Rozdělení evropských zdrojů je pro obce administrativně náročné
Datum: 8. 3. 2013,
zdroj: OF 1/2013,
rubrika: Dotace
K aktuálním otázkám veřejné správy a regionálního rozvoje se na tomto
místě pravidelně vyjadřuje JUDr. Stanislav Polčák, který byl předsedou
Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky. Nyní vykonává ve sněmovně funkci předsedy Ústavně právního
výboru. Přesto se ještě vracíme k důležitým problémům v oblasti
veřejné správy.
- Nedávno jste se v Polsku zúčastnil setkání předsedů poslaneckých výborů
zemí Viszegrádské dohody, rozšířené o účastníky ze Slovinska a Chorvatska.
Které záležitosti byly na pořadu jednání?
- Na programu bylo více věcí, ale za hlavní bych považoval dva okruhy otázek.
Především to byl zájem o společný přístup k problematice financování
projektů podpořených z fondů Evropské unie. Každá země má své představy
jak přistupovat k využití evropských finančních zdrojů a zpravidla se liší
názory tradičních zemí EU a nových států, které do společenství vstoupily
v posledních letech. Také proto je vhodné hledat spojence a prosazovat společné
zájmy ve vzájemné spolupráci. Druhý okruh otázek byl zaměřen na problematiku
e-Governtmentu a jeho uplatňování v praxi jednotlivých zemí.
- Došlo k vzájemné dohodě?
- Pokud jde o financování projektů, které se budou realizovat
v nastávajícím programovacím období, přijali všichni účastníci společné
prohlášení, ve kterém zaujali jednotné stanovisko ve třech směrech. Především se
všichni shodli na tom, že daň z přidané hodnoty (DPH) by měla být
započítávána jako uznatelný náklad při financování projektů v rámci
jednotlivých operačních programů. Druhá záležitost, kde došlo k jednoznačné
shodě účastníků, se týká záměru, aby mimo fondy EU byl vyčleněn objem zdrojů
ve výši 10 miliard EUR na tzv. velké infrastrukturální projekty. Takovéto
vyčlenění všichni zúčastnění jednoznačně odmítli.
- Jaká byla třetí oblast shody účastníků jednání?
- Třetí oblast byla nejožehavější, jedná se o tzv. makroekonomickou
podmíněnost. Zjednodušeně řečeno, při posuzování projektů se hodnotí jejich
přínosy ve vztahu k řadě makroekonomických a jiných indikátorů (pracovní
místa, vliv na životní prostředí atp.). Tento přístup je v zásadě správný,
ale v některých případech může potřebné a nezbytné projekty znevýhodňovat.
Důsledkem by mohlo být, že zaostalejší země neprosadí své projekty a tím pádem
by se dostávaly do ještě většího rozdílu, ať již jde o jakékoliv odvětví.
Shodli jsme se na tom, že tento princip by se měl přehodnotit.
- Jaké byly názory na rozvoj e-Governmentu?
- Účelem e-Governmentu je zlepšit fungování veřejné správy a jejího vztahu
k veřejnosti cestou zvyšování efektivity a poskytováním rychlých, dostupných
a kvalitních informačních služeb. Z tohoto pohledu mají všechny kroky při
rozvoji e-Governmentu podporu všech zemí. U nás se postupně osvědčily všechny
přístupy počínaje elektronickým podpisem, rozšířením elektronických dokumentů a
jejich přístupnosti, zavedením Czech-POINTu, datových schránek a základních
registrů. V rámci uskupení V-4 všichni uznávají, Česká republika patří ke
špičce v pokud jde o uplatňování e-Governmentu.
- Vraťme se k přípravě nového programovacího období. Jaká je
v současné době situace v rámci ČR?
- Jak je známo vláda schválila podstatné omezení operačních programů a pro
územní orgány bude důležitý Integrovaný regionální operační program, který se
bude týkat zejména sedmi regionů NUTS II a případně i částečně Prahy.
V současné době se pracuje na vymezení prioritních os – zvažuje se
podpora dopravní obslužnosti, rozvoj cestovního ruchu a kulturní dědictví, dále
podpora energetické účinnosti v obcích, sociální a zdravotnická
infrastruktura, rozvoj vzdělávací infrastruktury, podpora integrovaného rozvoje a
posílení institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy.
První fáze rozpracování IROP by měla být dokončena v květnu, kdy má
Ministerstvo pro místní rozvoj předložit vládě informaci o stavu přípravy
programů. V současném období by se přípravné práce resortu měly co nejvíce
opírat o součinnost s územními orgány obcí, měst a krajů.
- Poslední otázka se týká aktuální legislativy – co se projednává
v Poslanecké sněmovně ve vztahu k obcím?
- Novela zákona o obecní policii řeší v zásadě posílení pravomocí
obecní policie. V současné době bylo projednávání přerušeno, neboť je
třeba ujasnit rozsah nových pravomocí svěřených strážníkům. V podstatě by
však obec měla mít potřebné nástroje k zachování bezpečnosti a veřejného
pořádku. Zpravodajem k tomuto bodu je nový předseda Výboru pro veřejnou správu
a regionální rozvoj Mgr. Václav Horáček, bývalý starosta Železného Brodu.