Hospodaření krajských samospráv v roce 2015
Výsledky všech územních rozpočtů v loňském roce byly z hlediska dosaženého salda hospodaření příznivější, než předpokládal rozpočet. U obcí, jak již bylo popsáno samostatně, to bylo výrazně dobré hospodaření. Pro rozpočty krajů byl predikován schodek (1,5 mld. Kč) a kraje ukončily své hospodaření s mírnými schodky.
Krajské samosprávy vykázaly za rok 2015 celkové příjmy ve výši 160,8 mld. Kč, a to je o 14,3 mld. Kč, resp. o 9,8 % více než v roce 2014. Výdaje rostly ještě rychleji. Dosáhly výše 161,2 mld. Kč, což je o 17,3 mld. Kč, resp. o 12 % více než v roce 2014. Výsledkem bylo mírné záporné saldo jejich rozpočtů ve výši 0,4 mld. Kč, které se na příjmech podílelo 0,2 %.
Rozpočtové hospodaření krajských samospráv bylo, na rozdíl od obcí, méně stabilní. V období let 2012 až 2015 utratily kraje o 2,1 mld. Kč více, než kolik činily jejich kumulované příjmy. Kumulovaný schodek se na souhrnu jejich příjmů podílel 0,4 %, což není až tak moc (viz graf 1).
Příjmy krajských samospráv
Poměrně vysoký růst příjmů krajských samospráv v roce 2015 ovlivnil přesun peněz na financování sociálních služeb z Ministerstva práce a sociálních věcí na kraje. Ty nyní rozhodují o jejich rozdělení mezi organizace poskytující tyto služby. Tato změna se projevila jak na straně příjmů, tak i na straně výdajů, takže z hlediska salda rozpočtu byla neutrální.
Nejrychleji se celkové příjmy v roce 2015 zvýšily u Jihočeského a Karlovarského kraje (16,6 %, resp. 16,5 %). Naopak, nejnižší dynamiku celkových příjmů vykázal kraj Ústecký (2,9 %) a Jihomoravský (3,7 %).
K růstu celkových příjmů krajských samospráv o 14,3 mld. Kč podstatně přispěly transfery, a to částkou 12,4 mld. Kč. Přírůstek daňových příjmů dosáhl výše 1,6 mld. Kč a nedaňových pouze částku 0,4 mld. Kč, příjmy z prodeje krajského majetku se, stejně jako u obcí meziročně snížily, a to o 0,1 mld. Kč.
Objemem daňových příjmů krajských samospráv v roce 2015 dosáhl výše 50,9 mld. Kč. Kraje získaly touto příjmovou položkou poprvé od roku 2008 více peněz. Vyrovnat propad daňových příjmů z roku 2009 tak krajským rozpočtům trvalo to osm let. Nejvýznamnější složkou daňových příjmů je výnos daně z přidané hodnoty.
Značný přírůstek transferů se podepsal na zvýšení podílu transferů na celkových příjmech, a to z 63 % v roce 2014 na 65 % v roce 2015. Snížila váha daňových příjmů – z 34 % na 32 %, váha nedaňových a kapitálových příjmů se nezměnila.
Bilance příjmů a výdajů krajů je patrná z tabulky 1.
| Ukazatel | Skutečnost k 31. 12. 2014 | Rozpočet 2015 | Skutečnost k 31. 12. 2015 | % plnění rozp. | Index 2015/2014 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| schválený | po všech změnách | ||||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | |
| I. Daňové příjmy | 49 303,6 | 49 200,0 | 49 200,0 | 50 906,9 | 103,5 | 103,3 | |
| z toho: | Daně z příjmů fyzických osob | 12 330,9 | 13 000,0 | 13 000,0 | 12 864,8 | 99,0 | 104,3 |
| Daně z příjmů právnických sob | 12 323,7 | 11 700,0 | 11 700,0 | 12 968,1 | 110,8 | 105,2 | |
| Daň z přidané hodnoty | 24 619,5 | 24 500,0 | 24 500,0 | 25 051,2 | 102,2 | 101,8 | |
| Daně a poplatky z vybr. činností | 29,5 | 22,8 | 77,3 | ||||
| II. Nedaňové příjmy (po konsolidaci) | 4 623,9 | 4 200,0 | 4 200,0 | 4 969,8 | 118,3 | 107,5 | |
| III. Kapitálové příjmy | 367,3 | 380,0 | 380,0 | 307,5 | 80,9 | 83,7 | |
| Vlastní příjmy | 54 294,8 | 53 780,0 | 53 780,0 | 56 184,2 | 104,5 | 103,5 | |
| IV. Přijaté transfery (po konsolidaci) | 92 162,1 | 85 906,1 | 101 464,0 | 104 579,3 | 103,1 | 113,5 | |
| Příjmy celkem (po konsolidaci) | 146 456,9 | 139 686,1 | 155 244,0 | 160 763,5 | 103,6 | 109,8 | |
| I. Běžné výdaje (po konsolidaci) | 125 398,4 | 126 185,2 | 137 498,4 | 133 860,0 | 97,4 | 106,7 | |
| II. Kapitálové výdaje | 18 489,5 | 15 034,8 | 19 279,5 | 27 299,2 | 141,6 | 147,6 | |
| Výdaje celkem (po konsolidaci) | 143 887,9 | 141 220,0 | 156 777,9 | 161 159,2 | 102,8 | 112,0 | |
| Saldo příjmů a výdajů (po konsol.) | 2 569,0 | −1 533,9 | −1 533,9 | −395,7 | . | . | |
Krajské výdaje
K růstu celkových výdajů přispěl růst výdajů kapitálových o něco více než růst výdajů běžných. Dynamika kapitálových výdajů byla značná. Meziročně vzrostly o téměř polovinu (147,6 %). Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se tak z roku na rok zvýšil z 13 % na 17 %. I tak je však podíl kapitálových výdajů na celkových nižší než u obcí.
Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových dosáhl Karlovarský kraj (19 %) a po něm kraj Vysočina (17 %). Nejméně se kapitálové výdaje na celkových podílely v Ústeckém kraji (9 %). Ještě další čtyři kraje vykázaly jejich podprůměrný podíl (12 %). Patří sem Středočeský, Jihomoravský, Pardubický a Královéhradecký kraj.
V roce 2015 vykázaly kraje nejenom dosud nejvyšší objem kapitálových výdajů a jejich nejvyšší meziroční přírůstek. S výjimkou jednoho kraje (Plzeňského) se kapitálové výdaje meziročně zvýšily ve všech krajích, avšak s velmi rozdílnou dynamikou. V Karlovarském kraji se zvedly o 110 %, v Moravskoslezském kraji o 92 % a v Královéhradeckém o 78 %. V ostatních krajích byl jejich růst mírnější.
Naprostá většina kapitálových výdajů krajů (60 %) směřovala na investiční nákupy, jejichž objem se meziročně zvýšil o 63 %. Kraje také věnovaly více prostředků na nákup akcií a majetkových podílů.
Výsledek hospodaření
Rozpočtové hospodaření krajů bylo v roce 2015 téměř vyrovnané, schodek se na příjmech podílel jen 0,2 %. V předchozím roce vykázaly krajské rozpočty přebytek, ve výši 2 % příjmů.
Pouze pět krajů vykázalo v roce 2015 přebytek rozpočtu, jeho podíl na příjmech se v jednotlivých krajích pohyboval od 3,6 % až po 0,7 %. Nejvyšší podíl přebytku na příjmech dosáhl Pardubický kraj, nejnižší pak Středočeský kraj. Přebytek měl ještě Královéhradecký a Jihočeský kraj a kraj Vysočina. Podíl schodku na příjmech byl v rozmezí od 3,7 % až po 0,1 %. Nejvyšší podíl schodku na příjmech se objevil v rozpočtu Moravskoslezského kraje a téměř vyrovnaný rozpočet měl kraj Ústecký.
Snížení dluhu krajů
Dluh krajů včetně jejich příspěvkových organizací dosáhl koncem roku 2015 výše 26,4 mld. Kč. Je to o 1,2 mld. Kč, resp. o 4 % méně než v roce 2014. Naposledy se dluh krajů meziročně snížil v roce 2010. Více než 90 % dluhu tvoří bankovní úvěry, zbývající část připadá na návratné finanční výpomoci a ostatní dluhové nástroje. Dluh krajů je druhý rok po sobě nižší než objem jejich peněz na bankovních účtech (vývoj dluhu krajů viz tabulka 2).
| Ukazatel | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úvěry | 0,4 | 1,8 | 6,5 | 9,4 | 11,9 | 17,4 | 16,6 | 19,6 | 22,2 | 23,5 | 24,4 | 24,3 |
| Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy | 1,1 | 1,1 | 1,2 | 1,0 | 2,7 | 3,5 | 2,5 | 2,7 | 2,3 | 3,3 | 3,2 | 2,1 |
| Celkem | 1,5 | 2,9 | 7,7 | 10,4 | 14,6 | 20,9 | 19,1 | 22,3 | 24,5 | 26,8 | 27,6 | 26,4 |
V přepočtu na obyvatele kraje vykázal koncem roku 2015 nejvyšší dluh Olomoucký kraj a po něm s odstupem následují čtyři kraje, u nichž se dluh na obyvatele příliš neliší (viz graf 2). Patří sem Karlovarský, Zlínský, Pardubický a Moravskoslezský kraj, ve kterých se dluh na obyvatele pohyboval od 3979 Kč až po 3470 Kč. V této skupině krajů se dluh meziročně snížil, výjimkou je Moravskoslezský kraj. Ten patří k jediným dvěma krajům, jejichž dluh se meziročně zvýšil, a to o značnou částku. Oba kraje však ještě v roce 2014 patřily k podprůměrně zadluženým krajů z hlediska výše dluhu na obyvatele.
Nejnižší dluh vůbec, tedy absolutně i v přepočtu na obyvatele, má tradičně Plzeňský kraj a rok 2015 na tom nic nezměnil. Druhé místo obsadil Jihočeský kraj, který svůj dluh meziročně snížil o téměř třetinu. Na třetí příčku se dostal Královéhradecký kraj, jehož dluh se meziročně snížil o pětinu.