K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace
Chci provozovat ParcelBox

Možnosti a limity podpory rozvoje venkova v programovacím období 2014–2020

Datum: 30. 10. 2013, zdroj: OF 4/2013, rubrika: Regiony

Nové programovací období Evropské unie 2014–2020 z hlediska svého strategického zaměření i návrhů příslušné legislativy vytváří pro rozvoj venkova v České republice (ČR) některé pozitivní předpoklady a možnosti na straně jedné, ale zároveň i určitá omezení a překážky na straně druhé.

RNDr. Josef Postránecký, Ministerstvo pro místní rozvoj
RNDr. Josef Postránecký, Ministerstvo pro místní rozvoj

Velmi pozitivním faktorem je nepochybně větší sepětí kohezní politiky (tj. politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti) s politikou rozvoje venkova a zemědělství, jak vyplývá z návrhu Obecného nařízení pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), které bude základním legislativním nástrojem pro obě uvedené politiky a příslušné fondy určené k jejich realizaci.

V podmínkách ČR, pokud takto koncipovaná legislativa bude přijata (v současnosti se předpokládá její schválení do konce roku 2013), to již v současném období přípravy příslušných programových dokumentů znamená výrazný impuls pro jednotné směřování podpory venkova s provázaným využitím obou politik a zároveň pro příjemce evropských dotací větší sjednocení pravidel oproti současnému období. Snahou hlavních zodpovědných resortů za rozvoj venkovského území (Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství) je rovněž v návaznosti na nově koncipovanou evropskou legislativu minimalizovat oproti současnému programovému období oprávněně kritizovanou dělbu obou politik, danou např. odlišnou velikostní hranicí obcí v předmětných programech.

Územní dimenze

Výrazným a oproti současnému období zesíleným rysem je v připraveném Obecném nařízení a ve většině specifických nařízení k jednotlivým fondům zvýšený důraz na územní dimenzi a využití nástrojů integrovaného rozvoje. V praxi to znamená požadavek na územně cílené zaměření intervencí financovaných z evropských fondů nejen v regionálně nebo na venkov směřovaných programech (jako jsou nyní např. regionální operační programy a Program rozvoje venkova), ale i v sektorově zaměřených programech, které budou muset vedle plošně zaměřených aktivit zčásti zohlednit i odlišné potřeby a možnosti rozvoje problémových či specificky zaměřených území, včetně venkovského prostoru.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako gestor přípravy nového programovacího období 2014–2020 v ČR od počátku celého procesu prosazuje a do příslušných materiálů promítá velmi silný důraz na široké uplatnění územní dimenze v programech příštího období.

Mezi hlavní cíle uplatnění územní dimenze v programech ESIF patří z pohledu regionální politiky ČR především snížení zásadních rozdílů (disparit) v socioekonomické úrovni regionů (dle analýzy Strategie regionálního rozvoje 2014–2020, schválené vládou v květnu t.r.), především na úrovni nižších územně správních jednotkách – zejména pak Obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), plné využití jejich potenciálu a posílení konkurenceschopnosti funkčních regionů, měst a obcí. Plnění těchto cílům pak přispěje ke zlepšení podmínek udržitelného a vyváženého rozvoje území ČR. Územní zacílení intervencí programů ESIF také zvyšuje efektivnost využití veřejných zdrojů a napomáhá účinnému řízení regionálního a místního rozvoje na bázi partnerství a víceúrovňové správy.

Integrovaný rozvoj

Podstatné pro plánování intervencí jsou územní souvislosti a funkční vazby, které se v něm odehrávají. V podmínkách ČR jsou tak vytvořeny předpoklady pro větší zapojení venkova a aktérů jeho rozvoje do realizace programů ESIF prostřednictvím projektů řešících funkční vazby mezi městy jako centra rozvoje a jejich (často výrazně venkovským) zázemím.

Zajištění územní dimenze bude zabezpečeno prostřednictvím prioritních os či jejich částí relevantních programů ESIF realizací individuálních projektů. V území, kde podle místních podmínek bude možné, vhodné a účelné tyto individuální projekty navzájem propojit či navázat a dosáhnout tak jejich vzájemné synergie a žádoucích územních dopadů, budou na základě integrované strategie uplatněny různé integrované nástroje rozvoje území.

Tyto nástroje jednak definuje příslušná evropská legislativa (metoda Leader na bázi komunitně vedeného místního rozvoje prostřednictvím Místních akčních skupin – MAS, Integrované územní investice – ITI) a zároveň MMR prosazuje využití návrh dalších specifických nástrojů obdobného typu na bázi Integrovaných plánů rozvoje území – IPRÚ, kterými reaguje na konkrétní podmínky a potřeby rozvoje území ČR s využitím zkušeností ze současného období.

