Poslední den v roce 2012 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 501/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen zákon-RP), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2013. Završila se tak téměř rok trvající legislativní pouť, která s výjimkou prezidentského veta obsáhla snad všechny zákruty českého zákonodárného procesu.
Účelem tohoto příspěvku je stručné shrnutí hlavních bodů této právní úpravy z pohledu měst a obcí a zhodnocení dosavadních poznatků při jeho praktické aplikaci.
Ministerstvo financí (předkladatel návrhu) deklarovalo, že hlavním cílem navržených změn je implementovat Integrovaný informační systém státní pokladny a tím získat účinný a centralizovaný nástroj pro řízení veřejných financí a komplexní, přesné a včasné výkaznictví za celý veřejný sektor v souladu s mezinárodními standardy. Díky tomu má Ministerstvo financí mít v reálném čase přehled o disponibilních zdrojích v jednotlivých měnách a bude tak moci provádět sladění prováděných platebních operací s dostupnou likviditou a krátkodobě zhodnocovat veškeré dostupné prostředky. To přispěje ke snižování úrokových výdajů na financování státního dluhu. V souvislosti s projektem státní pokladny ministerstvo navrhlo a následně i prosadilo zahrnutí dalších účtů do peněžních prostředků státní pokladny, což má podle názoru ministerstva vést k rozpočtovým úsporám při financování a správě finančního majetku státu.
Jedním z klíčových nástrojů vybudování systému státní pokladny je stanovení okruhu subjektů, kterým se ukládá povinnost zřídit si účty u České národní banky (ČNB), které budou podřízeny státní pokladně. Tyto subjekty se dělí do dvou základních skupin.
První skupina je tvořena tzv. povinně povinnými subjekty (např. státní fondy, organizační složky státu – typicky ministerstva, ale také centrálně zřízené příspěvkové organizace, byť u nich zákon-RP stanoví pětiletou odkladnou lhůtu). Tyto subjekty jsou povinny ve lhůtě stanovené zákonem-RP zrušit všechny své účty u ostatních bank a převést peněžní prostředky na těchto účtech na své nově zřízené účty u ČNB, přičemž nadále nebudou oprávněny (s nepatrnými výjimkami pro organizační složky státu) zřizovat a používat účty u komerčních bank. Pro tyto subjekty se tedy ČNB stane domovskou bankou.
Druhá skupina je tvořena tzv. povinně nepovinnými subjekty (zejména obce, města a kraje, ale také veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce), kterým také vzniká povinnost zřídit si účty u ČNB podřízené státní pokladně, ale na rozdíl od předchozí skupiny jsou oprávněny ponechat si dosavadní bankovní účty u ostatních bank (a zřizovat si další podle svého uvážení), a peněžní prostředky z účtu u ČNB mohou volně převádět na své ostatní bankovní účty.
Pro města a obce má tedy nabytí účinnosti zákona-RP tyto základní dopady:
Lze tedy očekávat, že municipality budou převádět peněžní prostředky z účtů podřízených státní pokladně na své účty u ostatních bank, což je rozumné a racionální zejména s ohledem existující i budoucí financování municipalit prostřednictvím bankovních úvěrů a dalších produktů. ČNB je oprávněna poskytovat municipalitám ve vztahu k jejich účtům podřízeným státní pokladně pouze jedinou platební službu, a sice hladkou platbu z pokynu plátce (majitele účtu) – žádnou jinou platební službu poskytovat nesmí.
Jinak řečeno, municipalita si může vybrat, zda účet u ČNB bude používat pouze jako „převodní“, tj. peněžní prostředky z něj bude převádět na své účty u komerčních bank, nebo jako účet „běžný“, tedy pro účely jiných převodů (proplácení faktur). K tomuto omezení sáhl Parlament na základě argumentů mj. obsažených v usnesení Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, který konstatoval, že provádění komerčního bankovnictví, v rozsahu původně navrhovaném zákonem-RP, by mohlo znamenat narušení nezávislosti ČNB (jako orgánu dohledu nad finančním trhem) a doporučil roli ČNB transformovat ve vztahu k tzv. povinně nepovinným subjektům pouze do podoby platební agentury.
Pro úplnost je třeba ještě uvést, že zákon-RP přináší i změny v oblasti pravidel čerpání prostředků při projektovém financování, které by měly obcím významně usnadnit čerpání prostředků v rámci projektového financování na opravy a údržbu hmotného majetku.
Banky momentálně v komunikaci se svými klienty z řad měst a obcí zjišťují a analyzují praktické dopady a výkladové nejasnosti při aplikaci zákona. V této věci hodlá Česká bankovní asociace v nejbližší době vyvolat jednání se zástupci Ministerstva financí a ČNB za účelem vyjasnění sporných a problémových okruhů a otázek.
je možno říci, že aplikace nových pravidel státní pokladny bude pro města a obce znamenat jistou administrativní a časovou zátěž, která ale není nezvládnutelná a projeví se prakticky pouze ve fázi zřizování účtů u ČNB. Vzhledem k tomu, že původní ambice Ministerstva financí ohledně státní pokladny byla i ve vztahu k municipalitám poněkud větší, než jak nakonec vyplývá ze zákona-RP, je třeba neustále monitorovat a pečlivě analyzovat legislativní návrhy z dílny Ministerstva financí, abychom tak včas zachytili případné snahy o rozsáhlejší zásahy do finanční či majetkové autonomie měst a obcí.
Mgr. Filip Hanzlík, Mgr. Jan Matoušek, Česká bankovní asociace
© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.