Stát dá miliardy na opravy krajských silnic, kamiony je budou dál ničit

29. 1. 2015 Dopravní federace Doprava

Ministr dopravy slíbil poskytnout krajům na letošní rok 4,4 miliardy korun ze státního rozpočtu na opravy, rekonstrukci a modernizaci krajských silnic.[1] Dopravní federace upozorňuje, že pokud stát zároveň nebude řešit problém tranzitní kamionové dopravy na těchto silnicích, může se jednat o nehospodárně vynaložené prostředky.

Velký podíl na špatném stavu krajských silnic má kamionová doprava, která se jízdou po nich vyhýbá placení mýtného na dálnicích.[2] Silnice nižších tříd nejsou na takovou zátěž stavěné a dochází tak k jejich enormnímu poškozování. Kraje zároveň nemají na opravu silnic dostatek prostředků. Z mýtného, které se vybírá na dálnicích a rychlostních silnicích, jim žádné prostředky neplynou, přestože kamiony krajské silnice hojně využívají.

Praxe posledních let ukazuje na rostoucí trend objíždění zpoplatněných silnic.[3] Tento negativní trend může být dále posílen navýšením mýtných sazeb, k němuž došlo od 1. 1. 2015. Bez systematického řešení, které odkloní tranzitující kamiony z krajských silnic, není možné tento problém eliminovat. Dopravní federace ve spolupráci s obcemi a kraji dlouhodobě poukazuje na potřebu zavést takový mýtný systém, který umožní flexibilní zpoplatňování i silnic nižších tříd podle aktuálního dopravního zatížení.[4] Jiná řešení, zejména zákazové značky, se ukazují jako nesystémové a vcelku neefektivní řešení, o kterém se sice často mluví, ale které zatím nepřineslo mnoho výsledků.[5]

Vláda bude muset v brzké době rozhodnout o podobě mýtného systému po roce 2016 na minimálně dalších 10 let. Měla by proto dobře zvážit, jakou podobu systému zvolí. Zatím však zcela chyběla i diskuse o tom, co by měl nový systém splňovat, což je základním předpokladem pro dobrý výběr.

Markéta Šugárková z Dopravní federace k tomu uvádí: „Kraje potřebují finance na opravy svých silnic. Bez odstranění příčiny jejich poškozování ale hrozí neefektivní vynakládání těchto prostředků. Ministerstvo dopravy by nemělo promarnit šanci nastavit fungování nového mýtného systému po roce 2016 tak, aby tento systém umožnil státu vybrat více peněz na dálnicích a zároveň zabránit škodám na silnicích 2. a 3. třídy, které nejsou pro těžkou tranzitní dopravu vhodné. A to nemluvím o škodách na zdraví a majetku obyvatel zatížených obcí.“

Richard Dolejš, poslanec a místostarosta města Zdice: Uvolnění nutných finančních prostředků ze státního rozpočtu na opravy krajských komunikací samozřejmě vítám. Vycházím-li ze zkušeností ze Středočeského kraje, je evidentní, že bez státní a evropské podpory se kraj v investicích do oprav své silniční sítě neobejde. Dlouhodobě jsem však zastáncem plošného zpoplatnění mýtným pro tranzitní kamionovou dopravu na všech silnicích I. a nižších tříd. Považuji to za jediné systémové opatření, jenž by zamezilo poškození těchto komunikací, které nejsou na podobnou zátěž dimenzovány. Za minimalistickou variantu plošného mýtného pro kamiony považuji zpoplatnění alespoň těch úseků I., II. a III. třídy tam, kde jsou vedeny souběžně s dálnicemi, případně zpoplatněnými úseky rychlostních komunikací. Tedy v místech, kde nejčastěji dochází k vyhýbání se placení mýtného. Plošné mýtné pro kamiony, které po těchto komunikacích tranzitují, by dle mého názoru zásadně přispělo k omezení poškozování a neutěšeného stavu silnic I. a nižších tříd. Na druhou stranu, síť krajských komunikací ve středních Čechách je velmi rozsáhlá a ne všechny jsou neregulovaným průjezdem kamionů zasaženy. Z dlouhodobého hlediska tedy výše vyčleněných finančních prostředků pro kraje problematiku kvality krajských komunikací systémově neřeší, nicméně jde ze strany ministerstva dopravy jednoznačně o krok správným směrem.

Libor Bzura, starosta obce Františkov nad Ploučnicí: „Obce podél řeky Ploučnice na silnici II/262 již delší dobu bojují za odklonění tranzitní kamionové dopravy zpět na silnice I. třídy. Nyní se podařilo dosáhnout zákazu vjezdu pro vozidla nad 12 tun, avšak pouze v nočních hodinách. Obáváme se, že o to více bude komunikace zatížena v denních hodinách, což představuje ještě větší riziko vzhledem k pohybu chodců. Dle informací, které máme k dispozici, by silnice II/262 měla projít rekonstrukcí. Pokud se však neodkloní těžká tranzitní doprava, tak uvedené investice do rekonstrukce vidím jako nehospodárnou investici.“

Václav Krofta, starosta obce Kařez: „Je zřejmé, že pokud stát/kraj nebude řešit komplexně problém tranzitní kamionové dopravy na těchto silnicích, může se jednat o nehospodárně vynaložené prostředky. Plně se ztotožňujeme s názorem, že za špatný stav krajských silnic může právě kamionová doprava. Silnice nižších tříd nejsou na takovou zátěž stavěné a dochází tak k jejich enormnímu poškozování. Nám, jako malé obci, chybí systematičnost od státu, samy tento problém vyřešit nemůžeme.“

Poznámky

  1. Z nevyčerpaných peněz SFDI na rok 2014. Viz tisková zpráva Ministerstva dopravy z 16. 1. 2015 a články v médiích, např. Na opravy silnic dostanou kraje od státu 4,6 miliardy korun.
  2. Dopravní federace eviduje přes 200 vesnic a měst zatížených těžkou nákladní dopravou. Jedná se nejčastěji o obce ležící na silnicích II. a III. třídy, tedy krajských silnicích. Ve většině případů souvisí tato dopravní zátěž s objížděním zpoplatněných silnic. Více viz Mapa obcí.
  3. Tento trend potvrdil i výzkum mezi obcemi realizovaný Dopravní federací v průběhu roku 2014. Většina oslovených obcí zatížených těžkou dopravou potvrdila nárůst dopravy v posledních letech a s tím spojených negativních jevů. Zároveň celkově přibývá obcí, které musí tomuto problému čelit. Obce zatížené těžkou nákladní dopravou dle jednotlivých krajů a jejich aktuální situace viz Mapa obcí.
  4. Viz např. Otevřený dopis obcí ministrovi dopravy z května 2014.
  5. Mnoho obcí se dlouhá léta snaží neúspěšně prosadit zákaz vjezdu pro těžká vozidla, přestože současná legislativa tuto úpravu provozu na komunikacích nižších tříd umožňuje. Zároveň se nejedná o jednoduché řešení, jelikož dopravní značky se umísťují na určitou trasu, kde je třeba osázet někdy i stovky značek. V neposlední řadě vzniká problém s vymáháním zákazu, zejména v noci, kdy nemohou probíhat kontroly apod.