K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Monitoring mikroregionů v Ústavu územního rozvoje

Datum: 13. 5. 2009, zdroj: OF 1/2009, rubrika: Regiony

Zdola vznikající mikroregiony (většinou DSO) jsou prostředkem pro společné prosazování zájmů a záměrů venkovských obcí. Iniciují činnost v oblasti řešení místních problémů a jejich cílem je dosažení pozitivních změn ve všech zúčastněných obcích.

Mikroreegiony jsou tedy pozitivním jevem ve venkovském prostoru a jejich vznik napomáhá obcím rovněž k získání finančních prostředků z různých fondů formou společných programů, aktivit a konkrétních projektů. Mnohé z těchto finančních prostředků by samotné obce nebyly schopné získat.

Vznik mikroregionů se postupem doby vyznačuje stále rostoucí tendencí zaměřovat se na komplexní rozvoj svého území a široce pojatou spolupráci zúčastněných obcí. Geografické vymezení nově vznikajících mikroregionů se stále častěji blíží reálným funkčním mikroregionům a má v mnoha případech nodální charakter.

Základním prostředkem rozvoje mikroregionů je strategické plánování. Rozvojová strategie je koncepčním dokumentem, který slouží zejména k identifikaci potřeb daného území, stanovení cílů, opatření a konkrétních aktivit, jejichž realizace by měla vést k rozvoji daného území v oblasti ekonomické, sociální a kulturní, k ochraně životního prostředí při maximálním využití vlastních zdrojů a potenciálu mikroregionu.

Strategický dokument vychází ze znalosti daného území a jeho možností, popisuje klíčové jevy v mikroregionu a napomáhá systematicky řídit a organizovat změny v území. Tento dokument musí být v souladu s rozvojovými dokumenty vyšších územních celků, zejména s dokumenty krajskými.

Tab.: Zapojení obcí do mikroregionů v letech 2003--2008
Rok Počet obcí celkem Obce v mikroregionech Obce mimo mikroregiony Počet mikroregionů
absol. % absol. % absol.
2003 6249 4625 74,01 1624 25,99 491
2004 6249 4685 74,97 1564 25,03 505
2005 6248 5280 84,51 968 15,49 533
2007 6249 5385 86,17 864 13,83 551
2008 6249 *5473 87,58 776 12,42 570

* k 31. 8. 2008
V roce 2006 došlo ke změně metodiky zjišťování, data k tomuto roku jsou pouze odhadem, proto nejsou součástí tabulky. Pramen: Ústav územního rozvoje

Sledování mikroregionů

Brněnský Ústav územního rozvoje (ÚÚR) v souladu se statutem organizace a na základě pověření Ministerstva pro místní rozvoj monitoruje od roku 2000 na území ČR zdola vznikající mikroregiony a jejich rozvojové dokumenty. Agenda průběžného sledování mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů je součástí celostátního úkolu.

Terminologická poznámka: Pokud je užíván výraz "mikroregion" bez dalšího určení, je tím míněn dobrovolný svazek obcí (DSO) dle § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích se širším než jednoúčelovým zaměřením, případně zájmové sdružení právnických osob dle § 20f až § 20j občanského zákoníku.

Monitoring mikroregionů v ÚÚR byl zpočátku prováděn prostřednictvím dotazníkového šetření na referáty regionálního rozvoje okresních úřadů a později prostřednictvím referátů regionálního rozvoje krajů. Cílem šetření bylo získání údajů o jejich geografickém vymezení, základních identifikačních údajích, rozvojových dokumentec, zahraničních kontaktech aj. Prověřován byl rovněž vztah územního vymezení mikroregionu, správního obvodu příslušné pověřené obce a správního obvodu obce s rozšířenou působností.

Údaje získané v dotazníkovém šetření byly do roku 2005 zpracovány za celou ČR formou tematicky zaměřených kartogramů, které je možné si prohlédnout na stránkách Ústavu územního rozvoje v Brně.

On-line systém

V roce 2005 Ústav územního rozvoje poprvé neprováděl dotazníkové šetření prostřednictvím krajů, ale oslovil dotazníky přímo jednotlivé mikroregiony s cílem aktivně je zapojit do spolupráce při vytváření databáze. Bylo osloveno více než 500 subjektů a zatímco v některých krajích byla návratnost téměř stoprocentní, jinde se pohybovala kolem 70 %. Šetřením se podařilo získat dostatečné množství údajů pro vytvoření databáze a zpracování on-line evidence mikroregionů ČR.

V roce 2006 byl na ÚÚR založen informační systém -- registr GIS mikroregionů ČR včetně grafiky a jeho webová aplikace Monitoring mikroregionů včetně mapové prezentace byla zveřejněna na stránkách ÚÚR.

V této databázi lze získat informace o umístění mikroregionu, příslušnosti do kraje, okresu a ORP. V pasportu každého mikroregionu je možné získat jeho geografické vymezení, základní identifikaci, informace o rozvojových dokumentech, odkaz na www stránky a další.

