(Svobodný přístup k informacím nebo ochrana osobních údajů)
Ústavní soud vyhlásil nález ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16 (dále „platový nález“), v němž posuzoval ústavnost poskytnutí informace o výši platů a odměn pracovníků Magistrátu města Zlína podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále „informační zákon“).
Ústavní soud hodnotil, zda a pokud ano za jakých podmínek lze tuto informaci zpřístupnit. V nálezu konstatoval, že poskytnutí informace o platu či odměně konkrétního zaměstnance veřejné správy je možné pouze za velmi striktních podmínek, které vymezil v tzv. platovém testu (v bodě 125 nálezu).
Uvedená problematika není jednoduchá a nález Ústavního soudu je odlišný od dosavadní judikatury (rozsudek Nejvyššího správního soudu z října 2014).
Nejvyšší správní soud, zjednodušeně řečeno, dovodil přednost práva na informace před právem na ochranu osobnosti a podle platového rozsudku se informace o platech v zásadě vždy poskytují (až na výjimky zneužití práva žadatelem o informace).
Ústavní soud vyšel z názoru, že ochranu osobnosti je možné „prolomit“ ve prospěch práva na informace, jen v případech, kdy jsou splněny podmínky vyjádřené v platovém nálezu (viz citovaný bod 125 odůvodnění).
Výraz „pracovník“ zahrnuje všechny fyzické osoby, jimž je vyplácena mzda, plat, odměna apod. Jedná se tady nejen o zaměstnance úřadů obcí, měst a krajů, ale i o odměny zastupitelům, o příjmy státních zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sborů apod.
Ministerstvo vnitra připravilo na základě zmíněného nálezu Ústavního soudu metodické doporučení k postupům povinných subjektů při poskytování informací o platech a odměnách. Jeho cílem je dát povinným subjektům prvotní návod, jak závěry Ústavního soudu aplikovat v praxi při vyřizování konkrétních informačních žádostí.
Samotná aplikace obecných závěrů Ústavního soudu je však s ohledem na různorodost povinných subjektů, jejich „právní zázemí“ i s ohledem na stávající znění informačního zákona
relativně komplikovaná. Ministerstvo vnitra proto kromě zmíněného metodického doporučení připravilo i stručné shrnutí závěrů. To by mělo adresátům poskytnout základní orientaci v (nových) pravidlech pro poskytování informací o platech a odměnách. Shrnutí závěrů je oproštěno od jejich podrobného zdůvodnění; to je pro zájemce obsaženo v metodickém doporučení. Oba materiály tak ve svém souhrnu poskytují orientační i podrobnější návod, jak aplikovat závěry platového nálezu v praxi povinných subjektů.
Je ovšem nutné připomenout, že zde publikované právní závěry nejsou právně závazné, neboť závazné názory mohou dávat při řešení konkrétních situací pouze soudy.
Oba uvedené metodické materiály v plném znění naleznete na webových stránkách ministerstva vnitra
Z platového nálezu vyplývají následující závěry týkající se poskytování informací o platech a odměnách konkrétních pracovníků povinných subjektů:
„Příjemci veřejných prostředků
Zdůvodnění nálezu, bod 125:
„Povinná osoba může odmítnout poskytnout žadateli informace o platu a odměnách zaměstnance vyžádané na základě ustanovení § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:
Nejsou-li všechny tyto podmínky splněny, potom odmítnutí poskytnout žadateli informaci o platu a odměnách zaměstnance není porušením povinnosti státních orgánů a orgánů územní samosprávy poskytovat přiměřeným způsobem informace o své činnosti, vyplývající z článku 17 odst. 5 Listiny.
Jinak řečeno platový test je nutné provádět bez ohledu na pracovní pozici osoby, o jejíž plat či odměnu se žadatel o informace zajímá.
I nadále je tedy nutné do vyřizování žádostí o informace „zapojit“ tzv. dotčené osoby, tedy osoby, o jejichž plat či odměnu je žádáno. Stejně tak i nadále existuje možnost odmítnutí žádosti o informace z důvodu zneužití práva ze strany žadatele.
V tomto případě bude namístě informaci zpřístupnit, neboť jsou podmínky platového testu splněny. Informace nepochybně existuje, žadatel je novinář, vede se veřejná diskuse o daném podezření na korupci a znalost dané informace je pro účely veřejné diskuse nutná (odměňování má v tomto případě prokazatelnou vazbu na postupy dotčené osoby).
