K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace
Chci provozovat ParcelBox

Čerpání prostředků není uspokojivé

(Rozhovor s ministrem pro místní rozvoj Františkem Luklem)

Datum: 15. 10. 2013, zdroj: OF 4/2013, rubrika: Ostatní

Vláda Jiřího Rusnoka nedostala důvěru Poslanecké sněmovny, vládne v demisi, ale přesto musí řešit řadu důležitých záležitostí. Vedle zajištění průběhu předčasných voleb je to především příprava státního rozpočtu na rok 2014, příprava nového programovacího období 2014–2020 a běžný chod jednotlivých resortů. Na aktuální otázky, které se dotýkají místního rozvoje jsme se zeptali ministra Mgr. Františka Lukla, MPA.

Mgr. František Lukl, ministr pro místní rozvoj
Nakolik se připravovaný návrh rozpočtu pro příští rok dotkne oblastí v působnosti MMR?
V současné chvíli nic není definitivní. Na jednání vlády jsem požádal o navýšení rozpočtu o 265 mil. Kč. Z toho by 200 mil. Kč by mělo směřovat na podporu bydlení. Především máme připraveny dotační tituly na regeneraci panelových sídlišť, kde žije třetina obyvatel ČR – jde o dotační titul Nový panel. Patří sem i tzv. povodňové dotace a další programy regionálního rozvoje. Zároveň chceme navýšit dotace v programu Bezbariérové obce, na který chceme nově alokovat 15 milionů korun. Cílem je, aby byly obecní úřady dobře přístupné zdravotně postiženým lidem.
Jak se to projeví programech podpory obcí?
V sobotu jsem na slavnostním vyhlášení Vesnice roku 2013 v Luhačovicích informoval o programu podpory rozvoje a obnovy venkova, kde je hned několik zásadních novinek. Především navrhujeme zvýšit rozpočet na příští rok na tento program na 115 mil. Kč, přestože minulá vláda chtěla tuto podporu snížit na 65 mil. Kč. Jde o drobné akce do 400 tis. Kč a vedle dotací vítězům soutěže Vesnice roku či peněz pro zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci jsem rozhodl, že budeme opět podporovat také obnovu a opravy drobných sakrálních staveb ve správě obcí (hřbitovních zdí, boží muka atd.). Podle zájmu si obce tuto formu podpory zaslouží.
Jaký je zájem o povodňové programy?
Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo 17. června po ničivých povodních výzvy k podávání žádostí o dotace v rámci programu Podpora bydlení při živelní pohromě. Vládou schválený program se skládá z dvou podprogramů podle typu vyhlášeného povodňového nebezpečí. Každý podprogram obsahuje tři dotační tituly. První se týká náhradního ubytování, druhý odstranění stavby a třetí je příspěvek na opravu bytu. Do této chvíle jsme přijali 988 žádostí za 31,2 mil. korun a již jsme proplatili 22,9 milionů korun. V srpnu jsme také vyhlásili program obnovy obecního a krajského majetku, kde dotace dosahují 85 % celkových nákladů. V rámci Strategie obnovy území budou vyhlášeny programy na podporu výstavby obecních nájemních bytů a finanční pomoc v oblasti bydlení fyzickým osobám.
Jaké je čerpání prostředků z evropských fondů a jaké kroky dělá ministerstvo v této záležitosti?
Čerpání prostředků není uspokojivé (viz tabulka). Naše ministerstvo u řady programů zavedlo krizové řízení. Tato agenda je také pravidelným bodem jednání Porady ekonomických ministrů. Rozhodli jsme se apelovat na všechny aktéry a sledovat naplňování akčního plánu zlepšení veřejně. Ministerstvo tak bude každý měsíc zveřejňovat stav čerpání pro všechny operační programy.
Dalšími opatřeními je převzetí části delegovaných činností z ministerstva vnitra a kultury zpět na MMR. Rozumné se jeví také uplatnění vnějších a vnitřních realokací v rámci operačních programů Životní prostředí či Technická pomoc. Těmito kroky se již dnes podařilo zachránit více než 7,5 mld. Kč. Při jednání s Evropskou komisí je cílem České republiky vyjednat výjimku z pravidla n+2, neboli zajistit, aby mohly být EU fondy, které má ČR přiděleny na jednotlivé roky do 2013, proinvestovány postupně až do roku 2015. Při jednání počátkem září s komisařem Johannesem Hahnem jsem požádal o rozšíření Operačního programu Doprava v souvislosti s povodněmi o možnost financování oprav místních komunikací.
Do působnosti resortu patří také veřejné zakázky. Jak se díváte na platný zákon o veřejných zakázkách?
Jako starosta města Kyjova mám k zákonu o veřejných zakázkách několik výhrad. Prosazení technické novely však rozpuštěním poslanecké sněmovny spadlo pod stůl. Proto mohu dát jen svůj pohled na věc, který zatím není vtělen do legislativní normy. Jednou ze změn, a to velmi zásadní, je možnost při opakovaném zadávacím řízení uzavřít smlouvu s jediným přihlášeným uchazečem. Navíc ani vyhlašovatele nebudeme nutit při opakovaném řízení zjemňovat parametry.
