Odlišnost hospodaření obcí v jednotlivých krajích České republiky

Ekonomická recese se v roce 2009 odrazila v hospodaření obcí zejména v jejich daňových příjmech, které se meziročně snížily o dramatických 11 %, tedy o téměř 12 mld. Kč. Někteří představitelé obcí totiž při návrhu rozpočtu na rok 2009 vycházeli z údajů uvedených ve státním rozpočtu o očekávaných daňových výnosech, které byly již v době jeho schvalování mnohými považovány v daných ekonomických podmínkách za nedosažitelné. A to se pak odrazilo v jejich rozpočtových výsledcích.

Navzdory relativně velkému poklesu daňových příjmů, se však celkově příjmy všech obecních rozpočtů (bez hlavního města Prahy) snížily o "pouhá" necelá 3 %. Náhradou za celkovou ztrátu daňových příjmů se staly dotace, které se v souhrnu zvýšily téměř o 7 mld. Kč, a tak z více než z poloviny kompenzovaly pokles daňových příjmů. I kapitálové příjmy byly v roce 2009 nižší než v roce 2008, a to o 1,5 mld. Kč, což naznačuje, že obce jako celek se nesnažily doplnit své chybějící příjmy výprodejem majetku.

V rozporu s poklesem příjmů však paradoxně vzrostly výdaje, a to o 9 %, resp. téměř o 17 mld. Kč. Výsledkem byla rekordní výše schodku obecních rozpočtů, který dosáhl 14 mld. Kč a byl nejvyšší v novodobé historii obcí. A to nejen v absolutním vyjádření, nýbrž i jako podíl na celkových příjmech. Tento podíl dosáhl výše 7 %, předtím byly obdobně vysoké hodnoty vykázány v letech 1996 a 2001. Tehdy se schodek rozpočtu podílel na příjmech shodně šesti procenty.

Ve vývoji výdajů potěšil rychlejší růst kapitálových výdajů než běžných. Zatímco běžné výdaje se zvýšily o 4 % (o 5,6 mld. Kč), růst kapitálových výdajů dosáhl 20 %, tj. zvýšení o 11,2 mld. Kč.

Zvýšení schodku hospodaření, tedy rychlejší růst výdajů než příjmů, se odrazilo i v růstu zadlužení. Zvýšení obecního dluhu činilo 14 %, resp. 6,5 mld. Kč. Rostly zejména bankovní úvěry, a to patrně v souvislosti rostoucím objemem projektů financovaných z fondů Evropské unie. Tomu nasvědčuje i velmi rychlý růst kapitálových výdajů a zvýšení jejich podílu na celkových výdajích.

V důsledku rozdílného vývoje jednotlivých příjmových kategorií obecních rozpočtů v roce 2009 (ve srovnání s rokem předchozím) se změnila jejich struktura. Prudce se snížil podíl daňových příjmů, a to z 54 % na 49 %. Opačným vývojem prošly dotace, které se v roce 2009 podílely na celkových příjmech 32 %, zatímco v roce 2008 byl jejich podíl jen 27 %.

Uvedené charakteristicky obecních rozpočtů jako celku se v obcích jednotlivých krajů projevily rozdílně.

Příjmy obcí podle krajů

K poklesu celkových příjmů obecních rozpočtů v roce 2009 došlo u obcí ve všech krajích s výjimkou dvou, a těmi jsou kraj Královéhradecký a Středočeský. I v nich se však příjmy zvýšily jen nepatrně v řádu 0,2 %, resp. 0,1 %. Nejhlubší pokles celkových příjmů vykázaly obce Libereckého kraje (o 10,7 %) a Ústeckého kraje (o 7 %).

Daňové příjmy obcí se snížily ve všech krajích, i když ne vždy stejnou rychlostí. Snížení se pohybovalo v rozmezí od 9 % (u obcí v kraji Vysočina) až do poklesu daňových příjmů o 13,3 % u obcí ve Zlínském kraji.

Avizované zvýšení dotací se meziročně nejvíce projevilo u obcí ve Středočeském (o 23,5 %) a Zlínském (o 22,1 %) kraji. Pouze v jediném kraji – Libereckém – zaznamenaly obce meziroční snížení dotací, i když jen malé (o 1 %). U obcí ve čtyřech krajích byl přírůstek dotací tak velký, že plně kompenzoval propad daňových příjmů. Jedná se o kraj Středočeský, Vysočina, Královéhradecký a Zlínský. V ostatních krajích přírůstek dotací pouze zmírnil dopad poklesu daňových příjmů.

Kapitálové příjmy se za všechny obce v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 snížily téměř o 10 %. Největší snížení vykázaly obce v Libereckém kraji (až na polovinu výše z roku 2008) a v kraji Vysočina (o více než třetinu). Naopak byly tři kraje, ve kterých se kapitálové příjmy zvýšily, a to podstatně v kraji Moravskoslezském (o pětinu) a mnohem méně v kraji Jihomoravském (o 4,5 %) a Olomouckém (o 0,5 %). Na stejné úrovni zůstaly kapitálové příjmy v Královéhradeckém kraji. Meziroční změnu v příjmových položkách rozpočtů obcí v roce 2009 ukazuje graf 1.

