Změnit vztah mezi státem a regiony

Rozhovor s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj

Blahopřejeme k jmenování do funkce a přejeme hodně úspěchů v práci. Jaké personální změny můžeme v resortu očekávat?

Moc děkuji za milé blahopřání. U nás žádné výměny dělat nebudeme. Z ministerstva pro místní rozvoj pocházím, takže všechny své kolegy dobře znám a na spolupráci s nimi se naopak těším, protože si jejich práce velice vážím. Zřídila jsem samostatnou sekci IT a to proto, abychom to vše řešili pohromadě. Doposud to bylo řešeno horizontálně, to znamená, že každá sekce měla vlastní část IT. Dále pak byla vytvořena samostatná sekce veřejného investování a výstavby a sloučená byla se sekcí stavebního práva, aby odpovídala vizi přetransformování Ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo veřejného investování.

Co by měla na ministerstvu vykonávat nová sekce zaměřená na informační technologie?

Problematika informačních systémů byla na ministerstvu rozdrobena do několika odborů, navíc podřízené organizace MMR mají také své vlastní IT útvary. Vytvoření IT sekce je ve státní správě obecným trendem, a to jak u nás, tak ve světě. MMR vlastní a provozuje tři informační systémy podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedná se o tzv. Národní elektronický nástroj na veřejné zakázky, věstník veřejných zakázek a monitorovací systém evropských dotací. Podpora a řízení těchto systémů vyžaduje podobné postupy a procesy. Sjednotit odbory, které se starají o tyto systémy pod jednu sekci, bude hospodárnější jak ve finanční rovině, tak i v rovině řízení (zejména pak sdílení zkušeností, odstranění duplicitních postupů apod.). Vzhledem k roztříštěnosti IT na MMR je velmi náročné udržovat přehled o nasazených technologických produktech, zakoupených licencích, technické podpoře apod. Vytvoření této sekce je jedním z předpokladů, jak evidenci dostat ještě více pod kontrolu. Jednotlivé odbory MMR, které se zabývají IT, prosazují své plány a do jisté míry i strategie pouze v zájmu svých vlastních agend, což zřízení nové sekce odstraní a zavede jednotnou IT strategii. Argumentů pro vytvoření IT sekce je mnohem více, zmínila jsem jen ty nejzásadnější.

Očekává se, že resort bude nadále partnerem pro obce, města a regiony. Jaké formy a které nástroje v tomto směru budou uplatňovány ve vztahu k obcím a městům?

Naši práci stavíme na partnerském přístupu a s obcemi, městy i regiony, jako nositeli místního rozvoje, spolupracujeme v řadě oblastí. Například ve vztahu k připravované Strategii regionálního rozvoje mohu říci, že tento přístup považuji za základní předpoklad pro vytvoření kvalitní, a především respektované a udržitelné strategie, která má mít pozitivní dopady na různé typy území. Proto často komunikujeme se všemi územními partnery. Rozhodně bych chtěla i v novém programovém období podpořit integrované přístupy k rozvoji území, zejména silný integrovaný charakter nástroje ITI (integrované územní investice) a účelné využití nástroje CLLD (komunitně vedený místní rozvoj) v místech, kde může nejvíce pomoci, tzn. ve vybraných venkovských oblastech. Naší snahou bude užší propojení operačních programů s regionálními a lokálními rozvojovými potřebami, zachování a prohloubení spolupráce aktérů v nově vzniklém systému stálých konferencí, které přispívají k vzájemné provázanosti a koordinaci státu a regionů jak při naplňování regionální politiky a realizaci Dohody o partnerství a programů, které jsou spolufinancované z evropských dotací, tak i při sledování potřeb a kapacity regionů, měst a obcí. Přirozeně budu také apelovat na další rozvoj spolupráce mezi samotnými obcemi, ať už mají jakoukoliv formu.

Dají se očekávat nové dotační tituly, zvýšení objemu pro podporu národních programů nebo změna podmínek při čerpání prostředků?

V letošním roce plánujeme dokončit přípravu nového programu pro rok 2019, který je určený na revitalizaci obecních brownfieldů. Plánujeme jejich nepodnikatelské využití pilotně pro tři strukturálně postižené kraje, tj. kraj Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký. Předpokládaná částka je na tento program dvě stě milionů korun. Potom počítáme s rozšířením na ostatní kraje. Zvýšení objemu finančních programů na jednotlivé národní programy bych samozřejmě přivítala. Téměř u všech národních programů evidujeme zájem několikanásobně převyšující naše možnosti financování. Množství peněz ale vždy závisí na možnostech státního rozpočtu. Ke změnám podmínek u jednotlivých dotačních programů dochází průběžně na základě každoročních zkušeností a vždy se snažíme vyjít vstříc požadavkům žadatelů tak, aby proces podávání žádostí a následné financování probíhalo co nejjednodušeji a nejefektivněji.

Jaký bude mít dopad omezení evropských zdrojů na strukturu operačních programů, jejich nastavení a jak se to projeví při financování národních programů?