Další podstatnou změnou je neměnnost limitů. Nevidím nic prokorupčního v tom, když limity zůstanou stejné a ani si nemyslím, že by snížení limitů pomohlo ke zvýšení transparentnosti zadávacích zařízení. A v neposlední řadě nebudeme počítat s osobou se zvláštní způsobilostí. Asi každý ze své praxe ví, že když má někdo razítko, tak mu to automaticky nedodává zkušenosti, znalosti nebo autoritu.
Ale hlavně platí, že žádná norma nemůže vymýtit korupci. Klíčoví jsou lidé – pokud budou chtít postupovat nepoctivě, vždy to nějak udělají. Zákon jim to může maximálně ztížit. Na druhou stranu, nesmí přitom výrazně zkomplikovat práci těch, kteří jsou poctiví a chtějí pro svou obec to nejlepší.
Byla schválena Strategie regionálního rozvoje, očekáváte některé změny v přístupu k regionům (například v souvislosti s hrozícími problémy na Ostravsku)?
Pro nové programovací období 2014–2020 jsme se zaměřili na lepší zacílení programů, které lze vyjádřit sloganem „správné projekty do správných území“. V následujícím období bude uplatněna změna ve způsobu dotační politiky zejména prostřednictvím připravovaného Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Zde odkazuji na tzv. Dohodu ze Špindlerova mlýna o jednotném postupu organizací zastupujících obce a regiony, které se dohodli, jak bude nastavena územní dimenze a podle toho, jak budou používány odpovídající nástroje podpory. Tuto dohodu respektujeme.
Jedním z hlavních úkolů strategie je vymezení tzv. státem podporovaných regionů, zejména pak hospodářsky problémových regionů. Mezi ně dlouhodobě patří významná část Moravskoslezského kraje, zahrnující i Ostravsko. Současně v dokumentu jsou zakotveny mechanizmy, které umožňují na situace obdobné jako na Ostravsku přiměřeně reagovat. Strategie regionálního rozvoje mi mimo jiné ukládá situaci v regionech monitorovat a vyhodnocovat a v případě výrazné změny sociálních a ekonomických podmínek v některých z regionů předložit vládě návrh na aktualizaci vymezení státem podporovaných regionů.
Pokud se týká Ostravska, tento dokument s ohledem na svoje zaměření nemůže řešit operativu, spojenou hlavně s aktuální situací v oblasti zaměstnanosti. To přísluší Ministerstvu práce a sociálních věcí. V rámci Moravskoslezského kraje je v současné době mezi státem podporované regiony zařazeno celkem 12 obcí s rozšířenou působností. Do jaké míry se promítnou současná očekávání negativního hospodářského vývoje území na toto vymezení, budeme znát na základě vyhodnocení konkrétních dat o nezaměstnanosti a případně dalších ukazatelů podle konkrétního vývoje v příštích měsících.
Kterým směrem se v následujícím období zaměří podpora ministerstva na úseku cestovního ruchu ?
V březnu vláda schválila novou koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 až 2020. Jejím hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni. Prioritami koncepce průřezově prostupují prvky jako kvalita, znalosti, inovace a udržitelnost, které mají přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti destinací cestovního ruchu v Česku.
Zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu a nabídky pro návštěvníky ČR by mělo napomoci financování projektů v novém programovém období 2014+. Podporovány budou i aktivity sociální turistiky a cykloturistiky. Ta bude nově zaměřena na využívání jednotných přístupů na regionální úrovni, využívání nových finančních nástrojů jako jsou zvýhodněné úvěry. Přímá dotační politika totiž v minulosti vedla k deformaci tržního prostředí. Tento způsob podpory byl kritizovaný i samotnými podnikateli, a proto jsme se rozhodli pro změnu.
Jednou z cest podpory cestovního ruchu bude i podpora jeho rozvoje prostřednictvím Národního programu podpory cestovního ruchu s očekávaným prodloužením programu na roky 2014 a 2015. Cílem programu je podpora ekonomického rozvoje, podpora domácího cestovního ruchu, snížení sezónnosti spolu se zachováním zaměstnanosti. Program je zaměřen na specifické cílové skupiny, pro které je účast na cestovním ruchu velmi obtížná, to znamená pro děti, rodiny s dětmi, mládež, seniory a handicapované. V letech 2010 až 2012 již bylo podpořeno 113 projektů s dotací přes 180 mil. Kč. V roce 2013 bylo navrženo na dotaci 31 projektů s alokací přes 50 mil. Kč. Výzvu k předkládání žádostí pro rok 2014 plánujeme na konec listopadu.
Na podporu především příjezdové turistiky máme specializovanou agenturu CzechTourism.