V roce 2006 se zásadně změnil systém aktualizace údajů, které jsou on-line aktualizovány prostřednictvím webových aplikací pověřenými pracovníky mikroregionů. Databáze totiž nemá být jen informacemi o identifikačních znacích, ale bude postupně rozšiřována o další údaje, které mohou poskytnout jen mikroregiony samy. Na základě přístupového hesla mohou pasport aktualizovat přímo. V případě neaktivního přístupu doplňuje databázi podle možností přímo zástupce ÚÚR.

Ústav územního rozvoje zajišťuje tedy od roku 2006 provoz on-line aplikace Evidence mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů (iMR) na internetu, archivuje centrální databázi, zajišťující veškeré funkce, které jsou potřebné pro sběr, třídění, import a export dat.

Aplikace iMR pracuje ve dvou základních režimech: Prohlížecím, který je určen zejména pro odbornou veřejnost veřejnost a editačním, který umožňuje oprávněným pracovníkům vkládat nová data, provádět jejich opravy, aktualizaci a další potřebné operace.

Režim prohlížení je přístupný všem uživatelům Internetu, zatímco režim editace je určen vymezenému okruhu uživatelů, kteří disponují přístupovými oprávněními.

Kliknutí na odkaz iMR umožňuje vstup do geoaplikace, kde mapa mikroregionů zobrazuje hranice a popis mikroregionů. Sytostí barvy je znázorněn počet mikroregionů, do kterých každá obec náleží.

Naznačené seznámení s on-line monitoringem a jeho geoaplikací neobsahuje zdaleka všechny funkce tohoto systému evidence a možnosti jeho použití.

Provádění monitoringu mikroregionů ČR výše popsaným způsobem a v takovém rozsahu by nebylo možné bez aktivní spolupráce jednotlivých krajských úřadů, ale jeho úspěšnost je závislá zejména na spolupráci a aktivním přístupu jednotlivých mikroregionů, kterých je v současné době monitorováno cca 570.

Databáze mikroregionů slouží zájemcům o informace o mikroregionech z řad jednotlivých krajů, mikroregionů, MAS a odborné i široké laické veřejnosti. Z databáze mohou být on-line zpracovávány kartografické výstupy ve formě kartogramů.

Jako příklad uvádíme kartogramy z 2008, který podává informaci o zpracovatelích strategických dokumentů (1) a o právní formě mikroregionů v ČR (2) .

Kartogram 1: Právní forma mikroregionů v ČR
Kartogram  1: Právní forma mikroregionů v ČR (větší obraz 100 kB)
Kartogram 2: Zpracovatel strategického rozvojového dokumentu mikroregionů
Kartogram  2: Zpracovatel strategického rozvojového dokumentu mikroregionů (větší obraz 104 kB)

Získané poznatky

Z databáze mikroregionů a vyhodnocení jejich vybraných rozvojových dokumentů vyplývá několik základních poznatků:

  • Převážná většina evidovaných mikroregionů má právní formu svazku obcí,
  • předmět činnosti mikroregionu je většinou v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích,
  • vysoké procento mikroregionů v současné době disponuje zpracovaným aktuálním rozvojovým dokumentem, který je v souladu s dokumenty vyššího stupně,
  • stabilizuje se v průběhu posledních let územní vymezení mikroregionů
  • mnohé mikroregiony jsou zároveň součástí místních akčních skupin (MAS), nebo jejich území MAS tvoří
  • na většinu rozvojových dokumentů mikroregionů navazují konkrétní projekty
  • dochází k překryvům jednotlivých mikroregionů, mnohdy vícečetný
  • do mikroregionů je zapojen stále vyšší počet obcí a pokrytí mikroregiony v rámci ČR zaujímá stále větší plochu.

Snahou do budoucna je obohacení databáze mikroregionů o další statistické a jiné údaje a jejich pravidelné vyhodnocování formou kartogramů případně kartodiagramů.

Proto Ústav územního rozvoje organizuje pravidelné semináře. Ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady a jejich prostřednictvím rovněž s jednotlivými mikroregiony. Pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj byla, vedle výměny zkušeností při práci s mikroregiony a tvorbě jejich rozvojových dokumentů, rovněž prezentace výsledků práce ÚÚR a Jihomoravského kraje na této problematice.

Od roku 2001 bylo zpracováno množství modelových prací v oblasti hodnocení mikroregionů a metodických návodů, která jsou využitelná v celé republice.

Nosným tématem posledního semináře v roce 2008 bylo zpracování Strategických rozvojových dokumentů a představení pracovní verze metodické příručky o jejich tvorbě. Ukazuje se, že by bylo vhodné sjednotit úroveň a obsah těchto dokumentů, neboť kvalita, rozsah i způsob zpracování je u jednotlivých dokumentů velmi rozdílný podle jednotlivých zpracovatelů, vzhledem k tomu, že pro zpracování rozvojových dokumentů na mikroregionální úrovni neexistuje doporučená jednotná metodika. Vzorem by mohla být příručka, kterou připravuje Ústav územního rozvoje pro potřeby Jihomoravského krajského úřadu.

RNDr. Vladimíra Labounková, Ústav územního rozvoje Brno, organizační složka státu, zřízená MMR ČR

TOPlist
TOPlist