Pojďme si zabojovat s korupcí
Před každými volbami se zvyšuje, alespoň slovně, úsilí o potírání korupce. Před letošním hlasováním do krajských zastupitelstev se objevil návrh na zveřejňování informací o prostředcích z krajských rozpočtů. Ne, že by přehledy měly zůstat skryty, naopak mělo by se zveřejňovat všechno, všude a vždy. Je však otázkou, kdo bude mít opravdu zájem, náladu, čas a schopnost pročítat všechny dokumenty – a proč?
„Korupce při poskytování dotací a jiných transferů se podstatně sníží, jestliže rozhodování o něm bude pod veřejnou kontrolou,“ uvádí se v důvodové zprávě k novele zákona o rozpočtových pravidlech státu, která je účinná od letošního srpna. Poskytovatelé dotací ze státního rozpočtu musí nyní zveřejňovat dokumenty a údaje bez jakékoli úpravy, aby veřejnost měla přístup ke zcela stejným informacím jako pracovníci poskytovatelů dotací a návratných finančních výpomocí, kteří o jejich poskytnutí rozhodují,… „protože jinak veřejnost správnost jejich rozhodnutí posoudit nemůže.“ Již při projednávání novely vláda slibovala, že stejná pravidla budou zavedena také pro obce.
Zveřejnění záměru
Podle návrhu, který byl na podzim předložen do připomínkového řízení, by měla obec povinnost zveřejnit informaci o záměru poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na podporu stanoveného účelu na úřední desce. Obsah záměru musí splňovat zákonem stanovené podmínky, mezi nimiž se nachází např. důvod podpory daného záměru. Informace by se musela na úřední desce a na webových stránkách objevit nejpozději 15 dnů před počátkem lhůty pro podání žádosti. Zveřejnění by muselo trvat alespoň 90 dnů.
Pomineme-l nárůst administrativy, nezdá se, že by tato změna příliš komplikovala život obce. Jde vlastně o přechod na grantový program, který umožňuje soutěž více žadatelů. Možná jde o vhodný krok, jak přetrhnout některé dlouholeté vazby, které snad nemusí být nutně vždy korupční, ale spíše jen zažité. Objeví se třeba nová, lepší myšlenka, jak peněz z obecního rozpočtu využít. Nebo také ne. Dodejme, že nezveřejnění informace se stává správním deliktem s rizikem pokuty až do výše 1 mil. Kč.
Veřejnoprávní smlouva na nákup buřtíků?
„Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy.“ Tolik citace ze správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), který obsahuje jednotnou úpravu veřejnoprávních smluv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které je výlučným právem voleného zastupitelstva, se tak dostává do jiného světla.
Kvalitní veřejnoprávní smlouva dosáhne rozsahu několika stran, neboť chybně připravený text by zřejmě snižoval důvěryhodnost veřejné správy. Obce však převážně poskytují dotace velmi malé, např. na organizování dětského dne místním mateřským centrem. Na každou dotaci bez výjimky nyní bude třeba sepsat smlouvu, zveřejnit ji a archivovat, neboť zákon nepočítá se žádným limitem. Náklady na práci se smlouvou tak fakticky mohou převýšit i samotnou hodnotu dotace.
Zásadní problém však představuje myšlenka, že by příjemce dotace měl možnost napadnout některá ustanovení smlouvy o poskytnutí dotace u krajského úřadu, který by se stal odvolacím orgánem. Zastupitelstvo stanoví podmínky dotace, rada, příp. zastupitelstvo odsouhlasí příjemce a příjemce je buď akceptuje a dotaci přijme nebo nikoliv, a pak dotaci nepřijme. Jestliže se předkladatel inspiruje odvolacím postupem u rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně z § 22 odst. 8, pak jde ovšem o jinou situaci, neboť zde příjemce již napadá určité rozhodnutí. Krajský úřad v přenesené působnosti by tak mohl zvrátit rozhodnutí zastupitelstva…
Ještě za 10 let
K posílení kontroly ze strany veřejnosti má dojít především povinnosti zveřejnění informace o poskytnutí dotace (uzavření smlouvy) a rovněž zveřejnění smlouvy samotné… po dobu deseti let! Elektronická úřední deska se tak stane kronikou deseti dětských dnů, plesů hasičů nebo sportovních klání, pokud obec přispěje sebemenší částkou. Desetiletá lhůta se navíc jeví jako nepřiměřená např. v případě, že město udělí „pastelkovné“ sociálně znevýhodněným žákům v 1. třídě, a informace bude zveřejněna na webu města v průběhu celé školní docházky.
