Hospodaření obcí v roce 2015

Jak již bylo uvedeno, v roce 2015 bylo hospodaření územních rozpočtů samosprávy velmi úspěšné, zejména díky hospodaření obcí, jejichž hospodaření skončilo s přebytkem 21,8 mld. Kč, přičemž z více než jedné poloviny se na něm podílel přebytek vykázaný hl. m. Prahou (12,4 mld. Kč).

Proto se v rámci hodnocení výsledků loňského roku taky budeme samostatně věnovat hospodaření hlavního města.

Příjmy obcí

Celkové příjmy obcí a DSO (dále jen „obcí“) dosáhly 287,7 mld. Kč, jejich objem byl proti loňskému roku vyšší o 8,6 mld. Kč. Objem vlastních příjmů obcí dosáhl 212,5 mld. Kč, meziročně vzrostl o 2,8 mld. Kč. V rámci vlastních příjmů byl vykázán růst pouze u daňových příjmů (o 5,3 mld. Kč). Bilance příjmů a výdajů obcí viz tabulka 1.

Daňové příjmy tvoří nejvýznamnější zdroj rozpočtových příjmů obcí, dosáhly 175,4 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem se jejich objem zvýšil o 5,3 mld. Kč (plnění předpokladů rozpočtu 102,4 %). Daňové příjmy představují zhruba 60,0 % příjmů obcí, proto v prvních měsících roku, kdy byl vykazován meziroční pokles daňových příjmů, a nebyla naplňována očekávání obcí na příjmové straně jejich rozpočtů, musely některé obce své výdaje operativně přizpůsobovat pomalejšímu náběhu daňových příjmů. Vývoj se však postupně zlepšoval, takže nakonec obce za celý rok inkasovaly zhruba o 3,1 % větší objem daňových příjmů než v roce předchozím.

Podíl inkasa jednotlivých daní je patrný z tabulky 1. Celkový výnos daně z příjmu fyzických osob dosáhl 38,9 mld. Kč, proti předchozímu roku to bylo o 1,7 mld. Kč více. Daň z příjmů právnických osob byla zaúčtována v celkové výši 41,2 mld. Kč a ve srovnání s předchozím rokem vzrostla o 1,9 mld. Kč. Výnos daně z přidané hodnoty, která je objemově nejvýznamnějším daňovým příjmem obecních rozpočtů, činil 68,8 mld. Kč, což bylo o 1,1 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Výnos daně z přidané hodnoty tvořil téměř čtvrtinu celkových příjmů obecních rozpočtů (23,9 %).

Do daňových příjmů obcí se dále zahrnují daně a poplatky z vybraných činností a služeb. V souhrnu dosáhly 16,2 mld. Kč. Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí činily stejně jako v předchozím roce 2,7 mld. Kč. Jejich největší část tvoří poplatky za uložení odpadů (1,4 mld. Kč). Místní poplatky celkem dosáhly shodně jako v předchozím roce 5,1 mld. Kč. Největší část tvoří poplatky za provoz systému komunálních odpadů (3,6 mld. Kč). Příjmy ve skupině ostatní odvody z vybraných činností a služeb dosáhly stejně jako v předchozím roce 5,6 mld. Kč. Největší část tvořily odvody z výherních hracích přístrojů, jejichž celková výše dosáhla 4,8 mld. Kč. Příjem obcí ze správních poplatků, které jsou stanovené zákonem o správních poplatcích za správní úkony a správní řízení, dosáhl 2,7 mld. Kč. Výnos daně z nemovitých věcí, která je výlučným příjmem obecních rozpočtů, dosáhl 10,3 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Obce mohou stanovením koeficientu ovlivnit příjem daně a z celkového počtu 6 248 obcí mělo pro rok 2015 místní koeficient navýšeno 518 obcí.

Nedaňové příjmy byly zaúčtovány ve výši 31,6 mld. Kč, proti předchozímu roku byly nižší o 1,7 mld. Kč a pokles souvisí především s vývojem příjmů ve skupině výnosy z finančního majetku, které v roce 2015 dosáhly 2,0 mld. Kč, zatímco v roce předchozím to bylo o 3,5 mld. Kč více.

