K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Kraje na prahu nového volebního období

Datum: 7. 3. 2013, zdroj: OF 1/2013, rubrika: Regiony

Podzimní krajské volby jsou za námi a nově zvolená krajská zastupitelstva stojí na prahu nového volebního období. Souhrnné výsledky voleb jsme prezentovali v minulém čísle, v období, kdy probíhala ustavující zasedání. Od té doby uplynulo několik měsíců a v dnešním vydání představíme nové hejtmany i strukturu krajských vlád. Přineseme také základní charakteristiky jednotlivých krajů.

Volební výsledky z hlediska politického zastoupení byly především vítězstvím sociální demokracie, významně posílila KSČM a změnou je v Libereckém kraji vítězství uskupení Starostové pro Liberecký kraj, které spolu se Změnou pro Liberecký kraj vládne na severu Čech. ČSSD má v naprosté většině krajů své hejtmany, pouze v Ústeckém kraji je hejtmanem představitel KSČM (Oldřich Bubeníček) a v již zmíněném Libereckém kraji je hejtmanem Martin Půta (Starostové). Občanská demokratická strana, která na počátku krajského zřízení měla hejtmany téměř ve všech krajích má v Asociaci krajů pouze primátora hlavního města Prahy, kde se však volby nekonaly, neboť Praha je současně obcí a volí se zde současně s volbami do zastupitelstev obcí.

Karty jsou tedy rozdány a kraje stojí na prahu nového volebního období. Současnou situaci v jejich socioekonomickém rozvoji představíme na základě projektu „MasterCard česká centra rozvoje“, který probíhá ve spolupráci MasterCard a Vysoké školy ekonomické již více než pět let. Jedná se o porovnání širokého spektra ukazatelů od vývoje nezaměstnanosti až po míru kriminality v daném regionu. Studie byla publikována těsně před volbami a vychází ze statistických dat 2008–2011.

Středočeský kraj

MVDr. Josef Řihák

Středočeský kraj je největší v ČR, žije zde 1 273 094 obyvatel na rozloze 11 015 km2. Z hlediska územního členění je to 12 okresů a 1145 obcí, které spadají do správních obvodů 26 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 65 zastupitelů, rada kraje je jedenáctičlenná (7 ČSSD, 4 KSČM)

Hejtmanem byl zvolen MVDr. Josef Řihák (ČSSD), senátor a starosta města Příbrami, člen krajského zastupitelstva v letech 2000 až 2007, poslanec PS v letech 2000–2008. Je mu 53 let, rozvedený, dvě děti a dvě vnoučata.

Středočeský kraj má vzhledem ke své velikosti specifické postavení, neboť v podstatě obklopuje hlavní město Prahu a díky této poloze se zde vytvořily velmi těsné ekonomické vztahy. Obyvatelé Středočeského kraje v hlavním městě často pracují, navštěvují školy, využívají kulturních zařízení a dalších služeb. Ekonomika kraje je ovlivněna průmyslovou výrobou, zejména automobilovým průmyslem (automobilky Škoda, TPCA), dále chemickým a potravinářským průmyslem. Ve vazbě na hlavní město se rozvíjí doprava a aktivity s ní spojené, jako jsou logistická centra, sklady. Významnou

součástí ekonomiky kraje je i zemědělská výroba a sehrávají zde stále významnější roli služby. Nicméně v oblasti cestovního ruchu kraj spíše „doplňuje“ nabídku Prahy.

Celkové hodnocení kraje ovlivňuje vývoj na trhu práce. Ve sledovaném období 2008 až 2012 vykázal kraj nejnižší relativní růst průměrných mezd, významný nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných a nárůst míry nezaměstnanosti. Poměrně výrazně se snížil i počet stavebních ohlášení a povolení (11. místo v pořadí krajů). Na druhé straně je třeba příznivě hodnotit snížení počtu trestných činů, pozitivní je i vývoj podílu vysokoškolsky vzdělaných na celkovém počtu zaměstnanců či růst počtu obchodních společností.