Graf 1: Meziroční změna příjmů obcí v roce 2009 (v %)

Pramen: CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Výdaje obcí podle krajů

Jak již bylo uvedeno, výdaje obcí jako celku se v roce 2009 zvýšily o 9 %. Nejvyšší tempo růstu výdajů obcí bylo dosaženo u obcí kraje Karlovarského (o 16 %) a Královéhradeckého (o 14 %). Pouze v jediném kraji, a to v Libereckém, se výdaje meziročně snížily.

Běžné výdaje obcí jako celku se zvýšily méně než výdaje celkové, a to pouze o 4 %. Nejrychleji se běžné výdaje zvýšily v Plzeňském kraji (o 7 %) a v kraji Jihomoravském (o 6 %).

V jednom kraji se běžné výdaje obcí meziročně dokonce snížily, a to ve Zlínském kraji (o 1 %). Přestože se celkové výdaje u obcí v Libereckém kraji snížily, jejich běžné výdaje naopak vzrostly o 4 %. V tomto případě je příčinou poklesu celkových výdajů hluboký propad kapitálových výdajů. V Jihomoravském kraji vykázaly obce téměř shodnou dynamiku běžných i kapitálových výdajů.

Nejvyšší dynamiku kapitálových výdajů zaznamenaly obce v Královéhradeckém a Karlovarském kraji, ve kterých se zvýšily o 44 %, resp. 43 %. K jejich poklesu naopak došlo pouze v Libereckém kraji. Celkový obraz o tom, jak se změnily výdaje v roce 2009 ve srovnání s rokem 2009, nabízí graf 2.

Graf 2: Meziroční změna výdajů obcí v roce 2009 (v %)

Pramen: CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Saldo obecních rozpočtů

Rozpočty obcí, jak bylo uvedeno úvodem, skončily v roce 2009 vysokých schodkem. Ten se objevil u souhrnu obcí ve všech krajích. V předchozích dvou letech bylo přitom saldo rozpočtu ve všech krajích kladné. Nejvyšší schodek (1,7 mld. Kč) měly obce v Ústeckém kraji, nejnižší pak obce v Libereckém kraji a v kraji Vysočina (shodně 0,5 mld. Kč).

I podíl obcí, jejichž rozpočet vykázal v roce 2009 schodek, na jejich celkovém počtu, se v jednotlivých krajích odlišuje. V průměru 51 % obcí vykázalo schodek hospodaření. Ve třech krajích, tj. ve Zlínském, v Karlovarském a v Libereckém to však bylo shodně 61 %. Naopak, nejnižší podíl obcí se schodkovým rozpočtem na celkovém počtu obcí v regionu bylo v Jihočeském kraji (45 %), v kraji Středočeském (48 %) a v kraji Vysočina (49 %). Pro srovnání – v roce 2008 zakončilo rozpočtové hospodaření deficitem pouze 28 % obcí.

Samotná výše schodku ještě plně nevypovídá o hospodaření obcí, protože jejich celkové příjmy (a výdaje) se v jednotlivých krajích liší. Schodek hospodaření jako procento z příjmů v jednotlivých krajích ukazuje graf 3.

Graf 3: Podíl schodku obecních rozpočtů na příjmech v roce 2009 (v %)

Pramen: CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Tento podíl se pohyboval od 4 % v případě obcí kraje Jihomoravského a Středočeského až po velmi vysokou hodnotu (16 %) u obcí v Karlovarském kraji. V tomto kraji však situaci ovlivnil především vysoký deficit v rozpočtu města Karlovy Vary.

V průměru činil schodek v přepočtu na obyvatele 1529 Kč. V Karlovarském kraji však dosáhl 3286 Kč, v Plzeňském kraji pak 2332 Kč. Nejnižší hodnotu rozpočtového deficitu vykázaly obce ve Středočeském kraji, a to pouze 897 Kč, po ní následovaly obce v kraji Vysočina (1001 Kč). Vůbec nejvyšší schodek v přepočtu na obyvatele vykázala v roce 2009 jedna malá obec ve Středočeském kraji (206 tisíc Kč) a v Pardubickém kraji (157 tisíc Kč).

Obecní dluh

Na konci roku 2009 dosáhl obecní dluh 53,9 mld. Kč. Meziročně se zvýšil o 14 %, resp. o 6,5 mld. Kč. Pouze v jednom kraji se obecní dluh snížil. Tímto krajem je Jihomoravský a zásluhu na tom má především snížení dluhu města Brno, které rozhodující měrou ovlivňuje nejen dluh, nýbrž i příjmy a výdaji obcí v kraji. (Snížilo se i zadlužení hlavního města Prahy, které je zdaleka nejvyšší, ovšem Prahou se v tomto textu nezabýváme). V Libereckém kraji se dluh meziročně prakticky nezměnil, a to opět díky jednomu městu – svůj dluh snížilo město Liberce. Tento vývoj byl však kompenzován růstem dluhu ostatních obcí v tomto kraji. Více viz graf 4.