V současné době, kdy není známo, o kolik se sníží rozpočet EU a kdy není k dispozici ani legislativa pro jednotlivé politiky, je ještě příliš brzy na tyto odpovědi. Základní obrysy politiky soudržnosti by měly být známy v květnu tohoto roku, kdy má Evropská komise zveřejnit legislativu pro nový víceletý finanční rámec. Z té bude patrné, jaký rozpočet lze očekávat. Jisté ale je, že pro ČR bude v příštím programovém období méně peněz. Budeme tak muset více vybírat, které oblasti podpořit, bude nutné uvážlivě určit priority a najít finance i z jiných zdrojů. Méně prostředků z EU bude mít dopad také na strukturu a celkové nastavení operačních programů. ČR se velmi usilovně snaží navrhnout a vyjednat takovou podobu fondů, aby byla co nejjednodušší a co nejblíže samotnému příjemci. Postupně je třeba snižovat naši závislost na evropských dotacích a diskutovat také o dalších možnostech financování regionálního rozvoje. Dotace by měly pomáhat tam, kde si např. obce nebo jiní příjemci již nemohou pomoci sami.

Jaký je současný stav přípravy Strategie regionálního rozvoje?

Přípravy na tvorbu nové podoby Strategie regionálního rozvoj ČR 2021+ započaly již v roce 2017. Společně pracujeme na novém moderním strategickém dokumentu. V rámci jeho tvorby byla vytvořena široká struktura pracovních skupin, které sdružují všechny významné partnery (územní a resortní partneři, jejich příspěvkové organizace, experty na regionální rozvoj, akademickou sféru, neziskové organizace apod.), se kterými projednáváme průběžné výsledky. V závěru roku 2017 prošla hlubokou oponenturou analýza problémů různých typů území, která určuje hlavní problémy, příčiny a důsledky jednotlivých témat regionálního rozvoje (metropole, aglomerace, regionální centra, strukturálně postižené kraje, hospodářsky a sociálně ohrožená území). Začátkem letošního roku otevíráme diskuzi o návrhové části, tedy cílech, kterých chceme v České republice, respektive jednotlivých typech území dosáhnout. Spolupracovat na tom budeme s městy, obcemi i kraji. Kraje by následně měly na SRR ČR 2021+ navázat ve svých strategických dokumentech a spolu s tím navrhovat opatření až na úroveň jednotlivých obcí. SRR 2021+ jako klíčový národní strategický dokument bude základním kamenem nastavení regionální politiky v budoucí dekádě.

Proč se má problematika cestovního ruchu přesunout na resort kultury?

Přesun kompetencí se uskuteční až se změnou kompetenčního zákona. V zásadě jsou dva důvody pro tuto změnu. Tím prvním je zájem na užším propojení památek historicko-kulturního dědictví země s cestovním ruchem. Druhým je snaha o zajištění efektivnějšího využití potenciálu cestovního ruchu pro národní hospodářství a rozvoj regionů. Cestovní ruch si zaslouží mít vlastní ministerstvo spolu s kulturou. Ne nadarmo se říká, že ČR sice nemá moře, za to má moře památek. Cestovní ruch je významné odvětví národního hospodářství, které přináší do veřejných rozpočtů nemalé finanční prostředky. Podíl samotného cestovního ruchu na celkovém HDP České republiky dosahuje téměř tři procenta a odvětví cestovního ruchu má dokonce podíl 4,5 % na celkové zaměstnanosti. Příjezdový cestovní ruch je významným zdrojem devizových příjmů. Zároveň je to průřezové odvětví s nezanedbatelným efektem v oblasti dopravy, potravinářství, průmyslové výroby i v dalších odvětvích. V zahraničí je cestovní ruch např. na ministerstvu vědy a výzkumu (Rakousko), hospodářství (SRN), sportu a cestovního ruchu (Polsko) a dopravy (Slovensko). Česká republika se řadí k zajímavým turistickým destinacím, která vedle přírodního bohatství a široké nabídky produktů cestovního ruchu nabízí i bohaté kulturně historické dědictví. Jednou z významných součástí cestovního ruchu je i kulturní turismus (návštěvy měst, hradů, zámků či muzeí).

Již od nedávné novelizace se hovoří o novém stavebním zákoně. Bude zahájena jeho příprava a s jakými hlavními cíli?

Mojí snahou je, aby se úřadovalo rychleji a někde aby se nemuselo úřadovat vůbec. Smyslem novely stavebního zákona bylo a je zjednodušení a zrychlení procesů a postupů, které jsou u stavebních úřadů. Na zkrácení procesu přípravy projektu, umístění, povolení a užívání staveb má novela rozhodně pozitivní dopad. Ráda bych ale, abychom stavebníkům pomohli ještě daleko více. Naší ambicí je jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení čili méně byrokracie plus elektronizace. Jako zásadní problém se jeví velký počet dotčených zákonů a roztříštěnost jejich kompetencí, respektive také rozdílnost forem vyjadřování i jejich závaznosti. V současné organizaci veřejné správy je těžké se vyznat. Ke skutečně razantnímu zlepšení situace musí být přijaty zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů, musí být prosazena reforma veřejné správy, která zahrnuje řadu opatření legislativních, organizačních i rozpočtových. Musí být změněny zákony ukládající stavebníkovi povinnosti, které jej nejvíc zatěžují. A to je úkolem rekodifikace veřejného stavebního práva, na které už usilovně pracujeme.