Silné stránky kraje tvoří dlouhodobá investiční atraktivnost celého regionu, dále dostatek rozvojových ploch a napojení na hlavní ekonomický pól ČR, tj. hlavní město Praha. Slabé stránky kraje jsou ekonomické rozdíly uvnitř regionu (zaostávající Příbramsko) a negativní projevy suburbanizace v zázemí hlavního města.

Jihočeský kraj

Mgr. Jiří Zimola

V Jihočeském kraji žije 635 907 obyvatel na rozloze 10 056 km2. Z hlediska územního členění je to 7 okresů a 623 obcí, které spadají do správních obvodů 17 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 55 zastupitelů, rada kraje je jedenáctičlenná (8 ČSSD, 3 KSČM).

Hejtmanem byl opět zvolen Mgr. Jiří Zimola (ČSSD), absolvent Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity, původním povoláním učitel (český jazyk, dějepis), od roku 1998 starosta města Nová Bystřice (okres Jindřichův Hradec), hejtmanem od roku 2008. Je mu 43 let, dvě děti.

Jihočeský kraj patří k plošně největším krajům České republiky, ale vyznačuje se nejnižší hustotou zalidnění. Tento kraj si většina obyvatel spojuje s přírodním a kulturním bohatstvím a s tím souvisejícími aktivitami cestovního ruchu a rekreace. Chráněná území, včetně Národního parku Šumava, pokrývají cca 20 % rozlohy. V kraji se nachází velké množství kulturních památek jak národního, tak světového významu (památky UNESCO). Kraj patří k ekonomicky stabilním regionům, je zde rozvinuté zemědělství, tradičním oborem je rybníkářství. Průmyslová výroba se soustřeďuje do významných sídel a jejich okolí, jako jsou České Budějovice, Písek a Tábor. Významný je sektor služeb.

Jihočeský kraj vykazuje, v porovnání s ostatními kraji, relativně příznivé hodnoty v rámci indikátoru

vydaná stavební ohlášení a povolení. Naopak negativně je třeba hodnotit vývoj na trhu práce. Jihočeský kraj vykázal za sledované období druhý nejvyšší nárůst nezaměstnanosti. Významný je také růst podílu uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců, naopak v počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo sice došlo ke zhoršení situace, nicméně v porovnání s ostatními kraji je v tomto ohledu vývoj relativně příznivý. Ve většině ukazatelů socioekonomického rozvoje se kraj umisťuje v druhé polovině pořadí krajů, celkově se umístil na 9. pozici v ČR.

Silné stránky – dlouhodobě stabilní regionální ekonomika bez významných strukturálních problémů, vysoký potenciál cestovního ruchu a vysoká kvalita života obyvatel. Slabé stránky – dopravní napojení na hlavní město republiky.

Plzeňský kraj

Milan Chovanec

V Plzeňském kraji žije 571 497 obyvatel na rozloze 7561 km2. Z hlediska územního členění je to 7 okresů a 501 obcí, které spadají do správních obvodů 15 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 45 zastupitelů, rada kraje je devítičlenná (7 ČSSD, 2 KSČM).

Hejtmanem byl zvolen Milan Chovanec (ČSSD), který byl hejtmanem od roku 2010, před tím působil jako 1. náměstek hejtmanky a členem krajského zastupitelstva je od roku 2002. Je absolventem střední ekonomické školy a Západočeské univerzity, původně pracoval jako bankovní úředník, je ženatý a má 42 let.

Plzeňský kraj patří rozlohou k největším krajům, ale vyznačuje se nízkou hustotou zalidnění. Rozložení obyvatelstva v kraji je značně nerovnoměrné s velkou koncentrací obyvatel v krajském městě Plzni a jejím zázemí. Kraj patří k ekonomicky rozvinutým regionům se silným průmyslem, zejména strojírenským, potravinářským a výrobou elektroniky, který se soustřeďuje v Plzni a okolí. Dobré dopravní napojení a průmyslová tradice ovlivnily přitažlivost tohoto území pro zahraniční investory.

