Finanční hospodaření obcí v roce 2016

23. 5. 2017 OF 2/2017 Ekonomika

Obce jsou dle Ústavy ČR základními územními samosprávnými celky, vlastní majetek a hospodaří podle svého rozpočtu. To, že rozpočtové hospodaření náleží do samostatné působnosti obce, v praxi znamená, že obce rozhodují o svých rozpočtových prioritách. V současné době v ČR existuje 6254 obcí. Jak si stojí ve svém finančním hospodaření?

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR
Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR

V roce 2016 obce uzavřely rozpočtový rok s kladným výsledkem hospodaření ve výši téměř 40 mld. Kč, což je dosud nejvyšší přebytek v novodobé historii. To, že obce za posledních 5 let pravidelně končí své hospodaření v černých číslech, je zřejmé z grafu 1.

Které faktory se podílely na tom, že výsledné saldo rozpočtů obcí v loňském roce dosáhlo této extrémní hodnoty? Pozitivně se zde bezesporu projevil vývoj daňových příjmů, stávající nastavení rozpočtového určení daní v kombinaci s prudkým meziročním poklesem na straně investičních výdajů. Uvedené skutečnosti zachycuje tabulka 1 včetně meziročního srovnání vývoje hlavních skupin příjmů a výdajů obecních rozpočtů.

Tab. 1. Bilance základních příjmů a výdajů obcí v letech 2015 a 2016
Ukazatel Období Meziroční srovnání
prosinec 2015 prosinec 2016 tis. Kč %
Daňové příjmy 175 393 674 190 750 552 15 356 879 109 %
z toho: Daně z příjmů fyzických osob 38 924 081 44 780 453 5 856 372 115 %
z toho: ze závislé činnosti a funkčních požitků 32 050 790 37 179 317 5 128 527 116 %
z přiznání 3 155 179 3 788 381 633 202 120 %
z kapitálových výnosů 3 717 318 3 812 494 95 176 103 %
Daně z příjmů právnických osob 41 200 035 45 762 184 4 562 149 111 %
z toho: daň z příjmů právnických osob 34 796 809 39 600 563 4 803 754 114 %
daň z příjmů právnických osob za obce 6 402 784 6 161 620 −241 164 96 %
daň z příjmů právnických osob za kraje
Daň z přidané hodnoty 68 760 718 72 522 539 3 761 821 105 %
Daně a poplatky z vybraných činností a služeb 16 174 674 17 098 709 924 035 106 %
z toho: poplatky a odvody v oblasti život. Prostředí 2 727 915 2 900 687 172 772 106 %
místní poplatky z vybraných čin. a služeb 5 128 152 5 175 216 47 064 101 %
ostatní odvody z vybraných čin. a služeb 5 610 479 6 221 435 610 957 111 %
správní poplatky 2 708 128 2 801 371 93 243 103 %
Daň z nemovitých věcí 10 333 821 10 585 655 251 835 102 %
Ostatní daňové příjmy 247 1 008 761 408 %
Stav na bankovních účtech 97 365 096 125 177 292 27 812 196 129 %

Vývoj příjmů obcí

Nejdůležitější zdroj financování obcí představují daňové příjmy. Ty mezi roky 2015 a 2016 vzrostly o 8,8 %, tj. v absolutní částce o 15,4 mld. Kč. S růstem daňových příjmů obcí se počítalo už v rámci státního rozpočtu na rok 2016, nicméně i tyto odhady byly překročeny o 6 mld. Kč. Tabulka 2 uvádí meziroční srovnání výše daňových příjmů obcí mezi roky 2015 a 2016.

Tab. 2. Daňové příjmy obcí v letech 2015 a 2016
Ukazatel Skutečnost 2015 Skutečnost 2016
v mld. Kč v % v mld. Kč v %
Daňové příjmy 175,4 62,8 % 190,8 68,4 %
Nedaňové příjmy 30,6 11,0 % 30,3 11,9 %
Kapitálové příjmy 5,3 1,9 % 7,8 2,8 %
Přijaté transfery 68,1 24,4 % 50,0 17,9 %
Příjmy celkem 279,4 100,0 % 278,9 100,0 %
Běžné výdaje 179,7 69,8 % 187,8 78,5 %
Kapitálové výdaje 77,9 30,2 % 51,4 21,5 %
Výdaje celkem 257,6 100,0 % 239,2 100,0 %

Nejvýraznější meziroční nárůst byl na úrovni obcí vykázán u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, a to o 15 %. Na inkaso této daně příznivě působilo zvyšování mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a veřejné správě, snižování míry nezaměstnanosti a v neposlední řadě navýšení podílu obcí na této dani od 1. 1. 2016 z 22,87 % na 23,58 %.

Velmi dobře se také vyvíjel příjem z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob. Na výši inkasa se podílel pozitivně nejen stávající pozitivní ekonomický vývoj, ale i vliv opatření, jejichž hlavním smyslem bylo zvýšení efektivnosti při výběru daní, jako např. zavedení kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty, evidence tržeb či rozšiřování režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge).

