Potřebnost meziobecní spolupráce

Česká republika patří společně s Francií k zemím, kde je největší počet obcí a tím i nejnižší počet obyvatel na průměrně velikou obec v rámci celé EU. Svaz měst a obcí ČR se domnívá, že nelze administrativními kroky usilovat o snižování počtu obcí. Naopak, z diskuzí s kolegy ze zahraničních asociací a zástupci již fungujících svazků vyplývá, že efektivním řešením potřeb obcí je cesta meziobecní spolupráce založené na dobrovolném přístupu.

Svaz měst a obcí ČR zahájil realizaci projektu Podpora meziobecní spolupráce, jehož cílem je vytvořit podmínky pro dlouhodobý rozvoj meziobecní spolupráce v ČR. Více informací o tomto projektu je obsaženo v následujících „Otázkách a odpovědích k projektu“ a na webových stránkách projektu.

Základní otázky a odpovědi k projektu Podpora meziobecní spolupráce (Projekt)

Co je cílem projektu Podpora meziobecní spolupráce?

Cílem Projektu je vytvořit podmínky pro rozvoj dobrovolné spolupráce obcí, a to především v oblastech jejich samostatné působnosti. Předškolní výchova a základní školství, zajištění sociálních služeb nebo odpadové hospodářství se dotýkají všech obcí, jelikož jde o základní veřejné služby pro občany měst a obcí. Další oblast si obce v daném území zvolí samy.

Jsou součástí Projektu návrhy na legislativní změny? Pokud ano, v jakém ohledu?

Bez motivace ze strany státu se meziobecní spolupráce bude dlouhodobě a systémově jen stěží rozvíjet. Realizace projektu přinese i podněty pro legislativní úpravy. Např. jde o motivační prvky v rámci rozpočtového určení daní nebo při vyhlašování národních dotačních titulů, může však jít i o podněty v oblasti legislativy upravující jednotlivé oblasti spolupráce.

Mohou aktivity Projektu přinést argumenty pro slučování obcí?

Naopak. Předpokládáme, že výstupy Projektu přinesou argumenty, které zabrání dalším diskusím ohledně slučování obcí. Snahou Svazu je, po vzoru Francie a dalších zemí, ukázat možnosti, jak lze zefektivnit výkon veřejné správy při zachování stávajícího počtu obcí. Praxe ukázala, že tam, kde historicky došlo k násilnému sloučení obcí, se také snížil zájem lidí o správu obce a klesla míra jejich sounáležitosti. Samostatnost obcí Svaz vždy považoval za základní podmínku pro svou práci, a považuje ji proto rovněž za zásadní východisko pro celou koncepci Projektu.

Jaká je role Svazu měst a obcí ČR jako nositele Projektu?

Svaz jako nositel Projektu zodpovídá za jeho celkové řízení a realizaci. Připraví všechny potřebné metodické podklady, proškolí zaměstnance smluvních obcí, bude zajišťovat průběžnou metodickou, koordinační a právní podporu v území, zrealizuje úvodní a závěrečná setkání v regionech, uspořádá mezinárodní konferenci na téma vzájemné spolupráce obcí, připraví studii a publikaci k problematice meziobecní spolupráce s příklady dobré praxe ze zahraničí, zpracuje na základě podkladů z jednotlivých území výstupy za celou ČR, které budou základem pro vyjednávání o potřebných legislativních změnách.

Kdo může být smluvním partnerem SMO ČR při realizaci Projektu?

Dle podmínek Projektu může být smluvním partnerem Svazu při realizaci Projektu pouze obec nebo svazek obcí. Smluvním partnerem tak nemůže být žádný jiný subjekt, a to ani zájmové sdružení právnických osob, i když jeho členem jsou pouze obce (blíže viz právní stanovisko).

Jaká je základní role smluvního partnera SMO ČR při realizaci projektu?

Smluvní partner Svazu zajistí výběr a zaměstná minitýmy (3–4 osoby) v území správního obvodu ORP, kteří zpracují dokumenty za dané území. Dále zorganizují dvě 2 velká setkání zástupců obcí k projednání připravených dokumentů, zajistí podmínky pro průběžnou komunikaci zástupců obcí v území včetně sběru a vyhodnocení informací pro rozhodnutí o formě budoucí meziobecní spolupráce.

Předpokládá se spolupráce s MAS v území? Pokud ano, v čem bude spočívat?

MAS jako subjekty nemohou být smluvními partnery Svazu při realizaci Projektu. Vzhledem ke znalosti území a zkušenosti s přípravou strategií se však mohou zaměstnanci MAS stát vhodnými adepty na některé pozice, např. pozici pracovníka pro analýzy a strategie.

Jaký je finanční objem poskytnuté dotace na realizaci Projektu?

Schválená max. výše dotace na projekt činí 599 990 254,60 Kč. Podstatné je, že 90 % všech prostředků směřuje do jednotlivých území správních obvodů ORP, a to na mzdy minitýmů smluvních partnerů (celkem téměř 700 přepočtených úvazků) a kompenzaci dodatečných výdajů 410 motivujících starostů (2 na každé území – 1 reprezentant za města a 1 za malé obce).