Nejvýznamnějším sídlem v kraji je Plzeň, která se stala centrem nejen průmyslové výroby, ale i služeb, které poskytuje v podstatě obyvatelům celého kraje. Plzeňský kraj patří mezi ekonomicky nejsilnější regiony ČR. Jeho postavení dle indexu socioekonomického vývoje ve sledovaném období 2008 až 2012 v druhé polovině tabulky potvrdilo, že akcelerace ekonomického výkonu je mnohem složitější právě při vyšší ekonomické úrovni. Kraj se z hlediska vývoje umístil v pěti ze 12 ukazatelů v druhé polovině pořadí krajů ČR. Dle počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo se kraj umístil až na předposledním místě. Naopak pozitivně lze hodnotit růst průměrných mezd, v kraji také narůstá obytná plocha bytů.

Silné stránky kraje tvoří dlouhodobá investiční atraktivnost regionu, technicky orientovaná a kvalifikovaná pracovní síla a to vše podtrhuje význam krajského města Plzeň jako růstového centra. Slabé stránky kraje tvoří situace v periferních oblastech a dále rizika plynoucí ze silného propojení regionální a globální ekonomiky.

Karlovarský kraj

PaedDr. Josef Novotný

Karlovarský kraj je co do počtu obyvatel nejmenším krajem. Žije zde 303 519 obyvatel na území o rozloze 3315 km2. Z hlediska územního členění jsou to tři okresy a 132 obcí, které spadají do správních obvodů 7 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 45 členů a devítičlennou radu, ve které má pět míst KSČM, která v kraji vyhrála volby, zbývající čtyři místa včetně hejtmana zaujímá ČSSD.

Hejtmanem byl zvolen opět PaedDr. Josef Novotný, který byl hejtmanem již od roku 2008, působil také jako člen zastupitelstva města Sokolov, nyní je rovněž poslancem Poslanecké sněmovny. Je absolventem matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, působil jako pedagog a ředitel střední školy. Je ženatý, otec dvou synů a je mu 60 let.

Karlovarský kraj je dle počtu obyvatel nejmenším krajem v republice a bývá tradičně spojován s lázeňstvím, neboť na území kraje se nacházejí naše nejvýznamnější lázně, zejména tzv. lázeňský trojúhelník Karlovy Vary–Mariánské Lázně–Františkovy Lázně. Díky lázeňství míří do Karlovarského kraje ve větší míře zahraniční návštěvníci.

Na druhé straně se v kraji těží hnědé uhlí (okres Sokolov), což ovlivňuje přírodu a vzhled krajiny. S ohledem na dlouhodobě nepříznivé ekonomické ukazatele se Karlovarský kraj řadí ke strukturálně postiženým regionům. Karlovarský kraj dosáhl celkově čtvrté místo v socioekonomickém rozvoji, a to zejména díky relativně příznivému vývoji na trhu práce. V Karlovarském kraji byl zaznamenán vůbec nejnižší relativní nárůst počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo a třetí nejnižší relativní nárůst míry nezaměstnanosti. Kraj vykázal také druhý nejnižší pokles stavební aktivity. Krajské město – Karlovy Vary zaznamenaly z krajských měst jako jediné nárůst stavebních povolení a ve městě byl zaznamenán druhý největší nárůst obchodních společností.

Silné stránky kraje tvoří relativně dobrá ekonomická situace krajského města a zejména velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Slabé stránky jsou nízké postavení Karlových Varů jako vzdělávacího centra a dále poměrně špatná dopravní dostupnost celého regionu.

Ústecký kraj

Oldřich Bubeníček

Ústecký kraj patří ke krajům s největší hustotou obyvatelstva. Žije zde 828 595 obyvatel na území o rozloze 5334 km2. Z hlediska územního členění je to 7 okresů a 354 obcí, které spadají do správních obvodů 16 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 55 členů a jedenáctičlennou radu (6 KSČM, 5 ČSSD).

Hejtmanem byl zvolen opět Oldřich Bubeníček (KSČM). Od roku 1990 byl členem zastupitelstva v Bílině (okres Teplice), členem krajského zastupitelstva je od roku 2004 a od voleb 2008 pracoval jako uvolněný předseda Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Je absolventem gymnázia a působil jako novinář, je ženatý, otec tří dětí.

Ústecký kraj leží na severozápadě, je velmi rozmanitý a většina obyvatel si území kraje spojuje zejména s těžbou hnědého uhlí a se sociálními problémy. V současnosti dochází k rekultivaci oblastí po těžbě a k pomalému zlepšování životního prostředí. V ekonomice kraje hrají důležitou roli energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický průmysl. Přestože se na území kraje nacházejí významné přírodní zajímavosti a kulturní památky, negativní image kraje jako důsledek minulosti zatím brzdí rozvoj cestovního ruchu a rekreace.

Pro Ústecký kraj jsou dlouhodobě problémové zejména údaje vztahující se k trhu práce. V rámci sledovaných indikátorů dosáhl kraj hned několika prvenství. Zaznamenal nejnižší pokles počtu stavebních ohlášení a povolení, největší relativní pokles kriminality a nejnižší nárůst vyplacených příspěvků na bydlení. Dále zde byl zjištěn druhý nejnižší nárůst nezaměstnanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti, nárůst počtu uchazečů na volné pracovní místo a druhý nejvyšší nárůst podílu vysokoškoláků na zaměstnaných. Naopak v kraji došlo jen k malému růstu počtu plátců DPH. V kraji také znatelně klesla plocha dostavěných bytů.

Silné stránky kraje tvoří relativně dobré trendy týkající se trhu práce, zvýšení počtu zaměstnaných vysokoškoláků a zvyšující se podnikatelský zájem o region. Slabé stránky tvoří stále dopady ekonomické krize omezující růst regionu, potřeba vnější podpory ekonomického růstu a značné ekonomické rozdíly uvnitř kraje.

Liberecký kraj

Martin Půta

Liberecký kraj patří k nejmenším krajům rozlohou i počtem obyvatelstva. Žije zde 438 132 obyvatel na území o rozloze 3163 km2. Z pohledu územního členění jde o 4 okresy a 215 obcí, které spadají do správních obvodů 10 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 45 členů a devítičlennou radu (5 Starostové pro LK, 4 Změna pro LK). V Libereckém kraji je jediné krajské zastupitelstvo, kde v radě není žádný představitel parlamentních stran (v opozici je ČSSD, KSČM i ODS).

Hejtmanem byl zvolen Martin Půta (SLK). Od roku 2002 byl deset let starostou v Hrádku nad Nisou, členem krajského zastupitelstva je od roku 2007 a od roku 2011 je předsedou Euroregionu Nisa. Je absolventem gymnázia a dokončuje magisterské studium na Metropolitní univerzitě v Praze. Je ženatý, otec dvou dcer.

Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter, v minulosti spojovaný zejména s textilním průmyslem, výrobou skla a bižuterie, v současnosti dominuje automobilový průmysl a aktivity s ním spojené. Kraj je převážně hornatý s vysokou mírou zalesnění a s tím souvisejícím nejnižším podílem zemědělství v ČR. Chráněná území pokrývají téměř třetinu rozlohy kraje. Kraj má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu díky přírodním podmínkám, zejména v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. Srovnávací tabulky naznačují pokles ekonomické aktivity v kraji. Došlo zde k nejvyššímu relativnímu poklesu plátců DPH i počtu obchodních společností. Naopak v kraji došlo k nejvyššímu relativnímu nárůstu podílu vysokoškoláků na zaměstnaných (o 69 %). V kraji došlo k poklesu kriminality jak celkové, tak závažné. Byl zde zaznamenán také nejvyšší nárůst plochy nových bytů. Krajské město si ve srovnání s ostatními krajskými městy udrželo poměrně vysoký počet povolení a ohlášení staveb vzhledem k roku 2008.

Silné stránky kraje tvoří posilování znalostní ekonomiky regionu, blízkost růstových center (Mladá Boleslav, Praha) a posilování role Liberce jako univerzitního města. Slabé stránky jsou dány velkou závislostí na automobilovém průmyslu, což představuje riziko dalšího rozvoje a dále sem patří poměrně neuspokojivá situace na trhu práce.