Druhý nejvýznamnější zdroj příjmů obcí představují přijaté transfery z různých úrovní veřejných rozpočtů. V roce 2016 obce obdržely na transferech částku ve výši 50 mld. Kč. Obcím byly uvolněny neinvestiční transfery ve výši 36,3 mld. Kč, investiční transfery představovaly částku 13,7 mld. Kč. Z více než dvou třetin se jednalo o transfery ze státního rozpočtu.

Graf 1. Vývoj salda hospodaření obcí od roku 2001
Graf 1. Vývoj salda hospodaření obcí od roku 2001

I v neinvestičních transferech hrají hlavní roli transfery poskytované ze státního rozpočtu. Pro konkrétní představu, obcím byl v roce 2016 uvolňován z kapitoly Všeobecná pokladní správa příspěvek na výkon státní správy, prostředky na úhradu výdajů souvisejících s různými druhy voleb, z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí se jednalo o transfery k financování činností vykonávaných obcemi v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, aktivní politiku zaměstnanost apod. Transfery z Ministerstva školství pak byly určeny zejména na úhradu přímých nákladů na vzdělávání a dotace pro soukromé školy, přičemž značný objem těchto prostředků byl použit na zvýšení platů učitelů.

Zatímco neinvestiční transfery se pohybovaly přibližně ve stejné výši jako v roce 2015, v případě investičních transferů byl zaznamenán meziroční pokles téměř na poloviční hodnotu loňské úrovně. Předpokládáme, že uvedený pokles byl pouze dočasný a souvisel výlučně s pomalým rozběhem evropských operačních programů v rámci nového programového období. Tento jev se zároveň promítl do výše kapitálových výdajů obcí, které klesly téměř o 40 % oproti roku 2015.

Příjmovou základnu obcí doplňují i další příjmy, a to nedaňové a kapitálové. Ty představují téměř 15 % z celkových příjmů obcí. Nedaňové příjmy zahrnují např. příjmy z pronájmu majetku, a to jak movitého i nemovitého, z prodeje nekapitálového majetku apod. Nedaňové příjmy obcí nepatrně meziročně klesly cca o 1 %. Naopak kapitálové příjmy vrostly meziročně o 2,4 mld. Kč. Tento meziroční nárůst byl relativně oproti minulým obdobím vysoký a současně znamená změnu proti dosavadnímu dlouhodobějšímu trendu, který spočíval v poklesu kapitálových příjmů obcí. Vzrostly zejména příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, které tvoří rozhodující část kapitálových příjmů (zejména z prodeje pozemků a nemovitostí).

Výdaje obcí v roce 2016

Celkové výdaje obcí dosáhly 239,2 mld. Kč, proti předchozímu roku to bylo o 18,4 mld. Kč méně. Znamená to, že výdaje obcí jako celku klesaly druhým rokem v řadě. Pokles mezi lety 2014 a 2015 byl v zásadě způsoben poklesem výdajů hlavního města Prahy. V roce 2016 byl pokles výrazně vyšší a týkal se rozpočtů obcí i bez započtení hlavního města (výdaje Prahy naopak meziročně vzrostly).

Důvodem poklesu celkových výdajů obcí byl negativní vývoj kapitálových výdajů, jejichž objem se meziročně snížil téměř o 40 %. Výši kapitálových výdajů obcí významně ovlivnil přechod na nové programové období pro čerpání prostředků z fondů EU. Oproti tomu v části běžných výdajů pokračoval rostoucí trend.

Obecně lze konstatovat, že hlavní investiční projekty obcí směřovaly, tak jako tomu bylo i v předchozích letech, zejména do oblasti vodohospodářství (výstavba a technická obnova kanalizací, čističek odpadních vod, obnova ekologické stability krajiny) a na financování dopravní infrastruktury, která je v působnosti obcí. Objem investic do odvětví dopravy činil 11 mld. Kč (meziroční pokles o 5,4 mld. Kč, tj. o 33 %); investice do vodního hospodářství dosáhly 10,6 mld. Kč (meziroční pokles o téměř 14 mld. Kč, tj. o 57 %). Rovněž pokračovala výstavba škol a školských zařízení, a to zejména v obcích v okolí velkých měst, u kterých byl zaznamenán v posledních letech prudký nárůst obyvatel a větší objemy investic šly rovněž do oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje.

Graf 2. Vývoj kapitálových výdajů a transferů v letech 2007–2016
Graf 2. Vývoj kapitálových výdajů a transferů v letech 2007–2016

Jaký bude rok 2017?

Zatím nic nenasvědčuje na změnu trendu v rozpočtovém hospodaření obcí. Je vysoce pravděpodobné, že minimálně v příštím roce obce setrvají u přebytkového rozpočtu. Předpokládáme, že obce obnoví svou investiční aktivitu a zároveň začnou zapojovat své prostředky uspořené v minulých letech.

Veškerá data týkající se hospodaření státu, krajů a obcí za rok 2016 (i roky předchozí) jsou k dispozici v informačním systému Monitor, který je na stránkách www.mfcr.cz.

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR