Se zakládáním účtů u ČNB zásadně nesouhlasíme

20. 4. 2012 SMO ČR Reforma veřejné správy

Třeboň – Novela rozpočtových pravidel, kterou má projednávat Poslanecká sněmovna na nejbližší schůzi, rozšiřuje definici peněžních prostředků státní pokladny a stanoví obcím a dalším subjektům povinnost vést účty u České národní banky. Podle Rady Svazu měst a obcí ČR, která zasedala 20. dubna 2012 vTřeboni, bude mít tento návrh negativní dopady nejen na hospodaření dotčených organizací, ale v konečném důsledku i na národní hospodaření jako celek.

Svaz měst a obcí České republiky

Návrh zásadně porušuje ústavní právo na samosprávu obcí, jelikož omezuje jejich přístup k finančním zdrojům plynoucím z rozpočtového určení daní. „Předkladatel chytře počtá s tím, že obce ihned prostředky na své účty nepřevedou, čímž poslouží k zajištění likvidity státního rozpočtu. Obce totiž vzhledem ke způsobu sdílení nikdy nevědí, kolik peněz jim na účet přijde, takže nemohou volit formu trvalého příkazu,“ vysvětluje předseda Svazu Dan Jiránek. S převody na účty u komerčních bank pak souvisejí další dodatečné náklady.

Českou národní banku novela posouvá do role banky komerční, což ústřední bance státu dle starostů rozhodně nepřísluší. „Novela předpokládá, že ČNB zřídí několika tisícům nových subjektů účty a bude jim poskytovat bankovní služby. Pak je ale otázkou, zda nezahájit debatu o rovnosti podmínek při podnikání na finančním trhu z hlediska závazných pravidel hospodářské soutěže,“ zamýšlí se výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech. Posílení role ČNB povede k odlivu depozit z bank směrem k centrální bance zhruba ve výši 97 mld. Kč. To logicky vyústí ve zdražení úvěrů jak pro samosprávné celky, tak i pro podnikatele.

Rada Svazu novelu zákona o rozpočtových pravidlech zásadně odmítla. Jelikož ale novela putuje už do Poslanecké sněmovny, nezbývá, než oslovit všechny poslance a přesvědčit je, že návrh rozhodně nepatří mezi opatření, které napomáhá hospodářskému růstu. Může mít naopak mnoho negativních efektů,včetně dopadů na veřejné rozpočty. Ke svazovému stanovisku se připojily i Česká bankovní asociace, Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Zřizování povinných účtů samozřejmě souvisí se samotným systémem rozpočtového určení daní, což diskuse o jeho budoucí podobě posouvá do zcela jiné roviny. Svaz měst a obcí ČR důrazně vyzývá k urychlenému projednání novely tohoto zákona, nejpozději na červnové schůzi Poslanecké sněmovny. Podporuje přitom kompromisní variantu, která jako jediná může být schválena s odhadnutelnými dopady do rozpočtů obcí. Svaz současně usiluje o posílení zdrojů místních samospráv o podíly na zisku státních podniků, které by byly určeny především pro města a obce na dně tzv. U-křivky.

Dalším široce diskutovaným tématem při jednání Rady bylo téma financování regionálního školství. Podle Svazu měst a obcí ČR koncepce, která je ve své podstatě založená pouze na parametru tzv. optimálního počtu žáků ve třídě,přímo ohrožuje samotnou existenci bezplatného základního vzdělávání. „Koncepce ministerstva školství se bezprostředně dotýká zhruba 60 % venkovských škol, přesouvá část jejich financování na obce a rodiče, s čímž nemůžeme v žádném případě souhlasit,“ konstatoval místopředseda Svazu za Komoru statutárních měst Jan Mareš. Svaz proto požaduje, aby návrh byl zásadně přepracován, a to na základě důkladné analýzy dopadů na veřejnost.

K hlavním bodům patřil také návrh ministerstva vnitra na reformu veřejné správy. V dubnu proběhlo první jednání k pracovní verzi koncepce jejího dokončení a podle dostupných informací ministerstvo stále trvá na zrušení pověřených obecních úřadů a odejmutí výkonu některých pravomocí státní správy obcím základního typu. Místopředseda Svazu za Komoru měst František Lukl upřesňuje: „Ministerstvo navrhovalo také upuštění od příspěvku na výkon přenesené státní správy a zavedení tzv. úkonového financování. Jednotlivá ministerstva však nejsou schopna definovat vykonávané agendy, které se mnohdy duplikují. Navíc se ukázalo, že tento způsob financování by byl pro stát výrazně dražší.

Členové Rady upozorňovali také na praktické problémy související s novelou zákona o veřejných zakázkách. Zásadní výhrady vyjádřili k návrhům prováděcích vyhlášek, které de facto vypisování veřejných zakázek paralyzují. „Například navrhovaná splatnost faktur může být vněkterých specifických případech pro obce nepřijatelná,“ říká předseda Svazu Dan Jiránek a vysvětluje: „V takovém časovém úseku není u větších investičních akcí možné provést patřičnou kontrolu fakturovaných částek.“

Aktuálně byl na pořad jednání Rady zařazen bod týkající se prodeje emisních povolenek ke znečišťování. Narozdíl od vlády Svaz měst a obcí ČR jednoznačně podporuje, aby výnos z prodeje emisních povolenek byl minimálně z 50 % využit na úspory energií, a to primárně ve veřejných budovách, zejména pak ve školách a sociálních a zdravotních zařízeních. Svaz je přesvědčen, že vylepšení energetické efektivnosti budov znamená pro českou ekonomiku větší přínos než jejich použití ke snižování deficitu státního rozpočtu. Velká část peněz se totiž státu opět vrátí v daních a dlouhodobě menších nákladech veřejných rozpočtů.

Rada Svazu při svém zasedání projednala i celou řadu dalších otázek týkajících se samosprávy. Věnovala se např. otázce přímé volby starostů, kde zásadně nesouhlasí s rozdělením obcí na ty s přímou volenými starosty a ostatní, dále novele zákona o obcích, novele stavebního zákona, problematice účetnictví, základních registrů atd. Rada Svazu rovněž opakovaně vyzvala starosty, aby oslovovali své poslance a senátory v souvislosti s majetkovým vyrovnáním s církvemi. Přijetí zákona, který zatím prošel prvním čtením, je pro obce aměsta, která jsou omezována ve svém rozvoji, jediným řešením.

Petra Kubařová