Královéhradecký kraj

Bc. Lubomír Franc

Královéhradecký kraj patří rozlohou i počtem obyvatel k průměrným krajům. Žije zde 554 050 obyvatel na území o rozloze 4759 km2. Z pohledu územního členění jde o 5 okresů a 448 obcí, které spadají do správních obvodů 15 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 45 členů a devítičlennou radu (6 ČSSD, 3 KSČM).

Hejtmanem byl opět zvolen Bc. Lubomír Franc (ČSSD). Hejtmanem je od roku 2008, působil od roku 1998 v zastupitelstvu města Broumova (okres Náchod), z toho dva roky jako místostarosta, v senátních volbách 2012 byl zvolen senátorem. Je absolventem Střední průmyslové školy chemické, bakalářské studium absolvoval na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Je ženatý, otec dvou dcer.

Přírodní podmínky na území kraje jsou velmi rozmanité od horských oblastí (Krkonoše, Orlické hory) až po nížiny (Polabí). V ekonomice kraje jsou zastoupeny jak průmyslové, tak zemědělské aktivity. Významnou roli sehrává cestovní ruch a celý sektor služeb. Jednoznačným centrem kraje je Hradec Králové, dlouhodobě velmi dobře hodnocený z hlediska podmínek pro život obyvatel. Královéhradecký kraj se vyznačuje poměrně příznivými hodnotami ukazatelů trhu práce a kriminality, přičemž v ukazatelích kriminality hodnoty mezi roky 2008 a 2012 klesají. V kraji byl druhý největší růst mezd mezi roky 2008 a 2012, ale došlo k nárůstu nezaměstnanosti a snížil se i počet subjektů registrovaných k DPH. Růst podílu vysokoškolsky vzdělané pracovní síly i počtu obchodních společností byl oproti jiným krajům pomalejší (12. místo v pořadí krajů). Nejrychleji rostl podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci (14. místo) a také hodnota vyplaceného příspěvku na bydlení (13. místo). To značně ovlivnilo celkové hodnocení kraje. Krajské město se při porovnávání krajských měst ve vývoji umístilo na posledním místě, což ale potvrzuje, že ekonomicky silná města při dosahování akcelerace zaostávají.

Silné stránky kraje tvoří především stabilita regionální ekonomiky. Vysoká kvalita života obyvatel kraje a propojenost s hlavním městem republiky. Slabou stránkou je chybějící dopravní infrastruktura.

Pardubický kraj

JUDr. Martin Netolický, PhD.

Pardubický kraj patří rovněž mezi kraje, které se rozlohou i počtem obyvatel řadí k průměrným krajům. Žije zde 516 260 obyvatel na území o rozloze 4519 km2. Z pohledu územního členění jde o 4 okresy a 451 obcí, které spadají do správních obvodů 15 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 45 členů a devítičlennou radu (5 ČSSD, 3 Koalice pro PK, 1 SPOZ).

Hejtmanem byl zvolen JUDr. Martin Netolický, PhD. Nejmladší hejtman má 30 let, vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, posléze zde absolvoval i doktorské studium. V roce 2006 se stal zastupitelem České Třebové. Od roku 2008 je členem Zastupitelstva Pardubického kraje. V roce 2011 byl pověřen funkcí radního pro zdravotnictví. Na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se několik let věnoval pedagogické činnosti. Je svobodný.

V Pardubickém kraji jsou zastoupeny jak zemědělské, tak i průmyslové aktivity, tradiční a velmi silné jsou zejména chemický a elektrotechnický průmysl. Specifikem Pardubického kraje je výrazná zaměstnanost v sektoru dopravy. Součástí Pardubického kraje je také Králicko, které je zařazeno mezi strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony vymezované vládou ČR. Pardubický kraj nezaznamenal u žádného ze sledovaných ukazatelů socioekonomického vývoje v letech 2008 až 2012 ani nejlepší ani nejhorší hodnoty. Kraj vykazuje relativně příznivé hodnoty na trhu práce. Naopak v kraji klesl počet plátců DPH. V kontextu ekonomického vývoje lze hodnotit příznivě situaci na trhu práce v krajském městě Pardubice. Míra nezaměstnanosti na konci sledovaného období dosahovala 6,3 procenta.

