Připravované legislativní změny

Rozhovor s PaedDr. Miladou Halíkovou, předsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj

Sněmovna nyní projednává nejdůležitější zákon roku, kterým je vždy návrh státního rozpočtu. Přináší některé novinky v oblasti, kterou se zabýváte?

Výbory se ve druhém čtení věnují těm kapitolám rozpočtu, které se přímo týkají jejich náplně práce.V případě našeho výboru jde zejména o návrh rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj, pak ministerstva vnitra a ministerstva financí, konkrétně části rozpočtů samosprávy. Nejčastěji se hovoří a píše o evropských fondech, jejichž čerpání pro programové období 2014–20 se výrazně opozdilo a začne vlastně až příští rok. Někdy se zapomíná, že máme také národní programy. A právě v nich by se měly objevit nové dotační tituly. Řada obcí jistě přivítá to, že v bloku regionálního rozvoje se objevuje podpora demolic vysídlených budov v obcích. Pro rok 2016 se počítá se sto miliony korun. Podmínky se teprve vytvářejí, ale už nyní ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že obec nebude moci uvolněný pozemek prodat. Je pravda, že požadavky na dotace pro tento účel se odhadují zhruba na 3 miliardy korun, takže příští rok půjde hlavně o vyzkoušení tohoto nového dotačního titulu.

Na stole máte i návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení. Změnilo se něco v jeho záměrech?

Návrh rozpočtu SFRB na rok 2016 a výhled na příští dva roky vychází především z toho, že dotace byly nahrazeny poskytováním nízkoúročených úvěrů přímo Fondem. Využívají se na výstavbu nájemních bytů, na opravy a modernizaci bytových domů a podporu bydlení mladých. Celkem se má poskytnout přes miliardu korun. Pak také dobíhají závazky ze smluv uzavřených v minulých letech v programech Panel a Nový panel ve výši přes 800 milionů korun. Z Holdingového fondu JESSICA jsou od ledna 2014 poskytovány vlastníkům bytových domů nízkoúročené úvěry na rekonstrukce a modernizace ve vymezených územích měst s Integrovanými plány rozvoje měst. Již léta se neotevřel program podpory výstavby družstevních domů, který ovšem počítal s dotacemi, nikoli se současnými úvěry. Byl schválen v roce 2006 a tehdy ho využilo dvanáct subjektů. Již dříve jsem několikrát upozorňovala na to, že se touto problematikou vlády nezabývají. Přitom družstevní výstavba by byla vhodná zejména pro rodiny s průměrnými příjmy, které na drahé developerské projekty nemají prostředky.

To má ale řešit hlavně nová koncepce sociálního bydlení, kterou nedávno schválila vláda.

Ta se ale zabývá nízkopříjmovými skupinami, kterým přímo hrozí ztráta bydlení, nebo už o něj přišly. Udivilo mě, že tuto koncepci garantuje ministerstvo práce a sociálních věcí, i když oblast podpory bydlení má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj. Ovšem kdyby se ministerstva domluvila na společném postupu, jistě by se nic nedělo. Mé obavy se ale vyplnily. Ihned po schválení koncepce na jednání vlády jsem si přečetla na webových stránkách MMR prohlášení, že „cílové pojetí materiálu je takové, za něž MMR vzhledem ke své kompetenci v oblasti bydlení nemůže nést spoluodpovědnost“. Než se tedy koncepce přetaví v konkrétní zákon či zákony, bude nutné odstranit tyto rozpory.

Dramaticky probíhalo první čtení novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která rozšiřuje jeho kontrolní působnost. Co bylo příčinou?

Podle novely se kontrolní činnost NKÚ má vztahovat i na hospodaření s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a hospodaření právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samoprávného celku. Teď NKÚ kontroluje ty, kteří hospodaří s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu. V diskusi zazněla řada výhrad ke konkrétním ustanovením, např. k povinnosti zastupitelstva přijmout opatření, nebo k malému počtu pracovníků, kteří by se měli tak rozsáhlou kontrolou zabývat. Tím hlavním problémem je ale zavedení dalších kontrol na úrovni krajů, měst a obcí, kterých je víc než dost. Zásadní přitom je, že jedni kontroloři shledají například čerpání dotací v pořádku, přijdou jiní a vysloví zcela opačný závěr. Obce a města trápí hlavně tato nejistota. S předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem, jsme se shodli, že nejlepším řešením by byla jedna hloubková kontrola, závazná pro všechny další orgány.

Je to reálná úvaha?

Vůbec by to nemuselo připomínat příběh z říše snů, kdyby si každá instituce včetně ministerstev nehrála jen na svém písečku. Proto výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj navrhl sněmovně usnesení, v němž požádala vládu o přípravu materiálu, který přehledně seznámí poslance se stávajícím systémem kontrol ve veřejné správě a při čerpání veřejných finančních prostředků. Taková analýza by se mohla stát základem pro odstranění několikanásobných kontrol stejných projektů a dokumentů. Pro přijetí tohoto usnesení hlasovalo v dubnu 135 poslanců z přítomných 138. Vláda nám měla materiál poskytnout do konce června. Jenže jsme ho nedostali. Dosud ho marně urguji. Pak ale stěží můžeme změnit současnou neúnosnou praxi. Ve výboru jsme se pokusili projednat nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, ještě před tím, než ho dostane na stůl vláda.

Jak daleko je příprava tohoto zákona?

Mohli jsme ho už dávno projednávat, kdyby se nepřipravoval systémem pokus–omyl. Ministerstvo nepředložilo vládě věcný záměr zákona, jak ukládají legislativní pravidla, ale rovnou paragrafované znění (140 paragrafů). Pochopitelně obdrželo 1200 stran připomínek. Legislativní rada vlády pak tuto předlohu zamítla a sepsala řadu věcných i formálních nedostatků na třiceti stranách. Upravený návrh má teď 87 paragrafů, ale je otázkou, jak dopadne. Hlavním přínosem by mělo být zrušení duplicitní kontroly finančních úřadů, které znovu u příjemce dotace kontrolovaly, co už před nimi zjistil poskytovatel při svých kontrolách. Nemohu se ale zbavit dojmu, že některá ustanovení návrhu zákona připomínají spíše metodiku či učebnici, jak postupovat při auditu. Jistě nejsem sama, kdo by si přál, aby se na představitele samosprávy nenahlíželo jako na předběžné podezřelé a aby se více mohli místo opakovaných kontrol věnovat kvalitě projektů, na něž se vynakládají veřejné prostředky.

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.