Bytová výstavba v okresech České republiky 1997–2012

Přestože okresní úřady byly zrušeny k 31. 12. 2002, okresy stále existují a představují významnou statistickou jednotku střední hierarchické úrovně (dříve označovanou jako NUTS4, nyní jako LAU1). Následující analýza se zabývá vývojem počtu dokončených a zahájených bytů v okresech a obcích ČR v letech 1997 až 2012).

Pro zahajované byty je okresní úroveň nejnižší územní jednotkou, za které existují dlouhodobě přepočtená data. Statistický výkaz Stav 2-12 přináší sumarizovaná data za celé obvody stavebních úřadů, což znemožňuje hodnotit vývoj počtu zahajovaných bytů podle jednotlivých obcí a výrazně omezuje možnost zabývat se spádovými obvody správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Dokončené byty v okresech ČR

Postupné oživování bytové výstavby od druhé poloviny devadesátých let a její pokles v posledních letech se přehledně projevuje i na okresní úrovni. Jestliže například v roce 1997 vykázalo ještě 15 okresů minimální bytovou výstavbu (nižší než jeden dokončený byt na 1000 obyvatel ročně), v posledních čtyřech letech měly podobnou bytovou výstavbu již jen jeden nebo dva okresy. Ve druhém nejnižším intervalu s 1–2 dokončenými byty na 1000 obyvatel se postupně významně snižovala četnost zastoupení okresů (z 35 v roce 1997 až na 11 v roce 2010). V roce 2011 se sice počet takových okresů opět navýšil na 26 (třetinu celkového počtu), ale v roce 2012 opět klesl na 20. Naopak původní počet pěti okresů s ukazatelem vyšším než 3 dokončené byty na 1000 obyvatel ročně se do roku 2010 zvýšil téměř sedminásobně na 34 okresů a v roce 2012 představoval 20 okresů.

Průměrná hodnota intenzity bytové výstavby za období 1997–2012 byla zdaleka nejčetněji zastoupena v prostředním intervalu s 2–3 dokončenými byty na 1000 obyvatel, kde se nachází téměř polovina okresů. V šestnáctiletém průměru byly v přepočtu na 1000 obyvatel dokončeny více než čtyři byty v 6 okresech (v roce 2011 v 7 okresech) – viz tabulka 1.

Intenzita dokončované výstavby bytů

Tabulka 2 uvádí přehled okresů, kde se v průběhu sledovaného období stavělo nejčastěji. Z výčtu okresů s nejvyššími intenzitními ukazateli je patrné, že největší rozmach bytové výstavby nastává především v zázemí hlavního města a až do roku 2010 i přímo v Praze. Oba příměstské okresy Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů, se na čelných místech umísťují již od poloviny devadesátých let. Ve druhé polovině sledovaného období se zde v ročním průměru stavělo v přepočtu na 1000 obyvatel přes 10 bytů. V těchto okresech, a zvláště pak v okrese Praha-východ, se na dokončené bytové výstavbě zatím projevuje současná hospodářská krize méně než v jiných územích (setrvačnost výstavby).

Suburbanizační tendence se plně projevily rovněž v rozvoji výstavby v zázemí Brna a částečně i Plzně, poněkud méně v zázemí dalších regionálních center (Českých Budějovic, Olomouce, Hradce Králové nebo Jihlavy).

Nejnižší intenzita bytové výstavby v průměru let 1997–2012 byla zaznamenána v převážné míře v severních a severozápadních Čechách a na Ostravsku, tedy v oblastech nejvíce postižených restrukturalizací ekonomiky po roce 1989. Nejvíce zaostávající jsou v tomto směru dlouhodobě Mostecko, Karvinsko a Teplicko. V posledním období se propadá v bytové výstavbě rovněž Chomutovsko a v desítce okresů s nejnižší intenzitou bytové výstavby se objevuje i např. Šumpersko a Bruntálsko. Oblast Jesenicka se stává dalším strukturálně postiženým regionem s narůstajícími problémy v bytové výstavbě.