Silné stránky v kraji tvoří vysoký podíl znalostní ekonomiky navazující na tradiční odvětví (zejména elektrotechnický průmysl), dále relativně příznivá situace na trhu práce a dobrá dopravní dostupnost regionu.

Slabé stránky jsou negativní dopady zpomalení ekonomického růstu ve světě a přetrvávající ekonomické zaostávání periferních částí kraje.

Kraj Vysočina

MUDr. Jiří Běhounek

Kraj Vysočina patří rozlohou mezi největší kraje, ale vyznačuje se nízkou hustotou zalidnění. Žije zde 511 972 obyvatel na území o rozloze 6796 km2. Z pohledu územního členění jde o 5 okresů a 704 obcí, což je po Středočeském kraji nejvyšší počet. V kraji je 15 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 45 členů a devítičlennou radu (všichni ČSSD), v kraji je tedy menšinová vláda ČSSD s podporou KSČM.

Hejtmanem byl zvolen opět MUDr. Jiří Běhounek, který je hejtmanem od roku 2008. Působil od roku 1998 v zastupitelstvu města Pelhřimov, členem krajského zastupitelstva je od roku 2004. Povoláním je ortopéd, do roku 2008 byl primářem ortopedického oddělení v nemocnici v Pelhřimově. Je místopředsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, má 60 let, je ženatý, dvě děti.

Sídelní struktura kraje je poměrně rozdrobená, což ovlivňuje jeho celkový rozvoj. Část kraje je dobře dopravně dostupná (dálnice D1) a tím atraktivní pro investory. V ekonomice kraje je zastoupen průmysl strojírenský a kovodělný, textilní, dřevozpracující a potravinářský. I když podmínky pro zemědělství nejsou ideální, vyznačuje se Kraj Vysočina relativně vysokým podílem zaměstnaných v zemědělství. Přírodní podmínky a historické a kulturní památky, včetně tří památek zapsaných na seznam UNESCO, jsou dobrým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu jak pro domácí, tak i zahraniční návštěvníky. Kraj Vysočina vykazuje relativně nepříznivé hodnoty podle ukazatelů kriminality. Naopak pozitivně lze hodnotit vývoj mezd. Ostatní ukazatele trhu práce se však ve sledovaném období nevyvíjely příliš příznivě a s tím může souviset také nárůst vyplacených příspěvků na bydlení na 1 obyvatele. Relativně příznivě lze také hodnotit vývoj počtu subjektů registrovaných k DPH.

Silné stránky lze vidět v poloze na rozvojové ose Praha–Brno (dálnice D1) a v dlouhodobé přítomnosti fy Bosch a místních středních firem. Slabé stránky kraje tvoří jeho postavení jako vzdělávacího centra a dále je to dopravní infrastruktura v periferních oblastech kraje.

Jihomoravský kraj

JUDr. Michal Hašek

Jihomoravský kraj je svou rozlohou i počtem obyvatel jedním z největších krajů České republiky. Žije zde 1 164 633 obyvatel na území o celkové rozloze 7195 km2. Z pohledu územního členění jde o 7 okresů a 673 obcí, které spadají do správních obvodů 21 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 65 členů a jedenáctičlennou radu (7 ČSSD, 4 KDU-ČSL).

Hejtmanem byl opět zvolen JUDr. Michal Hašek. Od roku 1998 do roku 2009 byl členem obecního zastupitelstva v rodném Drásově (okres Brno-venkov), kde zastával v letech 2001–2002 funkci starosty. Krajským zastupitelem je od roku 2000. Ve volbách 2002, 2006 i 2010 byl zvolen poslancem a od roku 2006 byl předsedou poslaneckého klubu ČSSD. V minulém i současném volebním období je předsedou Asociace krajů. Je mu 36 let a je otcem dcery.