Stanovisko vlády k poslanecké iniciativě, která směřovala ke zveřejňování poskytování zdrojů z krajských rozpočtů, se mj. upozorňuje na možné porušení čl. 7 Listiny základních práv Evropské unie. Mohlo by se jednat o nepřiměřený zásah do práva soukromí příjemců dotace. Nezbytně by se součástí žádosti musel stát nezpochybnitelný souhlasu žadatele s jejich zveřejněním.
V případě dotací ze státního rozpočtu vzalo na sebe úlohu centrálního „zveřejňovatele“ Ministerstvo financí. Poskytovatelé dotací mají povinnost dokumenty a údaje předat v elektronické podobě ministerstvu, ale neodpovídají za obsah, do kterého nesmějí nijak zasahovat. Také Ministerstvo financí nebude do dokumentů nijak zasahovat. Od srpna existuje speciální webová stránka, která zatím neobsahuje žádné informace. Současně se jakoby zapomíná fakt, že centrální registr dotací již několik let funguje!
Co bude se CEDRem?
Usnesením vlády č. 584/1997 a následně podle vyhlášky č. 286/2007 Sb., v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., bylo uloženo všem kapitolám státního rozpočtu zavést registr konečných příjemců dotací a předat tyto údaje na Ministerstvo financí – (od 1. ledna 2011 na Generální finanční ředitelství) do centrálního registru v termínu finančního zúčtování se státním rozpočtem.
Pro tyto účely byl vybudován a uveden do rutinního provozu informační systém Centrální registr dotací. IS CEDR III je systém, který umožňuje předávání informací o dotacích, návratných finančních výpomocích a obdobných transferech (dále jen dotace), příjemcích a předpisech od poskytovatelů dotací (resorty) poskytovaných ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie, z finančních mechanismů EHP a z Programu švýcarsko-české spolupráce.
Systém má sloužit pro kontroly prováděné finančními úřady, ale funguje jako uživatelsky příznivý i pro běžného uživatele. Vcelku jednoduchým způsobem lze zjistit, kdo ze sousedů dostal v uplynulých letech od státu nějakou podporu. Ze systému lze získat, kromě plné identifikace příjemce, číslo smlouvy, číslo rozhodnutí, výše uvolněné a čerpané dotace, název, případně obsah dotace. Systém se dle informací uvedených na příslušných webových stránkách nadále rozvíjí.
Hodnocení Generálního finančního ředitelství je následující: „Centrální registr dotací představuje zdroj informací, které slouží pro kontrolu dotací oproti účetním údajům a pro kontroly příjemců dotací prováděné pracovníky finančních úřadů a dále pracovníky, provádějící kontroly dle zákona 320/2001 Sb. … Systém je využíván pro poskytování veřejně přístupných informací prostřednictvím internetu v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.“ Proč se tedy vyvíjí nový systém s novými parametry?
Znamená podpora kontroly ze strany občanů počátek konce finanční kontroly? Jaký bude postup, pokud se veřejná kontrola bude domnívat, že došlo ke korupci (byť trestní zákoník pojem jako takový nezná), když nebude korumpujícím ani korumpovaným. Myšlenka, že každý občan bude moci napadnout rozhodnutí zastupitelstva, tedy stále přetrvává, jen se přesunula do jiného zákona.
Pečlivá, nepříjemná, ale rozumná kontrola dotací je důležitá. Kontrola, která dokáže odhalit skutečný podvod, je nedocenitelná. Všechno ostatní zůstává kontrolou pro kontrolu.