Nevládní organizace spojené v iniciativě Průhledná doprava[1] navrhují zavést vlastnickou politiku státu pro jednotlivé podniky a organizace, transparentní systém nominací a kontrolní orgán pro ŘSD. Jsou přesvědčeny, že tato opatření napomohou řešení některých systémových problémů, se kterými se potýkají státem vlastněné podniky a podřízené organizace v resortu dopravy.
Svá doporučení opírají o zjištění dvou aktuálně zveřejněných analýz: Vlastnická nepolitika ČR v resortu dopravy aneb Kdo řídí České dráhy a další podniky v dopravě?[2] a Jak zlepšit nominace v dopravě? Vybraná rizika řízení organizací podřízených Ministerstvu dopravy: SFDI, SŽDC, ŘSD, ŘVC[3].
Do resortu dopravy míří nejvyšší podíl na dotacích z evropských fondů[4]. V naprosté většině jde o investice do dopravní infrastruktury, která je považována za základ fungování ekonomiky státu. Navzdory negativním zkušenostem z nedávné minulosti chybí v řízení těchto masivních investic řada principů „dobrého vládnutí“ osvědčených i v zahraničí.
Vlastnická politika státu má zprostředkovat zadání konkrétních úkolů plynoucích z veřejných politik (především Dopravní politiky) do podoby konkrétních cílů pro jednotlivé státem vlastněné podniky i podřízené organizace. Statutárním orgánům těchto podniků má pak uložit povinnost tyto cíle naplňovat a promítat do obchodního vedení a souvisejících strategických dokumentů. Výsledkem by mělo být kvalitní a transparentní řízení a kontrola státem vlastněných podniků a podřízených státních organizací. V resortu dopravy však tento základní koncepční dokument chybí. Jedním ze základních doporučení pro Ministerstvo dopravy proto je co nejdříve jej vytvořit. Východiskem by mělo být doporučení OECD[5]. Konkrétní příklady dobré praxe lze najít ve Velké Británii a v Norsku.
Základem efektivní kontroly státu v jím vlastněných podnicích a podřízených organizacích je existence nezávislého a odborného kontrolního orgánu a personální stabilita ve vedoucích funkcích. Podmínkou pro to je zatím neexistující transparentní a předem stanovený proces nominací. Společným jmenovatelem stávajících problematických nominací je netransparentnost a neexistence kritérií Ministerstva dopravy pro výběr kandidátů do jednotlivých funkcí. Výrazné jsou také politické vlivy, poplatnost stávající vládní koalici a chybějící otevřená výběrová řízení na jednotlivé pozice. Systémové chyby přitom zůstávají nenapraveny a nebezpečí opakování zůstává. „Průhledná doprava“ proto navrhuje ministrovi dopravy změny v procesu nominací: především upravit či spíše nově vytvořit kritéria pro kandidáty na jednotlivé pozice. Ministerstvo by dále mělo stanovit jasná pravidla pro nominační procesy – kdo nominuje a jakým procesem je kandidát zvolen.
Určité pozitivní změny přineslo zřízení Vládního výboru pro personální nominace (VVPN) v roce 2014.[6] Právě v resortu dopravy však význam výboru poněkud pokulhává, neboť na řadu orgánů a organizací se jeho působnost nevztahuje. Ministrovi dopravy tedy „Průhledná doprava“ především navrhuje co nejdříve zřídit na Ministerstvu dopravy nominační komisi, která bude posuzovat všechny kandidáty, kteří nepředstupují před VVPN. Na příkladu koncernu ČD, a. s., pak ukazuje, že je potřeba a lze také rozšířit působnost VVPN.
Martin Fadrný z organizace Frank Bold doplňuje: „Precedent, že působnost VVPN může být širší, existuje na 2 případech z prosince 2015, kdy byly posouzeny nominace 2 kandidátů do Dozorčí rady ČD. Komplexním řešením bude nový zákon o nominacích, který vzniká na ministerstvu financí a který by měl ministr dopravy podpořit.“
Příkladem, kde VVPN nemá působnost žádnou a je potřeba ji rozšířit, jsou podřízené organizace v resortu dopravy – velcí státní investoři SŽDC a ŘSD, ŘVC a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). V případě ŘSD, které patří mezi největší hospodáře s veřejnými prostředky[7], pak přímo chybí jakýkoli kontrolní případně správní orgán, který by dohlížel na jeho činnost.
Michal Voda z organizace Naši politici k tomu uvádí: „V rámci iniciativy ‚Průhledná doprava‘ doporučujeme v případě ŘSDzřídit nový kontrolní či správní orgán, podobně jako je tomu u SŽDC či dalších státních organizací. S jeho neexistencí korespondují i změny na pozici jediného orgánu ŘSD – generálního ředitele, který je zároveň statutárním zástupcem ŘSD. Od roku 2007, tedy za posledních 9 let, se na této pozici vystřídalo celkem 11 osob. Pozoruhodná je série personálních zásahů v letech 2010–2014, kdy se na této pozici vystřídalo 9 osob. Tyto časté změny v ŘSD odpovídají častým změnám na pozici ministra dopravy.“
© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.