Přírodní podmínky kraje jsou různorodé, což ovlivňuje zejména zemědělskou výrobu. Jižní část kraje je známá svým vinařstvím a ovocnářstvím. Ekonomika kraje jako celku je relativně výkonná, nicméně Jihomoravský kraj se vyznačuje výraznými vnitřními rozdíly. Na jedné straně krajské město Brno je jedním rozvojových pólů ČR, na druhé straně jižní část kraje (okresy Znojmo, Hodonín a Břeclav) ekonomicky zaostává. Postavení Jihomoravského kraje z hlediska vybraných ukazatelů není jednoznačné. Na jedné straně vykazuje 4. nejnižší nárůst nezaměstnanosti, 3. nejnižší nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných nebo například relativně příznivý vývoj vyplacených příspěvků na bydlení. Na druhé straně v Jihomoravském kraji došlo k nejvyššímu relativnímu nárůstu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Poměrně negativně lze hodnotit vývoj kriminality.

Centrem kraje je druhé největší město ČR, Brno, což je ekonomické, správní, politické, sociální a kulturní centrum nadregionálního významu.

Silné stránky tvoří právě Brno jako ekonomický pól s významným rozvojovým potenciálem, dobrá dopravní dostupnost a dlouhodobá atraktivnost pro investory.

Slabou stránkou je ekonomické zaostávání jižní části kraje.

Olomoucký kraj

Ing. Jiří Rozbořil

Olomoucký kraj lze rozdělit na severní hornatou a jižní rovinatou část. V kraji žije 638 848 obyvatel na území o celkové rozloze 5267 km2. Z pohledu územního členění je to 5 okresů a 399 obcí, které spadají do správních obvodů 13 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 55 členů a jedenáctičlennou radu (10 ČSSD, 1 KSČM).

Hejtmanem byl zvolen Ing. Jiří Rozbořil (ČSSD). Je mu 50 let, absolvoval Vysokou školu báňskou v Ostravě, fakultu strojní a ektrotechnickou. Působil jako vedoucí výroby v Moravských železárnách Olomouc, pracoval jako ředitel obchodních domů Kaufland ČR a jako provozní náměstek ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Od roku 2006 je zastupitelem města Olomouce, je ženatý a má tři děti.

Přírodní podmínky a historické události ovlivnily v kraji jak rozmístění obyvatelstva, tak i rozvoj ekonomických aktivit. Zejména severní část kraje se dlouhodobě řadí k oblastem s ekonomickými a sociálními problémy, což má výrazné dopady na celkovou ekonomickou výkonnost kraje. Tradičními průmyslovými odvětvími v Olomouckém kraji jsou průmysl potravinářský, dále textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení. Díky přírodním podmínkám zejména v severní části a historickým a kulturním památkám má kraj dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnějším sídlem a socioekonomickým centrem kraje je Olomouc. V kraji došlo k významnému nárůstu míry nezaměstnanosti (z 5,6 na 10 procent), kraj vykázal vůbec nejvyšší relativní nárůst průměrné mzdy (o více než 10 %). Příznivý je také růst vysokoškoláků na celkovém počtu zaměstnanců. Obdobně jako ostatní kraje vykazuje Olomoucký kraj pokles stavební aktivity.

Silné stránky tvoří dopravní dostupnost centrální části kraje, růst mzdové úrovně a růst podílu vysokoškolsky vzdělaných na celkovém počtu zaměstnanců.

Slabé stránky jsou dlouhodobě malá investiční atraktivnost regionu zejména pro zahraniční investory a ekonomické zaostávání periferních částí (zejména okres Jeseník).

Zlínský kraj

MVDr. Stanislav Mišák

Zlínský kraj patří rozlohou k nejmenším krajům v ČR s nadprůměrnou hustotou zalidnění. Žije zde 589 596 obyvatel na území o rozloze 3963 km2. Z pohledu územního členění jsou to 4 okresy a 305 obcí, které spadají do správních obvodů 13 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 45 členů a devítičlennou radu (5 ČSSD, 2 KSČM, 2 SPOZ).

Hejtmanem byl opět zvolen MVDr. Stanislav Mišák. Pracoval jako veterinární lékař a po roce 1989 se stal členem zastupitelstva v Otrokovicích, kde byl v roce 1994 byl zvolen starostou Otrokovic a v této funkci působil po tři volební období. Od roku 2000 je členem krajského zastupitelstva, od roku 2008 hejtmanem. Je mu 50 let, ženatý, má dvě děti a tři vnuky.