V takovém případě bude namístě žádost odmítnout, neboť poskytnutí individualizovaných údajů není pro veřejnou diskusi sledující obecnou úroveň odměňování ve veřejné správě nezbytné. Pro účely této veřejné diskuse totiž plně postačí znalost anonymizovaných údajů (v případě tajemníka obecního úřadu ovšem de iure nepůjde o anonymizované poskytnutí).
V tomto případě není namístě informaci o platu vedoucího odboru a zaměstnanců (individualizovanou) poskytnout, neboť žadatel není v postavení „společenského hlídacího psa“, přestože případná diskuse na téma vazby odměňování a úspěšnosti ve správních řízeních může být relevantní.
Pokud by žadatel v žádosti uvedl, že existuje obecné podezření na to, že jsou zaměstnanci „přepláceni“ a on hodlá takové informace zveřejnit na internetu, zřejmě by mu bylo možné přiznat postavení „společenského hlídacího psa“, nebude však splněna nezbytnost poskytnutí takové konkretizované informace (k naplnění účelu získání informace postačí zpřístupnění anonymizovaných údajů).
V tomto případě taktéž nebudou podmínky platového testu splněny. Žadateli bude možné přiznat úlohu „společenského hlídacího psa“. Účelem získání informace je kritika práce dotčené osoby, avšak neexistuje žádný důkaz či alespoň indicie, že je tato osoba odměňována nestandardně. Je proto namístě informaci neposkytnout. Je možné (nad rámec zákonné povinnosti) zpřístupnit doprovodnou informaci v anonymizované podobě o platu jednotlivých pracovníků stavebního úřadu (referent 1 – 9PT, 3. stupeň/X Kč/měsíčně, referent 2 – 9PT/6. stupeň Y/Kč měsíčně apod.) a tak např. „vyvrátit“ obecnou pochybnost žadatele o tom, že na stavebním úřadě dochází k nestandardnímu odměňování apod.
V tomto případě bude namístě informaci poskytnout, neboť žadatel v dané situaci plní úlohu společenského hlídacího psa, který již nashromáždil dostatek indicií, z nichž lze dovodit určitou relevantní míru podezření ve vztahu k dotčeným osobám. Existuje nepochybně veřejný zájem na veřejné kontrole činnosti úředníků krajského úřadu, přičemž s ohledem na konkrétní okolnosti (žadatelem doložené nestandardní majetkové poměry dotčených osob) je znalost informace o výši platu a odměn nezbytná.
V tomto případě nebudou podmínky platového testu splněny. Jedná se sice o záležitost veřejného zájmu, žadatel v dané situaci bude mít postavení společenského hlídacího psa ve smyslu platového nálezu, není však splněna podmínka nezbytnosti znalosti údaje o konkrétním platu a odměně daného konkrétního zaměstnance. K dosažení účelu sledovaného žadatelem, tedy k veřejné diskusi na téma vazby odměn na výši vybraných pokut, by plně postačilo sdělení anonymizovaných údajů o výši uložených či vymožených pokut a platu a odměně referentů odboru dopravy, vždy však poskytnuto v anonymizované podobě (referent 1 uložil v roce 2016 X Kč pokut, odměna byla Z apod.). V tomto případě je tedy nutné žádost rozhodnutím odmítnout s odkazem na nesplnění bodu 3 platového testu (nezbytnost informace pro veřejnou diskusi o vazbě odměn a uložených pokut).
V tomto případě bude namístě informaci poskytnout, neboť podle § 82 písm. c) zákona o obcích má zastupitel právo na informace nutné pro výkon jeho funkce, tedy na informace vypovídající o samostatné působnosti. Jelikož odměňování je součástí samostatné působnosti, není zákonný důvod proč informaci nevydat. Zastupitel je v tomto případě v postavení tzv. privilegovaného žadatele o informace, nadto informaci skutečně může požadovat pro výkon mandátu (zastupitelstvo si může na základě § 84 odst. 4 zákona o obcích vyhradit rozhodování i o platových záležitostech uvnitř úřadu). V tomto případě se tedy kritéria platového nálezu neuplatní, neboť informační právo zastupitele má specifickou povahu a samostatnou právní úpravu.
Zpracováno podle materiálů MV ČR
© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.