Aplikace metody Leader a zapojení MAS

Z pohledu našeho venkova je zásadním posunem možnost využít metodu Leader prostřednictvím MAS nejen při realizaci Programu rozvoje venkova, jako doposud, ale povinnou minimálně 5 % ní alokaci Evropského fondu rozvoje venkova a zemědělství pro Leader v ČR lze navýšit o finanční prostředky z některých dalších fondů (zejména Evropského fondu regionálního rozvoje a také z Evropského sociálního fondu). V současné fázi přípravy příslušných programů se kladně rýsuje aplikace metody Leader a tím i zapojení MAS do realizace Integrovaného operačního programu, Operačního programu (OP) Výzkum, vývoj a vzdělávání a jsou vedena jednání o jejím využití v dalších připravovaných OP (např. OP Životní prostředí či OP Zaměstnanost).

Multifondové a víceprogramové zapojení MAS v příštím období bude klást i mnohem větší nároky na jejich připravenost a zejména kvalitu manažerských a administrativních kapacit a také jejich personální posílení. V tomto směru můžeme konstatovat, že dosavadní dvě programovací období včetně předcházející přípravné etapy umožnily velkému počtu MAS (v současnosti jich funguje zhruba 170) vybudovat vysoce kvalifikovanou a dlouhodobě stabilní personální kapacitu, čítající v souhrnu několik stovek odborníků. Tento potenciál představuje obrovskou výhodu a cennou devizu, bez které by zapojení MAS do implementační struktury operačních programů bylo obtížně zvládnutelné. K tomu je třeba doplnit, že MAS se v případě dohody s dalšími partnery mohou aktivně zapojit i do realizace dalších, výše uvedených nástrojů integrovaného rozvoje.

Nižší objem a užší prostor pro investice

Na druhé straně je nezbytné vnímat určitá omezení a možné překážky, které limitují nebo mohou komplikovat širší podporu venkova a jeho zapojení do příštího programového období. Předně jen v oblasti kohezní politiky má ČR obdržet o více jak 20 % méně prostředků z příslušných fondů než v tomto období a krácení se předpokládá i v případě Evropského fondu rozvoje venkova a zemědělství. Úvahy o případném posílení objemu prostředků na rozvoj venkova na příštích 7 let se tak neopírají o reálný finanční základ. O to větší důraz bude muset být kladen na přípravu kvalitních projektů schopných naplnit cíle obou politik na evropské i národní úrovni.

Proti výše uvedeným možnostem poměrně široce navrhovaných nástrojů integrovaného rozvoje stojí výrazně věcně zúžená podpora budoucích intervencí z evropských fondů, koncentrovaná do 11 tematických oblastí. Navíc minimálně 50 % alokace fondů pro členský stát musí být určeno na 4 z těchto priorit (věda výzkum a inovace, zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky,udržitelná doprava, podpora zaměstnanosti ), které směřují k prioritnímu cíli EU v příštím období, a to zvýšení konkurenceschopnosti s předpokladem většího uplatnění v pólech rozvoje a urbanizovaných oblastech. Tato skutečnost znamená pro český venkov určité omezení předpokladu zajištění komplexního rozvoje zahrnujícího tematicky široké spektrum opatření, která by mohla být financována z evropských fondů (pokud nebudou k dispozici omezené národní a vlastní zdroje).

Nejistý začátek

V neposlední řadě je určitým rizikem pro venkov rostoucí nejistota týkající se reálného začátku implementace nového programového období. V současnosti realistický předpoklad směruje schválení evropské legislativy a finančního rámce pro nové období na prosinec 2013. V praxi to znamená, že až následně budou moci členské státy předložit své základní dokumenty (Dohodu o partnerství a příslušné operační a další programy) Evropské komisi (EK) ke schvalovacímu procesu, který bude trvat několik měsíců a tudíž v optimistickém případě zahájení realizace programů bude moci být zahájeno v jarních měsících 2014. Tato situace komplikuje např. udržení odborných zaměstnanců při MAS, kteří v příštím roce nemohou být financováni z prostředků na stávající období a nové programy ještě nebudou schváleny. Přitom půjde o období, kdy MAS budou muset zajišťovat přípravu strategií komunitně vedeného místního rozvoje, aby po schválení evropských programů mohla být jejich realizace co nejdříve zahájena. Na druhé straně se v návaznosti na aktuální vývoj na všech úrovních veřejné správy hledají a připravují řešení, aby takováto rizika byla minimalizována a kontinuita odborné připravenosti MAS byla zachována. Jednou z již realizovaných cest je zapojení odborníků MAS do přípravy a realizace projektů v gesci územních samospráv, podnikatelského sektoru nebo neziskové sféry ještě v tomto programovém období.

RNDr. Josef Postránecký, Ministerstvo pro místní rozvoj

TOPlist
TOPlist