Zahájené byty v okresech ČR

Na okresní úrovni se projevují i všeobecně známé celostátní rozdíly ve vývoji zahajované výstavby bytů. Vývoj počtu zahájených bytových staveb v úhrnu ČR se odrazil především ve vývoji četnosti nejvyššího intervalu, s intenzitním ukazatelem vyšším než 5 zahájených bytů na 1000 obyvatel. Takto vysokou intenzitu zahájené bytové výstavby vykazovalo v roce 1997 jen 6 okresů, v roce 2006 však stoupl jejich počet na 18, tedy trojnásobně, poté začala četnost okresů v nejvyšším intervalu nejprve mírně klesat a v posledním roce jen ve třech okresech dosáhla intenzita bytové výstavby alespoň 5 bytů na 1000 obyvatel.

Na druhé straně četnostní interval s nejnižší zahajovanou bytovou výstavbou neměl v žádném roce sledovaného období významnou váhu (v letech 2001 a 2009 se dokonce všude zahájil více než jeden byt v přepočtu na 1000 obyvatel). Největší útlum zahajovacích prací byl v roce 1993.

Výrazný celostátní úbytek zahájených bytů v roce 2010 se v četnostní tabulce projevil nejen velkým poklesem počtu okresů v nejvyšší četnostní kategorii, ale také značným nárůstem okresů v nejnižších kategoriích – viz tabulka 3. V roce 2012 byla nejčetnější kategorií skupina okresů s jedním až dvěma byty na 1000 obyvatel středního stavu. Před rokem 2011 to byly vždy vyšší kategorie, většinou s 2 až 3 byty, která se stala i průměrnou hodnotou za celé období 1997–2012.

Intenzita zahajované výstavby bytů

V ročním průměru let 1997–2012 také v případě zahajovaných bytů zaznamenaly nejvyšší intenzitu oba okresy v zázemí hlavního města, které vykázaly ještě vyšší intenzitu bytové výstavby než ve fázi dokončovacích prací (více než 12 zahájených bytů na 1000 obyvatel). V posledních letech je však u obou okresů patrný zřetelný propad zahajované bytové výstavby, nicméně i tak zůstávají na prvních místech – viz tabulka 4.

Intenzita bytové výstavby 1997–2012 – počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu průměrně ročně podle okresů

Mezi deseti okresy s nejintenzivnější zahajovanou bytovou výstavbou nalézáme opět okresy v širším zázemí Prahy (Beroun, Nymburk, Benešov), zázemí Brna, Plzně a Českých Budějovic. V posledních čtyřech letech se mimo zázemí velkých měst intenzivně zahajovaly byty zejména na Pardubicku. V roce 2010 se mezi okresy s největší intenzitou zahajovaných bytů zařadil už jenom okres Frýdek-Místek, který zahrnuje suburbanizační lokality pro Ostravu. V roce 2012 do první desítky přibyly okresy Uherské Hradiště a Vyškov.

Intenzita bytové výstavby 2012 –početdokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu podle okresů

Mezi deseti okresy, které měly nejnižší intenzitu zahajované bytové výstavby, byly podle očekávání výhradně okresy ze strukturálně nejvíce postižených oblastí, tedy ze severních a severozápadních Čech, z Ostravska a Jesenicka. Ve čtyřech okresech (Karviná, Sokolov, Most a Ústí nad Labem) bylo průměrně ročně zahájeno méně než 1,5 bytu na 1000 obyvatel. V posledních letech se relativně mála zahajovalo na Třebíčsku, Klatovsku a Zlínsku, kde se suburbanizace projevuje minimálně. V posledních dvou byla zahajovaná výstavba nejnižší na Sokolovsku.

RNDr. Jiří Klíma, ÚRS Praha, a. s.

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.