Pražské setkání zástupců zemí V4 pro oblast veřejné správy
Vzhledem k tomu, že Česká republika od 1. července 2015 do 30. června 2016 předsedá zemím Visegradské skupiny, konalo se ještě před koncem roku 2015 v Praze setkání zástupců Slovenska, Polska a Maďarska pro oblast veřejné správy.
Setkání iniciovalo české Ministerstvo vnitra, nejen ve snaze navázat na předešlé úspěšné setkání v Bratislavě, ale především proto, aby mezi aktéry jednotlivých zemí mohla proběhnout výměna zkušeností, poznatků a informací o současném stavu a aktivitách ve veřejné správě.
Na konferenci byli pozváni vrcholní představitelé státní správy odpovědní za veřejnou správu z ostatních zemí V4 a další významní hosté. Jednání bylo rozloženo do dvou dnů a tří tematických bloků. V prvním dni se projednávala tématika strategií ve veřejné správě a elektronizace veřejné správy. Druhý den patřil kvalitě ve veřejné správě. Ke každému tématu slyšeli účastníci 5–6 prezentací, které byly na konci každého tematického bloku doprovázeny živou diskusí.
V první kongresový den byla projednávána témata v bloku Strategie ve veřejné správě, kterou otevřela svou prezentací na téma „Budoucí rozvoj veřejné správy v České republice“, náměstkyně ministra vnitra pro řízení sekce veřejné správy, Jana Vildumetzová. Ve své prezentaci nejdříve zmínila aspekty smíšeného modelu veřejné správy v České republice, ze kterého se odvíjí řada problému, jako je např. několik druhů členění státu. Věnovala se rovněž i snaze o zvyšování kvality a komfortu občana při kontaktu s veřejnou správou, kde je jedním z cílů rozvolňování místní příslušnosti, aby si občané mohli vyřizovat své věci bez ohledu na místo trvalého pobytu. Zmíněn byl i koncept meziobecní spolupráce, který rozvíjí Svaz měst a obcí.
V následných prezentacích zaujal pan Matúš Šesták, ředitel odboru metodologického a analytického, ze sekce veřejné správy z Ministerstva vnitra Slovenské republiky, popisem fungování tzv. „One-Stop-Shops“, což jsou slovenská kontaktní místa veřejné správy. Slovensko jde cestou koncentrace přepážkových částí úřadů do jednoho místa vždy v rámci okresu.
Posilováním kontaktních pracovišť se vydalo i Maďarsko, které se snaží budovat síť jakýchsi „vládních okének“, která jsou umístěna na významných místech koncentrace lidí, jako jsou např. nádraží. Tento koncept představil pan Róbert Gulyás, ředitel odboru informačních technologií, z maďarského Úřadu premiéra. Tato „vládní okénka“ chce Maďarsko nadále rozšiřovat a počítá s integrací agend, které budou tyto „pobočky státu“ vykonávat, v některých je již dnes možné vyřídit údajně na 400 agend.
V rámci tohoto bloku vystoupil také náměstek ministra vnitra pro státní službu RNDr. Josef Postránecký, který představil účastníkům konference novinku v rámci řízení lidských zdrojů ve státní správě, kterou je služební hodnocení úředníků, to se bude poprvé aplikovat v roce 2016. Všechny čtyři země se vzhledem k technickému vývoji snaží posilovat elektronizaci veřejné správy. Jedním z aspektů je rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury pro datové toky, ale také rozšiřování možností vyřizování agend občany elektronicky. Podle jednotlivých prezentací se občané jednotlivých zemí dočkají na řady nových opatření.
Následující den patřil tematice s názvem Kvalita ve veřejné správě. Jednotlivé prezentace se věnovaly tématu kvality ve svých zemích, převládající metodou kvality, která je v zastoupených zemích aplikována, je metoda CAF. Nicméně i přes mezinárodní metody řízení kvality lze kvalitu ve veřejné správě pojímat šířeji. Jedná se například o přívětivost úředníků, naplňování strategických plánů, jednání úředníků či dostupnost jednotlivých služeb např. elektronickou cestou.
V tomto ohledu velmi zaujal příspěvek pana Andrzeje Trzesiara, ředitele odboru rozvoje lidských zdrojů z Ministerstva vnitra a správy z Polska o provádění a řízení jakosti, ve kterém zaujaly zejména myšlenky školení místních samospráv a „quality management“ v Polsku, který může být inspirativní i pro Českou republiku. V Polsku se vytvořil akreditovaný systém vzdělávání vrcholných představitelů samospráv, který se stal velmi oblíbený a přispěl ke zkvalitňování lidských zdrojů ve veřejné správě.
Všechny země mají podobný historický vývoj v druhé polovině 20. století, ale v období posledních 25 let se v oblasti veřejné správy vydaly jednotlivé země částečně i odlišnou cestou. Proto řadu věcí nelze vzájemně jednoznačně porovnávat, ale velká část problémů je společná. Celé setkání se neslo ve velmi příjemné atmosféře, doprovázené zajímavou a inspirativní diskusí, účastníci setkání hodnotili velmi pozitivně a vyjádřili naději na další obdobná setkání, kde je možné se vzájemně poučit, vyměnit si zkušenosti a inspirovat se.