Datum: 13. 3. 2018, zdroj: OF 1/2018, rubrika:Regiony
Rozhovor s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou.
Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj
Blahopřejeme k jmenování do funkce a přejeme hodně úspěchů v práci.
Jaké personální změny můžeme v resortu očekávat?
Moc děkuji za milé blahopřání. U nás žádné výměny dělat nebudeme.
Z ministerstva pro místní rozvoj pocházím, takže všechny své kolegy dobře
znám a na spolupráci s nimi se naopak těším, protože si jejich práce velice
vážím. Zřídila jsem samostatnou sekci IT a to proto, abychom to vše řešili
pohromadě. Doposud to bylo řešeno horizontálně, to znamená, že každá sekce měla
vlastní část IT. Dále pak byla vytvořena samostatná sekce veřejného investování
a výstavby a sloučená byla se sekcí stavebního práva, aby odpovídala vizi
přetransformování Ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo veřejného
investování.
Co by měla na ministerstvu vykonávat nová sekce zaměřená na informační
technologie?
Problematika informačních systémů byla na ministerstvu rozdrobena do několika
odborů, navíc podřízené organizace MMR mají také své vlastní IT útvary.
Vytvoření IT sekce je ve státní správě obecným trendem, a to jak u nás, tak
ve světě. MMR vlastní a provozuje tři informační systémy podle zákona
o kybernetické bezpečnosti. Jedná se o tzv. Národní elektronický nástroj
na veřejné zakázky, věstník veřejných zakázek a monitorovací systém evropských
dotací. Podpora a řízení těchto systémů vyžaduje podobné postupy a procesy.
Sjednotit odbory, které se starají o tyto systémy pod jednu sekci, bude
hospodárnější jak ve finanční rovině, tak i v rovině řízení (zejména
pak sdílení zkušeností, odstranění duplicitních postupů apod.). Vzhledem
k roztříštěnosti IT na MMR je velmi náročné udržovat přehled
o nasazených technologických produktech, zakoupených licencích, technické
podpoře apod. Vytvoření této sekce je jedním z předpokladů, jak evidenci
dostat ještě více pod kontrolu. Jednotlivé odbory MMR, které se zabývají IT,
prosazují své plány a do jisté míry i strategie pouze v zájmu svých
vlastních agend, což zřízení nové sekce odstraní a zavede jednotnou IT strategii.
Argumentů pro vytvoření IT sekce je mnohem více, zmínila jsem jen ty
nejzásadnější.
Očekává se, že resort bude nadále partnerem pro obce, města a regiony. Jaké formy
a které nástroje v tomto směru budou uplatňovány ve vztahu k obcím a
městům?
Naši práci stavíme na partnerském přístupu a s obcemi, městy i regiony,
jako nositeli místního rozvoje, spolupracujeme v řadě oblastí. Například ve
vztahu k připravované Strategii regionálního rozvoje mohu říci, že tento
přístup považuji za základní předpoklad pro vytvoření kvalitní, a především
respektované a udržitelné strategie, která má mít pozitivní dopady na různé typy
území. Proto často komunikujeme se všemi územními partnery. Rozhodně bych chtěla
i v novém programovém období podpořit integrované přístupy k rozvoji
území, zejména silný integrovaný charakter nástroje ITI (integrované územní
investice) a účelné využití nástroje CLLD (komunitně vedený místní rozvoj)
v místech, kde může nejvíce pomoci, tzn. ve vybraných venkovských oblastech.
Naší snahou bude užší propojení operačních programů s regionálními a
lokálními rozvojovými potřebami, zachování a prohloubení spolupráce aktérů
v nově vzniklém systému stálých konferencí, které přispívají
k vzájemné provázanosti a koordinaci státu a regionů jak při naplňování
regionální politiky a realizaci Dohody o partnerství a programů, které jsou
spolufinancované z evropských dotací, tak i při sledování potřeb a
kapacity regionů, měst a obcí. Přirozeně budu také apelovat na další rozvoj
spolupráce mezi samotnými obcemi, ať už mají jakoukoliv formu.
Dají se očekávat nové dotační tituly, zvýšení objemu pro podporu národních
programů nebo změna podmínek při čerpání prostředků?
V letošním roce plánujeme dokončit přípravu nového programu pro rok 2019,
který je určený na revitalizaci obecních brownfieldů. Plánujeme jejich
nepodnikatelské využití pilotně pro tři strukturálně postižené kraje, tj. kraj
Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký. Předpokládaná částka je na tento program
dvě stě milionů korun. Potom počítáme s rozšířením na ostatní kraje.
Zvýšení objemu finančních programů na jednotlivé národní programy bych
samozřejmě přivítala. Téměř u všech národních programů evidujeme zájem
několikanásobně převyšující naše možnosti financování. Množství peněz ale
vždy závisí na možnostech státního rozpočtu. Ke změnám podmínek
u jednotlivých dotačních programů dochází průběžně na základě
každoročních zkušeností a vždy se snažíme vyjít vstříc požadavkům žadatelů
tak, aby proces podávání žádostí a následné financování probíhalo co
nejjednodušeji a nejefektivněji.