Kapitálové příjmy činily 5,5 mld. Kč a proti loňskému roku byly nižší o 0,8 mld. Kč. Kapitálové příjmy vykazují v posledních letech klesající trend, ke konci loňského roku činily necelou polovinu úrovně dosažené v roce 2010 (příjmy dle druhového členění – viz graf 1).

Graf 1. Příjmy obcí a DSO podle druhového členění rozpočtové skladby za rok 2015 (po konsolidaci)

Přijaté transfery

Druhým nejvýznamnějším zdrojem rozpočtů obcí jsou transfery, které jsou poskytovány ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtů krajů a z rozpočtů regionálních rad. Mezi konsolidované přijaté transfery patří také některé převody z vlastních fondů obcí. Celkový objem přijatých transferů činil 75,2 mld. Kč a ve srovnání s předchozím rokem byl vyšší o 5,7 mld. Kč a podíl transferů na příjmech obcí dosáhl 26,1 %.

Největší část tvořily transfery ze státního rozpočtu, jejichž výše činila 49,9 mld. Kč (v předchozím roce 46,3 mld. Kč). Ze státních fondů získaly obce 3,0 mld. Kč, z rozpočtů krajů 4,0 mld. Kč a z rozpočtů regionálních rad 7,3 mld. Kč. Z vlastních fondů hospodářské (podnikatelské) činnosti si obce do svých rozpočtů převedly 8,8 mld. Kč.

Celkový objem prostředků poskytovaných v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí byl ve státním rozpočtu stanoven ve výši 8,2 mld. Kč (z toho pro obce 7,4 mld. Kč a hl. m. Prahu 0,8 mld. Kč). Jedná se v zásadě o finanční prostředky určené na výkon státní správy.

Největší část transferů přijímají obce přímo z rozpočtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu a ze státních fondů. Prostřednictvím těchto dotací se realizují významné programy, které přispívají k rozvoji infrastruktury v obcích. Ze státního rozpočtu byly takto v průběhu roku 2015 převedeny prostředky v celkové výši 40,9 mld. Kč.

Největší objem transferů přijaly obce z kapitoly Ministerstva životního prostředí. Objem finančních prostředků činil 19,0 mld. Kč, tj. o 1,2 mld. Kč více než v roce 2014. Převážnou část tvořily investiční transfery realizované v rámci vodohospodářských projektů. Obce získaly z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy transfery ve výši 11,9 mld. Kč, tj. o 1,9 mld. Kč více oproti předchozímu roku. Převážnou část těchto transferů tvoří prostředky převáděné do rozpočtu hl. města Prahy (zejména na přímé náklady na vzdělávání, dotace soukromým školám, na zvýšení platů pracovníků ve školství). Z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí přijaly obce transfery v celkové výši 4,4 mld. Kč, z toho neinvestiční prostředky činily 4,3 mld. Kč. Značnou část z celkového objemu představují transfery na aktivní politiku zaměstnanosti a financování společných programů EU a ČR zaměřené na snížení nezaměstnanosti. Obce obdržely z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj účelové prostředky ve výši 3,4 mld. Kč, tj. o 0,7 mld. Kč více oproti roku 2014. Transfery byly použity v rámci Integrovaného operačního programu se zaměřením na zkvalitnění služeb veřejné správy s využitím informačních a komunikačních technologií v obcích. Finanční prostředky, které obce získaly z kapitoly Ministerstva zemědělství, činily 1,1 mld. Kč, tj. přibližně na úrovni předchozího roku. Převážná část transferů směřovala do oblasti investic (0,9 mld. Kč) na podporu výstavby a technického zhodnocení vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Z rozpočtu Ministerstva kultury přijaly obce transfery ve výši 0,4 mld. Kč, zejména na Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.

