Čerpání prostředků není uspokojivé
(Rozhovor s ministrem pro místní rozvoj Františkem Luklem)
Datum: 15. 10. 2013,
zdroj: OF 4/2013,
rubrika: Ostatní
Vláda Jiřího Rusnoka nedostala důvěru Poslanecké sněmovny, vládne
v demisi, ale přesto musí řešit řadu důležitých záležitostí. Vedle
zajištění průběhu předčasných voleb je to především příprava státního
rozpočtu na rok 2014, příprava nového programovacího období 2014–2020 a běžný
chod jednotlivých resortů. Na aktuální otázky, které se dotýkají místního
rozvoje jsme se zeptali ministra Mgr. Františka Lukla, MPA.
- Nakolik se připravovaný návrh rozpočtu pro příští rok dotkne oblastí
v působnosti MMR?
- V současné chvíli nic není definitivní. Na jednání vlády jsem požádal
o navýšení rozpočtu o 265 mil. Kč. Z toho by
200 mil. Kč by mělo směřovat na podporu bydlení. Především máme
připraveny dotační tituly na regeneraci panelových sídlišť, kde žije třetina
obyvatel ČR – jde o dotační titul Nový panel. Patří sem i tzv.
povodňové dotace a další programy regionálního rozvoje. Zároveň chceme navýšit
dotace v programu Bezbariérové obce, na který chceme nově alokovat
15 milionů korun. Cílem je, aby byly obecní úřady dobře přístupné zdravotně
postiženým lidem.
- Jak se to projeví programech podpory obcí?
- V sobotu jsem na slavnostním vyhlášení Vesnice roku 2013 v Luhačovicích
informoval o programu podpory rozvoje a obnovy venkova, kde je hned několik
zásadních novinek. Především navrhujeme zvýšit rozpočet na příští rok
na tento program na 115 mil. Kč, přestože minulá vláda chtěla tuto podporu
snížit na 65 mil. Kč. Jde o drobné akce do 400 tis. Kč a
vedle dotací vítězům soutěže Vesnice roku či peněz pro zapojení dětí a
mládeže do komunitního života v obci jsem rozhodl, že budeme opět podporovat
také obnovu a opravy drobných sakrálních staveb ve správě obcí
(hřbitovních zdí, boží muka atd.). Podle zájmu si obce tuto formu podpory
zaslouží.
- Jaký je zájem o povodňové programy?
- Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo 17. června po ničivých povodních
výzvy k podávání žádostí o dotace v rámci programu Podpora
bydlení při živelní pohromě. Vládou schválený program se skládá z dvou
podprogramů podle typu vyhlášeného povodňového nebezpečí. Každý podprogram
obsahuje tři dotační tituly. První se týká náhradního ubytování, druhý
odstranění stavby a třetí je příspěvek na opravu bytu. Do této chvíle jsme
přijali 988 žádostí za 31,2 mil. korun a již jsme proplatili
22,9 milionů korun. V srpnu jsme také vyhlásili program obnovy obecního a
krajského majetku, kde dotace dosahují 85 % celkových nákladů. V rámci
Strategie obnovy území budou vyhlášeny programy na podporu výstavby obecních
nájemních bytů a finanční pomoc v oblasti bydlení fyzickým osobám.
- Jaké je čerpání prostředků z evropských fondů a jaké kroky dělá
ministerstvo v této záležitosti?
- Čerpání prostředků není uspokojivé (viz tabulka). Naše ministerstvo u řady
programů zavedlo krizové řízení. Tato agenda je také pravidelným bodem jednání
Porady ekonomických ministrů. Rozhodli jsme se apelovat na všechny aktéry a sledovat
naplňování akčního plánu zlepšení veřejně. Ministerstvo tak bude každý
měsíc zveřejňovat stav čerpání pro všechny operační programy.