Graf 4: Podíly krajů na přírůstku obecního dluhu v roce 2009 (mld. Kč)

Pramen: CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Nejvyšší dynamiku růstu dluhu vykázal Karlovarský kraj (jak již bylo řečeno, byl to důsledek vysokého zvýšení dluhu města Karlovy Vary), a to o 144 %. I když jeho příspěvek k přírůstku celkového dluhu obcí byl jen lehce nadprůměrný. O 39 % se zvýšil dluh obcí v Plzeňském kraji, o 33 % u obcí v kraji Vysočina. Na téměř polovině přírůstku obecního dluhu v roce 2009 participovaly obce ve třech krajích, a to v Plzeňském, Královéhradeckém a Moravskoslezském (ve všech shodně o 1 mld. Kč).

Nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele vykázaly obce Jihomoravského kraje (9 635 Kč, průměr za všechny činil 5845 Kč), na druhém místě byly obce Libereckého kraje (8167 Kč). Jsou to však zároveň i dva kraje, u nichž se celková výše dluhu meziročně snížila, resp. nezměnila. Na druhém konci pomyslného žebříčku stanuly obce Ústeckého kraje (3415 Kč) následované obcemi v kraji Vysočina. Nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele vykázala obec v Karlovarském kraji (244 tisíc Kč) a ve Středočeském kraji (167 tisíc Kč). Obě mají kolem 200 obyvatel. V dalších šesti obcí překročil dluh na obyvatele částku 100 tisíc Kč.

Zadlužení jednotlivých typů obcí

Jak rychle se zvyšoval dluh u jednotlivých typů obcí, ukazuje uvedená tabulka. Obce jsou rozděleny do tří skupin, a to na venkovské obce, města a statutární města a podle jednotlivých krajů.

Tabulka: Dynamika růstu obecního dluhu v roce 2009

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Podíváme-li se pouze na venkovské obce, pak se na první místo ve výši dluhu na obyvatele dostane kraj Jihočeský (5216 Kč) a na poslední místo kraj Liberecký (2350 Kč).

U měst je pořadí následující – nejvyšší hodnotu vykázala města v kraji Pardubickém (6213 Kč) nejnižší pak v kraji Ústeckém (2295 Kč).

V případě statutárních měst vede Jihomoravský kraj (19 892 Kč) a na opačném konci nalezneme kraj Pardubický (807 Kč).

Průměrná výše dluhu v přepočtu na obyvatele za celou republiku (bez Prahy) je nejnižší u venkovských obcí (3921 Kč), vyšší u měst (4766 Kč) a nejvyšší u statutárních měst (10 270 Kč). Avšak např. v kraji Vysočina měly venkovské obce vyšší dluh v přepočtu na obyvatele (4512 Kč) než města (3887 Kč). Totéž platí o Olomouckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Statutární města vykázala zase nižší dluh na obyvatele než města v kraji Pardubickém, Vysočina, Zlínském a Středočeském.

I když venkovské obce jako celek vykazují relativně malé zadlužení, najdou se výjimky právě v tomto souboru obcí. Např. z dvaceti obcí, které v roce 2009 vykázaly nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele (od 244 000 Kč po 74 000 Kč), jich šest má méně než 100 obyvatel a počet obyvatel v dalších osmi je v rozmezí od 100 do 200. Jedná se tedy o skutečně velmi malé obce.

Závěrem

Hospodaření obcí podle jednotlivých krajů bylo v roce 2009 značně rozdílné. Přestože se meziročně celkové příjmy obcí snížily, ve třech krajích (Středočeském, Královéhradeckém a Moravskoslezském) se prakticky nezměnily, i když z různých příčin. V případě prvních dvou krajů šlo především o rychlý růst dotací, u posledně jmenovaného kraje pak o vysoký přírůstek kapitálových příjmů. Nejvyšší meziroční pokles vykázaly obce Libereckého kraje.

Výdaje se zvýšily u obcí ve všech krajích s výjimkou kraje Libereckého, a to patrně v důsledku razantního snížení příjmů. Nejrychleji (o 16 %) se zvedly výdaje u obcí Karlovarského kraje. Pouze v jednom kraji se snížily běžné výdaje, jejich nejrychlejší růst naopak vykázaly obce Plzeňského kraje.

Rozpočtové hospodaření obcí ve všech krajích skončilo deficitem. Nejvyšší schodek rozpočtu (měřeno jeho podílem na celkových příjmech) nalezneme u obcí Karlovarského kraje.

Zvýšil se dluh obcí ve všech krajích, s výjimkou Jihomoravského. Největšího přírůstku dosáhly obce v Moravskoslezském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji.

Nejvyšší dynamiku obecního dluhu vykázaly obce v Karlovarském kraji. V rámci venkovských obcí se dluh nejrychleji zvýšil v Plzeňském kraji, nejméně pak Jihočeském a Ústeckém kraji. Dluh měst nejrychleji rostl v Ústeckém kraji, snížil se u měst Jihomoravského kraje. V rámci statutárních měst se dluh nejrychleji zvýšil v Karlovarském kraji, v Jihomoravském kraji došlo k poklesu i v této kategorii obcí.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CCB-Czech Credit Bureau, a. s.