Značný zdroj příjmů pro obce představují rovněž transfery a půjčky, které získávají ze státních fondů. Ze Státního fondu životního prostředí přijaly finanční prostředky ve výši 1,4 mld. Kč, ze Státního fondu dopravní infrastruktury získaly obce 1,4 mld. Kč a ze Státního zemědělského intervenčního fondu přijaly obce transfery v objemu 0,5 mld. Kč (přehled viz tabulka 2). Z rozpočtů regionálních rad přijaly obce transfery v celkové výši 7,3 mld. Kč (o 3,3 mld. Kč více nežli v předchozím roce). Rozhodující objem tvořily, stejně jako v případě krajů, transfery investiční (7,1 mld. Kč).

Výdaje obcí

Celkové výdaje obcí dosáhly 266,2 mld. Kč, znamená to, že ve srovnání s předchozím rokem klesly o 4,4 mld. Kč. Při meziročním srovnání je však nutné upozornit, že výši výdajů obecních rozpočtů jako celku a proto současně i výsledného salda hospodaření obcí za rok 2015 významně ovlivnily výsledky hlavního města Prahy, jehož celkové výdaje byly meziročně nižší o 9,7 mld. Kč, a které ukončilo své hospodaření s velkým přebytkem (12,4 mld. Kč). Pokles výdajů hlavního města byl soustředěn výhradně do části kapitálových výdajů. Bez započtení výsledků hlavního města naopak výdaje všech ostatních obcí jako celku meziročně vzrostly o 5,3 mld. Kč.

Běžné výdaje, kterými je zajišťován provoz obcí a jejich organizací, dosáhly 181,0 mld. Kč (plnění rozpočtu 98,8 %). Ve srovnání s předchozím rokem to znamená nárůst o 0,7 mld. Kč. Zvýšení běžných výdajů bylo přitom vykázáno především v části transferů poskytovaných z rozpočtů obcí různým subjektům.

Výdaje obcí na platy a ostatní platby za provedenou práci činily celkem 29,8 mld. Kč, což je meziročně o 0,9 mld. Kč více. V rámci této skupiny vzrostly výdaje na platy zaměstnanců v pracovním poměru (o 1,2 mld. Kč) a výdaje na odměny členů zastupitelstev obcí (o 0,1 mld. Kč). Výdaje na nákup materiálu (například ochranné pomůcky, knihy, tisk, drobný hmotný dlouhodobý majetek) činily 5,0 mld. Kč, meziročně vzrostly o 0,2 mld. Kč.

Na nákup vody, paliv a energie vynaložily obce v souhrnu 6,9 mld. Kč, tj. o 0,1 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Výdaje na nákup služeb činily 30,7 mld. Kč (meziroční snížení o 0,2 mld. Kč); jedná se především o výdaje na služby pošt, telekomunikací a radiokomunikací, nájemné, služby peněžních ústavů, konzultační a poradenské služby, služby zpracování dat apod.

Na ostatní nákupy vynaložily obce 17,2 mld. Kč, proti předchozímu roku to představuje pokles o 1,6 mld. Kč. Tato skupina zahrnuje poměrně široké spektrum položek jako například výdaje na opravy a udržování, na programové vybavení, cestovné, pohoštění, účastnické poplatky na konference, nájemné za nájem s právem koupě, nákup uměleckých předmětů. Pokles výdajů byl koncentrován v objemově nejvýznamnější položce, kterou tvoří výdaje na opravy a údržbu.

Výdaje na dopravní územní obslužnost činily 5,0 mld. Kč, tj. shodně jako v roce předchozím. Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům dosáhly 19,0 mld. Kč (meziroční zvýšení o 0,6 mld. Kč). Jedná se o transfery nefinančním podnikatelským subjektům – právnickým osobám zřízeným podle obchodního zákoníku. Rozhodující část prostředků směřuje podnikatelským subjektům v odvětví dopravy (dopravní podniky). V roce 2015 to bylo 15,6 mld. Kč, tj. zhruba 82,0 % z celkového objemu těchto transferů.

Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím činily 6,1 mld. Kč (nárůst o 0,5 mld. Kč). Jsou to zejména transfery obecně prospěšným společnostem, občanským sdružením, církvím, společenstvím vlastníků jednotek aj. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 40,7 mld. Kč (zvýšení o 2,9 mld. Kč). Do této skupiny patří neinvestiční příspěvky organizacím působícím v oblasti vzdělávání a školských služeb, dále organizacím v oblasti kultury (činnost divadel, knihoven, muzeí a galerií), tělovýchovy a zájmové činnosti, bydlení a komunálních služeb a ochrany životního prostředí. Významnou část tvoří rovněž výdaje v oblasti služeb sociální péče. Vlastním zřízeným příspěvkovým organizacím poskytly obce 35,2 mld. Kč a cizím 5,5 mld. Kč.

Z hlediska odvětvového členění běžných výdajů je dlouhodobě největší objem výdajů vynakládán na činnosti místní správy a samosprávy, v roce 2015 činily výdaje 39,5 mld. Kč. Dále v odvětvích dopravy (32,0 mld. Kč), vzdělávání a školských služeb (27,5 mld. Kč), bydlení a komunálních služeb (16,7 mld. Kč) a ochrany životního prostředí (16,7 mld. Kč).

Kapitálové výdaje obcí činily 85,2 mld. Kč, ve srovnání s předchozím rokem klesly o 5,1 mld. Kč (plnění rozpočtu 82,6 %). Jak již bylo uvedeno, výši kapitálových výdajů obcí celkem významně ovlivnily výsledky hlavního města Prahy, neboť jeho kapitálové výdaje meziročně klesly o 11,2 mld. Kč. Bez započtení výsledků hlavního města kapitálové výdaje všech obcí meziročně vzrostly o 6,1 mld. Kč.

Z hlediska odvětvového členění dlouhodobě směřují kapitálové výdaje obcí především do odvětví dopravy a vodního hospodářství (přehled o výdajích obcí – tabulka 3).

Hlavní město Praha

má v rámci územních rozpočtů specifické místo, a to jak z hlediska jejího postavení v systému veřejné správy, tak z hlediska objemu příjmů a výdajů. Hlavní město vykonává státní správu v přenesené působnosti, která podle zákona přísluší jak obcím, tak i krajům. Objem celkových příjmů hlavního města představuje zhruba čtvrtinu celkových příjmů obcí (24,6 %). Hospodaření hlavního města Prahy je v rámci výkaznictví sledováno jako rozpočet obce a je součástí celkových výsledků hospodaření obcí.

V loňském roce hospodařilo hlavní město Praha s celkovými příjmy ve výši 70,8 mld. Kč a výdaji ve výši 58,3 mld. Kč. Přebytek hospodaření dosáhl 12,4 mld. Kč a z pohledu minulých let se jedná o dosud nejvyšší přebytek hospodaření (viz tabulka 4). Zadluženost města se snížila z 33,5 mld. Kč vykázaných ke konci roku 2014 na 32,6 mld. Kč.

Příspěvkové organizace zřizované obcemi

Ke konci uplynulého roku bylo evidováno celkem 8342 příspěvkových organizací, jejichž zřizovateli byly obce včetně Prahy. Z údajů o výsledcích hospodaření příspěvkových organizací vyplývá, že 585 organizací ukončilo své hospodaření s účetní ztrátou. Z hlediska odvětvového členění hlavní činnosti příspěvkových organizací působilo zhruba 86,1 % příspěvkových organizací v oblasti vzdělávání, v oblasti kultury působilo přibližně 5,6 % organizací a v oblasti sociálních věcí působilo zhruba 3,9 % příspěvkových organizací.

Dobrovolné svazky obcí

DSO představují specifickou a nejčastější formu spolupráce mezi obcemi. Vznikají za účelem prosazování společných zájmů členských obcí, zajišťování rozvoje jejich infrastruktury, případně provozování některých společných činností. V loňském roce působilo na území republiky celkem 724 DSO. DSO hospodařily s celkovými příjmy ve výši 8,2 mld. Kč, což je dosud nejvyšší objem příjmů, se kterými DSO hospodařily. Výdaje DSO činily 8,6 mld. Kč, převážně směřovaly do oblasti vodního hospodářství. Hospodaření DSO skončilo se schodkem 0,3 mld. Kč.