Jaký bude mít dopad omezení evropských zdrojů na strukturu operačních programů,
jejich nastavení a jak se to projeví při financování národních programů?
V současné době, kdy není známo, o kolik se sníží rozpočet EU a kdy
není k dispozici ani legislativa pro jednotlivé politiky, je ještě příliš brzy
na tyto odpovědi. Základní obrysy politiky soudržnosti by měly být známy
v květnu tohoto roku, kdy má Evropská komise zveřejnit legislativu pro nový
víceletý finanční rámec. Z té bude patrné, jaký rozpočet lze očekávat.
Jisté ale je, že pro ČR bude v příštím programovém období méně peněz.
Budeme tak muset více vybírat, které oblasti podpořit, bude nutné uvážlivě určit
priority a najít finance i z jiných zdrojů. Méně prostředků z EU
bude mít dopad také na strukturu a celkové nastavení operačních programů. ČR se
velmi usilovně snaží navrhnout a vyjednat takovou podobu fondů, aby byla co
nejjednodušší a co nejblíže samotnému příjemci. Postupně je třeba snižovat
naši závislost na evropských dotacích a diskutovat také o dalších možnostech
financování regionálního rozvoje. Dotace by měly pomáhat tam, kde si např. obce
nebo jiní příjemci již nemohou pomoci sami.
Jaký je současný stav přípravy Strategie regionálního rozvoje?
Přípravy na tvorbu nové podoby Strategie regionálního rozvoj ČR 2021+ započaly
již v roce 2017. Společně pracujeme na novém moderním strategickém
dokumentu. V rámci jeho tvorby byla vytvořena široká struktura pracovních
skupin, které sdružují všechny významné partnery (územní a resortní partneři,
jejich příspěvkové organizace, experty na regionální rozvoj, akademickou sféru,
neziskové organizace apod.), se kterými projednáváme průběžné výsledky.
V závěru roku 2017 prošla hlubokou oponenturou analýza problémů různých typů
území, která určuje hlavní problémy, příčiny a důsledky jednotlivých témat
regionálního rozvoje (metropole, aglomerace, regionální centra, strukturálně
postižené kraje, hospodářsky a sociálně ohrožená území). Začátkem letošního
roku otevíráme diskuzi o návrhové části, tedy cílech, kterých chceme
v České republice, respektive jednotlivých typech území dosáhnout.
Spolupracovat na tom budeme s městy, obcemi i kraji. Kraje by následně měly
na SRR ČR 2021+ navázat ve svých strategických dokumentech a spolu s tím
navrhovat opatření až na úroveň jednotlivých obcí. SRR 2021+ jako klíčový
národní strategický dokument bude základním kamenem nastavení regionální politiky
v budoucí dekádě.
Proč se má problematika cestovního ruchu přesunout na resort kultury?
Přesun kompetencí se uskuteční až se změnou kompetenčního zákona.
V zásadě jsou dva důvody pro tuto změnu. Tím prvním je zájem na užším
propojení památek historicko-kulturního dědictví země s cestovním ruchem.
Druhým je snaha o zajištění efektivnějšího využití potenciálu cestovního
ruchu pro národní hospodářství a rozvoj regionů. Cestovní ruch si zaslouží mít
vlastní ministerstvo spolu s kulturou. Ne nadarmo se říká, že ČR sice nemá
moře, za to má moře památek. Cestovní ruch je významné odvětví národního
hospodářství, které přináší do veřejných rozpočtů nemalé finanční
prostředky. Podíl samotného cestovního ruchu na celkovém HDP České republiky
dosahuje téměř tři procenta a odvětví cestovního ruchu má dokonce podíl
4,5 % na celkové zaměstnanosti. Příjezdový cestovní ruch je významným zdrojem
devizových příjmů. Zároveň je to průřezové odvětví s nezanedbatelným
efektem v oblasti dopravy, potravinářství, průmyslové výroby
i v dalších odvětvích. V zahraničí je cestovní ruch např. na
ministerstvu vědy a výzkumu (Rakousko), hospodářství (SRN), sportu a cestovního
ruchu (Polsko) a dopravy (Slovensko). Česká republika se řadí k zajímavým
turistickým destinacím, která vedle přírodního bohatství a široké nabídky
produktů cestovního ruchu nabízí i bohaté kulturně historické dědictví.
Jednou z významných součástí cestovního ruchu je i kulturní turismus
(návštěvy měst, hradů, zámků či muzeí).
Již od nedávné novelizace se hovoří o novém stavebním zákoně. Bude
zahájena jeho příprava a s jakými hlavními cíli?
Mojí snahou je, aby se úřadovalo rychleji a někde aby se nemuselo úřadovat vůbec.