Jaký je Váš názor na úlohu stavebních úřadů, vyhovuje současný stav nebo by měl vzniknout nová Úřad? Poslední změna stavebního zákona upravila proces EIA, neovlivní to přípravu projektů podporovaných z evropských fondů?
Dovolte mi krátký exkurz do celého problému s procesem EIA. Česká republika má rozvinutý systém územního plánování včetně navazujících povolovacích řízení, který je upraven stavebním zákonem. A do této situace vstoupila nová procedura posuzování vlivů na životní prostředí založená směrnicemi EU, která se svými postupy a cíli ve značné míře překrývá s postupy a cíli územního plánování a navazujících řízení. Souběh obou procedur vždy vyvolával značné problémy, například zvyšoval časovou a finanční náročnost plánovacích a povolovacích postupů a vzhledem k enormní složitosti paralelních překrývajících se právních úprav také zvyšoval chybovost postupů. Tato situace byla a je předmětem oprávněné kritiky ze strany občanů, obcí i firem, kteří nesou důsledky tohoto stavu, a to snižuje i konkurenceschopnost České republiky. Z těchto důvodů se MMR již opakovaně pokusilo řešit souběh postupů podle stavebního zákona a postupů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí alespoň částečným procesním sloučením obou oblastí. Poslední velká novela stavebního zákona umožnila ve vyjmenovaných případech sloučení pořizování regulačního plánu s posuzováním jeho vlivů na životní prostředí a sloučení územního řízení s posuzováním vlivů umisťovaného záměru na životní prostředí (tzv. E.I.A. procedura). Požadavky evropské směrnice EIA přitom byly samozřejmě v plném rozsahu zohledněny. Protože však české řešení povolovacích postupů, kde umístění záměru a jeho hlavní parametry jsou posuzovány v územním řízení, kdežto technické provedení stavby je povolováno odděleně v následujícím stavebním řízení, je evropským aktérům většinou cizí. Logicky pak vyvolává opakovaně obavy, že ve stavebním řízení není záměr dostatečně posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, případně, že není dostatečně zajištěna účast veřejnosti, která se mj. účastní v procesu EIA. Pokud se tyto obavy nepodaří rozptýlit, přijme Česká republika taková legislativní opatření, aby byl tento domnělý problém včas odstraněn a nebylo ohroženo čerpání podpor z fondů EU, které je pro nás prioritou.
Co se týče stavebních úřadů, tak jsme od záměru založit nový nejvyšší stavební úřad upustili a pro tuto chvíli stavební úřady budou fungovat v té struktuře, na kterou jsou občané zvyklí.
Jaké budou formy podpory bytové politiky?
V současné době probíhá realizace programu Podpora bydlení 2013. Letos bylo schváleno 163 žádostí v celkovém finančním objemu 380 mil. Kč. Program Podpora bydlení je schválen i pro roky 2014 a 2015, takže s jeho realizací počítáme i v dalších letech. Dotace jsou poskytovány prostřednictvím čtyř podprogramů.
Co bych ale chtěl zdůraznit, naše ministerstvo poskytuje podporu bydlení při živelní pohromě a v současnosti je vyhlášena výzva k předkládání žádostí v souvislosti s povodněmi, které nás postihly letos v červnu. Jak již jsem uvedl, dotace poskytujeme na náhradní ubytování, na odstranění stavby a příspěvek 30 tisíc na opravu bytu. Ministerstvo pro místní rozvoj finance refunduje obcím a občané si žádají o peníze obec.
Nesmím zapomenout na program Jessica, díky kterému bude Státní fond rozvoje bydlení poskytovat nízkoúročené úvěry na rekonstrukce a modernizace bytových domů. Pro první vlnu je připraveno 609 milionů korun a z této částky je vyčleněno 50 milionů pro města a neziskové organizace na modernizace a rekonstrukce, při kterých vznikne sociální bydlení. Zaměření programu bude podobné jako u programu Nový Panel, bude se tedy jednat o nízkoúročené úvěry na rekonstrukce a modernizace. Otevření tohoto programu plánujeme na konec letošního roku či začátek příštího. A na konec roku ještě plánujeme předložit vládě návrh komplexního řešení sociálního bydlení, na kterém společně s MPSV v současnosti pracujeme.
Schválené projekty
  • 44 430 projektů
  • 694,9 mld. Kč
  • 87,4 % alokace NSRR
  • meziměsíčně nárůst o 3,6 mld. Kč (0,5 %)
Proplacené prostředky příjemcům
  • 456,7 mld. Kč
  • 57,4 % alokace NSRR
  • meziměsíčně nárůst o 9,7 mld. Kč (2,2 %)
Souhrnné žádosti zaúčtované PCO
  • 381,2 mld. Kč
  • 47,9 % alokace NSRR
  • meziměsíčně nárůst o 24,2 mld. Kč (6,8 %)
Certifikované výdaje
  • 257,7 mld. Kč
  • 34,7 % alokace NSRR
  • meziměsíčně nárůst o 14,1 mld. Kč (5,4 %)
TOPlist
TOPlist