- Dalšími opatřeními je převzetí části delegovaných činností
z ministerstva vnitra a kultury zpět na MMR. Rozumné se jeví také uplatnění
vnějších a vnitřních realokací v rámci operačních programů Životní
prostředí či Technická pomoc. Těmito kroky se již dnes podařilo zachránit více
než 7,5 mld. Kč. Při jednání s Evropskou komisí je cílem
České republiky vyjednat výjimku z pravidla n+2, neboli zajistit, aby mohly být
EU fondy, které má ČR přiděleny na jednotlivé roky do 2013, proinvestovány
postupně až do roku 2015. Při jednání počátkem září s komisařem Johannesem
Hahnem jsem požádal o rozšíření Operačního programu Doprava
v souvislosti s povodněmi o možnost financování oprav místních
komunikací.
- Do působnosti resortu patří také veřejné zakázky. Jak se díváte na platný
zákon o veřejných zakázkách?
- Jako starosta města Kyjova mám k zákonu o veřejných zakázkách několik
výhrad. Prosazení technické novely však rozpuštěním poslanecké sněmovny spadlo
pod stůl. Proto mohu dát jen svůj pohled na věc, který zatím není vtělen do
legislativní normy. Jednou ze změn, a to velmi zásadní, je možnost při
opakovaném zadávacím řízení uzavřít smlouvu s jediným přihlášeným
uchazečem. Navíc ani vyhlašovatele nebudeme nutit při opakovaném řízení
zjemňovat parametry.
- Další podstatnou změnou je neměnnost limitů. Nevidím nic prokorupčního
v tom, když limity zůstanou stejné a ani si nemyslím, že by snížení limitů
pomohlo ke zvýšení transparentnosti zadávacích zařízení. A v neposlední
řadě nebudeme počítat s osobou se zvláštní způsobilostí. Asi každý
ze své praxe ví, že když má někdo razítko, tak mu to automaticky nedodává
zkušenosti, znalosti nebo autoritu.
- Ale hlavně platí, že žádná norma nemůže vymýtit korupci. Klíčoví jsou
lidé – pokud budou chtít postupovat nepoctivě, vždy to nějak udělají. Zákon
jim to může maximálně ztížit. Na druhou stranu, nesmí přitom výrazně
zkomplikovat práci těch, kteří jsou poctiví a chtějí pro svou obec to nejlepší.
- Byla schválena Strategie regionálního rozvoje, očekáváte některé změny
v přístupu k regionům (například v souvislosti s hrozícími
problémy na Ostravsku)?
- Pro nové programovací období 2014–2020 jsme se zaměřili na lepší zacílení
programů, které lze vyjádřit sloganem „správné projekty do správných
území“. V následujícím období bude uplatněna změna ve způsobu
dotační politiky zejména prostřednictvím připravovaného Integrovaného
regionálního operačního programu (IROP). Zde odkazuji na tzv. Dohodu ze Špindlerova
mlýna o jednotném postupu organizací zastupujících obce a regiony, které se
dohodli, jak bude nastavena územní dimenze a podle toho, jak budou používány
odpovídající nástroje podpory. Tuto dohodu respektujeme.
- Jedním z hlavních úkolů strategie je vymezení tzv. státem
podporovaných regionů, zejména pak hospodářsky problémových regionů. Mezi
ně dlouhodobě patří významná část Moravskoslezského
kraje, zahrnující i Ostravsko. Současně v dokumentu
jsou zakotveny mechanizmy, které umožňují na situace obdobné jako na
Ostravsku přiměřeně reagovat. Strategie regionálního rozvoje mi mimo
jiné ukládá situaci v regionech monitorovat a vyhodnocovat a v případě
výrazné změny sociálních a ekonomických podmínek v některých
z regionů předložit vládě návrh na aktualizaci vymezení státem
podporovaných regionů.