Smyslem novely stavebního zákona bylo a je zjednodušení a zrychlení procesů a
postupů, které jsou u stavebních úřadů. Na zkrácení procesu přípravy
projektu, umístění, povolení a užívání staveb má novela rozhodně pozitivní
dopad. Ráda bych ale, abychom stavebníkům pomohli ještě daleko více. Naší ambicí
je jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení čili méně byrokracie plus
elektronizace. Jako zásadní problém se jeví velký počet dotčených zákonů a
roztříštěnost jejich kompetencí, respektive také rozdílnost forem vyjadřování
i jejich závaznosti. V současné organizaci veřejné správy je těžké se
vyznat. Ke skutečně razantnímu zlepšení situace musí být přijaty zásadní úpravy
mnoha souvisejících zákonů, musí být prosazena reforma veřejné správy, která
zahrnuje řadu opatření legislativních, organizačních i rozpočtových. Musí
být změněny zákony ukládající stavebníkovi povinnosti, které jej nejvíc
zatěžují. A to je úkolem rekodifikace veřejného stavebního práva, na které
už usilovně pracujeme.
V minulém období se nepodařilo předložit zákon o sociálním bydlení.
Jak se pomůže lidem v bytové nouzi?
Řešení problému sociálního bydlení je znovu na pořadu dne. Nově však jinak.
Lépe. Zákon o sociálním bydlení bude zpracováván Ministerstvem pro místní
rozvoj, kterému problematika bydlení přísluší. Samozřejmostí je přizvání
dalších resortů a důležitých partnerů. Zákon o sociálním bydlení musí
systémově řešit problémy občanů, kteří se dostali do bytové nouze. Cílová
skupina však bude přesně vymezena a celý systém musí mít jasná pravidla. Jde
totiž o hospodaření s veřejnými prostředky. Klíčové je také zapojení
obcí. Jedním z velmi důležitých partnerů jsou pro nás města a obce, které se
právě na svých územích potýkají s problémy lidí v bytové nouzi, ale
i nekalým byznysem s chudobou. Ministerstvo pro místní rozvoj proto musí
stabilizovat právní prostředí v oblasti bydlení a usilovat o dostupné
nájemní bydlení pro cílové skupiny občanů.
Velkou pozornost vyvolalo prohlášení o přetvoření resortu na Ministerstvo pro
veřejné investování. Které konkrétní kompetence a jaké konkrétní pravomoci nový
resort dostane, a co se od toho očekává?
Chtěla bych, aby Ministerstvo pro veřejné investování spravovalo kompletní
otázky, které se týkají krajů, obcí a měst, tedy včetně veřejné správy. Chci
totiž vztah mezi státem a regiony skutečně měnit a rozumné body co nejrychleji
prosadit. K tomu potřebuji mít zákon o krajích a zákon o obcích
v naší kompetenci, aby cesta zavedení dobrých věcí byla kratší. Pak jde
o samotné investování jako takové. I z tohoto důvodu byla zřízena
již zmíněná sekce veřejného investování a výstavby, kde se budou připravovat
metodiky, zákony a dělat vše proto, aby se v České republice více stavělo.
Dále jsou to finance, což znamená, aby naši partneři v podobě krajů, měst a
obcí měly zdroje na financování strategických investic i veřejných služeb,
které musí být poskytovány v dostatečném rozsahu a kvalitě. Změna Státního
fondu rozvoje bydlení na Státní fond regionálního rozvoje umožní významné
rozšíření jeho působnosti na podporu rozvoje regionů. Zabýváme se také otázkami
zvýhodněných půjček, ale i dotací a dalších možností, jak pomoci našim
městům, obcím i krajům. Ministerstvo pro místní rozvoj, tedy veřejného
investování, má být přirozeným partnerem pro kraje, města i obce. Jako jejich
mateřské ministerstvo chce pomoci regionům, aby každý občan i v té
nejmenší obci měl přístup k základním veřejným službám, např. ke
kvalitním zdravotnickým či školským zařízením, ať už v místě
bydliště nebo v dojezdové vzdálenosti do větších center, a zároveň aby
místní infrastruktura postupně dosahovala kvalitativního standardu hodného
prosperující země ve střední Evropě.
V nejbližší době budeme například zkušebně prověřovat, jak se budou
města, obce a kraje stavět k motivaci získání na veřejná prostranství jak
dotaci, tak zvýhodněný úvěr. Věřím, že možnost získání dotace
v kombinaci s využitím úvěru na další část celého integrovaného
projektu si vezme zvýhodněný úvěr, čímž bude moci naráz uskutečnit větší akce
a nedělit je na etapy, protože na to nemělo peníze.
Chtěli bychom také vytvořit národní investiční plán a v rámci evropských
fondů navrhnout program, který by fungoval na podobném principu jako Integrovaný
regionální operační program (IROP). Zmapujeme všechny dotační tituly České
republiky z národních zdrojů. Není totiž možné, aby například kvůli opravě
hřbitovní zdi nebo sakrální památce bylo potřeba se obracet na několik
ministerstev. Chceme předejít duplicitám a zmatkům, ve kterých se starostky a
starostové mohou jen stěží zorientovat. Podobně je tomu třeba
i u základních škol, kde se část dotací vyplácí prostřednictvím IROP,
část je v kompetenci Ministerstva školství a část Ministerstva financí.
Ministerstvo veřejného investování by v tomto případě rozhodovalo, kdo bude
prioritně řešit záležitosti dané oblasti, tak aby poskytované dotační tituly byly
pro naše partnery v podobě obcí, měst i krajů jasné a přehledné.