Novela zákona o obcích nabyla účinnost 1. července 2016
Novelizovaný zákon o obcích přináší podstatné změny zejména v rozsahu povinnosti obce zveřejnit záměr, stanovuje změny v povinnosti zdůvodnit odchylku od ceny obvyklé a upravuje pravomoci orgánů obce. Dále dochází k úpravě problematiky sporných hranic obcí, pozměňují se pravidla pro zřizování výborů pro národnostní menšiny, vyjasňuje se zveřejňování usnesení o účasti obce v dražbě a v neposlední řadě je obcím umožněno za účelem ocenění významných životních události svých občanů využívat jejich osobní údaje ze základních registrů.
Cílem tohoto článku je shrnutí těch nejvýznamnějších novinek, které novela zákona obcím přinesla.
Za patrně nejvýznamnější novinku lze označit změnu ustanovení § 39 odst. 1 a 3, které obcím stanovuje povinnost přijmout a náležitým způsobem zveřejnit záměr v případě vyjmenovávaných dispozic s obecním nemovitým majetkem. Povinnost zveřejnit záměr se podle ustanovení § 39 odst. 1 vedle současného prodeje, směny, darování, pronájmu a výpůjčky bude nově vztahovat též na pacht a výprosu, přičemž je výslovně upřesněno, že v případě těchto dispozic se povinnost zveřejnit záměr týká pouze hmotných nemovitých věcí a z nehmotných nemovitých věcí práva stavby. Vedle uvedeného je nezbytné zveřejnit záměr též v případě, kdy dochází ke zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce. Výjimkou, kdy není nutné záměr zveřejňovat, budou podle ustanovení § 39 odst. 3 situace, kdy dochází jako dosud k pronájmu bytů nebo hrobových míst a dále kdy dochází k pronájmu, pachtu a výpůjčce podle ustanovení § 39 odst. 1 na dobu kratší než 30 dnů nebo k pronájmu, pachtu, výpůjčce nebo výprose právnické osobě zřízené nebo založené obcí nebo právnické osobě, kterou obec ovládá.
Výrazné změny dozná důležité ustanovení § 39 odst. 2, které v případě úplatného převodu majetku ukládá obcím povinnost sjednávat cenu zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Případná odchylka od ceny obvyklé musí být i nadále zdůvodněna, avšak nově je upřesněno, že zdůvodnění je nezbytné pouze v případě ceny, která je nižší než cena obvyklá. Pokud v takovém případě odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna nebude, je nově výslovně stanoveno, že právní jednání (typicky smlouva) je neplatné absolutně s ohledem na ustanovení § 41 odst. 3.
Důležitých změn doznávají ustanovení pojednávající o pravomocích obecních orgánů. Zastupitelstvu obce bude podle ustanovení § 85 vyhrazeno rozhodovat o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, avšak s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací. Rozhodování o nabytí a převodu inženýrských sítí a pozemních komunikací a stejně tak nehmotných nemovitých věcí s výjimkou práva stavby bude tedy spadat mezi tzv. nevyhrazené pravomoci rady obce podle ustanovení § 102 odst. 3. Jak již bylo naznačeno, do vyhrazených pravomocí zastupitelstva je dále výslovně svěřeno rozhodování o převodu práva stavby a rovněž rozhodnutí o smluvním zřízení práva stavby k tíži obecního pozemku. Zastupitelstvu obce je taktéž výslovně svěřeno rozhodování o zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem. Navzdory začlenění této pravomoci jako pravomoci zastupitelstvu vyhrazené může zastupitelstvo tuto pravomoc zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.
Nově dochází rovněž k úpravě tzv. nevyhrazených pravomocí rady obce podle ustanovení § 102 odst. 3. Specifikem těchto „zbytkových“ pravomocí je, že pokud si tyto pravomoci nevyhradí zastupitelstvo obce, přísluší tyto pravomoci radě obce (v obcích, kde se rada obce nevolí, starostovi). Součástí zbytkových pravomocí rady obce je nově pravomoc rozhodnout o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, která je v současném znění vyhrazenou pravomocí rady obce, a proto si ji s ohledem na ustanovení § 84 odst. 4 zastupitelstvo obce nemůže vyhradit. Dále výslovně dochází k zakotvení, že zbytkové pravomoci rady obce může rada obce zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu. Obecní policii může rada obce zcela nebo zčásti svěřit rozhodování o těch právních jednáních, která souvisejí s činností obecní policie.
Na účast obce v dražbě nově dopadá ustanovení § 40, které stanovuje, že usnesení, jímž zastupitelstvo obce nebo rada obce rozhodly o nabytí věci v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem, se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím). Zařazení tohoto ustanovení je reakcí na současný nevyhovující stav, kdy má-li obec v úmyslu zúčastnit se dražby, musí příslušný orgán obce rozhodnout nejen o samotné účasti obce v dražbě, ale též i o maximální částce, do které je zástupce obce oprávněn licitovat, přičemž předmětná usnesení jsou i v době před konáním dražby občanům obce přístupná podle zákona o obcích a komukoliv na základě žádosti podané v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím.
Další součástí novely je ustanovení § 26a, které upravuje problematiku sporných hranic obcí a řeší situaci, kdy území obce nebo jeho část je součástí katastrálního území jiné obce. V takovém případě jsou dotčené obce na základě výzvy Ministerstva vnitra povinny ve lhůtě 1 roku od vyzvání uzavřít dohodu, na základě které budou územní anomálie vyřešeny – jinak rozhodne MV o změně hranic obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem z moci úřední.
Novela zákona o obcích přináší taktéž změnu pravidel pro zřizování výboru pro národnostní menšiny. Obce mají v současnosti povinnost zřídit výbor pro národnostní menšiny tehdy, pokud se při posledním sčítání lidu v obci hlásilo více než 10 % občanů obce k jiné než české národnosti. Vedle této podmínky je povinné zřízení osadního výboru nově podmiňováno tím, že o zřízení osadního výboru písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny.
Závěrem lze zmínit nové ustanovení § 36a, které obcím výslovně umožňuje ocenit významné životní události svých občanů (např. narození dítěte, blahopřání k významnému výročí narození apod.). Za tímto účelem mohou obce využívat údaje ze základního registru obyvatel, avšak je nutné upozornit, že možnost využití těchto údajů se vztahuje pouze k oceňovanému občanovi. I nadále tedy platí, že zveřejnění osobních údajů daného občana např. prostřednictvím místního rozhlasu nebo tisku je možné pouze na základě jeho souhlasu, v opačném případě dochází k rozporu s pravidly na ochranu osobních údajů.