- Pokud se týká Ostravska, tento dokument s ohledem na svoje zaměření nemůže
řešit operativu, spojenou hlavně s aktuální situací
v oblasti zaměstnanosti. To přísluší Ministerstvu práce a sociálních
věcí. V rámci Moravskoslezského kraje je v současné době mezi státem
podporované regiony zařazeno celkem 12 obcí s rozšířenou působností. Do
jaké míry se promítnou současná očekávání negativního hospodářského vývoje
území na toto vymezení, budeme znát na základě vyhodnocení
konkrétních dat o nezaměstnanosti a případně dalších
ukazatelů podle konkrétního vývoje v příštích měsících.
- Kterým směrem se v následujícím období zaměří podpora ministerstva na
úseku cestovního ruchu ?
- V březnu vláda schválila novou koncepci státní politiky cestovního ruchu
v České republice na období 2014 až 2020. Jejím hlavním cílem je zvyšovat
konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní
i regionální úrovni. Prioritami koncepce průřezově prostupují prvky jako
kvalita, znalosti, inovace a udržitelnost, které mají přispět ke zvyšování
konkurenceschopnosti destinací cestovního ruchu v Česku.
- Zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu a nabídky pro návštěvníky ČR by
mělo napomoci financování projektů v novém programovém období 2014+.
Podporovány budou i aktivity sociální turistiky a cykloturistiky. Ta bude nově
zaměřena na využívání jednotných přístupů na regionální úrovni, využívání
nových finančních nástrojů jako jsou zvýhodněné úvěry. Přímá dotační
politika totiž v minulosti vedla k deformaci tržního prostředí. Tento
způsob podpory byl kritizovaný i samotnými podnikateli, a proto jsme se rozhodli
pro změnu.
- Jednou z cest podpory cestovního ruchu bude i podpora jeho rozvoje
prostřednictvím Národního programu podpory cestovního ruchu
s očekávaným prodloužením programu na roky 2014 a 2015. Cílem programu je
podpora ekonomického rozvoje, podpora domácího cestovního ruchu, snížení
sezónnosti spolu se zachováním zaměstnanosti. Program je zaměřen na specifické
cílové skupiny, pro které je účast na cestovním ruchu velmi obtížná, to znamená
pro děti, rodiny s dětmi, mládež, seniory a handicapované. V letech 2010
až 2012 již bylo podpořeno 113 projektů s dotací přes
180 mil. Kč. V roce 2013 bylo navrženo na dotaci 31 projektů
s alokací přes 50 mil. Kč. Výzvu k předkládání žádostí pro
rok 2014 plánujeme na konec listopadu.
- Na podporu především příjezdové turistiky máme specializovanou agenturu
CzechTourism.
- Jaký je Váš názor na úlohu stavebních úřadů, vyhovuje současný stav nebo by
měl vzniknout nová Úřad? Poslední změna stavebního zákona upravila proces EIA,
neovlivní to přípravu projektů podporovaných z evropských fondů?
- Dovolte mi krátký exkurz do celého problému s procesem EIA. Česká republika
má rozvinutý systém územního plánování včetně navazujících povolovacích
řízení, který je upraven stavebním zákonem. A do této situace vstoupila nová
procedura posuzování vlivů na životní prostředí založená směrnicemi EU, která
se svými postupy a cíli ve značné míře překrývá s postupy a cíli územního
plánování a navazujících řízení. Souběh obou procedur vždy vyvolával
značné problémy, například zvyšoval časovou a finanční náročnost
plánovacích a povolovacích postupů a vzhledem k enormní složitosti paralelních
překrývajících se právních úprav také zvyšoval chybovost postupů. Tato situace
byla a je předmětem oprávněné kritiky ze strany občanů, obcí i firem, kteří
nesou důsledky tohoto stavu, a to snižuje i konkurenceschopnost České republiky.
