
Obcím přibývají povinnosti, narůstá administrativa, ale k stanoveným
povinnostem není zajištěno odpovídající materiální a finanční krytí
(v Sedlčanech město doplácí na výkon přenesené státní správy ročně
částkou cca 5 mil. Kč). Místo metodické a faktické pomoci jsou obce
neustále kontrolovány a mnohdy sankciovány. Přirovnávám to k situaci ze
života: Je to jako bych si objednal na stavbě dodávku oken, a po jejich dodání
zaplatil jen poloviční cenu.
- Myslím, že s tím budou všichni starostové souhlasit.
- Můj dojem z posledních let bohužel vyznívá tak, že stát se k obcím
chová neuctivě. Jako by jim obce vadily. Všude zaznívá snaha po centralizaci, jako by
neplatilo, že právě v územích jednotkách je síla státu, tam žijí a pracují
lidé a vytvářejí hodnoty. Úspěšné a prosperující obce jsou základem
úspěšného a prosperujícího státu.
- Řekněme si na závěr, jaké vlastnosti by měl mít starosta, co se vám osvědčilo?
- Já jsem se snažil být vždy skromný, ale zásadový. Ve vztahu k občanům
musí být starosta naprosto otevřený, osobně přijmu každého, a i když mu
nemohu přímo pomoci, vyslechnu ho a snažím se poradit. Tento vztah k lidem se
snažím přenášet na všechny pracovníky úřadu. Starosta musí řešit řadu
problémů, jeho rozhodování však musí být spravedlivé a musí si ho dokázat
obhájit. Zásadní pro starostu však je odpovědně pracovat s veřejnými
prostředky, zvažovat co si obec může dovolit na základě reálných příjmů,
zejména s rozvahou přistupovat k případným půjčkám. To je velmi
důležité při tvorbě volebních programů – ty by měly vždy vycházet
z reálných možností a reálných potřeb a nikoli z iracionálních
přání.
- Jak se díváte na současný volební systém voleb do zastupitelstev?
- Nelíbí se mi volební systém poměrného zastoupení volebních stran, který
neumožní zvolení kandidáta s vysokými preferencemi voličů a dá přednost
kandidátovi volební strany, který má polovinu hlasů. Jsem proti přímé volbě
starostů. Starosta bez pravomocí nemá šanci se dohodnout se zastupitelstvem.
- Budete kandidovat v letošních volbách?
- Stále to ještě zvažuji, léta přibývají, ale osobně se cítím v dobré
kondici a máme stále řadu nedokončených projektů. Dopravní terminál, rekonstrukci
lehkoatletického stadionu, krytý plavecký bazén, …