Problémy veřejné správy
K aktuálním otázkám veřejné správy a regionálního rozvoje se na tomto místě pravidelně vyjadřuje předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Od prosince loňského roku se stal novým předsedou Výboru poslanec Mgr. Václav Horáček (TOP 09 a Starostové), bývalý starosta Železného Brodu.
Mgr. Václav Horáček, předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny
- Pane předsedo, jak se díváte na diskuzi o reformě veřejné správy?
- V současné době je stále mnoho nevyřešeného a jsem přesvědčen, že v tomto volebním období bude velmi těžké na další změny dosáhnout. Na jednu stranu je to škoda, protože opravdová reforma veřejné správy je potřebná, na druhou stranu je to dobře, protože takový krok je nezbytné důkladně prodiskutovat – ta diskuse sice běží, ale ještě není zdaleka u konce.
- Stále slyším, že by se měla dokončit reforma veřejné správy. Osobně mám pocit, že však dosud žádná reforma nezačala. Měli bychom se pokusit přijít s takovým řešením, které bude komplexní a bude mít širokou podporu. Mnoho činností by se mělo převést z centrální úrovně na regiony – ať již do krajů nebo na města a obce, a spolu s tím by se především mělo měnit také financování – s převodem činností by měly jít potřebné prostředky na jejich realizaci. Druhá zásadní věc se týká snižování administrativní náročnosti, která by měla provázet všechny legislativní změny související s reformními kroky. A za třetí je třeba se postavit všemožným pokusům, jako je vznik ústředních stavebních úřadů, vyčleněných ze současného systému. To je zcela odlišný model, který je sice možný, ale potom jde o úplně jinou koncepci celé veřejné správy.
- Jak se v této souvislosti díváte na přímou volbu starostů?
- Osobně podporuji přímou volbu starostů, ale tady nelze postupovat jako v případě přímé volby presidenta. Chceme-li zavést přímou volbu starostů a primátorů, udělejme zásadní legislativní změny, aby takový starosta měl jiné pravomoci a jeho součinnost s orgány města byla efektivní, třeba i za situace, kdy je zastupitelstvo složeno z jiných politicko-společenských názorových směrů. Jako vzor si v tomto ohledu můžeme vzít například Německo.
- Jaký je váš názor na zákon o úřednících?
- To je žádoucí právní úprava. Současný návrh zákona o státních úřednících ovšem řeší ve skutečnosti jen úředníky ministerské. Dochází k rozdělení úředníků státních orgánů a úředníků územních samosprávných celků – a to nejen tím, že se budou řídit dvěma odlišnými normami, ale také zavádí mezi nimi nerovnost – ministerští úředníci mají více výhod (např. více dovolené). Z titulu své poslanecké funkce jsem zahájil v Liberci širokou diskusi na téma těchto zákonů, které budou pokračovat, mimo jiné také na půdě Parlamentu (semináře, pracovní setkání apod.). Hlavní myšlenky z dosavadních jednání jsou: realizovat jeden zákon pro všechny úředníky, nebo alespoň sjednotit zákony tak, aby si úředníci byli rovní, výrazněji oddělit úředníky od politiků, jasně nastavit kariérní i platový řád.
- Malé obce trápí rušení poboček České pošty. Jaký je váš postoj v této otázce?
- Rušení pošt v malých obcích je chybou, která bude mát výrazný sociálně společenský dopad na fungování venkovských oblastí, které bychom měli podporovat. Česká pošta je státní podnik a stát by měl podpořit její působení na venkově, vždyť je to jeho silný administrativně strategický nástroj. Rozvoj České pošty by měl jít opačným směrem – pošta by měla získávat další možnosti své realizace, které by vedly k lepším ekonomickým výsledkům. Například propojení pošt s bankovními službami je jen prvním krokem. Pošty by v sobě mohly v menších obcích sloučit další služby, které zde obyvatelům nyní chybí, a které by mohly zlepšit jejich ekonomiku.
- Poslední dotaz směřuje k zákonu o registrech smluv
- Zákon o registru smluv je v současné době v parlamentních výborech. Iniciativa tímto směrem je na jednu stranu velmi dobrá, na stranu druhou je nutné důkladně zvážit každý článek nového zákona – především s ohledem na další administrativní zátěž starostů malých obcí, a také s ohledem na jejich technické vybavení. Stačí se podívat na některé obce a jejich internetové stránky. Nemají čas věnovat se jim, stejně jako nemají čas věnovat se například vkládání smluv na internet. Asi by byla dobrá širší diskuse nad tím, zda je nutné požadovat zveřejňování všech smluv. Zvážit možnost zneužití některých ustanovení smlovy a vyvarovat se mnoha žalobám a soudům, které by mohl podobný krok přinést.