V minulém období se nepodařilo předložit zákon o sociálním bydlení. Jak se pomůže lidem v bytové nouzi?

Řešení problému sociálního bydlení je znovu na pořadu dne. Nově však jinak. Lépe. Zákon o sociálním bydlení bude zpracováván Ministerstvem pro místní rozvoj, kterému problematika bydlení přísluší. Samozřejmostí je přizvání dalších resortů a důležitých partnerů. Zákon o sociálním bydlení musí systémově řešit problémy občanů, kteří se dostali do bytové nouze. Cílová skupina však bude přesně vymezena a celý systém musí mít jasná pravidla. Jde totiž o hospodaření s veřejnými prostředky. Klíčové je také zapojení obcí. Jedním z velmi důležitých partnerů jsou pro nás města a obce, které se právě na svých územích potýkají s problémy lidí v bytové nouzi, ale i nekalým byznysem s chudobou. Ministerstvo pro místní rozvoj proto musí stabilizovat právní prostředí v oblasti bydlení a usilovat o dostupné nájemní bydlení pro cílové skupiny občanů.

Velkou pozornost vyvolalo prohlášení o přetvoření resortu na Ministerstvo pro veřejné investování. Které konkrétní kompetence a jaké konkrétní pravomoci nový resort dostane, a co se od toho očekává?

Chtěla bych, aby Ministerstvo pro veřejné investování spravovalo kompletní otázky, které se týkají krajů, obcí a měst, tedy včetně veřejné správy. Chci totiž vztah mezi státem a regiony skutečně měnit a rozumné body co nejrychleji prosadit. K tomu potřebuji mít zákon o krajích a zákon o obcích v naší kompetenci, aby cesta zavedení dobrých věcí byla kratší. Pak jde o samotné investování jako takové. I z tohoto důvodu byla zřízena již zmíněná sekce veřejného investování a výstavby, kde se budou připravovat metodiky, zákony a dělat vše proto, aby se v České republice více stavělo. Dále jsou to finance, což znamená, aby naši partneři v podobě krajů, měst a obcí měly zdroje na financování strategických investic i veřejných služeb, které musí být poskytovány v dostatečném rozsahu a kvalitě. Změna Státního fondu rozvoje bydlení na Státní fond regionálního rozvoje umožní významné rozšíření jeho působnosti na podporu rozvoje regionů. Zabýváme se také otázkami zvýhodněných půjček, ale i dotací a dalších možností, jak pomoci našim městům, obcím i krajům. Ministerstvo pro místní rozvoj, tedy veřejného investování, má být přirozeným partnerem pro kraje, města i obce. Jako jejich mateřské ministerstvo chce pomoci regionům, aby každý občan i v té nejmenší obci měl přístup k základním veřejným službám, např. ke kvalitním zdravotnickým či školským zařízením, ať už v místě bydliště nebo v dojezdové vzdálenosti do větších center, a zároveň aby místní infrastruktura postupně dosahovala kvalitativního standardu hodného prosperující země ve střední Evropě.

V nejbližší době budeme například zkušebně prověřovat, jak se budou města, obce a kraje stavět k motivaci získání na veřejná prostranství jak dotaci, tak zvýhodněný úvěr. Věřím, že možnost získání dotace v kombinaci s využitím úvěru na další část celého integrovaného projektu si vezme zvýhodněný úvěr, čímž bude moci naráz uskutečnit větší akce a nedělit je na etapy, protože na to nemělo peníze.

Chtěli bychom také vytvořit národní investiční plán a v rámci evropských fondů navrhnout program, který by fungoval na podobném principu jako Integrovaný regionální operační program (IROP). Zmapujeme všechny dotační tituly České republiky z národních zdrojů. Není totiž možné, aby například kvůli opravě hřbitovní zdi nebo sakrální památce bylo potřeba se obracet na několik ministerstev. Chceme předejít duplicitám a zmatkům, ve kterých se starostky a starostové mohou jen stěží zorientovat. Podobně je tomu třeba i u základních škol, kde se část dotací vyplácí prostřednictvím IROP, část je v kompetenci Ministerstva školství a část Ministerstva financí. Ministerstvo veřejného investování by v tomto případě rozhodovalo, kdo bude prioritně řešit záležitosti dané oblasti, tak aby poskytované dotační tituly byly pro naše partnery v podobě obcí, měst i krajů jasné a přehledné.

Děkujeme za rozhovor.

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.