Dlouhodobě vyvážený obchodní vztah s financující bankou
Datum: 1. 11. 2016,
zdroj: KB,
rubrika: Ekonomika
Jak jistě víte, v letošním roce byl schválen a publikován zcela nový zákon
o zadávání veřejných zakázek, který s účinností od 1. října
2016 výrazně ovlivňuje způsob zadávání zakázky na financování formou úvěru. Od
tohoto data zadavatelé nemají povinnost zadávat financování úvěrem formou veřejné
zakázky dle zákona. V této souvislosti se zaměříme na výhody a nevýhody,
které může nová právní norma v oblasti úvěrového financování přinést.
Současně se chceme věnovat dalším specifickým podmínkám, které municipality při
financování nejčastěji požadují. O této problematice jsme hovořili
s Josefem Molíkem, senior specialistou na
veřejný
sektor v Komerční bance.

- Jak vnímáte novou situaci, kdy municipality nebudou muset ze zákona při poptávání
financování vypisovat zdlouhavé výběrové řízení?
- V každém případě se domníváme, že se jedná o vítanou změnu, která
sníží administrativní a časovou náročnost pro municipality i potenciálního
poskytovatele úvěru. Za velkou výhodu považujeme také to, že budeme moci se
zástupci města otevřeně hovořit o specifických podmínkách financování
jejich projektů i o podmínkách financování, které požadují. Dosavadní
způsob omezené komunikace nebyl z časového ani administrativního hlediska
výhodný pro žádnou stranu.
- Bude mít výše uvedený nový postup i nějaké nevýhody?
- To s určitostí ukáže až praxe. Výhodou současného stavu bylo, že poptávky
po financování, zejména u zakázek podlimitních a nadlimitních, musely být
zveřejněny a informace tak byly dostupné široké řadě potenciálních uchazečů.
Nyní bude záležet jen na municipalitě, jakým způsobem, koho, resp. jaký počet
subjektů poskytujících financování osloví, takže počet potenciálních dodavatelů
úvěrů může být omezen. Na druhou stranu je v zájmu municipality poptat co
nejširší okruh dodavatelů s cílem vytvořit větší konkurenční tlak a tím
docílit co nejvýhodnější nabídky. Očekáváme, že i když veřejnou zakázku
nebude nařizovat zákon, bude v drtivé většině případů přistoupeno
k určité formě soutěže.
- V současné době bývá zpravidla jediným hodnotícím kritériem nabídek
celková nabídková cena. Bude toto kritérium převládat i v budoucnu?
- Předpokládáme, že ano, jelikož subjekt hospodařící s veřejnými
prostředky má konat s péčí řádného hospodáře a zdůvodnění přijetí
nabídky s nejnižší nabídkovou cenou je nejjednodušší. Nicméně při
financování může hrát roli i vztah s dosavadní bankou, kdy municipalita
má informaci o podmínkách své banky a následná administrativa spojená
s přijetím dalšího úvěru může být tím pádem jednodušší, tedy
v konečném důsledku i levnější. Dokážeme si tedy v praxi
představit, že zakázku na financování může získat i subjekt, který
nepředloží nabídku s absolutně nejvýhodnější nabídkovou cenou, ale při
zohlednění dalších faktorů – např. posouzení nákladů spojených
s administrací, flexibility banky při jednání apod. – bude nabídka
celkově výhodnější. Je jen na municipalitě, jak výběr této nabídky zdůvodní.
- Jak doporučujete municipalitám při poptávání úvěru nově postupovat?
- Vzhledem k tomu, že municipality nebudou muset dodržovat zákonné lhůty na čas
pro podání nabídek, doporučujeme, aby byl dán dostatečný prostor pro konzultace,
posouzení projektu a jeho parametrů, pro analýzu hospodaření subjektu a samozřejmě
na schválení požadovaného financování. Současně je nutné zvážit, jaké
specifické obchodní podmínky po bance požadovat. V některých případech jsou
vyžadovány takové obchodní podmínky, které mohou mít na parametry předložených
nabídek a na obchodní vztah s financující bankou významný, a přitom původně
nezamýšlený, dopad.
- Velmi často se jedná o podmínky, které jsou jednostranně výhodné pouze pro
zadavatele a pro banku jako uchazeče poskytujícího případné financování bývají
zpravidla velmi omezující nebo dokonce i značně nevýhodné.
- Banky tyto podmínky mnohdy berou v úvahu při rozhodování o své účasti
či neúčasti v soutěži nebo při stanovení nabídkové ceny. Proto
v konečném důsledku mohou vést k nižšímu počtu uchazečů ve
výběrovém řízení ve srovnání se situací, kdy klient na takovýchto podmínkách
netrvá. Omezený počet uchazečů může vést k nižší konkurenci a tedy
vyšší nabídkové ceně.
- Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?
- Častým příkladem jsou požadavky zadavatele, že nesmí být uchazečem omezován
v přijímání dalších úvěrů nebo v kapitálových výdajích. Přitom
v případě tzv. omezujících podmínek nejde o absolutní zákaz ze strany
banky, ale pouze o kontrolní mechanismus nad případným negativním vývojem
v hospodaření dlužníka. V případě, že zamýšlené transakce
odpovídají možnostem rozpočtu a nemají negativní dopad na hospodaření, potom banka
souhlas ve velmi krátké době vydá.
- Tento princip má pozitivní efekt nejen pro banku, která tímto způsobem monitoruje
finanční zdraví klienta, ale také pro samotného zadavatele, kterému mohou
omezující podmínky a nastavené finanční ukazatele sloužit jako vodítko při
finančním řízení.
- Co bankám na některých diskutovaných podmínkách v zadávací dokumentaci
vlastně vadí? Zadavatelé přeci rozumí svým financím.
- Omezení daná zadavatelem, která způsobují věřiteli omezenou kontrolu nad
hospodařením dlužníka, a tedy nad návratností úvěru, jsou problematická. Banka
jako věřitel musí mít vždy dostatečnou kontrolu nad poskytnutými úvěry a jejich
splácením. Mimo jiné také musí monitorovat hospodaření dlužníka způsobem, který
naplňuje požadavky na řádné hospodaření a který odpovídá požadavkům ČNB
jakožto regulátora bankovního trhu. Pro banku je proto velmi důležité získat, pro
finanční analýzu municipality a dopad požadovaného úvěru na její hospodaření,
veškeré nezbytné informace.
- Co tedy doporučujete?
- Především věnovat pozornost už samotné přípravě podmínek poptávky včetně
potřebných podkladů a také u specifických podmínek zvážit, zda jsou nezbytné
a zda nemohou nedopatřením vést ke snížení počtu nabídek. V této souvislosti
doporučujeme využít příležitosti dané zákonem a zamýšlené financování
s bankou konzultovat.
Pro více informací volejte bezplatnou infolinku 800 521 521 nebo navštivte
internetové stránky www.kb.cz.