Území kraje má členitý charakter, převažuje hornatý reliéf, podél řeky Moravy nížinný, vhodný pro zemědělskou výrobu. Více než 30 % území kraje je ekologicky chráněno. Tradičními odvětvími jsou ve Zlínském kraji průmysl kovodělný, obuvnický, gumárenský, dřevozpracující, elektrotechnický a textilní. Správním a socioekonomickým centrem kraje je Zlín, velmi často spojovaný se jménem Tomáše Bati, rozsáhlá výroba obuvi je však již minulostí.

Hodnocení Zlínského kraje podle vybraných ukazatelů studie MasterCard česká centra rozvoje 2012 odsunulo kraj až na poslední pozici. Pouze dle třech ukazatelů se Zlínský kraj umístil v první polovině pořadí krajů. Jedná se o ukazatele vývoje počtu trestných činů na 1 tisíc obyvatel, podílu uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci a vyplacených příspěvků na bydlení na jednoho obyvatele. Zlínský kraj vykázal nejnižší nárůst podílu vysokoškolsky vzdělané pracovní síly, ve třech ukazatelích se umístil jako 13. I když má kraj nejnižší počet násilných a mravnostních trestných činů na tisíc obyvatel v ČR, nárůst hodnot tohoto ukazatele jej odsunul až na 13. místo mezi kraji ČR.

Silné stránky jsou dostupnost rozvojových ploch a dopravní dostupnost západní části kraje.

Slabou stránkou je nedobudovaná dálniční síť a špatná dostupnost východní části kraje.

Moravskoslezský kraj

Miroslav Novák

Moravskoslezský kraj je velký, lidnatý a geograficky velice rozmanitý region. Žije zde 1 232 626 obyvatel na území o rozloze 5427 km2. Z hlediska územního členění je to 6 okresů a 300 obcí, které spadají do správních obvodů 22 obcí s rozšířenou působností. Krajské zastupitelstvo má 65 členů a jedenáctičlennou radu (7 ČSSD, 4 KSČM).

Hejtmanem byl zvolen Miroslav Novák (ČSSD). Je absolventem Střední průmyslové školy, pracoval ve společnosti Stavoprojekt, a. s., a na finančním úřadu. V roce 1994 byl zvolen členem zastupitelstva městského obvodu Ostrava-Poruba, kde byl od roku 2002 starostou. Od roku 2004 je členem krajského zastupitelstva a od roku 2008 zastával funkci 1. náměstka pro dopravu a životního prostředí. Je mu 40 let, ženatý, tři děti.

V povědomí obyvatel ČR zůstává kraj spojen s průmyslovou výrobou, s těžbou černého uhlí a výrobou železa. Tato průmyslová činnost, která má i v současnosti negativní dopady na životní prostředí, je typická pro východní část kraje. Moravskoslezský kraj patří k nejdůležitějším průmyslovým oblastem nejen v ČR, ale i ve střední Evropě. Přestože kraj má pověst průmyslového regionu, nabízí svým návštěvníkům nejen chráněná území a přírodní zajímavosti, ale také historické, kulturní a technické památky.

Moravskoslezský kraj zaznamenal při hodnocení vůbec nejnižší relativní nárůst míry nezaměstnanosti a podílu dlouhodobé nezaměstnanosti, druhý nejvyšší nárůst počtu plátců DPH i obchodních společností. Naopak negativem je růst kriminality a pokles stavební aktivity. Krajské město Ostrava dle žádného ze sledovaných indikátorů průzkumu neskončilo v druhé polovině. Naopak vykazuje nejnižší relativní nárůst míry nezaměstnanosti a podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Také indikátory podnikatelské aktivity (vývoj počtu plátců DPH a obchodních společností) jsou příznivé.

Silné stránky tvoří rozvojové projekty krajského města, posilování Ostravy jako vzdělávacího a vědeckého centra a nárůst podnikatelské aktivity.

Slabé stránky tvoří vnitřní rozdíly (Ostrava–Bruntálsko) a neuspokojivá situace na trhu práce.

TOPlist
TOPlist