Jaké výdaje je možno hradit z Projektu přímo v územích?

V rámci podmínek Projektu lze v územích hradit pouze mzdové výdaje. Každý smluvní partner tak musí počítat s vynaložením určitých finančních prostředků, a to na zajištění vybavení pro zaměstnance, cestovné a organizaci setkání v území.

K čemu budou sloužit analýzy, které budou v rámci projektu zpracovány?

Analýzy budou základním podkladem pro návrhy dalšího postupu (strategií) meziobecní spolupráce v daném území. V souhrnu za celou ČR budou důležitým argumentem pro diskuzi o centrální podpoře meziobecní spolupráce.

Jak bude probíhat komunikace SMO ČR směrem k smluvním partnerům v území?

Hlavní kontaktní osobou nejen pro smluvní partnery, ale i ostatní obce v území, je příslušný regionální koordinátor. V rámci Projektu působí celkem 13 regionálních koordinátorů, každý z nich má na starosti průměrně 16 území ORP. Lze se však obracet také na další členy realizačního týmu projektu, zejména na pracovníka pro komunikaci a vztahy s územní samosprávou. V průběhu zpracování dokumentů a ustavování meziobecní spolupráce bude pracovníkům poskytována metodická a právní podpora ze strany Svazu a bude možno se obracet s odbornými dotazy na konkrétní pracovníky.

Jaký je základní časový harmonogram vytváření a projednávání dokumentů v území?

• Výběr smluvních partnerů a uzavření smluv o spolupráci (říjen 2013, výjimečně ještě v listopadu t. r.).
• Výběr pracovníků, jejich proškolení a zahájení mapování a analytických prací v území (konec ledna 2014).
• Zpracování základní analýzy území ve vybraných oblastech, průběžná komunikace se zástupci obcí v území (konec května 2014).
• První velké setkání zástupců obcí v území k projednání analýzy a diskuse k možným směrům řešení, výběr volitelného tématu (květen–červen 2014).
• Oponentury analytických dokumentů, zapracování připomínek, zpracování analýzy k volitelnému tématu, průběžná komunikace se zástupci obcí v území (září 2014).
• Podrobné rozpracování návrhových částí a dokončení celkového dokumentu za všechna témata, sběr a vyhodnocování názorů na formu spolupráce obcí v území - od neformálního shromáždění, přes založení výboru pro vznik svazku obcí, až po vytvoření speciálního svazku obcí (polovina prosince 2014).
• Poskytnutí zpětné vazby k celkovému dokumentu a zapracování připomínek, průběžná komunikace se zástupci obcí v území, vytváření podkladů pro institucionalizaci meziobecní spolupráce dle podmínek a vůle starostů v území (do konce března 2015).
• Druhé velké setkání zástupců obcí z daného území k projednání a schválení zpracovaného dokumentu za území a formy budoucí meziobecní spolupráce (březen–duben 2015).
• Dokončení individualizovaných právních podkladů pro meziobecní spolupráci dle odsouhlasené formy, realizace závěrečných setkání v území (duben–květen 2015).
• Ukončení Projektu (30. červen 2015).

Jak je to s vytvářením svazků obcí pro území správního obvodu ORP?

Aby bylo možno projekt považovat za systémový, bylo nutné opřít se o skladebné území, které pokryje území celé ČR. Území správního obvodu ORP má oporu v systému veřejné správy a bylo z tohoto pohledu zvoleno jako jednotka, v rámci které budou zpracovávány potřebné dokumenty. V praxi je však situace mnohem barvitější, proto v dokumentech budou zaznamenány informace o návrzích řešení i s přesahem do dalších území ORP.

Jaké jsou přínosy projektu z hlediska jednotlivých typů obcí?

Jak ukazují často zmiňované příklady z Francie, kde se formují společenství obcí jak na úrovni metropolí, měst, tak i nejmenších obcí, je meziobecní spolupráce přínosná pro všechny velikostní kategorie obcí. Idea Projektu staví na rozvoji území, na kterém se podílí obce společně. V podmínkách ČR lze předpokládat, že fungující systémová meziobecní spolupráce bude mít z dlouhodobého hlediska největší užitek zejména pro menší obce. Počkejme však se závěry až na výsledky projektu.

Jaká je souvislost projektu s přípravou na další programovací období EU?

Realizace Projektu nemá přímou vazbu na další programové období EU. Ale bez zpracovaných analýz a příslušných dokumentů nelze v současné době argumentovat jak směrem k národním dotačním zdrojům, tak ke zdrojům z EU. Zpracované dokumenty se tak mohou stát v rámci přípravy na příští programovací období základem pro přípravu integrovaných plánů rozvoje území ORP, což je jeden z možných nástrojů, zakotvený ve schválené Strategii regionálního rozvoje ČR.

Pro podrobnější informace kontaktujte svého regionálního koordinátora nebo další členy realizačního týmu projektu (seznam kontaktů).