Z těchto důvodů se MMR již opakovaně pokusilo řešit souběh postupů podle
stavebního zákona a postupů podle zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí alespoň částečným procesním sloučením obou oblastí. Poslední
velká novela stavebního zákona umožnila ve vyjmenovaných případech sloučení
pořizování regulačního plánu s posuzováním jeho vlivů na životní
prostředí a sloučení územního řízení s posuzováním vlivů umisťovaného
záměru na životní prostředí (tzv. E.I.A. procedura). Požadavky evropské směrnice
EIA přitom byly samozřejmě v plném rozsahu zohledněny. Protože však české
řešení povolovacích postupů, kde umístění záměru a jeho hlavní parametry jsou
posuzovány v územním řízení, kdežto technické provedení stavby je
povolováno odděleně v následujícím stavebním řízení, je evropským
aktérům většinou cizí. Logicky pak vyvolává opakovaně obavy, že ve stavebním
řízení není záměr dostatečně posouzen z hlediska vlivů na životní
prostředí, případně, že není dostatečně zajištěna účast veřejnosti, která
se mj. účastní v procesu EIA. Pokud se tyto obavy nepodaří rozptýlit, přijme
Česká republika taková legislativní opatření, aby byl tento domnělý problém včas
odstraněn a nebylo ohroženo čerpání podpor z fondů EU, které je pro
nás prioritou.
- Co se týče stavebních úřadů, tak jsme od záměru založit nový nejvyšší
stavební úřad upustili a pro tuto chvíli stavební úřady budou fungovat
v té struktuře, na kterou jsou občané zvyklí.
- Jaké budou formy podpory bytové politiky?
- V současné době probíhá realizace programu Podpora bydlení 2013. Letos bylo
schváleno 163 žádostí v celkovém finančním objemu 380 mil. Kč.
Program Podpora bydlení je schválen i pro roky 2014 a 2015, takže s jeho
realizací počítáme i v dalších letech. Dotace jsou poskytovány
prostřednictvím čtyř podprogramů.
- Co bych ale chtěl zdůraznit, naše ministerstvo poskytuje podporu bydlení při
živelní pohromě a v současnosti je vyhlášena výzva k předkládání
žádostí v souvislosti s povodněmi, které nás postihly letos
v červnu. Jak již jsem uvedl, dotace poskytujeme na náhradní ubytování, na
odstranění stavby a příspěvek 30 tisíc na opravu bytu. Ministerstvo pro
místní rozvoj finance refunduje obcím a občané si žádají o peníze obec.
- Nesmím zapomenout na program Jessica, díky kterému bude Státní fond rozvoje
bydlení poskytovat nízkoúročené úvěry na rekonstrukce a modernizace bytových
domů. Pro první vlnu je připraveno 609 milionů korun a z této částky je
vyčleněno 50 milionů pro města a neziskové organizace na modernizace a
rekonstrukce, při kterých vznikne sociální bydlení. Zaměření programu bude
podobné jako u programu Nový Panel, bude se tedy jednat o nízkoúročené
úvěry na rekonstrukce a modernizace. Otevření tohoto programu plánujeme na konec
letošního roku či začátek příštího. A na konec roku ještě plánujeme
předložit vládě návrh komplexního řešení sociálního bydlení, na kterém
společně s MPSV v současnosti pracujeme.
- Schválené projekty
- 44 430 projektů
- 694,9 mld. Kč
- 87,4 % alokace NSRR
- meziměsíčně nárůst o 3,6 mld. Kč (0,5 %)
- Proplacené prostředky příjemcům
- 456,7 mld. Kč
- 57,4 % alokace NSRR
- meziměsíčně nárůst o 9,7 mld. Kč (2,2 %)
- Souhrnné žádosti zaúčtované PCO
- 381,2 mld. Kč
- 47,9 % alokace NSRR
- meziměsíčně nárůst o 24,2 mld. Kč (6,8 %)
- Certifikované výdaje
- 257,7 mld. Kč
- 34,7 % alokace NSRR
- meziměsíčně nárůst o 14,1 mld. Kč (5,4 %)